Svěřenský fond

Založení, vznik a zánik svěřenského fondu

Založení svěřenského fondu

Založit svěřenský fond lze jak za života, tak pro případ smrti. Pro založení svěřenského fondu je třeba, aby jeho zakladatel vyčlenil ze svého vlastnictví smlouvou nebo pořízením pro případ smrti (závěť, dědická smlouva, dovětek) část svého majetku, který svěří svěřenskému správci k určitému účelu.

Je nezbytné zdůraznit, že vyčleněním majetku k němu zakladatel ztrácí vlastnické právo. Český občanský zákoník na rozdíl od quebecké právní úpravy neumožňuje, aby byl svěřenský fond vytvořen zákonem, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci nebo jednostranným právním jednáním.

Zákon nestanoví požadavek na to, s kým musí zakladatel smlouvu, kterou se vytváří svěřenský fond, uzavřít. Zpravidla však půjde o smlouvu mezi zakladatelem a svěřenským správcem, případně obmyšleným. Ze smlouvy musí být patrné, že záměrem zakladatele je vytvořit svěřenský fond, rozsah vyčleňovaného majetku a účel, za kterým má být světský fond zřízen.

Každý svěřenský fond musí mít svůj statut, který vydává zakladatel. Statut musí mít vždy formu veřejné listiny, jeho náležitosti jsou uvedeny dále v textu.

Založení může být bezúplatné (rozhodnutím zakladatele věnovat část svého majetku k určitému účelu), nebo za úplatu či jiné protiplnění (například od osoby, která se má stát obmyšleným). Svěřenský fond může zřídit kdokoli, tedy fyzická osoba i obchodní korporace. Svěřenský správce se zakladateli zaváže jím vyčleněný majetek držet a řádně spravovat. I když o tom občanský zákoník výslovně nehovoří, nic nebrání tomu, aby svěřenský fond měl více zakladatelů.

V případě pořízení pro případ smrti tak zakladatel, později zůstavitel, vkládá svůj majetek do svěřenského fondu, aby s majetkem bylo i po zakladatelově smrti nakládáno podle jeho přání. Správce svěřenského fondu pak vykonává práva dědice vyčleněného majetku nebo práva odkazovníka. Tento majetek vyčleněný do svěřenského fondu mortis causa je součástí pozůstalosti. Jeho nabytí do svěřenského fondu buď potvrzuje soud, nebo je majetek převeden ve prospěch svěřenského fondu dědicem obtíženým odkazem.

Vznik svěřenského fondu

Svěřenský fond je zřízen okamžikem přijetí pověření ke správě majetku svěřenským správcem. V případě, že je svěřenských správců více, musí přijmout pověření alespoň jeden z nich.

Již zřízený svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele a do evidence svěřenských fondů se zapíše až posléze Do evidence svěřenských fondů se v takovém případě zapíše až po svém vzniku.

V průběhu existence svěřenského fondu může tento být dále doplňován, a to nejen zakladatelem, ale i jinými osobami. Tyto osoby se však po vložení majetku do svěřenského fondu nestávají zakladateli.

Svěřenský fond musí mít vlastní označení, které vyjadřuje jeho účel a obsahuje slova „svěřenský fond“. Absence označení svěřenského fondu však nemá vliv na samotnou existenci svěřenského fondu. Svěřenský fond může být označen jménem svého zakladatele nebo obmyšleného – v tomto případě však musí být respektováno právo na ochranu jména člověka dle § 77 občanského zákoníku.

Označení svěřenského fondu nesmí působit zavádějícím dojmem, nemělo by jistě být ani zaměnitelné s označením jiného svěřenského fondu.

Existenci svěřenského fondu s obdobným označením je možné prověřit skrze Evidenci svěřenských fondů.

Majetek vyčleněný za účelem vzniku svěřenského fondu je oddělený a nezávislý na majetku zakladatele, který k tomuto majetku pozbývá vlastnické právo. Vlastnická práva k takto vyčleněnému majetku vykonává vlastním jménem, ale na účet svěřenského fondu svěřenský správce, který však není jeho vlastníkem.

Majetek není vlastnictvím ani zakladatele či obmyšleného, kterému má být ze svěřenského fondu plněno, ani samotného svěřenského fondu, jelikož ten nemá právní osobnost, a nemůže tedy mít ani práva a povinnosti. Nabízí se tak otázka, jak bude řešen případ, kdy je nezbytné zapsat například do veřejného seznamu vlastníka majetku. V tomto případě bude do příslušné kolonky zapsána osoba správce s poznámkou „svěřenský správce“.

Evidence svěřenských fondů

Evidence svěřenských fondů je informačním systémem veřejné správy, do něhož jsou zapisovány zákonem vymezené údaje o českých a některých zahraničních svěřenských fondech. Součástí je rovněž sbírka listin. Je ale nezbytné doplnit, že evidence je ale částečně neveřejná a vyhledávat je tedy možné pouze v její části v Evidenci svěřenských fondů.

Svěřenský fond musí mít vlastní označení, které vyjadřuje jeho účel a obsahuje slova „svěřenský fond“. Absence označení svěřenského fondu však nemá vliv na samotnou existenci svěřenského fondu. Svěřenský fond může být označen jménem svého zakladatele nebo obmyšleného – v tomto případě však musí být respektováno právo na ochranu jména člověka dle § 77 občanského zákoníku.

Do evidence svěřenských fondů se zapisují:

• svěřenské fondy a
• svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, která se řídí právem jiného státu, působící na území České republiky.

Návrh na zápis zřízeného svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů podává svěřenský správce. Je též oprávněn podávat návrhy na změnu nebo výmaz zápisu.

Do evidence svěřeneckých fondů se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“.

Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů:

• označení svěřenského fondu,
• účel svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo       vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána,
• den vzniku a zániku svěřenského fondu,
• identifikační číslo svěřenského fondu,
• jméno a sídlo nebo svěřenského správce; je-li správcem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno,
• počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají,
• jméno a sídlo nebo adresa zakladatele; je-li zakladatelem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno,
• jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen,
• jméno a sídlo nebo adresa další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu; jde-li o fyzickou osobu, také datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno,
• údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, a popřípadě údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním,
• další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá svěřenský správce, a
• den, k němuž byl zápis proveden.

Údaje o zakladateli, obmyšleném a dalších osobách zapisovaných do evidence svěřenských fondů se neuvádějí v opisu z této evidence ani se neuveřejňují, ledaže by byl ke zpřístupnění dán souhlas. Je-li svěřenský správce fyzickou osobou, neuvádějí se v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují údaje o jeho bydlišti a datu narození nebo rodném čísle.

Úplný opis zápisu nebo listiny může obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom má právní zájem. Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup k těmto údajům také například:

• soudu pro účely soudního řízení,
• orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti,
• správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy.

Zánik svěřenského fondu

Svěřenský fond zaniká zejména uplynutím doby, na kterou byl zřízen (zákon nestanovuje maximální dobu existence svěřenského fondu), či dosažením svého účelu. Svěřenský fond může zaniknout také rozhodnutím soudu, a to v případě, že je dosažení účelu svěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné.

Jde-li o svěřenský fond zřízený ve veřejně prospěšném zájmu, může soud rozhodnout, že jeho původní účel nahradí účelem podobným. Pokud je možné dosáhnout účelu podobného tomu, pro jaký byl zakladatelem založen, změnou statutu, soud tento statut upraví. V případě změny svěřenského fondu si však soud musí vyžádat stanovisko zainteresovaných osob (zakladatele nebo jeho právního nástupce, svěřenského správce, obmyšleného, event. toho, komu nad správou svěřenského fondu náleží dohled).

U svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem přichází v úvahu také zánik ve chvíli, kdy se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu. Dalším důvodem zániku svěřenského fondu je například vyčerpání veškerého majetku svěřenského fondu.

Při zániku svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek obmyšlenému, případně zakladateli, není-li obmyšleného, nebo státu, pokud není žádný obmyšlený ani zakladatel.

