Metody snižování podnikatelského rizika: Prognózování



Shromáždění potřebných dat

V této etapě si uvědomíme, že není možné rozhodnout o tom, jaké údaje budete pro stanovení prognózy potřebovat, dokud nevyberete vhodnou prognostickou techniku. Volba prognostické metody totiž do značné míry určuje potřebná data. Model klouzavých průměrů vyžaduje jednoduchou časovou řadu sledovaných údajů, zatímco kauzální regresní model vyžaduje navíc hodnoty nezávisle proměnné. Je však třeba poznamenat, že v mnoha organizacích charakter disponibilních údajů předurčuje volbu aplikovaných prognostických metod. Jednoduše není možné použít prognostickou metodu, i kdyby byla velmi vhodná, nejsou-li pro ni k dispozici potřebné údaje. Proto také disponibilita údajů představuje v současné době jednu z hlavních překážek pro rozvoj a užití prognostických metod v manažerské praxi.

Tvorba prognóz

Samotná tvorba prognóz představuje relativně nejsnadnější etapu prognostického procesu. Snadnost vytváření prognóz je dána především disponibilitou a jednoduchostí použití širokého spektra programových prostředků, které jsou běžnou součástí tabulkových procesorů (například Excel).

Určení spolehlivosti a vhodnosti prognózy

Spolu s určením prognózy je žádoucí určit i její spolehlivost a využitelnost pro daný účel. Spolehlivost prognózy lze posuzovat subjektivně i pomocí určitých statistických ukazatelů. Disponibilní programové prostředky spolehlivost do určité míry vyjadřují. Je to například nám již známý koeficient determinace r2a statistické veličiny MAE (Mean Absolute Error – střední absolutní chyba) a MSE (Mean Squared Error – střední kvadratická chyba). Přesto má subjektivní názor manažerů stále svůj nepopiratelný význam.

Vyhodnocování přesnosti prognózy

V souvislosti s dříve stanovenou prognózou představuje sledování, porovnání a vyhodnocování skutečných údajů v budoucnosti poslední etapu prognostického procesu. Bylo by příliš zjednodušující použít prognózu pro podporu manažerského rozhodnutí a více se již o ni nezajímat. Důležitou součástí prognostického procesu je i následné vyhodnocování z hlediska přesnosti prognóz. Lze téměř s jistotou říci, že prakticky všechny prognózy se budou vzhledem k budoucímu stavu věci jevit do určité míry jako chybné. Z hlediska manažera jsou v tomto smyslu důležité dvě věci: jak velká je chyba prognózy a co je její příčinou. Příčinou může být špatná volba prognostického modelu, nepřesnost použitých údajů či nesprávnost učiněných předpokladů. Pouze následné vyhodnocování kvality prognóz může přispět k dosažení jejich vyšší kvality.

Převzato z knihy Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích vydané nakladatelstvím Grada v roce 2013