Rusko: Zahraniční obchod a investice

Velvyslanectví ČR v Moskvě

  

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Významný pokles přebytku obchoní bilance byl způsoben hlavně sníženém objemu vývozu, jen v malé míře růstem dovozů. Nižší exporty byl zapříčiněny hlavně nižšími cenami vyvážené ropy a zemního plynu, které jsou hlavními položkami ruského vývozu.

Obchodní bilance – vývoz, dovoz, saldo (mld. USD)
 

2015

2016

2017

2018

 2019

Obrat

534,4

473,4

590,8

692,5

672,0

Vývoz

341,4

281,8

352,9

452,1

424,6

Dovoz

193,0

191,6

237,9

240,5

247,4

Saldo

148,4

90,2

114,9

211,5

177,2

Zdroj: Údaje Federální celní služby RF, Centrální banky RF a Rosstat 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU představuje pro Rusko daleko nejvýznamnějšího zahraničně obchodního partnera. V roce 2019 podíl zemí EU na obratu zahraničního obchodu činil 41,7 %, což znamenalo prakticky stejnou úroveň jako v předchozím roce (42,7 % v roce 2018), a to při 7,8% zmenšení ruských vývozů a 0,8% zmenšení ruských dovozů.
Druhou nejvýznamnější skupinou v zahraničním obchodu Ruska zaujímají země Asijsko-tichomořské hospodářské společenství (APEC), jejichž podíl na obratu v roce 2019 představoval 31,8 %. V roce 2019 Rusko meziročně navýšilo svůj vývoz do těchto zemí o 4,1 % a zmenšenilo dovoz o 4,3 %. Podíl zemí SNS v roce 2019 představoval 12,1 % při 2,8% zmenšení ruského vývozu a 1,9% růstu dovozů.
Hlavním dlouhodobou tendencí v teritoriální struktuře zahraničního obchodu v posledních letech je snižování podílu EU na úkor zvyšování podílu Číny a jiných zemí.

Zahraniční obchod Ruska v teritoriálním členění (mld.USD)
 

2018

2019

 

Obrat

Vývoz

Dovoz

Obrat

Vývoz

Dovoz

Celkem

692.552,1

240,5

 666,6

 422,8

 243,8

z toho:

 

 

 

 

 

 

   EU

294,5

205,0

89,2

 277,8

 189,2

 87,8

   APEC

213,2

116,3

96,9

 212,2

 111,2

 101,0

   SNS

80,8

54,6

26,2

 80,4

 53,4

 27,0

 Zdroj: celní statistika, www.customs.ru, Ministerstvo pro ekonomický rozvoj RF

Hlavní obchodní partneři Ruska v roce 2019 (podle obratu v mld. USD)
1. Čína: 110,9 (16,6%)
2. Německo: 53,2 (8%)
3. Nizozemsko: 48,7 (7,3%)
4. Bělorusko: 33,3 (5%)
5. USA: 26,3 (3,9%)
6. Turecko: 26 (3,9%)
7. Itálie: 25,2 (3,8%)
8. Jižní Korea: 24,3 (3,6%)
9. Japonsko: 20,3 (3%)
10. Polsko: 17,8 (2,7%)