Majetek se oprávněné osobě vydává na základě bezúplatné smlouvy o převodu majetku, jež je uzavíraná mezi svěřenským správcem a oprávněnou osobou. Osoba, které se vydává majetek svěřenského fondu, nenese odpovědnost za dluhy, které vznikly při správě svěřenského fondu. Svěřenský fond zaniká až převedením majetku na tohoto nového vlastníka.

Při zániku veřejně prospěšného fondu naloží svěřenský správce s majetkem dle statutu. Pokud statut neurčuje, jak má být s majetkem naloženo, může soud na návrh svěřenského správce rozhodnout, že majetek bude spojen s jiným svěřenským fondem nebo vydán právnické osobě, která slouží stejnému nebo podobnému veřejnému účelu. Soud tak učiní po vyjádření osob, které vykonávají nad svěřenským fondem dohled.

Svěřenský správce je povinen podat návrh na výmaz svěřenského fondu z evidence svěřenských fondů do třiceti dnů od zániku svěřenského fondu.

Svěřenský správce

Svěřenským správcem se může stát každá osoba, která je svéprávná, včetně osoby právnické, stanoví-li tak zákon, a se svým jmenování souhlasí. Například zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, v ust. § 151 stanoví, že může být svěřenským správcem investiční společnost, což je také zároveň jediný případ, kdy podle českého práva může funkci správce svěřenského fondu vykonávat právnická osoba.

Na jmenování toho, kdo není svéprávný, se hledí, jako by se nestalo. Pokud dojde k pozdějšímu omezení svéprávnosti svěřenského správce, jeho funkce tím zaniká.

Přijetí pověření ke správě svěřenského fondu bude zpravidla adresováno tomu, kdo jej jmenoval. Není třeba, aby se správce skutečně ujal výkonu své funkce. Správce může přijmout své pověření také konkludentním jednáním, například tím, že převezme do své moci vyčleňovaný majetek.

Svěřenský správce je ustaven zakladatelem, pokud není vyloučeno, aby se sám zakladatel stal správcem. V případě, že bude správcem zakladatel nebo obmyšlený, musí být obligatorně zřízen další správce, který je osobou třetí, aby se zabránilo vzniku rizik. Je-li správa vykonávána několika správci, rozhodují a jednají většinou hlasů, přičemž každý má jeden hlas, není-li určeno jinak.

Není-li správce jmenován zakladatelem, ani ho nelze určit podle statutu fondu, pak je na návrh osoby, která má na jmenování správce právní zájem (zejména půjde o obmyšleného), oprávněn správce jmenovat soud.

Svěřenský správce je povinen spravovat cizí majetek s péčí řádného hospodáře, šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu a dbát o naplňování jeho účelu. Jde tedy o plnou správu cizího majetku. Svěřenský správce musí plnit všeobecné povinnosti, které stanoví pro správu cizího majetku zákon. Svěřenský správce vykonává k majetku ve svěřenském fondu vlastním jménem a na účet fondu vlastnická práva, nemůže však tento majetek bezplatně převést ze svěřenského fondu.

Pokud jde o vztah svěřenského správce k obmyšlenému, svěřenský správce musí respektovat jeho práva.

Jednání svěřenského správce na účet svěřenského fondu nevede ke vzniku osobní povinnosti svěřenského správce ze závazku, který ujednal se třetí osobou na účet obmyšleného. Jestliže svěřenský správce jedná na účet obmyšleného vlastním jménem, je zavázán společně s obmyšleným.

Jelikož je správa vykonávána správcem osobně, měl by být vztah mezi zakladatelem a svěřenským správcem založen na důvěře. I přes to, že jde o osobní funkci, nemusí svěřenský správce osobně vykonávat vše, co ke správě náleží, a může k plnění jednotlivých dílčích úkolů pověřit jiného. V tom případě však odpovídá za výběr takové osoby.

Správce je povinen předložit jednou ročně podrobné vyúčtování správy nebo kdykoli umožnit přístup k dokladům a informacím osobě, která vykonává dohled nad jeho činností. Správci může být uložena povinnost složit jistotu za řádný výkon správy, sestavit inventář majetku nebo svěřenský fond pojistit.

