Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017



7. Řízení ZRS ČR

7.1 Legislativní a koncepční rámec

Hlavní legislativní rámec pro předmětnou oblast představuje zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Potřeba tohoto prvního legislativního předpisu vycházela především z rostoucího objemu pomoci, nutnosti zefektivnit systém a vyjasnit role hlavních aktérů rozvojové spolupráce.

Detailní postupy pro realizaci ZRS budou zakotveny v Zásadách pro poskytování ZRS a humanitární pomoci, které budou novelizovány ve vazbě na zákon o ZRS a humanitární pomoci. Tyto zásady také blíže popíší zapojení dalších klíčových aktérů a subjektů do rozvojové spolupráce, především podnikatelských subjektů, nestátních neziskových organizací, univerzit a dalších vzdělávacích a výzkumných institucí, sdružení měst a obcí, veřejnosti a občanské společnosti.

Klíčovým strategickým dokumentem je tato koncepce ZRS, která určuje směřování rozvojové spolupráce ve střednědobém horizontu a která tak zohledňuje i Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, kde jedním z cílů ČR jakožto člena EU, OSN a OECD je důsledné a co nejrychlejší naplňování mezinárodních závazků, což zahrnuje mj. usilování o zvýšení objemu a zefektivnění oficiální rozvojové pomoci.

V případě potřeby podrobnějšího pohledu na určitý segment rozvojové spolupráce nebo v případě budoucích závazků pro dlouhodobé financování opatření souvisejících se změnou klimatu mohou být zpracovány samostatné, dílčí koncepční dokumenty (viz Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání či novelizace systému vládních stipendií, v budoucnu možno zvážit sektorové strategie, popř. strategie mnohostranné rozvojové spolupráce apod.).

V platnosti nadále zůstává systém každoročního předkládání vládě Plánu ZRS na příští rok včetně výhledu na další dva roky.

7.2 Institucionální rámec

Koordinaci a koherenci v oblasti rozvojové spolupráce zajišťuje meziresortní Rada pro ZRS v rozsahu daném Statutem schváleném vládou.

Po dokončení transformace v roce 2010 bude stěžejní část rozvojové spolupráce realizována v gesci MZV. Po vstupu zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci v platnost působí MZV na úrovni politické, koncepční a programové, tzn. především připravuje strategické a koncepční dokumenty, každoroční Plány dvoustranné ZRS a střednědobé výhledy, zadává evaluace rozvojových intervencí a řídí ČRA. Na plnění těchto úkolů spolupracuje MZV s ostatními resorty a případně s Radou vlády pro udržitelný rozvoj. 

Implementační funkci má ČRA (kromě výjimek stanovených rozhodnutím vlády o transformaci ZRS), která zajišťuje realizaci rozvojové spolupráce, včetně identifikace vhodných projektů, jejich formulace, vypisování výběrových řízení (ve formě veřejných zakázek i dotací), podpisu smluv, monitoringu projektů. 

7.3 Personální rámec

Pro efektivní využití rostoucího objemu prostředků vynakládaných ČR na rozvojovou spolupráci a splnění širokého rozsahu úkolů vycházejících z této koncepce je nutné zajistit odpovídající personální kapacity. Jde přitom nejen o dostatečný počet pracovníků, ale i o jejich kvalitu a odborné znalosti, a to především na MZV a v ČRA.

Zastupitelské úřady v programových zemích, které plní významné úkoly při identifikaci a formulaci vhodných projektů, při monitoringu jejich realizace a jsou důležitým kontaktním místem pro státní a jiné instituce v partnerských zemích i pro české realizátory, budou personálně posíleny, včetně místních sil. Řada úkolů ve vztahu k partnerské zemi vyplývá také ze závazků ČR přijatých v EU. V rámci dělby práce se ČR v Moldavsku a Mongolsku dokonce profiluje jako tzv. zastupující koordinátor EU (supporting facilitator).

7.4 Kontrola a hodnocení rozvojové spolupráce ČR

Stěžejní prvek v systému řízení rozvojové spolupráce představují monitoring a evaluace. Monitoring spočívá v pravidelném sběru dat o průběhu rozvojové intervence s cílem poskytovat managementu projektu či programu a dárci informace o dosažených výstupech a o průběžné výši alokovaných zdrojů. Projekty ZRS monitorují ve vzájemné koordinaci zastupitelské úřady ČR a Česká rozvojová agentura.

Evaluace poskytují systematické a objektivní posouzení úspěšnosti rozvojové intervence, a to z hlediska relevance, efektivity, efektivnosti, dopadů a udržitelnosti. Toto komplexní vyhodnocení dává zpětnou vazbu pro přípravu nových programů či projektů, resp. pro rozhodování o alokaci dalších finančních prostředků v určité zemi a sektoru. Prostřednictvím doporučení ke zlepšování budoucích rozvojových intervencí napomáhají evaluace ke kontinuálnímu zefektivňování a zavádění inovací v programu ZRS jako celku.

Předmětem hodnocení mohou být jednotlivé projekty, víceleté programy spolupráce, v pozdější fázi i veškerá česká ZRS ve vybrané partnerské zemi, popř. rozvojová spolupráce ČR ve vybraném sektoru napříč partnerskými zeměmi či konkrétní forma ZRS. Evaluace se provádějí na základě mezinárodně standardizované metodiky, aplikované na specifika českého systému ZRS. V institucionálním rámci rozvojové spolupráce nese hlavní zodpovědnost za evaluace MZV.