Svěřenský fond



Registrace svěřenských fondů

Jak již bylo řečeno výše, svěřenské fondy v první řadě nemají právní osobnost. Navíc nemají ani sídlo, z těchto důvodů proto nejsou právnickými osobami. I přesto jsou však daňovými subjekty, přičemž v daňovém řízení se na ně hledí jako na právnickou osobu:

  • podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je svěřenský fond poplatníkem daně z příjmů právnických osob,
  • podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, je svěřenský fond poplatníkem daně z pozemků a daně ze staveb,
  • podle § 4b odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se pro účely DPH na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu.

Vyčlenění majetku do svěřenského fondu není předmětem daně, ledaže je vkládaným majetkem nemovitá věc. V podstatě jde o obdobný případ, jakým je vklad do základního kapitálu obchodní korporace, který také není zdanitelný.

S ohledem na body uvedené výše je třeba si uvědomit, že zisk ze zhodnocení majetku ve svěřenském fondu je zdaňován, vklad nemovitosti coby majetku do svěřenského fondu podléhá dani z nabytí nemovitých věcí a také výplata ze svěřenského fondu obmyšlenému se zdaňuje.

Pokud byl do svěřenského fondu vyčleněn majetek pořízením pro případ smrti, nebo jde-li o majetek, který zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, bezúplatný příjem obmyšleného z tohoto majetku bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Od daně z příjmů jsou osvobozena také plnění poskytovaná obmyšlenému z majetku svěřenského fondu, který do něj vložil jeho příbuzný v linii přímé nebo vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce, neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů.

Od daně však nejsou osvobozena plnění, která jsou obmyšlenému poskytována ze zisku těchto typů svěřenských fondů, ale pouze plnění poskytovaná z „kmenového“ majetku.

Dle § 20 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, je osobou, která plní povinnosti, jež zákon stanoví daňovému subjektu, svěřenský správce.

Dle § 125 a násl. daňového řádu a příslušných ustanovení ostatních daňových zákonů mají svěřenské fondy registrační povinnost. Svěřenský správce tedy musí podat v případech stanovených zákonem přihlášku k registraci pro právnické osoby ke správci daně. Přílohou této přihlášky je především doklad o vzniku svěřenského fondu a kopie statutu svěřenského fondu. Pro úspěšnou registraci je také nezbytné sdělit údaje týkající se svěřenského správce, má-li svěřenský fond více správců, tak údaje všech o všech těchto správcích, a to:

  • u fyzické osoby:
    • jméno a příjmení,
    • rodné číslo,
    • adresu místa pobytu, případně doručovací adresu,
  • u právnické osoby:
    • název,
    • IČO,
    • adresu sídla,
    • právní formu,
    • identifikátor datové schránky.

Rozhodnutí o registraci vydává dle § 129 daňového řádu správce daně, jehož místní příslušnost je z důvodu absence sídla určena podle § 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. Místně příslušným správcem daně tedy je dle tohoto zákona Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Takto určená místní příslušnost správce daně neplatí v případě, že je součástí majetku ve svěřenském fondu nemovitá věc. V takovém případě je místně příslušným správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Správce daně přidělí svěřenskému fondu daňové identifikační číslo.

Příklady využití svěřenského fondu

Zajištění prospěchu konkrétní osoby

Tento nový institut lze využít zejména k zajištění prospěchu určité osoby nebo osob, jimž má být ze svěřenského fondu plněno. Může jít o případy, kdy prarodiče chtějí zabezpečit svá vnoučata a věnovat jim část svého majetku. Protože jsou vnoučata nezletilá, chtějí, aby jim byl majetek předán po nabytí zletilosti, ale do té doby se již nechtějí nebo nemohou o majetek starat. Zřídí tedy svěřenský fond, čímž dojde k vyčlenění určitého majetku, přičemž okamžik plnění vnoučatům, coby obmyšleným, bude vázán na dosažení zletilosti. Je možné, aby prarodiče do té doby určili vnoučatům výplatu například měsíčního kapesného s tím, že zbytek majetku získají až dosažením zletilosti.

Odměňování zaměstnanců

Svěřenský fond může být využit jako motivace pro zaměstnance. Pokud bude společnost dosahovat dobrých výsledků, bude prosperovat, může zakladatel prostřednictvím správce svěřenského fondu vyplácet podle předem stanovených pravidel odměny zaměstnancům.

Renta pro případ úrazu

Zakladatel může svěřenský fond založit za účelem zajištění sebe nebo osob blízkých pro případ úrazu nebo smrti. Pokud v takovém případě dojde k úrazu, který způsobí pracovní neschopnost, bude ze svěřenského fondu vyplácena renta a obmyšlený se tak nemusí obávat možného nedostatku peněz z důvodu dlouhodobého snížení pracovní schopnosti.

Dědictví

Pokud se osoba, která řeší, jak má být s jejím majetkem naloženo po smrti, obává toho, že dědicové se získaným majetkem nenaloží dle jeho představ, může založit svěřenský fond a stanovit dědicům podmínky, za kterých majetek získají. Těmito podmínkami může být dovršení určité věkové hranice, splnění povinnosti starat se o pozůstalého manžela apod. Stanovené povinnosti však nesmí neúměrně zatěžovat, jinak hrozí rozpor s dobrými mravy. Svěřenský fond může pro tento případ vzniknout i pořízením pro případ smrti, tedy až po smrti zakladatele.

Investice

Jak již bylo zmíněno, svěřenský fond může být zřízen za účelem investování. V případě neúspěchu se pak zakladatel nemusí bát, že věřitelé budou chtít postihnout jeho zbývající majetek. Vznikem svěřenského fondu totiž dojde k oddělení části majetku zakladatele od jeho zbývajícího majetku. Vzhledem k tomu, že svěřenecký fond může mít zakladatelů více, je vhodné využít tohoto institutu pro společné investice. Zde je namístě připomenou, že se ten, kdo pouze zvýší majetek fondu během jeho existence, nestává zakladatelem.

Správa společnosti

Pokud se vlastník společnosti již nadále nechce zabývat jejím fungováním, vloží ji nebo prodá do svěřenského fondu, kde ji bude spravovat zvolený správce nebo několik správců.

Veřejně prospěšná činnost

Svěřenský fond může být založen za charitativním účelem, tedy může sloužit různým veřejně prospěšným činnostem k naplňování cílů například v oblasti náboženské, kulturní nebo sportovní.

Shrnutí hlavních výhod a nevýhod svěřenského fondu

Výhody:

  • ochrana majetku z důvodu nemožnosti postižení vyčleněného majetku věřiteli a exekutory,
  • možnost svěřenským fondem nahradit dědictví či darování s širším prostorem pro variabilitu stanovení podmínek získání plnění ze svěřenského fondu oprávněným osobám,
  • nízká míra zdanění,
  • možnost nastavit libovolně podmínky pro plnění účelu svěřenského fondu.

Nevýhody:

  • povinnost zápisu do evidence svěřenských fondů,
  • povinnost zápisu skutečného majitele svěřenského fondu do evidence údajů o skutečných majitelích.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby