Svěřenský fond



Co může být do svěřenského fondu vloženo

Má-li být vymezeno, co může být vloženo do svěřenského fondu vloženo, je nutno uvést, že občanský zákoník tuto otázku v ustanoveních vztahujících se na svěřenský fond přímo neřeší. Musí být tedy přihlédnuto k obecné definici majetku v ust. § 495 OZ, která stanoví, že majetkem je souhrn všeho, co osobě patří. Půjde tedy o věci hmotné i nehmotné, movité i nemovité. S ohledem na toto vymezení je zřejmé, že není možné do svěřenského fondu samostatně vyčlenit závazky, které však mohou na fond přejít společně s věcí samotnou (zejména v případě vložení obchodního závodu).

Při vyčleňování majetku do svěřenského fondu musí zakladatel dbát případných omezení vztahujících se k dané věci. Pokud by bylo porušeno například omezení převoditelnosti, převod by byl neplatný; nedošlo by tak k naplnění základní podmínky vzniku fondu, tedy k vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele, a fond by vůbec nevznikl.

Majetek ve svěřenském fondu nemůže být postižen v rámci exekučního nebo insolvenčního řízení, protože majetek není ani ve vlastnictví zakladatele, obmyšleného, ani správce. Pokud však obmyšlenému vznikne v době trvání svěřenského fondu nárok na plnění, ten již postižitelný být může. Vložením majetku do svěřenského fondu zakladatelem však nedojde k uchránění majetku před věřiteli zakladatele, jelikož těmto pokusům o odklon vlastnictví se mohou věřitelé bránit dovoláním se relativní neúčinnosti či neplatnosti právního jednání.

Relativní neúčinnost

Když zákonodárce umožnil zřídit svěřenský fond, začaly se vyskytovat obavy z možného zneužití tohoto institutu. Jakousi zárukou má být relativní neúčinnost právních jednání.

Zatímco quebecký občanský zákoník stanovuje pro uplatnění tzv. pauliánské žaloby subjektivní lhůtu v délce jednoho roku od doby, kdy se věřitel dozví o uskutečnění jednání, které jej zkracuje, náš občanský zákoník stanoví naopak lhůtu objektivní v délce pěti let u úmyslného jednání dlužníka zkrátit věřitele a dva roky, pokud jeho úmysl musel být druhé straně znám nebo jedná-li se o bezúplatné jednání. Stanovení lhůty objektivní namísto subjektivní ale může mít za následek otevření možnosti zneužívání svěřenského fondu pro účely poškozování věřitelů a praní špinavých peněz.

Statut svěřenského fondu

Svěřenský fond má svá pravidla, která jsou obsažena ve statutu. V § 1452 OZ je stanovena povinnost zakladatele svěřenského fondu vydat statut ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), jejíž nedodržení má za následek absolutní neplatnost konstitutivního právního jednání; svěřenský fond tak vůbec není zřízen. Statut může být součástí smlouvy či závěti, nebo může jít o zvláštní dokument. Zákon však nestanoví žádnou sankci pro případ absence statutu.

Podstatné náležitosti statutu vymezuje zákon, jde však o náležitosti minimální, proto se zakladateli nebrání upravit v něm i další otázky.

Statut musí obsahovat alespoň:

  • a) označení svěřenského fondu,
  • b) označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
  • c) vymezení účelu svěřenského fondu,
  • d) podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
  • e) údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou,
  • f)  má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen, a
  • g) počet svěřenských správců a způsob jejich jednání.

Obligatorní náležitostí statutu tedy není určení konkrétní osoby obmyšleného. Vymezení obmyšleného je právem zakladatele, může tak již ve statutu určit, kdo bude obmyšleným. Zakladatel může také určit jen okruh osob, z nichž má být obmyšlený vybrán.

Volbu obmyšleného však může zakladatel nechat i na někom jiném. Pokud není ve statutu určena osoba obmyšleného, nedochází k neplatnosti statutu, ledaže jde o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem. Právo zvolit obmyšleného pak přechází na svěřenského správce. Jestliže byl svěřenský fond zřízen k soukromému účelu, může svěřenský správce toto právo vykonat jen v případě, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat.

Statut může také určit osobu či osoby, které budou dohlížet na činnost správce svěřenského fondu.

Obmyšlený

Za obmyšleného označuje zákon osobu, které má být ze svěřenského fondu plněno. Je však nutné rozlišovat mezi obmyšleným a osobami, kterým je ze svěřenského fondu plněno z toho důvodu, že poskytují služby či zboží ve prospěch svěřenského fondu k dosažení stanoveného účelu.

Obmyšleným nemusí být vždy jen jeden člověk. Může jít například o rodinu, včetně budoucí generace, nebo o právnickou osobu. Jednotliví obmyšlení o sobě nemusí navzájem vědět, proto si lze představit využití svěřenského fondu například za účelem finanční podpory milenky zakladatele, aniž by se o tom dozvěděla jeho rodina.

Osobu obmyšleného určuje zakladatel, popřípadě svěřenský správce. U svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu musí být zakladatelem určen přinejmenším okruh osob, ze kterého pak následně konkrétní osobu jmenuje správce. Jestliže by svěřenský správce vybral osobu obmyšleného mimo tento okruh osob, mohl by se ten, kdo na tom má právní zájem, dovolat neplatnosti takového jmenování postupem dle ust. § 1466 odst. 1 OZ. Obmyšleného však nemůže nikdo jmenovat pro vlastní zisk.

Jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.

Podmínky, za nichž je obmyšlenému ze svěřenského fondu plněno, určuje statut. Může jimi být dosažení zletilosti, zajištění péče o zestárlé rodiče, dostudování vysoké školy, úraz obmyšleného, naopak obmyšlený může ztratit své právo na plnění například spácháním trestné činnosti, ukončením studia. Statut může také stanovit další podmínky, které budou chránit majetek před znehodnocením nebo jeho utrácením obmyšleným. V případě, že tyto podmínky obmyšlený splní, má právo na plnění. Může jít o poskytování plodů, užitků nebo výnosů ze svěřenského fondu nebo podílu z něj, anebo o vydání podstaty nebo podílu na podstatě svěřenského fondu při jeho zániku.

Obmyšlený se může vzdát práva na stanovené plnění, a to svým prohlášením, které musí být učiněno ve formě veřejné listiny. Tato přísnější forma je stanovena jen v případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem. Jestliže se takto obmyšlený vzdá svého práva na plnění, a jde-li o právo na plody nebo užitky, přechází toto právo na jiného obmyšleného. Není-li jiný obmyšlený, přejde právo na plody a užitky na obmyšlené, kteří mají právo na majetek svěřenského fondu. Pokud jde o svěřenský fond mortis causa, odmítnutí práva na plnění vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu.

Právo obmyšleného na plnění vzniká v případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu, a to i tehdy, je-li ve statutu svěřenského fondu určena doba delší. Obdobně je tomu v případě zániku práva obmyšleného na plody a užitky. Toto právo zaniká nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu.

Jestliže je obmyšleným člověk, může toto právo trvat až do jeho smrti. Pokud by tedy například bylo právo na plody a užitky zřízeno tomu, kdo by byl zakladatelovým současníkem či potomkem, a pokud má tento člověk právo na plnění ze svěřenského fondu po zániku nebo smrti obmyšleného, který má přednější pořadí, toto právo mu může vzniknout i po uplynutí sta let od vzniku svěřenského fondu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby