English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Thajsko je dlouhodobě 2. největší ekonomikou v jihovýchodní Asii (po Indonésii) a také jedním z nejvýznamnějších exportérů průmyslových výrobků na světě (mj. elektronika či automobily). Během pandemie v průběhu roku 2020 se však domácí ekonomika potýkala s výrazným propadem HDP ve výši přes 6 %, přestože s poměrně nízkou nezaměstnaností (kolem 2 %). Následně v roce 2021 rozvoj thajské ekonomiky v podstatě pouze stagnoval (růst těsně nad 1,5 %), zejm. z důvodu přetrvávajících přísných proticovidových opatření na vstupu do země a tudíž souvisejícího propadu incomingového cestovního ruchu, který běžně přispívá do tvorby HDP kolem 20 % ročně. V poslední době začíná soukromá spotřeba jednotlivců i domácností postupně ožívat, enormně roste výroba i export, vládní investice do infrastruktury se dostávají na předcovidovou úroveň.
V období let 2022-2024 se očekává průměrný růst HDP o 3,3 %. Varovné zpomalení ekonomiky před pandemií bylo způsobeno postupnou ztrátou thajské konkurenceschopnosti v rámci regionu (zvyšující se náklady na pracovní sílu a posilování domácí měny). Thajsko však intenzivně pokračuje v procesu modernizace společnosti, budování kapacitní infrastruktury a realizace reformních kroků pro přilákání dalších zahraničních investic (především z Číny a Japonska). Běžný účet se v dlouhodobé perspektivě pohybuje v přebytku, saldo zahraničního obchodu je kladné. V zemi žije kolem 70 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele dosahuje zhruba 20 tis. USD.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 1,6 | 2,6 | 3,8 | 3,5 | 3,2 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 59,7 | 61,0 | 60,5 | 60,0 | 59,7 |
| Míra inflace (%) | 1,2 | 6,1 | 2,5 | 1,1 | 0,8 |
| Populace (mil.) | 71,6 | 71,7 | 71,8 | 71,9 | 72,0 |
| Nezaměstnanost (%) | 1,9 | 1,3 | 1,3 | 1,3 | 1,2 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 18 740,0 | 20 560,0 | 22 100,0 | 23 250,0 | 24 420,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -10,6 | -16,7 | 11,7 | 24,6 | 27,6 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 32,4 | 10,8 | 20,9 | 22,2 | 23,0 |
| Průmyslová produkce (% změna) | 5,8 | 0,4 | 2,0 | 4,0 | 4,6 |
| Exportní riziko OECD | 3/7 | 3/7 | 3/7 | 3/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Čína | 24,8 |
| Japonsko | 13,3 |
| Spojené státy americké | 5,4 |
| Malajsie | 4,5 |
| Korejská republika | 0,4 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 268,2 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) | 25,4 |
| Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly | 17,7 |
| Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 10,3 |
| Zlato (ne mincovní, ne rudy a koncentráty zlata) | 8,4 |
| Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. | 7,2 |
| Zdroj: EIU | |
Dopravní infrastruktura
Expanze MHD v Bangkoku (metro, nadzemní rychlodráha, autobusy, elektromobilita) i v dalších oblastech země (mimo jiné ostrov Phuket či město Chiang Mai) a také železniční rychlodráha propojující velká letiště, přístavy a ekonomické zóny východně od Bangkoku (tzv. Eastern Economic Corridor) patří mezi nejsledovanější projekty thajské vlády (plán investic v roce 2023 ve výši asi 50 mld. USD). Prioritou v blízké budoucnosti bude další rozvoj vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy, zvýšení opravárenských kapacit a zkvalitnění řízení letového provozu v zájmu oživení cestovního ruchu a postcovidové obnovy státu.
Kromě možného zapojení českých firem do velkých infrastrukturních projektů jako subdodavatelů dílčích technologických řešení v rámci nadnárodních sdružení (např. systémy zabezpečení a řízení železničního provozu, subdodávky podvozků pro kolejovou městskou dopravu či přímo železniční soupravy nebo autobusové/trolejbusové jednotky) lze významné příležitosti nalézt i v oblasti letecké dopravy (údržba/servis/opravy/MRO, letecké trenažéry, školení a výcvik) či řízení letového provozu (radary, softwarové zabezpečení letišť). Hlavními hráči na trhu dopravních investic jsou velké japonské, čínské, korejské a další nadnárodní koncerny, určité šance však přesto existují v úzce specializovaných segmentech a originálních řešeních. Široké pole dodávek či investic se nově objevuje v oblasti přechodu země na udržitelné zdroje a elektromobilitu. Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/, popř. též na webové stránce Ministerstva dopravy (https://www.mot.go.th/index.html?dsfm_lang=EN).
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Aerospace –
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI_brochure_aerospace.pdf
Automotive, elektromobilita –
https://www.boi.go.th/upload/content/Smart_EV.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI-brochure%202017-Automotives-20180323_5ac1af96b67b3.pdf
https://www.boi.go.th/index.php?page=press_releases_detail&topic_id=129108
https://www.boi.go.th/index.php?page=press_releases_detail&topic_id=130704
Kolejová doprava –
https://www.boi.go.th/index.php?page=railways&language=en
Letecká doprava, rozvoj letišť –
https://www.boi.go.th/index.php?page=airports
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
V Thajsku existuje rozsáhlý systém technologických firem a startupů napojený na špičkový systém vědy a výzkumu, vysokých škol i soukromého sektoru. Zahraniční investoři (elektrotechnika, automobilový průmysl, ale i bankovnictví) chtějí navýšit podíl automatizovaných a robotizovaných systémů. Thajské subjekty spolupracují s nejlepšími světovými pracovišti. Největší potenciál pro české firmy lze najít v zaměření na e-commerce, fintech, internet věcí/IoT, umělou inteligenci, ale i v sektoru obrany a bezpečnosti (kyberbezpečnost, trasování, skenování a podobně). Zahraniční investice do thajských startupů z oblasti fintech a logistiky se v postcovidovém období odhadují až na 26 mld. USD.
Globální pandemie covidu-19 ještě více urychlila přechod k online komunikaci, obchodu i celkové elektronizaci řady „klasických“ oborů výroby a služeb. Je to i případ Thajska, které se nově snaží profilovat jako moderní a vyspělá ekonomika s důrazem na počítačové a mobilní technologie, online obchodní platformy, zásilkové a doručovací služby, bezhotovostní platby a pokrokové bankovní technologie (populární jsou platby mobilními telefony a prostřednictvím QR kódů). S tím souvisí i zvýšený nárok na ochranu osobních a firemních dat (mj. ochranné prvky počítačových sítí, platebních karet a jiných dokumentů) i boj proti kyberzločinu. Perspektivní se také jeví zábavní průmysl (mj. počítačové hry a mobilní aplikace), elektronizace zdravotnictví a rozsáhlého sektoru obrany a jednotlivých ozbrojených složek. Zvláštní kapitolou uplatnění moderních technologií jsou výrobní procesy (automatizace a robotizace) a vybavení nových obytných a hotelových komplexů (řízení a optimalizace klimatizace a dalších prvků vnitřní instalace budov). Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Digitální a kreativní ekonomika, startupy, počítačové technologie, datová centra, internet –
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI_Digital_Economy_Brochure.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/Infopack_CloudandDataCenter.pdf
Automatizace a robotika –
https://www.boi.go.th/upload/content/automation_5a4fa9cec04d6.pdf
Obranný a bezpečnostní sektor
Ozbrojené a bezpečnostní složky jsou jedním z pilířů monarchie a významnou společenskou silou. Výdaje na obranu tvoří každoročně kolem 7 mld. USD, tedy asi 1,5 % HDP. Stále podstatnější roli bude do budoucna hrát obranně-průmyslová spolupráce, podpora thajského průmyslu, společný vývoj nebo společná expanze na třetí trhy. Projednávané možnosti vzájemné spolupráce mají vazby i na rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, ochranu veřejného zdraví či na vědu, výzkum a inovace.
Vzhledem k citlivosti vzájemného obchodu v oblasti zbraní a vojenských/obranných technologií je důraz kladen na posílení G2G vztahů a široký rámec obranně-průmyslové spolupráce. Příležitosti existují v dodávkách finálních výrobků, subdodávkách dílčích technologických celků, kooperaci, transferu know-how, vědecko-výzkumné spolupráci, výcviku či školení personálu (mj. výcvik thajských stíhacích pilotů na českých trenažérech v ČR nebo policejních výsadkových jednotek ve vertikálním větrném/aerodynamickém tunelu české výroby v Thajsku). Komparativní výhodu a dlouhodobou konkurenceschopnost na místním thajském trhu mají zejména špičkové české výrobky s unikátní technologií z oblasti ručních zbraní a střeliva, těžkých nákladních automobilů, letecké a radarové techniky, výstroje a vybavení speciálních jednotek či ochrany proti zbraním hromadného ničení (WMD/CBN).
Ideální možností prezentace je účast českých firem na mezinárodním veletrhu Defense & Security, který se koná pravidelně ve dvouletém cyklu v thajském Bangkoku (letos již opět ve standardním termínu, tj. od 6. do 9. listopadu 2023). Podrobnější informace lze nalézt na webové stránce organizátorů – https://www.asiandefense.com/
Zdravotnictví a farmacie
Thajsko se může pochlubit svým špičkovým zdravotnictvím (technologicky pokročilé vybavení, kvalitní personál). Vláda zařadila zdravotnickou péči (včetně plastické chirurgie, estetické medicíny, kosmetické péče či využití konopí pro léčebné účely) a produkci zdravotnického vybavení/léčiv mezi prioritní oblasti rozvoje. Země plánuje stát se v blízké době regionálním centrem/hubem pro řadu komplikovaných lékařských zákroků (kloubní náhrady, gynekologie, stomatologie, estetika). Současně se vláda snaží se o zajištění bezpečné turistiky a o všeobecné posílení zdravotnických kapacit v nejvíce postižených či odlehlých oblastech. Podíl rostoucích výdajů na zdravotní péči dosahuje 3,8 % HDP, tedy asi 18 mld. USD.
Další rozvoj a zkvalitnění zdravotnické péče se má stát jedním z pilířů postcovidové budoucnosti thajské ekonomiky. Mezi nejvýznamnější příležitosti pro české firmy lze dlouhodobě zařadit sofistikovaná nemocniční lůžka, komplexní vybavení jednotek intenzivní péče, operačních sálů a laboratoří, unikátní hi-tech zařízení a technologie pro chirurgické a kosmetické zákroky, vybavení pro rehabilitační péči a v neposlední řadě také vědecko-výzkumnou spolupráci či výcvik a školení odborného personálu. Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/ popř. též na webové stránce Ministerstva zdravotnictví (https://www.moph.go.th/).
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Zdravotnická technika –
https://www.boi.go.th/upload/content/Infopack_MedDevice.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI-brochure_medical_hub.pdf
Farmaceutika –
https://www.boi.go.th/upload/content/Biopharmaceutical.pdf
Věda, výzkum, vzdělávání, inovace –
https://www.boi.go.th/upload/content/PMU%20C%20Presentation%20for%20Paris%20BOI_60e50afa26ee1.pdf
Zemědělství a potravinářství
Země má ideální podmínky pro pěstování řady exportních plodin (rýže, káva, tropické ovoce, kaučukovník) i velké kapacity v oblasti živočišné výroby (drůbež, ryby, krevety). Prioritou thajské vlády je zpracování prvotních surovin s vyšší přidanou hodnotou. Příležitost pro úspěšný dovoz a uplatnění českých produktů na místním thajském trhu se jeví zejména u mladší/bohatší vrstvy společnosti v rámci “chuti experimentovat” a všeobecné oblíbenosti jídla jako silného prvku sociální interakce. Řada thajských/nadnárodních výrobních závodů se podílí na vědě, výzkumu a inovacích v oblasti biotechnologií a „novel foods“.
Přestože se Thajsko snaží v poslední době profilovat zejména jako moderní a technologicky vyspělá společnost, sektor potravin a zemědělství stále zůstává jednou z nejdůležitějších oblastí produkce, zpracování a zahraničního obchodu. Domácí zemědělství a rybářský průmysl se soustřeďují na silně proexportní komodity (rýže, ryby, mořské plody, tropické ovoce), kde lze najít příležitosti pro české výrobce zpracovatelských technologií pro potravinářský průmysl (mlýny, balírny, mrazírny), neboť vývoz surovin/potravin na vyspělé zahraniční trhy s maximální přidanou hodnotou se stal thajskou prioritou. Naopak při dovozu je domácí trh chráněn celou řadou tarifních (pivo, víno a další alkoholické nápoje), ale i netarifních překážek (ovoce, živočišné produkty) a často na něm operují pouze silní exportéři z geograficky blízkých ekonomik (Austrálie, Nový Zéland, USA, Japonsko, Čína). Přesto pro české firmy existuje šance uspět v dílčích a úzce specializovaných segmentech, zejm. v případě osvědčených a celosvětově známých českých komodit/značek (pivo), výrobků zdravé/alternativní výživy či potravinových doplňků (s unikátním „příběhem“ a nádechem luxusu). Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Potravinářství –
https://www.boi.go.th/upload/content/Food%20industry_5aa7b40bd758b.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/AgritechFoodtech.pdf
Biotechnologie, bioekonomika –
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI_brochure_BioEconomy.pdf
Voda a životní prostředí
Země má narůstající problémy s kvalitou ovzduší, čistotou vody i enormním množstvím odpadů. Thajská vláda proto mezi svoje priority zařadila nová témata, jako jsou „chytrá“ řešení v oblasti zelené ekonomiky – mj. oběhové hospodářství a recyklace odpadů, jeho energetické využití a podobně. Akční plán pro období 2022-2027 počítá s rozpočtem ve výši asi 1,25 mld. USD. Příležitostí pro české firmy by tak mohly být dodávky vodohospodářské a zavlažovací techniky a úpravny nebo čistírny odpadních vod (zejména pro velká města a průmyslové závody).
