MZV: Souhrnná teritoriální informace

Thajsko, plným názvem Thajské království, je významný stát v jihovýchodní Asii, strategicky umístěný mezi Myanmarem, Laosem, Kambodžou a Malajsií. Jeho hlavním městem je Bangkok, thajsky známý jako Krung Thep Maha Nakhon.

S rozlohou přibližně 513 115 kilometrů čtverečních je Thajsko 50. největším státem světa. S počtem obyvatel více než 70 milionů se řadí mezi 20 nejlidnatějších zemí. Země byla v minulosti známa též pod historickým jménem Siam.

Thajsko je jedinou zemí jihovýchodní Asie, která se vyhnula přímé koloniální nadvládě evropských mocností, což přispělo k zachování jeho jedinečné kultury a identity. Politicky je Thajsko konstituční monarchií s významnou rolí parlamentu. Je zakládajícím členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a tradičním spojencem USA v regionu.

Ekonomicky se Thajsko řadí mezi největší ekonomiky v jihovýchodní Asii a je významnou ekonomikou na globální úrovni. Ekonomika země je robustně postavena na exportu (především spotřební elektronika, automobily, stroje a potraviny) a ve značné míře také na cestovním ruchu (včetně medicínského), který představuje klíčový pilíř národního hospodářství.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Thajsko (366.89 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Thajsko (oficiální název – Thajské království) je konstituční monarchií a v jejím čele stojí král Mahá Vatčirálongkón (Ráma X.).

Jedná se o podobný systém jako ve Spojeném království, i když v Thajsku má monarchie větší vliv. Má daleko významnější dozorčí úlohu ve státě a předkládá řadu projektů na rozvoj země. Král a jeho rodina jsou chráněni zákonem o urážce majestátu. Královská moc je regulovaná ústavou a je také podřízena jejím ustanovením. Král zahajuje zasedání parlamentu a jmenuje premiéra a také členy kabinetu.

Monarchie má tři správní články. Jedná se o Kabinetní (tajnou) radu, Úřad královského domu a Sekretariát krále. Kabinetní rada vystupuje jako poradce krále a někdy ho i zastupuje, Úřad královského domu spravuje nemovitosti a administrativu, organizuje ceremonie a Sekretariát vykonává administrativní a sekretářské práce.

Výkonná moc vlády je podřízena premiérovi, kterým je od září 2025 (s opětovným potvrzením v úřadu po březnových volbách roku 2026) Anutin Charnvirakul (lídr strany Bhumjaithai). Ústavou zřízené Národní shromáždění (National Assembly/Parlament) se skládá z dolní komory (House of Representatives/Poslanecká sněmovna, 500 křesel, členové voleni lidovým hlasováním na 4 roky) a horní komory (Senate/Senát, 200 křesel, členové voleni na 5 let skrze složitý mezioborový a vnitroprofesní systém výběru, nikoliv přímým lidovým hlasováním). Poslední všeobecné volby do dolní komory (Poslanecké sněmovny) proběhly 14. května 2023. Volby do horní komory (Senátu) se uskutečnily v červnu 2024, poprvé podle nového znění Ústavy z roku 2017.

Soudní moc je vykonávána ve jménu krále. Soudci jsou voleni a odvoláváni králem.

Poměrně samostatné ozbrojené složky tvoří pozemní armáda, letectvo, námořnictvo a policie.

1.2. Zahraniční politika země

Thajská zahraniční politika je někdy charakterizována jako „bambusová diplomacie“, neboli flexibilní a pragmatický přístup k nejvýznamnějším globálním a regionálním partnerům (aby se bambus pod náporem silného větru nezlomil, ohne se vždycky tím správným směrem…).

Cílem je optimalizace národních zájmů a maximalizace zisku z mezinárodních vztahů, často za cenu kompromisů, ale bez „ztráty tváře“. Tato strategie umožňuje Thajsku udržovat rovnováhu mezi velmocemi a regionálními hráči, jako jsou Čína, Japonsko, USA, ASEAN a EU a efektivně navigovat v komplexním geopolitickém prostředí. Thajsko se snaží vyhýbat jednostrannému spojenectví a namísto toho buduje širokou síť vztahů, které mu umožňují reagovat na měnící se dynamiku mezinárodních vztahů a využívat příležitosti pro svůj ekonomický rozvoj a bezpečnost.

V současné praxi se tato strategie projevuje například vyvažováním silných ekonomických a infrastrukturních vazeb na Čínu těsnější spoluprací s USA, případně snahou o diverzifikaci partnerství skrze podanou přihlášku do bloku BRICS při současném aktivním vyjednávání o dohodě o volném obchodu (FTA) s Evropskou unií.

1.3. Obyvatelstvo

Z celkového počtu přibližně 70 milionu obyvatel podle mezinárodních odhadů OSN (avšak pouze 66 milionu osob registrovaných k trvalému pobytu thajskými úřady ke konci roku 2025) tvoří etničtí Thajci přibližně 75 %, etničtí Číňané představují asi 14 % a zbývajících 11 % populace tvoří různé menšiny, včetně Laosanů, Malajců, Khmerů, Hmongů a Karenů. Thajská vláda oficiálně uznává 62 etnických skupin, což podtrhuje kulturní diverzitu země.

Theravádový buddhismus je dominantním náboženstvím, k němuž se hlásí přibližně 94 % Thajců. Hraje ústřední roli v národní identitě a je hluboce zakořeněn v každodenním životě. V Thajsku působí přes 300 000 buddhistických mnichů a je tradicí, že thajští muži, včetně členů královské rodiny, alespoň jednou za život dočasně vstoupí do mnišského řádu. Kočovní mniši jsou běžným jevem a lidé je obdarovávají jídlem ve víře, že jim to přinese štěstí. Muslimové tvoří asi 5 % populace a žijí převážně v nejjižnějších provinciích, zatímco křesťané představují menšinu čítající zhruba 1 %. Stejně jako v mnoha asijských kulturách, i v thajském spirituálním učení je klíčová úcta k předkům.

Demograficky je Thajsko silně urbanizované kolem hlavního města. Metropolitní oblast Bangkoku obývá přes 11,5 milionu obyvatel. V samotném administrativním centru Bangkoku je pak k trvalému pobytu oficiálně registrováno přibližně 5,4 milionu lidí, ačkoliv reálný počet obyvatel včetně neregistrovaných migrujících pracovníků se odhaduje na podstatně vyšší hodnoty.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Thajská ekonomika si v roce 2026 udržuje pozici jedné z nejsilnějších v jihovýchodní Asii. Země je regionální exportní velmocí a představuje strategický „odrazový můstek“ na trhy okolních zemí i celé jihovýchodní Asie. Spolupráce s thajskými partnery tak může českým firmám přinášet výhodu znalosti místního prostředí, geografické blízkosti a právního povědomí. Účast Thajska v ASEAN (od 1967) a RCEP (od 2020) z něj činí ideální destinaci pro vedení regionálních aktivit českých firem. Thajsko je však i samo o sobě atraktivním trhem, který je obecně vstřícný k novým zahraničním výrobkům a službám.

Thajsko, které v 80. a 90. letech zažilo rychlý ekonomický růst, dnes patří mezi nově industrializované země. Hospodářství je založeno převážně na výrobních zahraničních investicích, cestovním ruchu a exportu. Země je předním světovým vývozcem automobilů, počítačů a spotřební elektroniky, ale také rýže a mořských plodů. Nejvíce Thajci vyvážejí do USA, Číny a Japonska, přičemž nejvyšší dovozy směřují do Thajska z Číny, Japonska a USA.

Předchozí rok 2025 přinesl thajské ekonomice smíšené signály a zvýšenou nejistotu, kdy reálný růst HDP nakonec dosáhl hodnoty 2,44 %. Rok 2026 se nese ve znamení pokračujícího mírného zpomalení s prognózou růstu kolem 2,17 %. Tento vývoj je způsoben především globálním obchodním napětím, které výrazně ovlivňuje thajský export, a celkovým zpomalením světové ekonomiky. Geopolitické faktory a narušení globálních dodavatelských řetězců přinášejí další volatilitu. Vláda aktivně podporuje rozvoj infrastruktury a digitalizaci s cílem posílit konkurenceschopnost země a zmírnit dopady vnějších šoků. Pokračují investiční projekty na modernizaci dopravní sítě, rozvoj telekomunikačních technologií a elektronizaci státní správy. V tomto náročném prostředí zůstává sektor služeb a cestovní ruch klíčovým stabilizačním faktorem, který pomáhá vyrovnávat tlaky na exportní sektor.

Oficiální míra nezaměstnanosti v Thajsku je i v roce 2026 velmi nízká, kolem 0,9–1,0 %. To je mimo jiné způsobeno velkým počtem lidí, kteří se živí samozásobitelským hospodařením v rodině bez nároku na mzdu. V zemi navíc žijí přibližně 2 miliony legálních a ilegálních migrantů z Myanmaru (Barmy), Laosu a Kambodži (těch však v posledním roce výrazně ubylo), kteří často pracují ve stavebnictví, zemědělství či zpracování mořských produktů. Státní dluh, který byl dlouhodobě poměrně nízký, v důsledku vládní podpory obyvatelstvu a firmám během pandemie COVID-19 značně narostl (aktuálně se pohybuje kolem 66 % HDP). Relativně vysoká zůstává také zadluženost jednotlivců a domácností, která s hodnotami přesahujícími 90 % HDP představuje jedno z největších rizik pro domácí spotřebu.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Thajská ekonomika je díky své silné závislosti na zahraničním obchodu a investicích relativně zranitelná vůči výkyvům cen surovin a komodit na světových trzích a také vůči nestabilitě přílivu investic. Thajsko se těmto rizikům snaží předcházet aktivním zapojováním do světových a regionálních ekonomických uskupení, např. WTO, IMF, WB, APEC, ADB, ASEAN a RCEP. Země si také udržuje solidní devizové rezervy dosahující v první polovině roku 2026 stabilních hodnot kolem 286 miliard USD. Bank of Thailand na začátku roku 2026 přistoupila k uvolnění měnové politiky snižováním úrokových sazeb na historické minimum 1,00 % s cílem ulehčit dluhovému zatížení domácností a firem a nadále klade důraz na finanční stabilitu a správu volatility kurzu v reakci na geopolitické tlaky.

Po výrazném ekonomickém propadu v období 2020–2022 způsobeným pandemií COVID-19 a narušením globálních dodavatelských řetězců, čelí Thajsko v roce 2026 dále rostoucímu veřejnému zadlužení, které se na konci thajského fiskálního roku 2025 vyšplhalo na 64,8 % HDP a v roce 2026 se, s novým vládním rozpočtem, předpokládá jeho další nárůst směrem k 67 % HDP. Mezinárodní měnový fond (IMF) doporučuje Thajsku zaměřit se na obnovu fiskálního prostoru a střednědobou fiskální konsolidaci založenou na příjmech. Vláda se snaží podpořit ekonomický růst skrze cílené ekonomické stimuly a velké infrastrukturní projekty. Diskutovaný program 10 000bahtové digitální peněženky byl po předchozích odkladech nakonec realizován v upravené formě, kdy vláda v několika fázích (od konce roku 2024 a v průběhu roku 2025) distribuovala prostředky kombinací digitální aplikace a přímých hotovostních výplat cílících na desítky milionů nízkopříjmových občanů a zranitelných skupin. Tyto kroky byly doplněny o nové stimulační plány zaměřené na zmírnění dopadů amerických cel, restrukturalizaci produkce a podporu likvidity pro zasažené podniky, stejně jako na projekty vodního hospodářství.

Rozpočtový rok v Thajsku začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.

2.3. Bankovní systém

Bank of Thailand (BoT) na začátku roku 2026 přistoupila k uvolnění měnové politiky snížením základní úrokové sazby na 1,00 % s cílem podpory růstu, ulehčení dluhové služby obyvatelstvu a udržení finanční stability. Finanční sektor disponuje robustními úrovněmi kapitálu i rezerv. Stěžejní roli na retailovém bankovním trhu i nadále hrají největší domácí komerční banky, mezi něž patří Bangkok Bank, Siam Commercial Bank (SCB), Kasikorn Bank (K Bank), Krung Thai Bank (KTB), Bank of Ayudhya (Krungsri) a TMB Thanachart Bank (TTB).

Bankovní služby jsou na vysoké úrovni s výraznou elektronizací. Internetové a mobilní bankovnictví, platební karty a zejména platby QR kódy (Thai QR Payment/PromptPay) jsou masivně rozšířené a dynamicky rostou (přes 85 milionů uživatelů a objem transakcí vykazuje stabilní meziroční nárůst). Důležitým trendem je i zapojení do přeshraničního systému bezhotovostních plateb (Cross-border QR Payment), který je intenzivně využíván v rámci regionu ASEAN. Čeští exportéři nebo investoři pak ocení přítomnost mezinárodních bank jako např. HSBC nebo Deutsche Bank.

Pojišťovnictví stabilně roste (očekávaný nárůst kolem 2–3 % pojistného) s rozvojem InsurTech. Mimo tradiční banky rostou nebankovní finanční instituce (NBFI), včetně fintech společností a e-peněženek, které rozšiřují finanční inkluzi.

Zadlužení domácností představuje trvalou výzvu; poměr dluhu k HDP se v roce 2026 pohybuje kolem 90–91 % (oficiálně), po započtení neformálních půjček dosahuje kritických 104 %, což brzdí spotřebu. Vláda zavádí podpůrná opatření. V roce 2026 dochází k zásadnímu milníku, kdy po schválení licencí ze strany BoT a Ministerstva financí zahajují ostrý provoz první thajské virtuální banky, které plánují zvýšit konkurenci a rozšířit finanční služby pro nedostatečně obsluhované segmenty populace a malé a střední podniky (SME’s).

2.4. Daňový systém

Thajská daňová legislativa je komplikovaná, s řadou výjimek a sazeb, což často vyžaduje odborné poradenství. K hlavním daním v roce 2026 patří:

• Daň z příjmu právnických osob (CIT): Standardní sazba je 20 %. Pro investory v prioritních odvětvích a speciálních zónách jsou k dispozici významné daňové pobídky od Board of Investment (BOI), včetně osvobození od CIT. Pro velké nadnárodní korporace s ročními příjmy nad 750 milionů EUR je od 1. ledna 2025 zavedena Globální minimální daň (OECD Pillar Two), zajišťující efektivní daňovou sazbu 15 %.

• Daň z příjmu fyzických osob (PIT): Progresivní sazby se pohybují od 0 % do 35 %. Od ledna 2024 (s plným uplatněním v daňových přiznáních podávaných v letech 2025 a 2026) platí zásadní zpřísnění: veškeré zahraniční příjmy thajských daňových rezidentů (osob pobývajících v zemi více než 180 dní v roce) převedené do Thajska podléhají thajské PIT, a to bez ohledu na to, v jakém daňovém roce byly v zahraničí vydělány. Daňový úřad navíc pro rok 2027 připravuje přechod na globální daňový koncept (přísné zdanění celosvětových příjmů bez nutnosti jejich fyzického převodu do země).

• Daň z přidané hodnoty (VAT): Standardní sazba je 7 % (dočasně snížená z 10 % na základě vládního nařízení prodlužujícího tuto úlevu). DPH na elektronické služby (e-service VAT) je vybírána i od zahraničních poskytovatelů bez fyzické přítomnosti v Thajsku.

• Spotřební daň a daň z nemovitosti: Tyto daně se vztahují na vybrané zboží/služby a majetek.

Od roku 1994 je v platnosti Dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Thajskem, která pomáhá předcházet dvojímu zdanění.

Klíčové zdroje informací:

• Thajské ministerstvo financí – https://mof.go.th/en/home/

• Thajský daňový úřad (Revenue Department) – https://www.rd.go.th/

• Board of Investment (BOI) – https://www.boi.go.th/

• KPMG Thailand (pro daňové novinky) – https://kpmg.com/th/en/home/services/tax.html

• PwC Thailand (pro daňové novinky) – https://www.pwc.com/th/en/tax.html

Upozornění: Uvedené informace o daňovém systému Thajska mají pouze informativní charakter. Daňová legislativa je dynamická a podléhá změnám. Pro každý konkrétní případ je vždy nezbytné konzultovat situaci s kvalifikovanými daňovými poradci nebo konzultačními firmami působícími v Thajsku.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní bilance mezi Thajskem a Českou republikou zůstává i v roce 2026 dlouhodobě kladná ve prospěch Thajska. Podle finálních statistik za rok 2025 dosáhlo záporné saldo z pohledu ČR rekordních -41 miliard CZK. To je primárně dáno pokračujícím dovozem thajské spotřební elektroniky, položek z automobilového průmyslu a zemědělských produktů.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie (EU-27) patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery Thajska a to si vůči ní udržuje dlouhodobě přebytkové saldo. Důležitým signálem pro další rozvoj vzájemných vztahů je pokračování intenzivních jednání o Dohodě o volném obchodu (FTA) mezi EU a Thajskem, která byla obnovena v roce 2023. V průběhu let 2025 a 2026 vyjednávací týmy pokročily v klíčových kapitolách týkajících se celních úlev, veřejných zakázek a udržitelného rozvoje. Brzké završení vyjednávání této dohody je pro thajskou stranu prioritou. Do budoucna se očekává, že výrazně posílí obchodní a investiční toky a zjednoduší se regulace a administrativní náročnost obchodních aktivit.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

K nejdůležitějším obchodním partnerům Thajska mimo EU patří Čína, Japonsko, Spojené státy americké a státy sdružení ASEAN. Thajsko slouží jako klíčová výrobní základna pro řadu nadnárodních firem, které odsud zapojují své provozy do globálních hodnotových a dodavatelských řetězců. Současná geopolitická situace tlačí Thajsko ještě intenzivněji k hledání nových trhů, urychlení integrace v rámci RCEP a k diverzifikaci své exportní základny.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V minulosti bylo Thajsko velmi úspěšné v lákání zahraničních investorů, primárně z automobilového průmyslu a elektroniky (JP, US a SG). Aktuálně silně roste příliv investic z Číny, hlavně v elektromobilitě. Značky jako BYD, GAC Aion či Changan spouští lokální produkci a narušují dlouhodobou dominanci JP značek. Z EU jsou hlavními investory NL a DE (zejména díky sídlům nadnárodních firem). Thajsku však roste také konkurence od zemí ASEAN (Vietnam, Malajsie, Laos, Kambodža) a to s atraktivními podmínkami.

Thajská vláda zahraniční investice aktivně podporuje skrze Board of Investment (BOI), která propaguje příležitosti a poskytuje daňové i nedaňové pobídky. Výkladní skříní vlády v oblasti zahraničních investic je pak Eastern Economic Corridor (EEC). V poslední době se země intenzivně zaměřuje na investice do datových center a cloudové infrastruktury (např. projekty společností Microsoft a Google).

Thajské investice v ČR reprezentuje například Indorama Ventures. České výrobní PZI v Thajsku nejsou masivně rozšířené.

Investice českých občanů směřují také do thajských nemovitostí. Vlastnictví nemovitostí cizinci ale podléhá přísným omezením. Přímé vlastnictví půdy je pro cizince zakázáno (s výjimkami jako dědictví nebo BOI investice). Thajský kabinet však v rámci podpory ekonomiky schválil legislativní úpravy, které prodlužují maximální dobu legálního pronájmu půdy (leasehold) z 30 na 99 let a zvyšují limit pro vlastnictví cizinců v bytových jednotkách (kondominiích) ze 49 % na 75 % celkové prodejní plochy budovy (přičemž hlasovací práva nad hranici 49 % zůstávají thajským občanům). V EEC existují investiční výjimky či dlouhodobé pronájmy pro podnikatelské účely, ale pro běžné rezidenční nemovitosti platí uvedená omezení.

3.3. FTA a smlouvy

Thajsko a EU aktivně usilují o uzavření Dohody o volném obchodu (FTA). Jednání byla obnovena v březnu 2023 po pozastavení v roce 2014 v důsledku tehdejšího vojenského převratu v Thajsku. V letech 2025 a 2026 jednání postoupila do fáze detailních technických rozhovorů nad konkrétními konsolidovanými texty, od nichž si obě strany slibují posílení obchodu, přístupu na trhy a spolupráci v udržitelném rozvoji, zelené transformaci nebo digitalizaci.

Smluvní základna mezi Českou republikou a Thajským královstvím je rozsáhlá a pokrývá klíčové oblasti spolupráce:

• Dohoda o leteckých službách.
• Dohoda o předávání pachatelů a spolupráci při výkonu trestních rozsudků.
• Ujednání o spolupráci mezi ministerstvy zahraničních věcí.
• Dohoda o hospodářské spolupráci.
• Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů.
• Dohoda o podpoře a ochraně investic.
• Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. 

Thajsko v roce 2024 oficiálně zahájilo přístupový proces do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), poté co Rada OECD schválila plán přístupu (Accession Roadmap). Thajsko usiluje o to stát se lídrem v inovacích a technologiích v jihovýchodní Asii, což by posílilo důvěryhodnost země a přilákalo kvalitnější zahraniční investice. Přístupový proces je sice komplexní a potrvá několik let, ale Thajsko v něm vidí klíčový krok k podpoře své dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje.

Pozn.: detailní informace ke smluvní základně jsou k dispozici na webech e-Sbírka nebo MZV ČR.

3.4. Rozvojová spolupráce

Česká republika pokračuje v realizaci tzv. malých lokálních projektů (MLP), které jsou klíčovým nástrojem dvoustranné rozvojové spolupráce. Tyto projekty jsou každoročně vypisovány a zaměřují se především na rozvoj a podporu místních komunit v odlehlých oblastech na severu země, například v minulých letech v okolí města Chiang Mai. Iniciativy se typicky soustředí na zlepšení školství, zdravotnictví, ale také na environmentální témata jako je čištění povrchových vod či likvidace bioodpadů.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový sektor

V roce 2026 thajský automobilový průmysl pokračuje v plánované transformaci směrem k nízkoemisní mobilitě. Díky státním pobídkám a dokončeným investicím do nových výrobních kapacit se země stabilizuje v pozici regionálního centra pro produkci elektromobilů a jejich klíčových komponentů.

▶ Dopravní infrastruktura

Thajsko v roce 2026 pokračuje v realizaci klíčových infrastrukturních projektů, které tvoří páteř hospodářského rozvoje země. Prioritou vlády zůstává modernizace železniční sítě, rozšiřování kapacity mezinárodních letišť a strategické propojení ekonomických zón. Investice se soustředí na dokončení rozestavěných tras a integraci Thajska do regionálních logistických řetězců v rámci jihovýchodní Asie.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Thajsko se úspěšně posouvá do pozice digitálního uzlu jihovýchodní Asie, který se opírá o funkční cloudovou infrastrukturu globálních technologických gigantů a robustní 5G síť. Země se úspěšně posouvá od základní montáže elektroniky k produkci polovodičů s vyšší přidanou hodnotou a k vývoji vlastních řešení v oblasti umělé inteligence. Pro české firmy to představuje stabilní prostředí s vysokou poptávkou po pokročilém softwaru, kybernetické obraně kritické infrastruktury a technologiích pro energeticky efektivní správu dat. Zajímavé příležitosti skýtá i HealthTech, FinTech nebo oblast vývoje her a e-sportu.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Thajský obranný sektor v roce 2026 prioritně prosazuje politiku „S-Curve 11“, která cílí na technologickou soběstačnost a transfer know-how. S rozpočtem upraveným pro potřeby moderní hybridní obrany se země zaměřuje na ochranu strategických energetických zájmů v Thajském zálivu a posilování kybernetické odolnosti. Pro české firmy jsou aktuální témata mj. v oblasti modernizace letecké techniky, elektronického boje a pokročilých sledovacích systémů.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Thajský zdravotnický sektor funguje ve dvou doplňujících se rovinách: 1. systém národní péče, který čelí demografickému stárnutí, a 2. špičková destinace globální lékařské turistiky. Zatímco státní sektor se soustředí na plošnou digitalizaci a telemedicínu pro zajištění dostupnosti péče, soukromé nemocniční sítě investují do nejmodernějších technologií v oblasti precizní medicíny a robotické chirurgie. Pro české exportéry tento dualismus vytváří široké spektrum příležitostí od dodávek standardizovaného nemocničního vybavení až po high-tech řešení pro personalizovanou léčbu a regenerativní medicínu.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství a potravinářství zůstávají klíčovými pilíři thajského hospodářství, přestože aktuálně čelí strukturálním problémům. Jde zejména o úbytek pracovní síly v primární produkci a nestálé klimatické podmínky. Thajsko se v reakci na tyto výzvy zaměřuje na zvyšování efektivity zpracování a modernizaci potravinářských provozů. Dohoda o volném obchodu (FTA) s EU je stále v procesu vyjednávání. Pro české firmy aktuálně Thajsko představuje zákazníka poptávajícího technologie, které snižují závislost na lidské práci.

▶ Voda a životní prostředí

Thajsko čelí naléhavé potřebě modernizace environmentální infrastruktury v důsledku kumulativních dopadů klimatických změn a intenzivní urbanizace. Vláda se soustředí na praktickou aplikaci modelu BCG (Bio-Circular-Green), přičemž prioritou zůstává řešení kritického znečištění ovzduší částicemi PM2.5 a nakládání s plastovým odpadem v turistických oblastech. Pro české firmy se v roce 2026 otevírají příležitosti především v technologiích pro monitoring emisí, pokročilé čištění odpadních vod a systémech pro cirkulární ekonomiku.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Thajsko upevňuje svou pozici regionálního inovačního lídra, přičemž investice do vědy a výzkumu stabilně překračují hranici 1,3 % HDP. Vláda se skrze strategický rámec „Thajsko 4.0“ soustředí na transformaci tradičních odvětví do digitální a zelené podoby, k čemuž využívá síť technologických parků a klastrů v rámci Východního ekonomického koridoru (EECi). Současně podporuje mezinárodní spolupráci mezi vysokými školami a výměnné programy pro špičkové vědce z celého světa, což vytváří zajímavé příležitosti i pro českou akademickou a výzkumnou sféru.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Není pochyb o tom, že thajská společnost je stále více ovlivňována tzv. západní kulturou a jejími hodnotami, což se do značné míry odráží i v „přizpůsobivosti“ představitelů thajské obchodní a podnikové sféry při jednání a obchodování s jejich zahraničními partnery. Tento vliv západní kultury je umocňován faktem, že na vedoucí místa ve firemních hierarchiích se často dostávají absolventi zahraničních univerzit, respektive manažerských škol. Ale i přes tyto poměrně rychlé a rozsáhlé změny, kterými thajská společnost v posledních letech prochází, je naprosto nezbytné vnímat existenci celé řady rozdílů a odlišností mezi thajskou a západní kulturou. Znalost, chápání a respektování těchto rozdílů je v mnoha případech základem a nezbytným předpokladem úspěchu v jakékoli oblasti a v zahraničním obchodě obzvláště.

4.2. Oslovení

V Thajsku se nejčastěji používá oslovení „khun“ (pan/paní) následované prvním jménem osoby. Vzhledem k tomu, že thajská jména mohou být pro cizince složitá na zapamatování, mnoho Thajců běžně používá zjednodušující přezdívky („nickname“) pro usnadnění komunikace v thajštině i angličtině. Mladší generace nemá obvykle problém rychle přejít do angličtiny, včetně oslovování křestním jménem a tykání.

Používání přezdívek: Thajci si obvykle dávají přezdívky (thajsky: ชื่อเล่น; přepis: chue len, výslovnost blízká „čü len“ nebo „čü lejn“) již při narození. Tyto přezdívky jsou často jednoslabičné, humorné nebo odvozené od zvířat, ovoce, barev či nesouvisejících slov. Je běžné, že v neformálních situacích se používají právě přezdívky, zatímco formální jména jsou vyhrazena pro oficiální dokumenty a velmi formální kontexty. Někteří Thajci mohou mít více než jednu přezdívku, například tu, kterou jim dali rodiče, a další, kterou jim dali přátelé nebo kolegové později v životě. To závisí na sociální skupině a kontextu, ale primární přezdívka je obvykle ta nejčastěji používaná.

Osobní jednání a časté cesty do Thajska jsou základem úspěchu v obchodních vztazích. Budování osobních vazeb a důvěry je v thajské kultuře klíčové. Ačkoli je přímý kontakt preferován, detaily a rychlé dotazy je možné řešit přes telefon (zejména aplikace Line) anebo, dnes už méně, přes e-mail. Velice často se pro efektivní a okamžitou komunikaci využívají aplikace jako Line nebo WhatsApp, které jsou v Thajsku mimořádně populární a integrované i do obchodní sféry. Obdobně je v zemi široce rozšířeno i masové využití sociálních sítí (Facebook, TikTok, Instagram) pro obchodní i osobní komunikaci.

4.3. Obchodní schůzka

V Thajsku se soukromé a profesní aspekty života prolínají. Klíčem k získání thajského obchodního partnera na svou stranu je navázání osobního přátelství a důvěry. Platí zde zásada „s kým se znáte, to rozhoduje“, a osobní jednání na místě jsou proto nenahraditelná.

Průběh schůzky a etiketa: Thajci si potrpí na dobré jídlo, proto je pozvání thajských obchodních partnerů na oběd či večeři do kvalitní restaurace ideálním způsobem, jak začít budovat vzájemné kontakty. Včasný příchod na sjednané schůzky je důležitý, ačkoliv v Bangkoku to může být kvůli častým dopravním zácpám náročné. Na druhou stranu, čekání na thajské partnery z podobných důvodů není neobvyklé. Thajci velmi ocení vzájemnou výměnu dárků, které by měly být vždy pěkně až luxusně zabalené, neboť forma je pro ně často důležitější než obsah. Nezbytností je též fotodokumentace události.

Jednání v Thajsku probíhají po celý rok, v zemi není vyloženě „mrtvá sezóna“ jako období letních dovolených v Evropě. Jsou však týdny, kterým je lepší se vyhnout, jako např. čínský Nový rok nebo thajský Nový rok („Songkran“) v dubnu. Obdobně je vhodné se pečlivě a s předstihem informovat o načasování místních svátků s královským či náboženským podtextem. V Thajsku je také zvykem, že se svátky, které vyjdou na víkend, nahrazují předchozí pátek nebo následující pondělí a víkend se tak prodlužuje.

Důležité aspekty thajské kultury v byznysu: Thajská společnost je vysoce hierarchická, od rodiny přes školu až po firemní struktury. Proto je klíčové dostat se k těm nejvýše postaveným manažerům nebo majitelům společností, kteří mají rozhodující vliv a konečné slovo. V Thajsku není tolik důležité „know-how“, ale spíše „know-who“, neboť veškerý byznys je založen na osobních kontaktech, známostech a vzájemné důvěře. Prosadit se v segmentech ovládaných místními vlivnými rodinnými klany (často čínského původu) může být velmi obtížné. Thajci se za každou cenu snaží vyhnout konfliktům a svoje vnitřní pocity (zejména odmítnutí a kritiku) často skrývají za úsměvem, což může ztěžovat porozumění skutečnému sdělení obchodního partnera.

Tempo jednání a rozhodování: V Thajsku má všechno svůj čas. Thajci jsou obecně velmi opatrní při jednání s novým partnerem (firmou) i s novým představitelem již zavedeného zákazníka. Vždy vyžadují dostatek času na důkladné zvážení a posouzení předložené nabídky. V žádném případě nelze očekávat podepsání obchodního kontraktu již při prvním setkání. Na druhou stranu, pokud něco naléhavě potřebují, mohou vyžadovat velmi rychlou reakci.

Diplomacie a sebeprezentace: Thajci jsou velmi hrdí na svou historii nezávislosti a umění diplomacie. Dokáží využívat protichůdné obchodní zájmy světových mocností ve svůj prospěch. To může být výhodou i pro vstup českých firem, které mohou být vnímány jako alternativa k silnému čínskému či japonskému vlivu, nebo k výrobkům ze západní Evropy. Thajci mají sklon přiklánět se k tomu silnějšímu, proto je vhodné vystupovat sebevědomě, ale vždy slušně. Jsou však velmi citliví na arogantní chování; jakmile získají pocit urážky (tzv. ztráta tváře), je velmi obtížné situaci napravit.

Vzhled a chování: Thajci obecně velmi dbají na svůj zevnějšek a stejným způsobem hodnotí i své zahraniční partnery. Oblek s kravatou pro muže a střízlivý oděv zakrývající ramena pro ženy byl dlouho považován za standard obchodních schůzek. Dnes je „dress code“ uvolněnější a zejména v období horka je pro většinu jednání dostačující „smart casual“. Výjimkou jsou vrcholné schůzky nebo jednání s vysokými státními úředníky, kde se nadále očekává velmi formální oděv. Velmi nezdvořilé je během schůzky přehodit si nohu přes nohu a ukazovat protistraně podrážku svých bot.

Tým a jednání: Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli. Obchodní jednání vede nejčastěji pověřený manažer, popřípadě sám vlastník/majitel, doplněný o experty pro dílčí oblasti. Zásadně platí, že jednání vedou nejseniornější partneři, které s jejich souhlasem doplňují další. Je optimální, aby jednající měli příslušné rozhodovací pravomoci a postavení. Juniornější člen by neměl rozporovat seniornějšího člena thajského týmu.

Místo jednání a pohoštění: Většina jednání probíhá v hlavním městě Bangkoku. Při obchodních jednáních v restauracích se k jídlu běžně konzumuje pivo, méně často víno a pouze výjimečně tvrdý alkohol (zahraniční značky). Při schůzkách ve firmě je běžným standardem káva, čaj či balená voda. Restaurace a kanceláře jsou hlavním místem pracovních jednání. Při pozvání do soukromého bytu/domu si nezapomeňte před vchodem zout boty.

4.4. Komunikace

Znalost angličtiny v Thajsku je značně rozdílná. V obecné populaci je poměrně nízká; podle mezinárodních indexů se Thajsko často umisťuje v kategorii „velmi nízká úroveň“ nebo „nízká úroveň“ angličtiny ve srovnání s ostatními asijskými zeměmi. Ačkoliv je angličtina povinným předmětem ve školách, kvalita výuky a příležitosti k procvičování jsou často omezené.

Situace je lepší mezi obchodníky a státními úředníky, ačkoli stále proměnlivá. Ti, kteří studovali v zahraničí nebo pracují v mezinárodním prostředí (například v turistickém sektoru, nadnárodních společnostech nebo ministerstvech s mezinárodními kontakty), mají často dobrou až plynulou znalost angličtiny. Je možné setkat se s vlastníky či manažery firem, kteří delší dobu pobývali v anglicky mluvících zemích. Většinou je však třeba počítat s tím, že znalost angličtiny je v lepším případě pouze průměrná. Nicméně, u některých státních úředníků či zástupců menších lokálních firem může být znalost angličtiny omezená, což si vyžádá trpělivost nebo pomoc tlumočníka. Řada informačních zdrojů (včetně formulářů, nařízení, zákonů a legislativy) je navíc k dispozici pouze v thajštině, a to včetně webů vládních institucí. Vzhledem k tomu je využití vlastního tlumočníka více než doporučeno, zejména pokud se jedná o finální fázi obchodních jednání a diskuse nad jakýmikoliv smluvními dokumenty.

Thajci se snaží vyhnout konfliktům za každou cenu a své vnitřní pocity často skrývají, například všudypřítomným úsměvem. Nejsou zvyklí komunikovat otevřeně a přímočaře jako v Evropě, ale spíše v náznacích (neumí říct „ne“), řečí těla a důležité informace bývají předávány mimoděk. Proto může být velmi obtížné porozumět skutečnému sdělení obchodního partnera. Během schůzek a obchodních jednání je nezbytné předcházet sporům a hádkám, neboť Thajci velmi dbají na to, aby zachovávali dekorum („neztratili svoji tvář“). Nelze vystavit partnera přímé konfrontaci nebo mu veřejně dokazovat, že se mýlí, byť by to byla pravda. Diplomatické svedení viny na „třetí stranu“ nebo nepříznivé okolnosti a pomoc při zachování jeho tváře bývají obvykle náležitě oceněny. Thajci potřebují dostatek času na zhodnocení nabídky a nalezení vzájemného konsensu. V souladu se svou filozofií (buddhismus) považují v kontaktu s ostatními za nejdůležitější souhlas a soulad.

Zásadně je třeba vyhnout se jakékoli kritice krále/monarchie, náboženství a víry v nadpřirozené bytosti. Kritika monarchie není jen společensky nevhodná, ale je v Thajsku trestná ze zákona (tzv. lèse-majesté zákony), a to s velmi přísnými postihy. Jedná se tedy o vážné právní riziko, nikoli jen o společenské faux pas.

Není vhodné se pouštět ani do diskuse o vnitropolitické situaci a citlivých tématech typu drog a prostituce. Thajci nesnášejí, když ztratí tvář, proto by je konverzace neměla zahnat do kouta, nesmí mít pocit, že jsou v úzkých. Velkým faux pas je sezení s nohou přes nohu. Thajci vnímají chodidlo jako nejšpinavější část těla – pokud jej tedy ukazujete (podrážkou boty), urážíte je. Hlava je naopak považována za posvátnou a nejčistší část těla – v důsledku toho je dotyk něčí hlavy (ale i vlasů) považován za neuctivý nebo dokonce urážlivý (narušení osobního prostoru a zásah do duševní sféry). Dobré je také vědět, že soška Buddhy není pro dekoraci, ale plní čistě náboženskou funkci.

4.5. Doporučení

Základem úspěchu v Thajsku je profesionální přístup. To zahrnuje kvalitní přípravu na jednání, dochvilnost a důsledné dodržování slibů. Je klíčové mít v pořádku veškeré dokumenty a certifikáty, ideálně v reprezentativní až luxusní úpravě. Důležitá je také schopnost přesvědčivě prezentovat fungování vaší firmy v Česku, abyste thajské partnery ujistili o serióznosti a spolehlivosti jako dodavatele. Ačkoli není vždy možné očekávat zcela stejný přístup od thajské strany, je to osvědčená cesta k získání důvěry a respektu.

Thajsko skýtá mnoho obchodních příležitostí a má k dispozici značné finanční prostředky. Zcela zásadním prvkem je postupné budování důvěry. S tím souvisí i nutnost přistupovat s velkou pečlivostí k výběru místního partnera, neboť „s kým se znáte, to v Thajsku rozhoduje“ a veškerý byznys je založen na osobních kontaktech, známostech a vzájemné důvěře.

Doporučuje se také častá osobní přítomnost a pravidelné cesty do Thajska, neboť osobní jednání jsou nenahraditelná a pomáhají upevňovat vztahy. Pro efektivní komunikaci s partnery využívejte populární platformy jako Line a WhatsApp, které jsou v Thajsku široce rozšířené i pro obchodní účely. Mějte na paměti, že úroveň angličtiny se může výrazně lišit, a proto je v případě komplexních jednání nebo diskusí o smluvních dokumentech vhodné zvážit využití vlastního tlumočníka. Buďte připraveni na nepřímý styl komunikace a snahu Thajců vyhnout se konfliktům, což se často projevuje úsměvem. Vždy dbejte na to, abyste nepřivedli thajského partnera do situace „ztráty tváře“, neboť to může nevratně poškodit vztah. Vyvarujte se kritice monarchie a citlivých témat, jako je vnitropolitická situace.

4.6. Státní svátky

Kalendář a letopočet: V Thajsku se používá buddhistický kalendář s letopočtem, jehož počátek je datován do roku 543 př. n. l. Proto je rok 2026 rokem 2569 buddhistického letopočtu v oficiálních dokumentech.

Svátky a dny pracovního klidu: Thajsko má obecně výrazně větší počet dní pracovního klidu a svátků ve srovnání s Evropou. Navíc, pokud státní svátek připadne na víkend, volno se automaticky nahrazuje a přesouvá na nejbližší vhodný pracovní den (obvykle předcházející pátek nebo následující pondělí), čímž se prodlužuje víkend. Jeden ze základních prvků života Thajců, „sanuk“ (thajsky: สนุก, přepis: sanùk, výslovnost blízká „sa-nuk“), tedy zábava, se projevuje i při oslavě svátků, které jsou často doprovázeny bohatými akcemi.

Je důležité si uvědomit, že některé dny volna mohou být ohlašovány nebo měněny i na poslední chvíli. Proto je před plánovanou služební cestou vhodné pečlivě zkontrolovat, zda není počet pracovních dní v plánovaném období snížen. Vyhnout byste se měli zejména týdnům kolem čínského Nového roku a thajského Nového roku, známého jako Songkran (thajsky: สงกรานต์, přepis: sǒng graan, výslovnost blízká „song krán“) v dubnu. Obdobně je vhodné se s předstihem informovat o načasování místních svátků s královským či náboženským podtextem. Aktuální informace o svátcích a dnech pracovního klidu v Thajsku najdete například na webu https://www.officeholidays.com/countries/thailand.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Thajsko udržuje vysokou úroveň liberalizace obchodu, což umožňuje realizovat nejrůznější formy obchodování, ať už přímo s velkoobchody a retailovými prodejci, nebo prostřednictvím zástupců a zprostředkovatelských firem. S ohledem na efektivitu obchodních transakcí je vysoce doporučeno využívat místní zástupce znalé místního prostředí. Tato forma spolupráce se osvědčila českým firmám dlouhodobě působícím v Thajsku, neboť bez propojení s takovýmto „strategickým partnerem“ mohou být obchodní transakce velmi zdlouhavé, neuspokojivé a často i neúspěšné. K vyhledání potenciálních obchodních partnerů lze využít sítě oficiálních zdrojů, jako jsou seznamy exportérů a členů Thajské obchodní komory, Federace thajského průmyslu, nebo relevantní webové stránky a sociální sítě.

Regulace dovozu a ochrana domácího trhu: Zahraniční obchod Thajska je celkově liberalizovaný a odpovídá obvyklým mezinárodním normám. Nicméně, některé oblasti a komodity podléhají státní regulaci a kontrole.

Zakázáno je dovážet: obscénní objekty, literaturu či obrazy, pornografické materiály; zboží s thajskou národní vlajkou; narkotika; falešné bankovky, mince a dluhopisy; falešné královské nebo oficiální pečetě; falešné zboží porušující práva k duševnímu vlastnictví a ochranné známky.

Regulaci a specifickým povolením u dovozu podléhají následující položky:

• Léky, potraviny a potravinové doplňky vyžadují předchozí udělení licence od thajské Food and Drug Administration (FDA) spadající pod Ministerstvo veřejného zdraví.
• Starožitnosti a umělecká díla vyžadují povolení Fine Arts Department.
• Zbraně a střelivo, výbušniny, pyrotechnika a repliky střelných zbraní vyžadují povolení od Ministerstva vnitra. Některé další zbraně, jako například elektrické ochranné prostředky, také vyžadují povolení.
• Kosmetika vyžaduje, aby dovozce uváděl svou adresu, místa výroby produktu a jeho skladování, kategorii apod., a získal autorizované číslo provozovatele od FDA.
• Divoká zvířata, květiny, ryby a další vodní živočichové vyžadují povolení od Odboru správy národních parků a ochrany divoké přírody, respektive orgánů ministerstva zemědělství a rybolovu.

Ochrana domácího trhu: Thajsko chrání svůj trh a domácí výrobce (stejně jako spotřebitele) prostřednictvím relativně vysokého celního zatížení a u některých položek doprovodnou spotřební daní (např. pivo, víno, ostatní alkoholické nápoje). Další formou ochrany jsou požadavky na dovozní licence, označování výrobků, zkoušky, testování a certifikace (zejména u potravin a zemědělských komodit). Procesy související s udělením zmíněných povolení, licencí a certifikací se mohou stát významnou obchodní bariérou s ohledem na náklady, délku a obšírnost celého procesu schvalování dovozu. Zároveň mohou být vyžadovány důvěrné informace spojené s výrobou.

Ověřené zdroje informací:

• Thai Customs: Prohibited and Restricted Goods – Thailand Law
• Guideline of importation for personal use – FDA THAI
• How to Apply for Permission on Cosmetics? – THAI FDA
• Conditions for Considering Permission to Import Firearms, Ammunition, Explosives, Fireworks, and Imitation Firearms – THAILAND.GO.TH
• Fish Import and Export Control in Thailand – SEAFDEC
• Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora – Thai Customs

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Thajské právo nabízí několik hlavních forem podnikání:

• Výhradní vlastnictví (Sole Proprietorship, thajsky: บุคคลธรรมดา, bukkhol thammada) nejjednodušší forma, jednotlivec nese neomezenou osobní odpovědnost;
• Partnerství (Partnership, thajsky: ห้างหุ้นส่วน, hang hun suan) zahrnuje dva nebo více společníků:
• Neregistrovaná obyčejná partnerství (Non-registered ordinary partnership, thajsky: ห้างหุ้นส่วนสามัญ, hang hun suan saman) neomezená odpovědnost;
• Registrovaná obyčejná partnerství (Registered ordinary partnership, thajsky: ห้างหุ้นส่วนสามัญนิติบุคคล, hang hun suan saman nitibukkhol) neomezená odpovědnost;
• Komanditní společnosti (Limited partnership, thajsky: ห้างหุ้นส่วนจำกัด, hang hun suan chamkat) kombinace neomezené (komplementáři) a omezené odpovědnosti (do výše vkladu – komanditisté);
• Společnosti (Companies)
• Soukromá společnost s ručením omezeným (Private Company Limited, thajsky: บริษัทจำกัด, borisat jamgat) nejběžnější a nejpružnější právní formou v Thajsku, omezená odpovědnost do výše vkladu, po novele stačí dva zakladatelé;
• Veřejná společnost s ručením omezeným (Public Company Limited, thajsky: บริษัทมหาชนจำกัด, borisat mahachon jamgat) zamýšlí nabízet své akcie veřejnosti a kótovat je na thajské burze cenných papírů, přísnější pravidla;

• Společný podnik (Joint Venture, thajsky: กิจการร่วมค้า, kitjakarn ruam kaa) nejedná se o samostatnou právní formu; obvykle k realizaci konkrétního projektu, často prostřednictvím založení nové soukromé společnosti s ručením omezeným;
• Pobočka firmy (Branch Office, thajsky: สำนักงานสาขา, samnak ngan sakha) je rozšířením zahraniční mateřské společnosti; povoleno vykonávat výdělečné činnosti v Thajsku; mateřská společnost nese plnou odpovědnost;
• Reprezentační kancelář (Representative Office, thajsky: สำนักงานผู้แทน, samnak ngan phu thaen) nesmí v Thajsku generovat příjem; primárně průzkum trhu, kontrola kvality nebo propagace podnikání své mateřské společnosti;
• Regionální kancelář (Regional Operating Headquarters – ROH, thajsky: สำนักงานใหญ่ข้ามประเทศ, samnak ngan yai kham prathet) poskytuje manažerské, technické nebo podpůrné služby svým přidruženým podnikům a pobočkám, často v rámci celého asijského regionu, a může využívat daňových pobídek.

Přestože existují jasná pravidla pro zakládání, výklad některých místních institucí se může lišit (platby daní, pojištění nebo odvody). Proto doporučeno najmout si místní poradenskou nebo právní firmu k vyřízení všech formalit a zajištění souladu s lokálními předpisy. Podrobné a aktuální informace o podmínkách založení podniku naleznete na webových stránkách Board of Investment (BOI).

5.3. Marketing a komunikace

V Thajsku lze využívat většinu obvyklých prodejních technik běžných v celosvětovém měřítku.

Online marketing a nové trendy: V dnešní době hrají v Thajsku klíčovou roli influenceři, online marketing a digitální komunikace, což odráží vysokou penetraci internetu a mobilních technologií. Sociální sítě jsou zcela zásadním nástrojem pro uvádění nových výrobků na spotřebitelský trh a budování značky. Zapojení influencerů a známých osobností je velmi efektivní strategií, neboť thajští spotřebitelé silně reagují na doporučení a trendy nastavené digitálními celebritami.

Elektronická tržiště jako Lazada, Shopee nebo TikTok dominují thajskému e-commerce a představují nezbytné platformy pro přímý prodej spotřebitelům. Tyto platformy nabízejí nejen prodejní kanál, ale i marketingové nástroje, logistické služby a možnosti zapojení do slevových kampaní. Kromě sociálních sítí a e-commerce je důležité sledovat i další nové trendy v digitálním marketingu, jako je video marketing (zejména na platformách jako TikTok a YouTube), živé vysílání (live streaming) pro prodej produktů a interakci se zákazníky, a personalizovanou komunikaci prostřednictvím chatovacích aplikací, jako jsou Line a WhatsApp.

Rozdíly v marketingové praxi: Marketingové strategie se v Thajsku výrazně liší v závislosti na cílové skupině:

• • B2C (Business-to-Consumer): Zde dominují výše zmíněné digitální kanály – sociální sítě, influenceři, e-commerce platformy (Lazada, Shopee, TikTok) a video obsah. Důraz je kladen na vizuální atraktivitu, emocionální apel a trendy.
• • B2B (Business-to-Business): V B2B je klíčové budování osobních vztahů a důvěry. I když digitální nástroje hrají roli v počátečním průzkumu, rozhodující jsou osobní schůzky, networking, účast na odborných veletrzích a důvěryhodné reference. Komunikace je často formálnější a vyžaduje trpělivost.
• • B2G (Business-to-Government) nebo G2G (Government-to-Government): Tyto sektory jsou silně závislé na budování vztahů na nejvyšších úrovních, dodržování hierarchie a často i na politických a osobních známostech („know-who“). Transparentnost a správná byrokracie jsou důležité, ale osobní kontakty mohou výrazně urychlit procesy. Přímá inzerce zde hraje minimální roli; spíše se uplatňují cílené lobbistické aktivity a představení na vládních akcích.

Tradiční a osobní přístup: Ačkoli digitální kanály dominují, tradiční marketingové prostředky, jako jsou účast na výstavách a prezentace katalogů, stále mají své místo, zejména v B2B sektoru. Klíčovou roli však i nadále hrají osobní kontakty s potenciálními odběrateli a obchodními zástupci, neboť budování důvěry a osobních vazeb je v Thajsku základem každého úspěšného podnikání. Všechny tyto prostředky propagace vyžadují pečlivou přípravu a hluboké lokální znalosti, aby byly skutečně efektivní.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Thajsku je ochrana práv duševního vlastnictví (IP) sice zákonem zaručena, avšak její vymahatelnost v praxi zůstává omezená. Důvodem je nejen relativně nízká životní úroveň většiny obyvatelstva, což se projevuje i u mnoha menších výrobců a prodejců porušujících práva, ale také přetrvávající problém korupce. To často vede k zdlouhavým a finančně nákladným soudním procesům.

Thajsko však aktivně reaguje na nové trendy a vývoj v ochraně duševního vlastnictví, zejména na rostoucí přesun padělků a pirátství do online prostředí. V reakci na to Department of Intellectual Property (DIP) zavedl nová opatření. Patří sem memoranda o porozumění (MOU) pro ochranu práv IP na internetu, která spojují vládní agentury, e-commerce platformy a majitele práv. Dochází k digitalizaci IP služeb, kdy DIP zavedl systémy e-podání a zrychlené programy pro registraci patentů a ochranných známek. Thajská vláda také pokračuje v intenzivním vymáhání práv, což se projevuje v častých raziích, ničení padělků a vylepšení systému záznamů práv duševního vlastnictví u celních orgánů. Existují rovněž snahy o novelizaci zákona o autorských právech a patentového zákona, aby se zefektivnily registrační procesy a lépe se vyhovělo mezinárodním standardům. Navzdory tomuto pokroku však stále přetrvávají výzvy, zejména v boji proti online prodeji padělků a v zaměření na větší výrobce a distributory namísto drobných prodejců.

Problematika ochrany práv k duševnímu vlastnictví je jedním ze zásadních témat, kterému se v celém regionu jihovýchodní Asie dlouhodobě věnuje také Evropská unie a její místní zastoupení v Thajsku (Delegace EU v Bangkoku) prostřednictvím iniciativ, jako je IP Key South-East Asia.

Odpovědné úřady a další zdroje informací:

• Department of Intellectual Property (DIP), Ministerstvo obchodu (Ministry of Commerce).
• Profil Thajska na stránkách Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).
• IP Key South-East Asia
• MOU on Online IP Protection: Thailand’s Initiative for Online IP Rights Enforcement
• Thailand’s Progress in Intellectual Property Protection: USTR 2024 Report

5.5. Trh veřejných zakázek

Hlavními zadavateli veřejných zakázek v Thajsku jsou státní podniky a vládní agentury, zejména v oblastech energetiky, dopravy, vodního hospodářství, životního prostředí, školství a komunálních služeb. Veřejné zakázky jsou publikovány formou tendrů, do kterých se mohou přihlásit i zahraniční firmy, pokud to podmínky tendru umožňují.

Účast zahraničních firem a transparentnost: Přestože thajské předpisy v zásadě nediskriminují mezi domácími a zahraničními uchazeči, účast zahraničních firem je často podmíněna požadavky thajského zákona o zahraničním podnikání (Foreign Business Act) a specifickými podmínkami tendru (Terms of Reference – TOR). Velká část tendrů je tak publikována současně s podmínkou, že se tendru mohou účastnit pouze subjekty s místní registrací. Zahraniční firmy bez místního „strategického partnera“ (ať už formou konsorcia, nebo založené místní entity) nemají v praxi obvykle šanci v takto vypsaných soutěžích uspět.

Elektronizace a protikorupční opatření: Thajsko klade velký důraz na transparentnost a efektivitu veřejných zakázek, k čemuž slouží systém elektronického vládního zadávání zakázek (e-GP). Tento online portál je centrálním místem pro zveřejňování tendrů, podávání nabídek a řízení celého procesu, s cílem snížit korupci. Nedávné aktualizace (prosinec 2024) zpřísnily protikorupční standardy pro účast vládních zakázek, kdy firmy s projekty nad 300 milionů THB musí splňovat přísné standardy, s kontinuální kontrolou dodržování až do poslední platby a povinností tříletého přezkumu svých protikorupčních politik.

Public-Private Partnership (PPP) projekty: V souladu s liberalizací obchodu je postupně upouštěno od tzv. státních programů rozvoje jednotlivých sektorů průmyslu a služeb a konkrétní zadání i realizaci rozsáhlých projektů získávají soukromé subjekty prostřednictvím modelů Public-Private Partnership (PPP). Běžnou formou konkrétní účasti firem jsou projekty typu BOO (Build-Own-Operate), BOT (Build-Operate-Transfer), či kombinace BOOT (Build-Own-Operate-Transfer). Vláda aktivně podporuje PPP projekty, zejména v rámci rozvoje infrastruktury, s platným PPP Delivery Planem 2020–2027, který zahrnuje mnoho projektů v hodnotě bilionů bahtů.

Klíčové zákony a zdroje informací:

• Public Procurement and Supplies Administration Act, B.E. 2560 (2017)
• Elektronický vládní zadávací systém (e-GP)
• Thailand updates anticorruption standards for public procurement
• Thailand Public Private Partership projects delivery plan 2020-2027- UN ESCAP
• Public-Private Partnerships with Availability Payments

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Thajsku je obchodních sporů relativně málo, což vyplývá ze zkušeností většiny zahraničních partnerů. Důvodem je důraz na budování solidního osobního vztahu mezi představiteli na obou stranách, což je základem pro řešení potenciálních neshod neformální cestou.

Rizika místního trhu se výrazněji neliší od běžných podnikatelských rizik na jiných vyspělých trzích. Pro české firmy z toho vyplývá zejména nutnost prověřit si likviditu obchodního partnera. Při realizaci kusových dodávek se jako nejvhodnější platební instrument jeví potvrzený neodvolatelný akreditiv; místní banky i firmy jsou na něj zvyklé. V případě poskytnutého úvěru je nutná garance důvěryhodné thajské banky, popřípadě renomované zahraniční banky. V obecné rovině lze říci, že platební morálka thajských firem je dobrá, ačkoli i zde existují případy platební neschopnosti či prodlení.

Obchodní spory lze řešit soudním nebo arbitrážním řízením.

• Arbitráže bývají obecně kratší, flexibilnější a levnější. Thajsko je signatářem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, což zajišťuje vymahatelnost mezinárodních arbitrážních rozhodnutí. Mezi hlavní arbitrážní instituce patří Thai Arbitration Institute (TAI) nebo Thailand Arbitration Center (THAC).
• V případě soudního procesu je třeba být připraven na jeho dlouhé trvání a relativně vysoké náklady spojené s nutností využít služeb místních právnických firem.

U každého obchodního případu je třeba mít řádně sepsaný smluvní dokument, který ošetří všechna rizika. V této souvislosti se doporučuje využít služeb místních poradenských a právních firem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Důležité upozornění (!) – vzhledem k možným změnám ve vstupních a tranzitních režimech doporučujeme před každou plánovanou cestou kontaktovat thajské velvyslanectví v Praze případně thajské imigrační úřady a ověřit aktuálnost níže uvedených informací.

Thajský kabinet v květnu 2026 schválil kompletní revizi vstupních režimů, kterou ruší předchozí 60denní bezvízový styk a zkracuje povolenou dobu pobytu pro vybrané země (včetně ČR) zpět na 30 dnů (s odůvodněním přilákání bonitnější klientely cestovního ruchu  a posílení vnitřní bezpečnosti).

Před vstupem do země (letecky, po zemi i po moři) mají cizinci povinnost vyplnit elektronickou příletovou kartu TDAC (Thailand Digital Arrival Card (zdarma). Thajský imigrační úřad také spouští oficiální mobilní aplikaci THIM (Thailand Immigration Management System, pro Android, pro Apple) jako platformu pro registraci profilu cestujícího, správu příletových formalit a v budoucnu i pro hlášení pobytu, s cílem zrychlení odbavení na hranicích.

Reálně povolená doba pobytu závisí na rozhodnutí příslušného imigračního úředníka a může být kratší než 30 dní. Povolenou dobu pobytu lze prodloužit o maximálně 30 dnů na místně příslušném imigračním úřadě.

Vízová povinnost pro delší nebo jiné pobyty: Pro ostatní účely vstupu a pobytu (např. studium, práce) nebo pro turistické pobyty přesahující 30 dnů je nutné žádat o vízum. Víza za účelem podnikání v Thajsku je možné získat pouze na velvyslanectvích či konzulátech Thajska v zahraničí. Držitelé diplomatických a služebních pasů České republiky víza nepotřebují.

Při vstupu do země (zejména po zemi) imigrační úřady nekompromisně potírají tzv. visa runs – pokusy o opakované prodlužování pobytu bez řádného víza tak mohou mít za následek zamítnutí vstupu. Nadále platí (dříve bylo toto pravidlo uplatňováno zcela minimálně) povinnost prokázat finanční soběstačnost – úředníci provádějí namátkové kontroly hotovosti (ekvivalent min. 20 000 THB na osobu), přičemž výpisy z účtu ani platební karty nejsou akceptovány.

Podrobnější a aktuální informace naleznete také na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR:

• MZV ČR – Doporučení pro cesty do Thajska
• Doporučení pro cesty | Velvyslanectví České republiky v Bangkoku

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Získání pracovního povolení a víza pro cizince v Thajsku, včetně občanů ČR, je komplexní a administrativně náročný proces. Je zásadně doporučeno spolupracovat s místní právní kanceláří, která má zkušenosti s thajským imigračním a pracovním právem, aby zajistila hladké a efektivní vyřízení všech formalit.

Klíčové kroky a požadavky

1. Vízum typu Non-Immigrant B: Prvním krokem je získání víza Non-Immigrant B na thajském velvyslanectví či konzulátu v zahraničí. Žadatelé musí doložit rozsáhlou dokumentaci týkající se jak své osoby, tak i thajské společnosti, u níž budou zaměstnáni. Pro udělení víza je klíčový „schvalující dopis“ (Letter of Acceptance) od thajského Ministerstva práce, který zajišťuje budoucí zaměstnavatel.
2. Pracovní povolení (Work Permit): Po příjezdu do Thajska s vízem Non-Immigrant B se podává žádost o samotné pracovní povolení u Ministerstva práce (Department of Employment). U firem s podporou Thajské rady pro investice (BOI) nebo pro kvalifikované pracovníky je možné využít zrychlené procesy v rámci Thailand Investment and Expat Services Center (TIESC).
3. Prodloužení pobytu: Jakmile je uděleno pracovní povolení, vízum Non-Immigrant B se prodlužuje na jeden rok na imigračním úřadě. Je nutné pečlivě sledovat platnost víza a včas požádat o prodloužení.

Thailand Investment and Expat Services Center (TIESC) TIESC je nové centrum, které konsoliduje služby pro investory a expaty, včetně záležitostí týkajících se víza a pracovního povolení, které dříve spadaly pod One Stop Service Center (OSSC). https://osos.boi.go.th/EN/news/2191/Thailand-Investment-and-Expat-Services-Center-Officially-Ina/

Důležité upozornění: Podmínky pro získání pracovního povolení mohou zahrnovat požadavky na minimální kapitál firmy nebo poměr thajských a zahraničních zaměstnanců. Vzhledem k neustálým změnám v legislativě a výkladu doporučujeme konzultovat vždy aktuální požadavky s odborníky na thajské pracovní právo a to před zahájením procesu.

5.9. Veletrhy a akce

Thajsko je hostitelem četných výstav a veletrhů po celý rok, přičemž většina významných událostí se koná v Bangkoku na moderních výstavištích, jako jsou IMPACT Arena, BITEC a nedávno zrekonstruované a rozšířené Queen Sirikit National Convention Center (QSNCC). Tyto akce představují skvělou příležitost pro české firmy prezentovat své produkty a navázat obchodní kontakty.

Aktuální seznam výstav a veletrhů můžete nalézt na webových stránkách hlavních thajských veletržních organizátorů a dalších relevantních zdrojích:

• Thailand Convention & Exhibition Bureau (TCEB): https://thaiexhibition.or.th/ (Komplexní přehled mezinárodních veletrhů a akcí v Thajsku.)
• DITP – Thai Trade Fair: https://www.thaitradefair.com/ (Oficiální portál Ministerstva obchodu Thajska, který nabízí informace o obchodních veletrzích a výstavách, často zaměřených na export.)
• BITEC (Bangkok International Trade & Exhibition Centre): https://www.bitec.co.th/ (Kalendář akcí na jednom z největších bangkokských výstavišť.)
• IMPACT Exhibition and Convention Center: https://www.impact.co.th/ (Kalendář akcí dalšího klíčového výstaviště v Bangkoku.)
• Queen Sirikit National Convention Center (QSNCC): https://www.qsncc.com/en/whats-on/event-calendar/ (Oficiální web s kalendářem akcí v QSNCC.)
• Thailand MICE One-Stop Service: https://miceoss.tceb.or.th/en/ (Jednotné kontaktní místo pro informace a služby týkající se setkání, incentiv, konferencí a výstav.)
• Thailand Incentive and Convention Association (TICA): https://www.tica.or.th/ (Sdružení podporující thajský MICE průmysl.)

Doporučujeme také sledovat webové stránky Velvyslanectví ČR v Bangkoku nebo zahraniční kanceláře CzechTrade Bangkok, kde jsou pravidelně zveřejňovány informace k chystaným prezentačním akcím, kterých se české firmy mohou zúčastnit.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bangkoku – obchodně-ekonomický úsek
Embassy of the Czech Republic
71/6 Ruam Rudee Soi 2, Ploenchit Rd., Lumpini, Pathumwan, 10330 Bangkok, Kingdom of Thailand
Telefon: +66 2 250 9223, +66 2 250 9224
E-mail: bangkok.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/bangkok

Zahraniční kancelář CzechTrade Bangkok
Vedoucí kanceláře: Petr Slowik
Embassy of the Czech Republic / CzechTrade Promotion Agency (adresa viz výše)
Mobilní telefon: +66 90 273 6925
E-mail: petr.slowik@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz, www.czechtradeoffices.com

Honorární konzulát ČR Phuket
Kontakt: p. Tomáš Kotalík, Czech Business Center (CBC)
Central Floresta 3rd floor, 199 Moo 4, Vichitsongkram Rd., 83 000 Phuket, Kingdom of Thailand
Telefon +66 (0) 99 009 2949
E-mail: phuket.honorary@mzv.gov.cz

Pozn.: Další detaily k úředním hodinám úřadů apod. naleznete na příslušných webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pro případ nouze nebo potřeby pomoci v Thajsku si zapamatujte následující důležitá telefonní čísla:

• Záchranná lékařská služba (emergency): 1669 nebo 1554
• Policie (obecná): 191
• Turistická policie: 1155 (doporučuje se volat v případě problémů, které se týkají turistů, jako jsou krádeže, podvody nebo nejasnosti s místními úřady.)
• Hasiči: 199

• Imigrační úřad (Immigration Bureau): 1178 (tato infolinka je užitečná pro dotazy týkající se víz, prodloužení pobytu a dalších imigračních záležitostí)
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR – nonstop linka: +420 222 420 222 (jednotná nouzová linka pro občany ČR – v případě vážných problémů (ztráta dokladů, úraz, zatčení) vyžadujících asistenci v místě, operátoři ihned přepojí na nouzovou linku odpovědného zastupitelského úřadu ČR)

Další důležité informace a aplikace:

Pro zvýšení bezpečnosti a pohodlí během pobytu v Thajsku je dobré mít k dispozici i následující zdroje:

• Aplikace „Thailand Tourist Police“ (dříve známá jako „Tourist Police I Lert U“), intenzivně propagovaná od prosince 2024, je oficiální mobilní nástroj thajské turistické policie určený k rychlé pomoci turistům v nouzi. Díky SOS tlačítku, které propojuje uživatele s vícejazyčným call centrem (linka 1155) fungujícím 24/7, a funkci GPS lokalizace, zajišťuje rychlou a efektivní komunikaci v případě incidentů. Umožňuje také live chat a hlášení událostí s možností přiložení fotografií. Aplikaci si můžete zdarma stáhnout:
• Pro Android: Thailand Tourist Police na Google Play Store
• Pro iOS (Apple): Thailand Tourist Police na Apple App Store
• Od roku 2025 se rozvíjí také celostátního systému nouzového vysílání (Cell Broadcast Emergency Alert System). Tento systém, testovaný již na přelomu let 2024/2025, umožňuje thajským úřadům (např. Department of Disaster Prevention and Mitigation – DDPM) rozesílat varovné zprávy přímo na mobilní telefony v zasažené oblasti v případě přírodních katastrof nebo jiných velkých krizí. To je významný krok vpřed v prevenci a varování, ale nejde o interaktivní aplikaci pro přivolání pomoci.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Pro získání aktuálních a praktických informací o Thajsku, ať už pro podnikání, investice nebo cestování, se doporučuje využít následující ověřené webové stránky:

• mzv.gov.cz/bangkok/ – Oficiální webové stránky Velvyslanectví ČR v Thajsku (Bangkok). Najdete tu aktuální cestovní doporučení, konzulární informace a zprávy o akcích velvyslanectví.
• thaiembassy.cz – Oficiální webové stránky Velvyslanectví Thajského království v ČR (Praha). Důležitý zdroj informací o vízech, podmínkách vstupu do Thajska a thajsko-českých vztazích.
• www.tourismthailand.org – Oficiální stránky Úřadu pro cestovní ruch Thajska (Tourism Authority of Thailand – TAT). Poskytují komplexní praktické informace o Thajsku pro turisty, včetně destinací, aktivit a kulturních tipů.
• consular.mfa.go.th – Informace thajského Ministerstva zahraničních věcí (MFA). Obsahuje detailní informace k vízům, vstupním režimům a dalším konzulárním záležitostem.
• www.boi.go.th – Oficiální webové stránky Thajské rady pro investice (Board of Investment – BOI). Klíčový zdroj pro zahraniční investory s informacemi o investičních pobídkách, typech podnikání a regulačním rámci.
• www.eeco.or.th – Webové stránky Východního ekonomického koridoru (Eastern Economic Corridor – EEC). Poskytují informace o rozvojových projektech a investičních příležitostech v této speciální ekonomické zóně.
• www.bot.or.th – Oficiální webové stránky Thajské centrální banky (Bank of Thailand). Zde najdete makroekonomické ukazatele, měnovou politiku a finanční regulace.
• www.lonelyplanet.com/thailand – Webové stránky Lonely Planet, světoznámého turistického průvodce. Nabízí detailní cestovní informace, tipy a inspiraci pro objevování Thajska.

Zpravodajství a aktuální dění: Pro sledování aktuálního dění, byznysu a společenských zpráv v Thajsku doporučujeme tyto anglicky psané zdroje:

• www.bangkokpost.com – Bangkok Post – jeden z předních anglicky psaných deníků v Thajsku. Nabízí aktuální zpravodajství, ekonomické a všeobecné informace o zemi.
• www.thethaiger.com – Thaiger – oblíbený zpravodajský portál zaměřený na Thajsko. Nabízí široké spektrum informací, od aktuálních událostí po cestování a životní styl.
• www.khaosodenglish.com – Khaosod English – renomovaný anglicky psaný online deník s aktuálním zpravodajstvím z Thajska.
• www.thaienquirer.com – Thai Enquirer – Nezávislý zpravodajský a analytický web zaměřený na Thajsko a region.
• world.thaipbs.or.th – Thai PBS World – anglicky psané zpravodajství a hloubkové analýzy od thajské veřejnoprávní televize.
• www.nationthailand.com – Nation Thailand – anglický deník s aktuálními zprávami, byznysem a lifestyle.