Metody snižování podnikatelského rizika: Prognózování



Kvantitativní přístupy

Kvantitativní přístupy je možné rozdělit do dvou základních skupin: na extrapolace trendů a kauzální modely. Metody extrapolace trendů spočívají v analyzování trendů historických údajů, týkajících se určité proměnné, a jejich extrapolování do budoucna. Tento přístup ponechává stranou otázku, co je příčinou určitého průběhu dosavadního i očekávaného trendu sledované veličiny. Tuto otázku řeší kauzální modely, jejichž úkolem je nalézt faktory, který průběh sledovaných proměnných ovlivňují.

Prognostický proces

Nyní si přiblížíme charakteristické prognostické postupy, aplikovatelné v oblasti manažerského rozhodování. Tyto postupy poskytují manažerům představu o budoucím vývoji analyzovaných veličin. Celý prognostický proces, zahrnující předpověď budoucího vývoje, lze shrnout do těchto postupných kroků:

Stanovit účel, respektive cíle prognózy.

  • Určit, jak často a pro které období má být prognóza stanovena.
  • Zvolit vhodnou prognostickou metodu.
  • Shromáždit potřebná data.
  • Stanovit prognózu.
  • Určit spolehlivost a vhodnost prognózy.
  • Sledovat a vyhodnocovat přesnost prognózy.

Tyto kroky si nyní popíšeme podrobněji.

Stanovení účelu, respektive cíle prognózy

Je nezbytné, aby si manažer velmi dobře ujasnil význam prognózy a možnosti jejího využití. Využije-li manažer prognózy přímo pro určení cílových hodnot plánovaných veličin, je to extrémní případ. Dalším extrémem je, slouží-li prognóza pouze jako jedna z podpůrných informací pro manažerské strategické plánování nebo manažerské rozhodování. V každém případě je důležité, aby prognóza představovala dostatečně spolehlivou informaci pro daný účel.

Určení období, pro které má být prognóza stanovena

Jde o proces ve dvou etapách. Nejprve je třeba rozhodnout, pro jak dalekou budoucnost prognózu potřebujeme. Podle okolností se můžeme zaměřit na prognózu krátkodobou (třeba jen na několik hodin dopředu), střednědobou (obvykle na dva až tři roky) nebo dlouhodobou. Dále je třeba určit, jak často má být prognóza vyhotovena. Prognózu je možné vypracovávat pravidelně: například každý den nebo každý týden. Alternativní možností je vyhotovení prognózy pro specifický účel strategického plánu, například jednou za rok.

Stanovení délky časového intervalu prognózování je úkolem velmi složitým a závažným. Autority se v určování optimálních časových délek značně rozcházejí. Všeobecně lze konstatovat, že v každém případě musí být splněna nerovnost tm > tn, kde tm je období minulé, tnje délka prognózovaného časového období. Interval tm,obsahující známá data, musí být větší než interval tn, v němž prognózujeme. Dosud však neexistují kritéria určení, o kolik má být tm větší než tn.

prognozování

Obr. 5.10 Časový interval prognózování

Převzato z knihy Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích vydané nakladatelstvím Grada v roce 2013