Udržitelné a „zelené“ technologie se v Thajsku začínají prosazovat ve všech oblastech ekonomiky i života společnosti. Od transformace energetiky přes důraz na recyklaci a zpracování odpadů až po ochranu vodních zdrojů a čištění odpadních vod se mění všeobecné vnímání ochrany životního prostředí, souběžně s nastavením tzv. BCG (bio-circular-green) ekonomiky jako vládní priority rozvoje země v chystané postcovidové etapě obnovy. Českým exportérům se tak otevírá široká škála oblastí a oborů, kde mohou uplatnit svoje špičkové výrobky, unikátní technologie i know-how. K úspěšné realizaci se nabízejí mj. komplexní řešení eliminace odpadů a jejich surovinové/energetické využití, dodávky hydroenergetických celků i zavlažovacích systémů, ale i menší projekty jako např. komunitní kompostéry, kořenové čističky odpadních vod nebo bioplynové stanice. Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/, popř. též na webové stránce Ministerstva přírodních zdrojů a ŽP (http://www.mnre.go.th/en/index).
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Zelená/BCG ekonomika –
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI-BCG_DSG%20Chokedee.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/BCG_BIOTEC.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/BCG-PTT%20GC.pdf
Alternativní/udržitelná energetika –
Eliminace odpadů –
https://www.boi.go.th/upload/content/BioplasticsBrochure.pdf
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Thajsko si uvědomuje, že pro další úspěšný ekonomický rozvoj a současně k uniknutí z tzv. pasti středního příjmu (middle-income trap) je nezbytné posílit svoji konkurenceschopnost cestou kvalitnějšího vzdělávání a podpory vědy výzkumu a inovací. Na tyto účely je každoročně věnováno kolem 6 mld. USD, tj. cca 1,3 % HDP země. Vláda si stanovila 12 prioritních oblastí (tzv. S-curves), kam směřuje finanční prostředky na budování a provoz výzkumných pracovišť, technologických klastrů, lákání zahraničních investorů (investiční pobídky), ale i pro mezinárodní spolupráci vysokých škol a vzájemné výměnné pobyty a stáže špičkových vědeckých pracovníků z celého světa (mj. Japonsko, USA, UK, EU).
Koordinaci aktivit v thajském “ekosystému” VŠ a vědecko-výzkumných pracovišť zabezpečuje Ministerstvo vyššího vzdělávání, vědy výzkumu a inovací (MHESI), pod které spadá také několik dalších specializovaných agentur, technologických center a institutů. Mezi nejvýznamnější thajské vysoké školy se řadí především Chulalongkorn University (“Chula”), Mahidol University, Thammasat University či technologicky/průmyslově zaměřená King Mongkut’s University of Technology Thonburi (KMUTT), která projevila zájem o spolupráci s ČR v biotechnologiích. Obdobně byla navázána spolupráce s thajskou “vesmírnou” agenturou GISTDA. Dalšími oblastmi, které nabízejí zajímavé šance pro uplatnění českých produktů i sdílení know-how v rámci akademické i “business” sféry, jsou robotizace, automatizace, fintech a logistika, nanotechnologie, SW a výpočetní technika, genetické a materiálové inženýrství, biopaliva či vyspělé obranné technologie. Další informace ohledně podporovaných sektorů (investiční úlevy a pobídky pro zahraniční investory) lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/ .
Podrobněji k oborovému zaměření a činnosti jednotlivých thajských VaVaI úřadů a institucí:
National Science and Technology Development Agency (NSTDA) –
https://www.eeco.or.th/en/nstda
National Innovation Agency (NIA) –
https://www.innovationthailand.org/en/news-ebrochure.php
https://startupthailand.org/en/home/
Office of National Higher Education, Science, Research and Innovation Policy Council (NXPO) –
https://www.nxpo.or.th/th/en/10079/
https://www.nxpo.or.th/th/en/10085/
https://www.nxpo.or.th/th/en/10156/
Thailand Institute of Scientific and Technological Research (TISTR) –
Thailand Science Park (TSP) –
https://www.sciencepark.or.th/en/
Thailand Center of Excellence for Life Sciences (TCELS) –
https://www.tcels.or.th/Home?lang=en
National Nanotechnology Center (NANOTEC) –
Geo-Informatics and Space Technology Development Agency (GISTDA) –
https://www.gistda.or.th/home.php?lang=EN
