Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017



4. Formy ZRS ČR

ČR poskytuje rozvojovou spolupráci na dvoustranném a mnohostranném základě. Vzhledem k výši příspěvku ČR do rozpočtu EU a EDF bude v nadcházejícím období zřejmě nadále převažovat mnohostranná pomoc. 

4.1 Dvoustranná rozvojová spolupráce

Dvoustranná forma pomoci má – kromě snahy o zlepšení životních podmínek v dané zemi – velký význam pro budování kapacit české ZRS a její uplatnění v mezinárodním měřítku. Dvoustranné projekty realizované českými subjekty hrají důležitou roli při zvyšování podpory rozvojové spolupráci, protože jejich výsledky jsou pro českou veřejnost dobře viditelné.

4.1.1 Teritoriální priority

A) Hodnocení rozvojové spolupráce ČR s dosavadními prioritními zeměmi

V období platnosti předcházející koncepce se podařilo zásadně omezit teritoriální roztříštěnost české ZRS, která významně snižovala její efektivitu. Koncepce přijatá v roce 2002 určila 20 zemí, kam mají přednostně směřovat prostředky rozvojové spolupráce. Tento seznam se však ukázal jako příliš široký, a proto bylo v roce 2004 vybráno 8 prioritních zemí (Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko, Vietnam, Zambie). Výběr byl proveden na základě čtyř skupin kritérií (míra potřebnosti partnerské země, připravenost země pomoc přijímat, intenzita vztahů rozvojové spolupráce v současnosti a v minulosti, přítomnost českého zastupitelského úřadu v zemi). V souladu se standardní praxí dárcovských zemí byly s vládami prioritních zemí rozpracovány ucelené programy spolupráce.

Následné zkušenosti však ukázaly, že i 8 programových zemí je pro ČR vzhledem k jejím finančním i lidským kapacitám příliš mnoho. Potvrzují to také doporučení ze strany OECD/DAC a Světové banky. Současně je zřejmé, že zahajovat ZRS v nově vybrané zemi, kde v současné chvíli neprobíhají výrazné aktivity ZRS ČR, by bylo velmi obtížné.

Stanovení nových teritoriálních priorit předcházelo pečlivé zhodnocení dosavadní rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi z hlediska potřeb, efektivnosti, udržitelnosti a přínosů pro přijímací zemi, sektorové a tématické náplně programu. Důležitou součástí analýzy bylo posouzení přístupu partnerské země, její postoj k programu české ZRS a úroveň spolupráce s orgány státní správy a institucemi (na místní i centrální úrovni). Významná pozornost byla věnována také postavení ČR v kontextu ostatních dárců, využití komparativních výhod ČR a celková míra komplementarity a koordinace mezi dárci. Nakonec byla posouzena viditelnost české ZRS v dané zemi.

B) Kritéria výběru teritoriálních priorit pro nadcházející období

Při výběru teritoriálních priorit pro nadcházející období byly uplatněny čtyři okruhy kritérií, které jsou podrobně popsány níže. Uvedené pořadí však neurčuje důležitost kritérií, neboť jejich váhu lze obtížně kvantifikovat. Kritéria jsou vzájemně provázaná a nelze je hierarchizovat. Ve výběru prioritních zemí pro nadcházející období se promítají všechny čtyři okruhy kritérií:

Dvoustranné a rozvojové vztahy s ČR

ZRS je integrální součástí české zahraniční politiky, a proto je nezbytné brát v úvahu postavení dané země v celkovém kontextu zahraniční politiky ČR.

V minulém období se ukázalo, že pro efektivní realizaci programu spolupráce s prioritní zemí jsou klíčové intenzívní dvoustranné vztahy. Dobré výchozí postavení umožňuje ČR lépe využít její komparativní výhody ve prospěch partnerské země. Nezanedbatelný význam mají intenzívní bilaterální vztahy při koordinaci dárců v dané zemi. V rámci tohoto kritéria bude kladen zvláštní důraz na výsledky evaluací projektů realizovaných ČR v příslušných partnerských zemích.

Jako bezpodmínečná se ukázala přítomnost zastupitelských úřadů (ZÚ) ČR v konkrétní zemi: bez rezidentního diplomatického zastoupení velmi výrazně klesá efektivnost rozvojové spolupráce.

Potřebnost rozvojové spolupráce na straně partnerské země (úroveň socioekonomického rozvoje)

V souladu se svým přesvědčením a mezinárodními závazky chce ČR věnovat významnou pozornost boji proti chudobě. Bez jasného zaměření na málo rozvinuté země by česká ZRS ztrácela důvěryhodnost. Míru potřebnosti na straně partnerských zemí lze posoudit různými ukazateli.

• Výstižným a všeobecně užívaným ukazatelem je kategorizace zemí sestavená OECD/DAC dle hrubého národního důchodu (HND). Kategorizace zemí OECD/DAC dle hrubého národního důchodu (HND) na hlavu v roce 2007: LDC – Least Developed Countries , OLIC – Other Low Income Countries (HND na hlavu menší než 935 USD), LMIC – Lower Middle Income Countries and Territories (HND na hlavu v rozmezí 936–3 705 USD), UMIC – Upper Middle Income Countries and Territories (HND na hlavu v rozmezí 3 706–11 455 USD)
• Důležitým indikátorem potřebnosti je index lidského rozvoje sestavovaný UNDP, který zahrnuje řadu dílčích socioekonomických indikátorů, např. průměrnou délku života, míru negramotnosti, kojeneckou a dětskou úmrtnost atd.

Připravenost země pomoc přijímat

Česká ZRS je postavena na principu partnerství a odvíjí se od potřeb dané země. Úspěšný program rozvojové spolupráce může být realizován pouze v zemi, která se aktivně snaží vypořádat  s vlastními problémy. Hlavním indikátorem připravenosti země k přijímání rozvojové spolupráce je existence strategického dokumentu pro omezování chudoby a pro dlouhodobý udržitelný rozvoj (Poverty Reduction Strategy Paper – PRSP) nebo obdobných dokumentů (např. národní rozvojové plány, strategie udržitelného rozvoje, strategické plány a akční programy v jednotlivých sektorech).

Vzhledem ke specifickému sociálně-ekonomickému vývoji  nelze v rozvojovém světě očekávat zcela totožné demokratické uspořádání společnosti jako u hospodářsky vyspělých států. Zvolená kritéria do značné míry odrážejí stav řádné správy věcí veřejných (good governance) v partnerské zemi. Podpora řádné správy věcí veřejných je proto průřezovým tématem české zahraniční rozvojové spolupráce. Zvolená kritéria jsou obtížně měřitelná, proto je k nim přihlíženo jako k pomocným:

• Indikátor míry korupce, tzv. index vnímání korupce (Corruption Perception’s Index – CPI) dle organizace Transparency International.
• Úroveň dodržování lidských práv a základních svobod dle žebříčku Freedom House – hodnocení úrovně politických práv a občanských svobod, které indikuje celkový stav politické svobody v dané zemi.

Zohlednění dělby práce s ostatními dárci

Důležitým kritériem při výběru teritoriálních priorit je postavení ČR v kontextu ostatních dárců v dané zemi. V tomto směru je užitečným ukazatelem poměr ODA na hlavu (ODA per capita).

ČR se hlásí k mezinárodním závazkům v oblasti harmonizace donorů, zejména Pařížské deklaraci o efektivnosti pomoci, Akční agendě z Akkry a Závěrům Rady EU o komplementaritě pomoci a dělbě práce v rozvojové spolupráci EU. V souladu s těmito politickými závazky se ČR snaží v rámci svých kapacitních možností výrazně profilovat v některých prioritních zemích, a to v sektorech, ve kterých má komparativní výhodu a může přispět ke koordinaci dárců v daných zemích a harmonizaci aktivit donorské komunity s rozhodnutími partnerských vlád. Z těchto důvodů se ČR v říjnu 2009 přihlásila k roli tzv. zastupujícího koordinátora EU (supporting facilitator) v Moldavsku a Mongolsku.

C) Teritoriální priority zahraniční rozvojové spolupráce ČR

Při určování teritoriálních priorit zahraniční rozvojové spolupráce na nadcházející období Česká republika:

• vyhodnotila dosavadní programovou spolupráci s 8 prioritními zeměmi;
• vzala v úvahu zkušenosti z předcházejícího programovacího období a doporučení OECD/DAC a Světové banky a snížila počet prioritních zemí;
• zvolila vyvážený přístup mezi zahraniční rozvojovou spoluprácí jako prostředkem k odstraňování chudoby a plnění dalších Rozvojových cílů tisíciletí (viz zastoupení málo rozvinutých zemí a afrického kontinentu) a ZRS jako integrální součástí české zahraniční politiky. U každé země existují odlišné primární důvody pro poskytování ZRS ČR (odstraňování chudoby, transformace/demokratizace, integrace, stabilizace, bezpečnost);
• vzala v úvahu komparativní výhody ČR;
• reflektovala doporučení OECD/DAC „stanovit a používat širší rozvojová kritéria vedoucí k vyváženějšímu seznamu prioritních zemí“;
• zvolila vhodné geografické rozložení prioritních zemí – vedle zemí tradičního prioritního zájmu ČR v jejím blízkém sousedství je zastoupena i subsaharská Afrika a Asie;
• zohlednila výše uvedená kritéria výběru teritoriálních priorit české ZRS;
• vzala v úvahu rozhodnutí vlády (UV č. 1296/2009) o uzavření některých ZÚ (Harare, Luanda). 

Po analýze shrnuté v předcházejících bodech bylo rozhodnuto směřovat zahraniční rozvojovou spolupráci ČR do dvou skupin zemí: 

Prioritní země s programem spolupráce (tj. programové země):

• Afghánistán – představuje zvláštní bezpečnostně-rozvojovou prioritu. ČR dlouhodobě podporuje úsilí afghánské vlády o politickou, bezpečnostní a ekonomickou stabilizaci země. Předpokladem pro realizaci standardní rozvojové pomoci je zlepšení bezpečnostní situace. Do té doby ji specifickým způsobem zastupují rozvojové aktivity realizované prostřednictvím Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v provinci Lógar.
• Bosna a Hercegovina – programová rozvojová spolupráce bude s touto prioritní zemí české zahraniční politiky pokračovat i v nadcházejícím období. Program spolupráce však bude více než v minulosti akcentovat potřeby země v oblasti transformace a integrace v souvislosti s přípravou na členství v EU. BaH patří mezi prioritní země transformační spolupráce. Česká ZRS se soustředí na předávání zkušeností a poskytování pomoci při tvorbě kapacit pro přístupová jednání a následné členství v EU, přizpůsobování legislativy a technickou pomoc. Budou realizovány projekty v sektorech životního prostředí, zemědělství a ekonomického rozvoje (včetně energetiky).
• Etiopie – zařazením africké země, jedné z nejméně rozvinutých (LDC), mezi své priority se ČR hlásí k plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). V Etiopii lze navázat na poměrně bohatou tradici vzájemných vztahů i probíhající aktivity některých českých subjektů. Existuje zde velký potenciál pro působení českých nevládních organizací a podnikatelského sektoru. Nabízejí se také zajímavé perspektivy spolupráce s EU i možnosti vzájemné návaznosti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Vzhledem k rozloze Etiopie je nutné koncentrovat projekty do určitého regionu, nezbytná je rovněž koordinace s ostatními dárci. V úvahu připadá působení v sektorech životního prostředí, sociálního rozvoje (včetně vzdělávání, zdravotnických a sociálních služeb) a zemědělství. Zvláštní pozornost bude věnována průřezovým tématům.
• Moldavsko – ČR naváže na dosavadní úspěšnou programovou spolupráci. Česká rozvojová pomoc je v Moldavsku velmi dobře hodnocena a přijímána, projekty jsou kvalitní. Je sektorově vhodně zacílena především na životní prostředí, zemědělství a sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb). ČR je respektována i v rámci donorské komunity a přihlásila se k roli tzv. zastupujícího koordinátora EU (supporting facilitator), který má vůli a schopnosti koordinovat dárce navzájem i směrem k partnerským vládám. V nadcházejícím období by zvláštní pozornost měla být věnována předávání českých zkušeností s politickou a ekonomickou transformací. Rozvojová spolupráce s Moldavskem dobře navazuje na další aktivity/aspekty zahraniční politiky ČR (Program transformační spolupráce, Východní partnerství). 
• Mongolsko – bude pokračovat programová spolupráce. Rozvojová spolupráce ČR je dobře hodnocena a přijímána, má potenciál pro sekundární přínosy (rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů). Vybrané sektory – životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), ekonomický rozvoj (včetně energetiky) – odpovídají potřebám země, projekty jsou kvalitní.  

