Společná obchodní politika Evropské Unie

Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi

Dvoustranný rozměr obchodních vztahů EU charakterizuje velký počet preferenčních dohod a ujednání, meziregionálních iniciativ a dalších dohod.

Mezi preferenční bilaterální dohody sjednávané EU patří Dohody o volném obchodu (FTAs). Těmito dohodami jsou odstraněna cla a jiné omezující úpravy obchodu mezi stranami dohody se zbožím pocházejícím z územ smluvních stran. Dohody se netýkají ale pouze vzájemného obchodu, řeší například i práva duševního vlastnictví a služby. V souladu se strategií „Global Europe Competing in the World“ byla v roce 2007 zahájena jednání o FTA nové generace s Jižní Koreou, Indií, státy uskupení ASEAN (JV Asie), zeměmi Střední Ameriky a Andského společenství. V roce 2008 bylo zahájeno jednání o tomto typu dohody také s Ukrajinou. Sjednávány jsou i další dohody tohoto typu, například s Kanadou.

Zvláštní místo mezi preferenčními dohodami EU mají Dohody o ekonomickém partnerství se zeměmi skupiny AKT (Afrika, Karibik, Tichomoří),které zároveň tvoří důležitý pilíř vnější rozvojové pomoci EU. Dohody jsou zaměřeny na problematiku rozvoje států AKT v celé její šíři, vycházejí ze stávajících regionálních integračních iniciativ v rámci států AKT a fungují v souladu s postupy, které jimi byly schváleny. V dohodách je zohledněna úroveň rozvoje a sociálněekonomické dopady obchodních opatření na státy AKT a jejich schopnost přizpůsobit se liberalizačnímu procesu. Dohody zahrnují také ustanovení o oblastech volného obchodu mezi EU a státy AKT.

Vybraným méně rozvinutým zemím (143 nezávislých zemí a 36 závislých zemí a území) EU poskytuje zvýhodněný obchodní režim pomocí Všeobecného systému preferencí (GSP). Systémy celních preferencí jsou obchodně politická opatření, v jejichž rámci poskytují rozvinuté země či jejich uskupení rozvojovým zemím a územím jednostranně zvýhodněný přístup na vlastní trhy.

Doporučujeme