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V ruském vývozu tradičně dominují palivo-energetické suroviny, přičemž jejich podíl na celkovém vývozu se v roce 2019 mírně zmenšil do 62,1 % (63,8 % v roce 2018). V roce 2019 v hodnotovém vyjádření vývoz palivo-energetických surovin činil 198,5 mld. USD. K tomu přispěly především nišší ceny ropy, které byly v prosinci 2019 na úrovni 64,54 USD za barel (v roce 2018 ceny ropy byly na úrovni 70 USD za barel). V roce 2019 činil podíl kovů a výrobků z nich na celkové hodnotě vývozu 8,9% (9,7% v roce 2018). V komoditní struktuře vývozu do zemí mimo SNS činil podíl tohoto zboží 8,2% (v roce 2018 – 9,3%), do zemí SNS 13,5% (12,8%).
Podíl vývozu chemických výrobků v roce 2019 činil 6,4% (v roce 2018 – 6,1%). V komoditní struktuře vývozu do zemí mimo SNS činil podíl tohoto zboží 5,4% (5,2% v roce 2018), 13,3% do zemí SNS (12,8% v roce 2018).
Podíl vývozu strojů a zařízení v roce 2019 zůstal na úrovni předchozího roku a činil 6,5%. Ve komoditní struktuře vývozu do zemí mimo SNS činil podíl tohoto zboží 4,6% (v roce 2018 – 4,9%), do zemí SNS 19,9% (17,9%).
Podíl vývozu potravinářských výrobků a surovin na jejich výrobě na komoditní struktuře vývozu v roce 2019 činil 5,9% (v roce 2018 – 5,5%). Ve komoditní struktuře vývozu do zemí mimo SNS činil podíl tohoto zboží 5,1% (v roce 2018 – 5,0%), do zemí SNS 11,0% (9,2%).
Podíl vývozu výrobků ze dřeva, buničiny a papíru v roce 2019 činil 3,0% (v roce 2018 – 3,1%). V komoditní struktuře vývozu do zemí mimo SNS činil podíl tohoto zboží 2,8% (v roce 2018 – 2,9%), do zemí SNS 4,5% (4,4%). S ohledem na výhodný kurzový vývoj a cenové relace u příslušných zbožových položek nedošlo ve sledovaném roce k výrazným změnám v komoditní struktuře ruského vývozu.
Závislost na vývozu palivo-energetickcýh surovin je trvalým problémem ruské ekonomiky, která jen nedostatečně reflektuje potřebu požadovaných strukturálních změn.

V ruském dovozu v roce 2019 největší podíl tradičně zaujímaly výrobky strojírenského charakteru (především automobily, zařízení a dopravní prostředky), jejichž podíl na celkovém dovozu meziročně klesl na 46,2 % ze 47,3 %. Na druhém místě v dovozu byla chemické produkce, jejíž podíl na celkových dovozech se meziročně mírně zvýšil na 19,6 % z 18,3 %. Podíl dovozů zemědělské produkce a potravin také zaznamenal pokles na 12,2 % ze 12,5 %.
Zdroj: Federální celní služba RF, Centrální banka RF, Rosstat, Ministerstvo financí RF

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zvláštní ekonomické zóny (ZEZ)

 

S cílem podpory rozvoje zpracovatelských odvětví ekonomiky, dopravní infrastruktury, vysokých technologií, vývoje nových druhů výrobků a rozvoje cestovního ruchu přijala ruská vláda koncem roku 2005 sérií usnesení vytvářejících předpoklady pro zakládání tzv. zvláštních ekonomických zón (ZEZ), tj. území se zvláštním režimem pro podnikatelskou činnost.

  • Základní cíle ZEZ definuje federální zákon č. 116-FZ „O zvláštních ekonomických zónách“ z 22. 06. 2005.
  • V Rusku aktuálně existuje 30 ZEZ (13 průmyslové výroby, 6 technických inovací, 10 turistických a 1 logistická). Za 15 let činnosti se v nich zaregistrovalo více než 760 rezidentů, z čehož 140 společností se zahraničním kapitálem z 33 zemí. Celkový objem vložených investic dosáhl objemu 420 miliard rublů.
  • SEZ nabízejí podnikům snížené administrativní překážky, daňové úlevy, celní preference, snížené pronájmy, zvýhodněné výkupní ceny, pomoc při realizaci investičních projektů v první fázi jejich rozvoje a další podporu ze strany správcovských společností SEZ.
  • Počet zahraničních investorů a celkový objem vložených prostředků do ZEZ zatím zaostává za očekáváním federální vlády.

       V souladu s platnou legislativou se v RF mohou zřizovat 4 typy ZEZ: 1. Průmyslově-výrobní, 2. Technicko-aplikační, 3. Turisticko-rekreační a 4. Logistické:

  1. Průmyslově-výrobní zóny

Základní charakteristika: umístění objektů výrobního průmyslového charakteru, investiční projekt musí obsahovat kapitálový vklad odpovídající min. 120 mil. RUB, z čehož 40 mil. RUB musí být proinvestováno v průběhu 3 let od uzavření smlouvy, plocha zóny maximálně 40 km2.