V návaznosti na koncepci ZRS budou v úzké součinnosti s partnery z přijímajících zemí – na vládní i nevládní úrovni – vypracovány ucelené programy spolupráces jednotlivými programovými zeměmi, které budou vycházet z národních rozvojových strategií.

Prioritní země bez programu spolupráce:

Kromě prioritních zemí s programem spolupráce bude česká ZRS v následujícím období směřovat také do dalších zemí, ve kterých jsou ve střednědobém horizontu potřebné a žádoucí rozsáhlejší rozvojové aktivity ČR. Spolupráce bude probíhat na bázi individuálních projektů, které však budou do značné míry tvořit ucelený, promyšlený celek, a navážou také na další bilaterální i multilaterální aktivity ČR v dané zemi.

Projektové země:

• Gruzie – v návaznosti na poskytnutí mimořádných prostředků na rekonstrukční pomoc po ozbrojeném konfliktu v roce 2008 a zahraničněpolitické zájmy ČR budou pokračovat rozvojové aktivity v této zemi, která je rovněž prioritní zemí transformační spolupráce a je zařazena do Východního partnerství.
• Kambodža – velmi dobré bilaterální vztahy jsou předpokladem pro efektivní  rozvojovou spolupráci, která bude realizována v návaznosti na vyrovnání kambodžského dluhu. ČR se soustředí především na sektory sociálního rozvoje (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb) a životního prostředí.
• Kosovo – v souladu s celkovým působením v oblasti Balkánu se bude ČR i nadále podílet  na rozvojových aktivitách v této zemi, zejména v sektorech sociálního a ekonomického rozvoje. Kosovo patří také k prioritním zemím transformační spolupráce.
• Palestinská autonomní území (PAÚ) – ze zahraničněpolitických důvodů je důležité realizovat na PAÚ rozvojové projekty, které navážou na mimořádnou rekonstrukční pomoc v roce 2008, a to v sektorových prioritách ČR – ekonomický rozvoj (zejména energetika) a životní prostředí (především vodohospodářství).
• Srbsko – vzhledem k dosavadnímu pozitivnímu vývoji Srbska a specifickému charakteru bilaterálních vztahů pokročí spolupráce od typicky rozvojově zaměřené k asistenci před vstupem do EU. Zároveň budou pokračovat projekty v sektorech, ve kterých se česká rozvojová pomoc v uplynulém období ukázala nejprospěšnější, tj. v sektorech životního prostředí, ekonomického rozvoje a sociálního rozvoje. Zvláštní důraz bude kladen na předání zkušeností ČR s procesem ekonomické transformace a technického know-how. Vhodnou formou mohou být projekty v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership – PPP). Srbsko patří mezi prioritní země transformační spolupráce.

Země, v nichž bude pokračovat spolupráce v jiném rozsahu a zaměření než v předchozím programovém období:

Zcela specifickou skupinu tvoří země, ve kterých bude pokračovat spolupráce v jiném rozsahu a zaměření než v předchozím programovém období. ČR jako zodpovědný donor musí podniknout potřebné kroky k zajištění udržitelnosti probíhajících i končících projektů. Proto budou na počátku platnosti této koncepce (první 2–3 roky) každoročně v Plánu ZRS na nadcházející rok vyčleněny prostředky, které umožní jednotlivým realizátorům i ČR jako donorovi důvěryhodným způsobem završit své rozvojové působení v partnerské zemi. Vhodným nástrojem pro tuto fázi mohou být malé lokální projekty (MLP) spravované příslušnými ZÚ ČR, popř. projekty ekonomické diplomacie.

• Angola – lze doporučit pro-exportní orientaci spolupráce a realizaci jednotlivých projektů nestátních neziskových organizací v dosavadních prioritních sektorech – zejména zemědělství a sociálního rozvoje (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb).
• Jemen – ČR je členem poměrně úzké skupiny zemí „Přátelé Jemenu“, jejímž cílem je asistence jemenské vládě při nutných ekonomických a společenských reformách. ČR má jako jedna z mála zemí EU v Jemenu diplomatické zastoupení. Vzhledem ke svým dosavadním aktivitám a obecným sektorovým prioritám se ČR soustředí především na sektory zemědělství a sociálního rozvoje (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb).
• Vietnam – zůstane významným partnerem české rozvojové spolupráce, budou pokračovat stávající projekty a v relevantních případech vznikat i projekty nové, které budou svým charakterem odpovídat vyšší kvalitě vzájemné ekonomické spolupráce. Je možné uvažovat o aktivitách v osvědčeném sektoru životního prostředí (především odstraňování ekologických zátěží), rovněž prostřednictvím mezinárodních organizací či v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership – PPP) dle zájmu příjemce. Lze pokračovat i v realizaci jednotlivých projektů nevládních organizací.
• Zambie – lze navázat na dosavadní aktivity především nestátních neziskových organizací, a to zejména v prioritním sektoru sociálního rozvoje (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb). ČR bude i nadále soustředit svoji rozvojovou pomoc do Západní provincie, ve které se jí podařilo vybudovat významné postavení.

4.1.2 Sektorové priority a průřezové principy zahraniční rozvojové spolupráce ČR

A) Sektorové priority

Ve Zvláštním hodnocení české ZRS v roce 2007 OECD/DAC doporučil ČR „přehodnotit svoji sektorovou a tématickou orientaci a soustředit se na oblasti, ve kterých má jasnou komparativní výhodu a přidanou hodnotu“. Nově stanovené sektorové priority berou v úvahu zkušenosti z předcházejícího období a vycházejí z komparativních výhod ČR. Jednou z nich je zkušenost s procesem politické, ekonomické a společenské transformace.

Sektorové priority zároveň reflektují obecné priority mezinárodního společenství dané zejména základním dokumentem v této oblasti, a to Rozvojovými cíli tisíciletí (MDGs). V neposlední řadě zohledňují proces dělby práce s ostatními dárci. Projekty v rámci jednotlivých sektorů by měly mít co největší vzájemnou návaznost, aby byl zajištěn synergický multiplikační efekt. Některé sektory je vhodnější podporovat formou multilaterální angažovanosti, např. prostřednictvím příspěvků a aktivní činnosti v mezinárodních organizacích.

Po zvážení výše popsaných východisek bylo rozhodnuto soustředit českou ZRS do následujících prioritních sektorů:

• Životní prostředí

Česká republika disponuje praktickými a přenositelnými zkušenostmi v oblasti kvalitativního zlepšení stavu životního prostředí, zavádění a implementace environmentálního práva a politik. Tyto zkušenosti lze uplatnit v zemích s rozvíjejícím se systémem ochrany životního prostředí, postižených negativními dopady poškozeného životního prostředí a souvisejících rizik. Jednotlivé aktivity české ZRS přispějí k naplňování cílů mezinárodních úmluv a Rozvojových cílů tisíciletí (především MDG 7: Zajištění udržitelného stavu životního prostředí), budou mít pozitivní dopady na ochranu lidského zdraví a budou v souladu s principy udržitelného rozvoje.