Činnost svěřenského správce je úplatná, avšak zákon nezakazuje, aby bylo ujednáno jinak. Pokud je správa vykonávána bezúplatně, má správce právo pojistit svou majetkovou odpovědnost na náklady obmyšleného.

Dohled nad činností svěřenského správce

Na činnost správce dohlíží zakladatel (v případě jeho smrti nebo zániku jeho právní nástupce), obmyšlený, případně jiné statutem k tomu určené osoby. V případech, ve kterých to stanoví zákon, vykonává nad správou dohled jiná osoba, skupina osob nebo orgán veřejné moci.

Jestliže obmyšlený ještě není určen, jmenuje zakladatel fondu osobu, které přísluší vykonávat právo dohledu v zájmu obmyšleného. Je-li zakladatel nečinný, nebo není-li možné takto postupovat, je takováto osoba jmenována soudem na návrh správce nebo toho, kdo na tom má právní zájem.

Osobě, která má právo vykonávat dohled nad správou svěřenského fondu, musí být oznámeno, že jí toto právo vzniklo a vůči komu ho může uplatnit. Z tohoto vyrozumění musí být zřejmé, o jaký svěřenský fond se jedná, tedy jeho označení, účel a doba trvání tohoto fondu, včetně označení osoby svěřenského správce.

Tato informační povinnost svěřenského správce odpadá, pokud jsou uvedené skutečnosti osobě oprávněné k výkonu dohledu nad svěřenským fondem již známy. Právo dohledu je osobním právem a nepřechází na dědice zakladatele, jestliže statut nestanoví něco jiného. Toto právo nelze ani postoupit na jiného. To však nebrání oprávněné osobě, aby se nechala při výkonu svého dohledu zastoupit.

Dohled je vykonáván na základě žádosti adresované svěřenskému správci o umožnění kontroly dokladů o svěřenském fondu, případně o předložení vyúčtování, zprávy nebo jiné informace.

Osoba vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu však nemá právo zasahovat do správy svěřenského fondu, účastnit se rozhodování, ani jinak ovlivňovat činnost svěřenského správce. Pokud však dojde ke zjištění, že správce nevykonává svou činnost řádně, je možné jej vyměnit. Je také možné, aby soud některé jednání správci zakázal nebo naopak přikázal, jelikož osoba, mající na tom právní zájem, se může u soudu dovolávat toho, aby se správce zdržel určitého jednání, nebo aby naopak něco konal.

Osoba s právním zájmem se může také domáhat odvolání správce a jmenování jiného, nebo se může dovolávat neplatnosti právního jednání, kterým správce poškozuje svěřenský fond či právo obmyšleného. Při postupech, které sledují ochranu svěřenského fondu, však musí být zohledňována obecná ustanovení o ochraně práv třetích osob nabytých v dobré víře.

Jestliže je svěřenský správce bez dostatečného důvodu nečinný, může být k soudu podán návrh na pověření jiné osoby s právním zájmem zahájením nebo vedením řízení v zájmu svěřenského fondu namísto tohoto nečinného správce, a to jménem správce.

Správce neodpovídá za škodu na majetku způsobenou vyšší mocí, stárnutím nebo jiným přirozeným vývojem a běžným opotřebením. Jinak odpovídá správce dle obecné úpravy závazků z deliktů.

Zánik správy svěřenského fondu

Správa fondu zaniká:

• uplynutím doby, na kterou byl svěřenský fond zřízen,
• dosažením účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen,
• rozhodnutím soudu,
• vzdáním se všech obmyšlených práva na plnění (pouze v případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem).

Je nutné si uvědomit, že skončením správy nedochází k zániku svěřenského fondu. Při zániku správy je správce povinen vydat majetek tomu, kdo má na něj právo, tj. obmyšlenému, zakladateli, případně státu. Pokud jde o svěřenský fond s veřejně prospěšným účelem a daný účel není možné naplnit, přičemž statut pro tyto případy neurčuje jinak, rozhodne soud o převedení majetku do jiného fondu nebo do vlastnictví právnické osoby s co nejpodobnějším účelem. Svěřenský fond zaniká až převodem majetku do vlastnictví oprávněné osoby, popřípadě převodem do jiného svěřenského fondu s obdobným účelem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.