Průmyslově-výrobní zóny: Alabuga (Republika Tatarstán) – výroba automobilových komponentů a speciální petrochemické produkce; Lipeck (Lipecká oblast) – výroba spotřební elektrotechniky, nábytku, autokomponentů, energetického zařízení atd.; Toljatti (Samarská oblast) – automobilový průmysl, stavební materiály, spotřební zboží; Titanová dolina (Sverdlovská oblast) – aerokosmický průmysl, letecká technika, mikroelektronika a robotika; Moglino (Pskovská oblast) – železniční, zemědělské a komunální zařízení, bytová technika). Další  zóny: Kaluga, Stupino Kvadrat, Lotos, Uzlovaya, Centr, Orel, Kashira, Groznyj.   

  1. Technicko-aplikační zóny 

Základní charakteristika: jsou vytvářeny za účelem rozvoje a aplikace inovačních produktů, jejich testování, výroby a dalšího průmyslového využití. Vytváření počítačových systémů,  softwarových produktů a systémů sběru, zpracování a přenosu dat. Vytváří se v administrativních celcích s plochou nepřevyšující 4 km2. Rezidentem mohou být individuální podnikatelé a komerční organizace. Investoři, kteří nejsou rezidenty, mohou rovněž vykonávat podnikatelskou činnost na území ZEZ.

Technicko-aplikační zóny: Dubna (Moskevská oblast) – vývoj jaderných a fyzikálních technologií; Technopolis (Moskva) – rozvoj městských inovačních technologií; Sankt-Peterburg – vývoj informačních technologií; Tomsk (Tomská oblast) – vývoj nových materiálů, Innopolis (Republika Tatarstán) – informační a komunikační technologie, nanotechnologie, biotechnologie, medicínské technologie; Istok (Moskevská oblast) – Mikrovlnné a laserové technologie, návrh komplexních technických systémů.

  1. Turisticko-rekreační zóny 

Základní charakteristika: cílem vytváření těchto zón je poskytování turisticko-rekreačních a lázeňských a rehabilitačních služeb, případně výroby minerální vody. Není zde možné aplikovat podmínky svobodných celních zón. Mohou zde být umístěny bytové objekty,  činnost zde mohou vykonávat rovněž subjekty a investoři, kteří nejsou rezidenty zóny. Hlavním cílem je stimulace cestovního ruchu a zkvalitnění pohybu osob a zboží. 

Turisticko-rekreační zóny: Bajkalskaja gavaň, Birjuzovaja Katuň, Vorota Bajkala, Zavidovo, Archiz, Veduči, Matlas, Elbrus, Armchi i Cori, Mamison.

  1. Logistické zóny

Základní charakteristika: cílem je vytvoření plochy pro stavbu a opravu lodí a poskytování logistických služeb. Mohou být zřizovány v blízkosti významných dopravních uzlů. Celková jejich plocha nesmí překročit 50 km2. Platí zde podmínky svobodné celní zóny. Je zde povoleno provozování přístavní činnosti, stavba, rekonstrukce a využívání objektů mořských a říčních přístavů nebo letišť. Rezident zóny musí na výstavbu objektu infrastruktury vložit  kapitál min. ve výši 400 mil. RUB nebo 120 mil. RUB na rekonstrukci stávajícího objektu. Během prvních 3 let musí rezident proinvestovat min. 40 mil. RUB.     

Logistická zóny:  letiště ve městě Uljanovsk (služby spojené s výrobou, opravou a dopravou letecké techniky).

 

Další ZEZ

Kromě výše uvedených ZEZ v RF existují také zóny vytvořené na základě samostatných federálních zákonů. Týká se to například ZEZ v Magadanské a Kaliningradské oblasti. Kromě toho aktivní regiony RF založily desítky vlastních ZEZ, ve kterých rezidentům poskytují různé výhody na základě regionální legislativy. Tyto zóny nejsou řízeny Ministerstvem ekonomického rozvoje Ruské federace, ale přímo regionálními orgány. Mezi nejaktivnější regiony v tomto smyslu patří např. Kalužská oblast, Republika Tatarstán, Novosibirská oblast a další.

 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

Přímé zahraniční investice v RF (mld. USD)
 

2015

2016

2017

2018

20189

Přímé zahraniční investice

12,0

32,5

28,5

8,8

31,8

Zdroj: Centrální banka RF, květen 2019

 

Po otřesech bankovního sektoru po roce 2014 a následné finanční a hospodářské krizi v letech 2015-2017 je jednou z ruských priorit podnícení přímých zahraničních investic, které by stimulovaly obnovu ruské ekonomiky. To podporuje i vládní program na podporu substituce dovozů a lokalizace průmyslové výroby v Ruské federaci. 