S přihlédnutím k existujícím kapacitám, komparativním výhodám a dosavadním zkušenostem se ČR v oblasti ochrany životního prostředí zaměří zejména na zásobování pitnou vodou a ochranu vodních zdrojů; odstraňování ekologických zátěží;  rozvoj odpadového hospodářství zejména na regionální úrovni; udržitelné způsoby využívání přírodních zdrojů; ochranu před přírodními riziky a katastrofami; environmentální aspekty průmyslu (zejména přenos moderních environmentálních technologií a snižování energetické náročnosti); environmentální geologii se zaměřením na hydrogeologii, ochranu biologické rozmanitosti aj.

• Zemědělství

Závažným problémem pro chudé a málo rozvinuté země je nedostatečný přístup ke kvalitním potravinám. V sektoru zemědělství se ČR zaměřuje zejména na přenos know-how s důrazem na využití vhodných zemědělských technologií a pěstování vhodných druhů plodin. Oblast vodohospodářství se soustředí na zajištění přístupu k vodě, udržitelné nakládání s vodou a vhodné zavlažovací technologie. Lesní hospodářství se zaměřuje na obnovu a ochranu lesa a agrolesnictví. ČR v neposlední řadě podporuje rozvoj venkovských zemědělských hospodářství. Svými aktivitami přispívá ČR k plnění Rozvojových cílů tisíciletí (zejména MDG 1: Odstranění extrémní chudoby a hladu).

• Sociální rozvoj (včetně vzdělávání,sociálních a zdravotnických služeb)

Zařazení sociálního rozvoje (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb) mezi prioritní sektory je potvrzením kontinuity směřování české ZRS. Vzdělávání, především podpora základního a učňovského školství, patří k tradičním součástem české rozvojové spolupráce. Více než polovina Rozvojových cílů tisíciletí souvisí se sociálním rozvojem v nejširším slova smyslu. Aktivitami v tomto sektoru přispívá ČR zejména k plnění MDG2: Dosažení základního vzdělání pro všechny, MDG 5: Zlepšení zdraví matek a MDG 6: Boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi.

• Ekonomický rozvoj (včetně energetiky)

Česká republika se již řadu let věnuje technické podpoře a budování či posilování odborných kapacit v průmyslových odvětvích, a to zejména prostřednictvím transferu technologií a přenosu know-how. Díky dlouholetým odborným zkušenostem se česká ZRS bude i nadále zaměřovat na oblasti podpory udržitelných zdrojů energie, energetické soběstačnosti či technické modernizace včetně rozvoje dopravní infrastruktury. Důrazem na udržitelné zdroje energie na místní úrovni navazuje ČR na jednu z priorit svého předsednictví v Radě EU v oblasti rozvojové spolupráce, přispívá k boji se změnou klimatu a plnění Rozvojových cílů tisíciletí (zejména MDG 7: Zajištění udržitelného stavu životního prostředí). Tato priorita je propojena se sektorem životního prostředí v souladu s relevantní směrnicí OECD z roku 2009.

Dlouhodobým cílem českých projektů v sektoru ekonomického rozvoje je rovněž podpora malých a středních podnikatelů a farmářů a rozvoj trhu práce a obchodu. S cílem napomoci rozvojovým zemím lépe se začlenit do systému Světové obchodní organizace (WTO) a efektivněji využívat obchod v zájmu snižování chudoby se věnuje v rámci WTO významná pozornost i otázkám obchodu a rozvoje. V tomto smyslu jsou považovány za důležitý prvek rozvojové spolupráce.

Nedílnou součástí tohoto úsilí je i program „Pomoc na podporu obchodu“ (Aid for Trade). V prvé řadě jde o pomoc při vytváření obchodních politik, podpůrných podmínek a regulatorního rámce obchodu, zejména o pomoc státní administrativě při stanovení pravidel a strategií a odstraňování administrativních bariér vedoucích k postupné a přínosné  liberalizaci obchodu. V širším pojetí jde i o rozvoj domácího trhu a místních produkčních kapacit a budování infrastruktury na podporu obchodu. Současně dochází k podpoře podnikatelského klimatu a rozvoji tržních institucí formou přenosu zkušeností a know-how. Projekty A obchodu, zemědělství, migrace, životního prostředí a bezpečnosti). Východiskem aktivit bude zmapování českých politik a pozic v unijních politikách, které mají dopady na rozvojové perspektivy chudých zemí. Vhodným fórem pro projednání identifikovaných problémových okruhů je Rada pro ZRS jako meziresortní koordinační orgán, neboť dle svého Statutu mj. „zajišťuje vzájemnou koherenci mezi cíli a prioritami zahraniční rozvojové spolupráce a ostatními nástroji vládní politiky, které mají nebo mohou mít přímý či nepřímý dopad na rozvojové země“.     

V souladu s Pařížskou deklarací o efektivitě pomoci a se Závěry Rady EU o komplementaritě pomoci a dělbě práce (EU Code of Conduct on Complementarity and Division of Labour) se ČR bude nadále snažit v rámci svých kapacitních možností výrazně profilovat ve vybraných prioritních zemích a sektorech a přispívat ke koordinaci dárců v daných zemích a harmonizaci aktivit donorské komunity s rozhodnutími partnerských vlád. V tomto procesu uplatní ČR své specifické zkušenosti, zvláštní pozornost bude věnována systematickému využití transformační historie. Z uvedených důvodů se ČR v říjnu 2009 přihlásila k roli tzv. zastupujícího koordinátora EU (supporting facilitator) v Moldavsku a Mongolsku, který má vůli a schopnosti koordinovat dárce navzájem i směrem k partnerským vládám. V rámci EU i v širším mezinárodním měřítku bude ČR aktivně podporovat začlenění rozvojové spolupráce do politického dialogu s ostatními velkými dárci (zejména USA, event. Japonsko a další členské země OECD).

V oblasti provádění rozvojové politiky EU se ČR bude prostřednictvím příslušných orgánů EU aktivně účastnit programování finančních instrumentů, zejména Nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI), Nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI), Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a Nástroje pro předvstupní pomoc (IPA). Významným zdrojem pro financování rozvojové spolupráce EU je Evropský rozvojový fond (European Development Fund – EDF), který je určen nejchudším státům Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří (AKT) a slouží jako implementační nástroj Dohody z Cotonou. Je financován příspěvky členských států EU a ČR se na jeho financování a aktivitách začne podílet od roku 2011.  

ČR bude usilovat o přiměřenou geografickou vyváženost a efektivnost rozvojové spolupráce EU, a to zejména v rámci konzultací mezi členskými státy a Evropskou komisí o využití jednotlivých rozvojových nástrojů. Významným úkolem bude průběžná a systémová podpora většího zapojení českých subjektů do rozvojové spolupráce financované z fondů vnější pomoci EU, zvláště pak z ENPI, DCI a EDF. Ministerstvo zahraničních věcí se bude spolu s dalšími resorty (MPO, MF), Českou rozvojovou agenturou, agenturou CzechTrade, podnikatelskými svazy a neziskovým sektorem podílet na přípravě a realizaci akcí spojených s poskytováním informací a praktických návodů pro české subjekty, které mají zájem o realizaci rozvojových projektů EU. Pracovníci zastupitelských úřadů ČR budou rovněž aktivně působit ve prospěch českých subjektů ucházejících se o realizaci rozvojových projektů EU.

4.2.3 Mezinárodní finanční instituce

V rámci mezinárodních finančních institucí jsou pro ČR z hlediska rozvojové spolupráce prioritní zejména aktivity realizované Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development – EBRD) a Evropskou investiční bankou (European Investment Bank – EIB). Spolupráce se Světovou bankou a EBRD je ovlivněna faktem, že ČR graduovala na pozici dárcovské země, a úspěšně tak završila transformační proces. Po graduaci získala ČR v nové roli čistého donora  pověst aktivního partnera v obou těchto institucích.

Ve spolupráci se Světovou bankou je prioritní oblastí finanční podpora Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), jejímž posláním je odstraňování chudoby v nejchudších zemích světa. ČR se zároveň podílí na financování svěřeneckého fondu Světové banky – Globálního fondu pro životní prostředí (Global Environment Facility – GEF). Co se týče EBRD, vstoupila ČR díky své aktivní politice do Fondu zemí západního Balkánu a založila vlastní Český fond technické asistence.

ČR se v rozhodovacích orgánech EIB účastní přípravy vnějších aktivit banky v rámci realizace jejího externího mandátu. Zároveň ČR společně s ostatními členskými státy poskytuje záruky na operace banky v zemích Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří (AKT). Ministerstvo financí ve spolupráci se Světovou bankou, EBRD a EIB vyvíjí maximální snahu o podporu zapojení českých podnikatelských subjektů v projektech a programech realizovaných těmito institucemi.

4.2.4 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

OECD je Českou republikou vnímána jako prestižní organizace, která je respektována pro svá všeobecně akceptovaná doporučení, jež vznikají na základě sdílení a analýzy nejlepších zkušeností nejvyspělejších zemí světa.

V rozvojové agendě je klíčovým orgánem Výbor pro rozvojovou spolupráci (Development Assistance Committee – DAC), v němž má Česká republika od svého vstupu do organizace pozorovatelský statut. Toto postavení umožňuje využívat veškeré zprávy, informační i statistické databáze jakož i sumu expertízy největších a nejzkušenějších dárců, a to jak při zpětném hodnocení dosavadního vývoje (tzv. peer-reviews, statistiky), tak při formulaci priorit pro nadcházející období.

Česká republika by se v dohledné budoucnosti měla stát členem DAC. Vzhledem ke komplexnosti procesu lze o tomto kroku uvažovat v horizontu několika let. S ohledem na prestižní charakter členství je však kvalita procesu důležitější než jeho rychlost.

4.2.5 Světová obchodní organizace (WTO)

Vytváření a prohlubování mnohostranného obchodního systému založeného na jasných pravidlech a předvídatelnosti má v sobě implicitně i řadu výrazných rozvojových prvků. Ty jsou posíleny zejména v rámci stávajících jednání o Rozvojovém programu z Dauhá (Doha Development Agenda – DDA), kdy toto negociační kolo bylo výslovně označeno za rozvojové a mělo by právě významně přispět k širšímu zapojení rozvojových i nejméně rozvinutých zemí do mezinárodního obchodu  s cílem podpořit rozvojové cíle a boj proti chudobě v globálním měřítku. ČR spolu s celou EU aktivně podporuje úsilí k dosažení co nejrychlejšího, ambiciózního a vyváženého globálního výsledku DDA a jeho následnou rychlou  implementaci. Jde přitom jak o vlastní samostatnou kapitolu jednání o obchodu a rozvoji, tak i o průřezovou problematiku dotýkající se všech ostatních projednávaných okruhů DDA.  

WTO sehrává i velmi závažnou roli koordinátora v rámci organizace, monitorování a pravidelného vyhodnocování pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade) a část této pomoci organizuje přímo prostřednictvím financování z Globálního svěřeneckého fondu DDA (DDA Global Trust Fund). ČR se s výjimkou roku 2009 v posledních letech podílela na jeho financování a jeví se účelným v této tradici v rámci možností pokračovat i v nadcházejících letech, neboť tento příspěvek je velmi kladně hodnocen jako konkrétní pomoc ČR v oblasti Aid for Trade. Ve spolupráci s MMF, Světovou bankou a Mezinárodním obchodním střediskem (ITC) také WTO organizuje tzv. Prohloubený integrovaný rámec (Enhanced Integrated Framework) Aid for Trade a je žádoucí sledovat možnost perspektivního zapojení ČR do této činnosti.