Nejvíce přímých zahraničních investic do Ruské federace plynulo v roce 2018 z USA, Bermud, Britských Panenských ostrovů, Nizozemska, Hongkongu, Velké Británie, Francie (pozn.: V případě tzv. daňových rájů lze předpokládat, že se reinvestuje kapitál vlastněný ruskými občany).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Kladné stránky ruského investičního klimatu:

  • Velikost trhu
  • Levná pracovní síla
  • Disponibilní přírodní zdroje
  • Makroekonomická stabilita
  • Zvýšený regionální zájem o přímé zahraniční investice z ruských regionů
  • Snaha vlády vytvořit atraktivní prostředí pro investory

Slabé stránky ruského investičního klimatu:

  • Časté změny zákonů a předpisů
  • Nejistota politického prostředí s dopady na ekonomiku
  • Administrativní a byrokratické překážky
  • Korupce na všech úrovních státní správy
  • Těžká vymahatelnost práva prostřednictvím soudů

Neoddiskutovatelnou slabinou je vysoký podíl netržního sektoru v ruské ekonomice. Podíl státu v ekonomice se v posledních letech zvyšuje, což je patrné mj. na snaze o posílení vlivu státu ve všech strategických podnicích. Malé a střední podniky mají v Rusku těžkou situaci, především kvůli množství byrokracie, často také kvůli určování pravidel ze strany silnějších firem. Stát je aktivní ve všech sektorech ekonomiky na federální i regionální úrovni. Větší podíl státu je obykle spojen s nižší produktivitou, na druhou stranu se ale stát o tyto podniky více stará, čímž dochází k tržním nerovnostem.

Ruské vedení si uvědomuje nutnost zlepšit úroveň infrastruktury. 

Aktuální investiční mechanismus má následující hlavní součásti: 

  • Zvláštní ekonomické zóny, které mají vytvořit pro investory příznivé klima, omezit byrokratické překážky, zajistit příznivé ekonomické podmínky a pokud možno omezit všudypřítomnou korupci. Postupně byly legislativní cestou zformovány čtyři typy: výrobní, vědecko-technologické, turisticko-rekreační a přístavní. 
  • Investiční fond státního rozpočtu RF, jehož činnost řídí Ministerstvo ekonomického rozvoje RF. Investiční fond podporuje investice zejména do infrastruktury, s využitím mechanismu public-private partnership, tedy formou poskytnutí státních garancí, spolufinancováním nebo vkladem do základního kapitálu společného podniku. Bližší informace o činnosti investičního fondu lze nalézt na webových stránkách Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru).
  • Koncese, jejichž poskytování je upraveno zákonem z července 2005 účinným od 1. 1. 2006, mají zabezpečit přilákání soukromých společností, které by podnikaly ve sféře infrastruktury a služeb. Mohlo by jít např. o budování resp. rekonstrukci objektu s jeho následným využíváním (silnice s mýtným, rozvodná síť apod.). Rozsáhlejší využití této formy v praxi však zatím není známo. 
  • „Banka rozvoje a vnější ekonomické činnosti“, (Vněšekonombank, www.veb.ru) je nejvýznamnější ruskou státní rozvojovou institucí. Smyslem banky je stimulovat investice a ekonomický růst včetně podpory zahraničních investic do ruské ekonomiky a podpory ruských investic a vývozu do zahraničí. Do skupiny Vněšekonombank patří i Ruská exportní pojišťovací agentura (EKSAR, www.exiar.ru). 
  • Kromě výše zmíněných nástrojů v Rusku existují ještě tzv. Národní projekty, Federální investiční programy a Rizikový fond (Venčurnyj fond). 
  • Speciální investiční kontrakty SPICs – vládní politika,kdy při velké investici je firmám garantovány lepší podmínky např. ochrana před importy nebo zajištěna neměnnost regulací na několik let. Hojně rozšířeno např. v oblasti výroby automobilů.

    Podnikatelé plánující investovat v Rusku by také měli k projektu přistupovat jako k založení úplně nového podniku, nezávislého na podnikání mateřské firmy v ČR. Rusko např. vyžaduje aby se používal finanční software ruské provenience nebo se firemní data uchovávala na serverech v Rusku.

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem