Thajsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Thajsko, plným názvem Thajské království, je stát v jihovýchodní Asii. Jeho sousedy jsou Myanmar, Laos, Kambodža a Malajsie. Hlavním městem je Bangkok, thajsky nazývaný Krung Thep. S rozlohou 513 120 kilometrů čtverečních je Thajsko 50. největším a s počtem necelých 67 milionů obyvatel 22. nejlidnatějším státem světa. Země byla v minulosti známa též pod jménem Siam.

Thajsko je jedinou zemí JV Asie, která se vyhnula přímé koloniální vládě evropských mocností. Thajsko je konstituční monarchií s významnou rolí parlamentu, zakládajícím členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a tradičním spojencem USA v oblasti. Má druhou největší ekonomiku v JV Asii a 23. největší na světě (HDP v paritě kupní síly).

Ekonomika země je postavena na exportu (automobily, spotřební elektronika, potraviny) a z velké části i na cestovním ruchu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Thajsko (321.31 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Thajsko (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Thajsko (ofic. název – Thajské království) je konstituční monarchií a v jejím čele stojí král Mahá Vatčirálongkón (Ráma X.).

Jedná se o podobný systém jako ve Spojeném království, i když v Thajsku má monarchie větší vliv. Má daleko významnější dozorčí úlohu ve státě a předkládá řadu projektů na rozvoj země. Král a jeho rodina jsou chráněni zákonem o urážce majestátu. Královská moc je regulovaná ústavou a je také podřízena jejím ustanovením. Král zahajuje zasedání parlamentu a jmenuje premiéra a také členy kabinetu.

Monarchie má tři správní články. Jedná se o Kabinetní (tajnou) radu, Úřad královského domu a Sekretariát krále. Kabinetní rada vystupuje jako poradce krále a někdy ho i zastupuje, Úřad královského domu spravuje nemovitosti a administrativu, organizuje ceremonie a Sekretariát vykonává administrativní a sekretářské práce.

Výkonná moc vlády je podřízena premiérovi, který je volen parlamentem, jenž se skládá z dolní (360 křesel) a horní (270 křesel) sněmovny. Ústava zřizuje dvoukomorové Národní shromáždění, které je složeno ze Senátu a Parlamentu. Členové jsou voleni lidovým hlasováním na 4 roky.

Soudní moc je vykonávána ve jménu krále. Soudci jsou voleni a odvoláváni králem.

Poměrně samostatné ozbrojené složky tvoří pozemní armáda, letectvo, námořnictvo a policie.

1.2. Zahraniční politika země

Thajskou zahraniční politiku lze charakterizovat „flexibilním“ přístupem k nejvýznamnějším partnerům (Čína, Japonsko, USA, ASEAN, EU) za cenu řady kompromisů s cílem optimalizace/maximalizace vlastního zisku bez „ztráty tváře“.

Pragmatismus a oportunismus jsou hlavními principy chování a „spolupráce“ se zahraničními partnery.

1.3. Obyvatelstvo

Z celkového počtu obyvatel představují etničtí Thajci asi 75 %, etničtí Číňané 14 % a ostatní 11 % (Lao, Malajci, Khmerové, Hmongové, Karenové a další). Thajská vláda uznává celkem 62 etnických skupin. 94 % Thajců se hlásí k buddhismu.

Theravádový buddhismus je rovněž jádrem thajského nacionálního sebeuvědomění. V Thajsku je přes 300 000 buddhistických mnichů. Od thajských mužů, včetně členů královské rodiny, se očekává, že přinejmenším jednou ve svém životě dočasně vstoupí do mnišského řádu. Typické je, že mniši putují zemí a lidé je obdarovávají jídlem, neboť věří, že jim to přinese štěstí.

Muslimové tvoří asi 5% obyvatel (v nejjižnějších oblastech).

Křesťané představují menšinu čítající pouze cca 1 % populace.

Jako ve většině asijských kultur, je i v thajském spirituálním učení klíčová úcta k předkům.

V metropolitní oblasti Bangkoku žije více než 14 milionů obyvatel, což je 22,2 % všech obyvatel země.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Thajská ekonomika patří k nejsilnějším v regionu a pro okolní země do určité míry představuje stabilizační faktor a zdroj investic. Hospodářství země lze nazvat jako postindustriální – služby tvoří 56 % HDP, průmysl 36 % a zemědělství 8 %.

V 80. a 90. letech zažívalo rychlý ekonomický růst a dnes patří mezi nově industrializované země. Hospodářství je založeno převážně na výrobních zahraničních investicích (montovny), cestovním ruchu a exportu – země je přední světový vývozce rýže, mořských plodů, automobilů, počítačů i spotřební elektroniky.

Nejvíce Thajci vyvážejí do Číny a USA. Dovozy jsou nejvyšší z Číny a Japonska.

Oficiální míra nezaměstnanosti je velmi nízká – je to způsobeno mj. velkým počtem lidí živících se samozásobitelským hospodařením v rodině bez nároku na mzdu. V zemi současně žije přibližně 2 miliony legálních a ilegálních migrantů (pracujících často ve stavebnictví, zemědělství či zpracování rybích produktů).

Relativně vysoká je zadluženost domácností – na úrovni 80 % HDP.

Státní dluh byl dlouhodobě poměrně nízký – cca 40 % HDP, v důsledku vládní covidové podpory obyvatelstvu i firmám však v posledních letech značně narůstá.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Výrazné zaměření ekonomiky na zahraničí (jak v oblasti výroby zboží, tak poskytování služeb) činí Thajsko relativně zranitelným, zejména v případě výkyvů cen surovin/komodit na světových trzích. Určitá rizika skýtá i oblast investic, na jejichž přílivu je Thajsko také silně závislé.

Thajsko se výkyvům snaží předcházet a aktivně se zapojuje do celosvětových i regionálních ekonomických uskupení (WTO, IMF, WB, APEC, ADB, ASEAN, RCEP), zároven buduje a udržuje zásobu devizových rezerv a je konzervativní v oblasti měnové politiky. Jako důsledek globální recese z důvodu pandemie COVID-19 (snížení poptávky a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců) se projevil silný ekonomický propad země v období 2020 – 2021.

Thajský rozpočtový rok začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.

2.3. Bankovní systém

Monetární politika Thajska je řízena centrální bankou (Bank of Thailand).

Finanční sektor Thajska je relativně velký a stabilní, bankovní sektor je tvořen 35 licencovanými bankami.

Stěžejní roli na bankovním trhu hrají největší domácí banky: 1. Bangkok Bank, 2. Siam Commercial Bank (SCB), 3. Krung Thai Bank, 4. Kasikornbank, 5. Bank of Ayudhya a 6. Thanachart Bank.

Bankovní služby jsou poskytovány na standardní úrovni vyspělých zemích s vysokým podílem elektronizace a bezhotovostních plateb (internetové bankovnictví, platební karty, QR kódy).

2.4. Daňový systém

Thajská daňová legislativa je velmi komplikovaná (řada výjimek, sazeb, pásem) a obecně rozlišuje následující hlavní druhy daní:

– daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax) 20 %

– daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax) 0 – 35 %

– daň z přidané hodnoty – DPH (Value Added Tax) 7 % / 10 %

– spotřební daň (Excise Tax)

– daň z nemovitosti (Property Tax)

V zájmu daňové optimalizace je často nezbytné využít právní/daňové poradenství osvědčených místních či nadnárodních konzultačních firem.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU jako celek (EU-27) patří k důležitým obchodním partnerům Thajska. Thajské saldo zahraničního obchodu vůči EU je dlouhodobě přebytkové (dovoz potravin, elektroniky, automobilů do EU). Rozjednaná je Dohoda o volném obchodu (FTA) mezi EU a Thajskem.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obdobně jako u zbytku EU-27 je obchodní saldo ČR vůči Thajsku dlouhodobě záporné/negativní mj. z důvodu enormních dovozů spotřební elektroniky (výpočetní technika), automobilů a potravin (rýže).

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

K nejdůležitějším obchodním partnerům Thajska patří Čína, Japonsko, USA a státy sdružení ASEAN. Řada nadnárodních firem (JP, CN) má v Thajsku výrobní základnu jako součást svých globálních hodnotových/dodavatelských řetězců.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V minulosti bylo Thajsko velmi úspěšné v lákání přímých zahraničních investic (PZI/FDI) v sektoru výroby automobilů a elektroniky, zejm. z Japonska, USA, Singapuru a v posledních letech i z Číny. Nově však začínají Thajsku silně konkurovat i další země regionu ASEAN jako Vietnam, Laos či Kambodža.

V zemi působí investiční agentura Thailand Board of Investment (BoI), která zajišťuje prvotní kontakt s investory (propagace zamě a jejích investičních příležitostí, daňové pobídky). Výkladní skříní vlády v oblasti PZI je průmyslový region východně od Bangkoku – tzv. Eastern Economic Corridor (EEC).

Výrobní PZI českých subjektů v Thajsku nejsou známy. Existují však případy investic českých občanů do thajských nemovitostí, zejm. v oblasti cestovního ruchu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Vzájemná FTA mezi Thajskem a EU neexistuje, pokračují přípravy pro obnovení vyjednávacího procesu.

Smlouvy s ČR

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Thajského království o leteckých službách

Dohoda mezi Českou republikou a Thajským královstvím o předávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků

Ujednání o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Thajského království

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Thajského království

Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Thajského království

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Thajského království o podpoře a ochraně investic

Smlouva mezi vládou České republiky a královskou vládou Thajského království o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu

Pozn.: detailní informace ke smluvní základně jsou k dispozici na webu MZV ČR

3.4. Rozvojová spolupráce

V posledních letech jsou každoročně realizovány tzv. malé lokální projekty (MLP) na severu země v oblasti města Chiang Mai (např. čištění povrchových vod v odvodňovacích kanálech či likvidace bioodpadů procesem anaerobní fermentace).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Expanze MHD v Bangkoku (metro, nadzemní rychlodráha, autobusy, elektromobilita) i v dalších oblastech země (mj. ostrov Phuket či město Chiang Mai) a také železniční rychlodráha propojující velká letiště, přístavy a ekonomické zóny východně od Bangkoku (tzv. Eastern Economic Corridor, EEC) patří mezi nejsledovanější projekty thajské vlády (plán investic v roce 2022 ve výši cca 45 mld. USD). Další rozvoj vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy, zvýšení opravárenských kapacit a zkvalitnění řízení letového provozu v zájmu oživení cestovního ruchu a post-covidové obnovy státu bude vládní prioritou blízké budoucnosti.

▶ ICT

V Thajsku existuje rozsáhlý „ekosystém“ technologických firem a start-upů napojených na špičkový systém vědy a výzkumu, vysokých škol i soukromého sektoru. Zahraniční investoři (elektrotechnika, automotive, ale i bankovnictví) hodlají navýšit podíl automatizovaných a robotizovaných systémů. Thajské subjekty spolupracují s nejlepšími světovými pracovišti. Největší potenciál pro české firmy lze najít v zaměření na e-commerce, fintech, internet of things/IoT, artificial intelligence/AI, ale i v sektoru obrany a bezpečnosti (cyber security, personal tracking, thermal scanning apod.). Zahraniční investice do thajských start-upů z oblasti fintech a logistiky se v post-covidovém období odhadují až na 26 mld. USD.

▶ Obranný průmysl

Ozbrojené a bezpečnostní složky jsou jedním z pilířů monarchie a významnou společenskou silou. Výdaje na obranu tvoří velkou část thajského státního rozpočtu (každoročně kolem 7 mld. USD, tj. cca 1,5 % HDP). Stále podstatnější roli bude do budoucna hrát obranně-průmyslová spolupráce, podpora thajského průmyslu, společný vývoj nebo společná expanze na třetí trhy. Projednávané možnosti vzájemné spolupráce mají vazby i na rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, ochranu veřejného zdraví či vědu, výzkum a inovace (VVaI).

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Thajsko se chlubí špičkovým zdravotnictvím (technologicky pokročilé vybavení, kvalitní personál). Vláda zařadila zdravotnickou péči (včetně kosmetické či využití konopí pro léčebné účely) a produkci zdravotnického vybavení/léčiv mezi prioritní oblasti rozvoje. Země plánuje stát se v blízké době regionálním centrem/hubem pro řadu komplikovaných lékařských zákroků (kloubní náhrady, gynekologie, stomatologie, kosmetika). Aktuální snahou post-covidové obnovy je zajištění bezpečné turistiky a všeobecné posílení zdravotnických kapacit v nejvíce postižených či odlehlých oblastech. Podíl rostoucích výdajů na zdravotní péči dosahuje 3,8 % HDP, tj. cca 18 mld. USD.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Thajsko má ideální podmínky pro pěstování řady exportních plodin (rýže, káva, tropické ovoce, kaučukovník) i velké kapacity v oblasti živočišné výroby (drůbež, ryby, krevety). Prioritou vlády je zpracování prvotních surovin s vyšší přidanou hodnotou. Možnost úspěšného dovozu a uplatnění českých produktů na thajském trhu se jeví v návaznosti na „chuť experimentovat“ u mladší/bohatší vrstvy společnosti v rámci všeobecné oblíbenosti jídla jako silného prvku sociální interakce. Řada thajských/nadnárodních výrobních závodů se podílí na vědě, výzkumu a inovacích v oblasti biotechnologií a „novel foods“.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Thajsko, obdobně jako řada dalších rychle se rozvíjejících ekonomik, má problémy s kvalitou ŽP – ovzduším, vodou, odpady. Vláda si nutnost ochrany ŽP uvědomuje, a proto v poslední době zařadila mezi svoje priority témata jako „chytrá“ řešení v oblasti zelené/BCG (bio-circular-green) ekonomiky – mj. oběhové hospodářství a recyklace odpadů, waste-to-energy apod. Nově schválený vládní strategický dokument – tzv. akční plán rozvoje BCG ekonomiky (pro období 2022-2027) – počítá s rozpočtem na jeho realizaci ve výši cca 1,25 mld. USD. Příležitostí pro české firmy by mohly být také dodávky vodohospodářské a zavlažovací techniky a úpravny/čistírny odpadních vod (zejména pro velká města a průmyslové závody).

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Není pochyb o tom, že thajská společnost je stále více ovlivňována tzv. západní kulturou a jejími hodnotami, což se do značné míry odráží i v „přizpůsobivosti“ představitelů thajské obchodní a podnikové sféry při jednání a obchodování s jejich zahraničními partnery. Tento vliv „západní“ kultury je umocňován faktem, že na vedoucí místa ve firemních hierarchiích se často dostávají absolventi amerických i dalších zahraničních univerzit resp. manažerských škol. Ale i přes tyto poměrně rychlé a rozsáhlé změny, kterými thajská společnost v posledních letech prochází, je naprosto nezbytné vnímat existenci celé řady rozdílů a odlišností mezi thajskou a západní kulturou. Znalost, chápání a respektování těchto rozdílů je v mnoha případech základem a nezbytným předpokladem úspěchu v jakékoli oblasti a v zahraničním obchodě obzvláště.

4.2. Oslovení

Nejčastěji se v Thajsku používá oslovení pán/paní („khun“) a připojení prvního jména. Thajská jména jsou často tak nezvyklá a složitá, že řada samotných Thajců používá určitou zjednodušující přezdívku („nickname“) pro snadnější zapamatování a komunikaci v thajštině i angličtině. Mladší generace nemá většinou problém velice rychle přejít do angličtiny, včetně oslovování křestním jménem a tykání.

Osobní jednání a časté cesty do Thajska jsou základem úspěchu. Detaily je možné řešit přes telefon či e-mail, velice často též přes WhatsApp nebo Line, který je v Thajsku mimořádně populární.

4.3. Obchodní schůzka

Soukromé a profesní aspekty života se u Thajců vzájemně prolínají a nejlepším způsobem, jak thajského partnera získat na svoji stranu, je osobně se s ním spřátelit. S kým se znáte, to v Thajsku rozhoduje. Vzájemná důvěra je pro Thajce velice významná, osobní jednání na místě jsou nenahraditelná. Thajci si potrpí na dobré jídlo, a proto pozvání thajských obchodních partnerů na oběd či večeři do kvalitní restaurace může být ideálním počátkem budování vzájemných kontaktů. Důležitou zásadou je včasný příchod na sjednané schůzky, ačkoliv to zejména v Bangkoku není kvůli častým dopravním zácpám vůbec snadné. Na druhou stranu není příliš překvapující čekání na thajské partnery z obdobných důvodů. Thajci velmi ocení vzájemnou výměnu dárků, které však musejí být v každém případě pěkně až luxusně zabalené. Forma je pro ně často důležitější než obsah. Nezbytností je též fotodokumentace události.

Jednání v Thajsku probíhají po celý rok, v zemi není vyloženě „mrtvá sezóna“ jako období letních dovolených v Evropě. Jsou však týdny, kterým je lepší se vyhnout, jako např. čínský Nový rok nebo thajský Nový rok v dubnu. Obdobně je vhodné se pečlivě a s předstihem informovat o načasování místních svátků s královským či náboženským podtextem. V Thajsku je zvykem svátky, které vyjdou na víkend, přenášet na předchozí pátek nebo následující pondělí a víkend prodloužit o jeden den.

Překvapit může zcela odlišná kultura a mentalita. Thajská společnost je velice hierarchická, od rodiny přes školu až po firemní struktury. Proto je vždy důležité se dostat k těm nejvýše postaveným manažerům, nebo ještě lépe k majitelům společností, kteří mají rozhodující vliv a konečné slovo při výběru obchodních partnerů. V Thajsku není tolik důležité „know-how“, ale „know-who“. Veškerý byznys je založen na osobních kontaktech, známostech a vzájemné důvěře. Velmi složité, až téměř nemožné je prosadit se v Thajsku v segmentech, které ovládají místní vlivné rodinné klany. Thajci se za každou cenu snaží vyhnout konfliktům a svoje vnitřní pocity (zejména odmítnutí a kritiku) často skrývají za úsměvem. Proto může být obtížné porozumět tomu, co vám chce obchodní partner vlastně sdělit.

V Thajsku má všechno svůj čas… Obecně jsou Thajci velmi opatrní při jednání nejen s novým partnerem (firmou), ale i v případě nového představitele/zástupce již zavedeného zákazníka. Vždy vyžadují dostatek času na důkladné zvážení a posouzení předložené nabídky. V žádném případě proto není možné očekávat podepsání obchodního kontraktu již při prvním setkání. Na druhou stranu, ale mohou Thajci, pokud něco potřebují, vyžadovat rychlou reakci.

Thajci jsou velmi hrdí na to, že si jejich země za koloniálních dob udržela samostatnost, a podobně jako kdysi dokázali chytrou diplomacií šikovně manévrovat mezi anglickým a francouzským vlivem, dovedou i dnes využívat protichůdné obchodní zájmy světových mocností ve svůj prospěch. To může být určitou výhodou také pro vstup českých firem, které mohou být vnímány jako protipól silného čínského a japonského vlivu nebo alternativa k obdobným výrobkům ze západní Evropy. Thajci mají sklon se přiklánět k tomu silnějšímu – proto je vhodné vystupovat sebevědomě, ale přitom slušně. Jsou ale zároveň velmi citliví na arogantní chování – jakmile získají pocit urážky (tzv. ztráta tváře) nebo obvinění z přivedení jednání do bezvýchodné situace, náš „přestupek“ se často již nedá nijak napravit.

Thajci obecně velmi dbají na svůj zevnějšek a stejným způsobem hodnotí i své zahraniční partnery. Nezbytností je oblek s kravatou pro muže a střízlivý oděv zakrývající ramena pro ženy.

Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Obchodní jednání vede nejčastěji pověřený manager, popř. sám vlastník/majitel a s ním experti pro dílčí oblasti. Žena v čele týmu bývá stále spíše výjimkou. Zásadně platí, že jednání vedou nejseniornější partneři, které s jejich souhlasem doplňují další. Optimální je, aby jednající měli příslušné rozhodovací pravomoci a postavení. Juniornější člen by neměl rozporovat seniornějšího člena thajského týmu.

Většina jednání probíhá v hlavním městě Bangkoku. Při obchodních jednáních v restauracích se k jídlu běžně konzumuje pivo, méně často víno a pouze výjimečně tvrdý alkohol (zahraniční značky). Při schůzkách ve firmě je běžným standardem káva, čaj či balená voda. Restaurace a kanceláře jsou hlavním místem pracovních jednání. Při pozvání do soukromého bytu/domu si nezapomeňte před vchodem zout boty.

4.4. Komunikace

Angličtina je v Thajsku sice rozšířena, je však třeba se připravit na skutečnost, že její úroveň je značně rozdílná. Je možné setkat se s vlastníky či manažery firem, kteří studovali na zahraničních univerzitách nebo delší dobu pobývali v anglicky mluvících zemí, většinou je však třeba počítat s tím, že znalost angličtiny je v lepším případě pouze průměrná. Řada informačních zdrojů (vč. formulářů, nařízení, zákonů/legislativy) je navíc k dispozici pouze v thajštině, včetně webů vládních institucí. Vzhledem k někdy omezené znalosti angličtiny u představitelů menších firem a převažujícímu rozšíření většiny psaných/tištěných materiálů (včetně informací na webových stránkách) v thajštině, je využití vlastního tlumočníka možno více než doporučit. Zejména pokud se jedná o finální fázi obchodních jednání a též v případě diskuse nad jakýmikoliv smluvními dokumenty.

Thajci se snaží vyhnout za každou cenu konfliktům a své vnitřní pocity skrývají, mj. všudypřítomným úsměvem. Thajci nikdy nekomunikují otevřeně a přímočaře, jak jsme zvyklí v Evropě, ale v náznacích, řečí těla a důležité informace bývají předávány jaksi mimoděk. Proto je velmi obtížné porozumět tomu, co vám chce vlastně obchodní partner sdělit. Za všech okolností je nutné během schůzek a obchodních jednání předcházet sporům a hádkám, neboť Thajci velmi dbají na to, aby zachovávali dekorum („neztratili svoji tvář“). Nelze vystavit partnera přímé konfrontaci nebo mu veřejně dokazovat, že se mýlí, byť by to byla pravda. Diplomatické svedení viny na „třetí stranu“ nebo nepříznivé okolnosti a pomoc při zachování jeho tváře bývají obvykle náležitě oceněny. Thajci potřebují dostatek času na zhodnocení nabídky a nalezení vzájemného konsensu. V souladu se svou filozofií (buddhismus) považují Thajci v kontaktu s ostatními za nejdůležitější souhlas a soulad.

Zásadně je třeba vyhnout se jakékoli kritice krále/monarchie, náboženství a víry v nadpřirozené bytosti. Není vhodné se pouštět ani do diskuse o vnitropolitické situaci a citlivých tématech typu drog a prostituce. Thajci nesnášejí, když ztratí tvář, proto by je konverzace neměla zahnat do kouta, nesmí mít pocit, že jsou v úzkých. Velkým faux pas je sezení s nohou přes nohu. Thajci vnímají chodidlo jako nejšpinavější část těla – pokud jej tedy ukazujete (podrážkou boty), urážíte je. Dobré je také vědět, že soška Buddhy není pro dekoraci, ale plní čistě náboženskou funkci. Nikdy se nedotýkejte hlavy jiného člověka.

4.5. Doporučení

Základem je profesionální přístup – kvalitní příprava na jednání, dochvilnost, dodržování slibů, mít v pořádku dokumenty a certifikáty (ideálně reprezentativní/luxusní vzhled) a též schopnost ukázat partnerům fungování firmy v Česku, aby se ujistili o serióznosti dodavatele. Ačkoli není vždy možné očekávat stejný přístup od thajské strany, je to osvědčená cesta k získání důvěry a respektu. V Thajsku je spousta peněz a obchodních příležitostí. Zcela zásadním prvkem je postupné budování důvěry. S velkou pečlivostí je nutno přistupovat k výběru místního partnera.

4.6. Státní svátky

Kalendář a letopočet

V Thajsku se oficiálně používá solární kalendář s letopočtem buddhistické éry, který má počátek v roce 543 př. n. l. Všechny úřední dokumenty uvádějí letopočet buddhistické éry a ten je také používán v běžném životě Thajců. Rok 2022 křesťanského letopočtu je rok 2565 buddhistického letopočtu.

Svátky

Pokud státní svátek připadne na víkend, bývá volno první další pracovní den. Jedním ze základních prvků života Thajců a jejich každodenních činností je „sanuk“, tedy zábava – což se projevuje nejenom v běžném životě, ale také při oslavě svátků.

1. ledna – Nový rok

leden/únor – Čínský Nový rok, oslavy obvykle trvají po tři dny.

6. dubna – Den dynastie Chakri, svátek na počest založení vládnoucí dynastie Chakri v roce 1782.

13.–15. dubna – Songkran, Thajský Nový rok, slaví se na konci období horka a na počátku období dešťů. Původně si lidé jako požehnání navzájem polévali ruce vodou ovoněnou kvítky, v současnosti se vše zvrhlo na vodní bitvy, jež v některých městech trvají skoro celý týden.

1. května – Svátek práce

5. května – Den korunovace, svátek na počest korunovace krále Bhumibola Adulyadeje.

květen – Obřad královské orby

květen/červen – Visakha Bucha, svátek na počest Buddhova narození, osvícení a vstupu do nirvány.

28. července – Narozeniny Jeho Veličenstva současného krále Rámy X.

12. srpna – Narozeniny Jejího Veličenstva královny Sirikit, den matek.

23. října – Den krále Chulalongkorna

25. listopadu – Loy Krathong, svátek lampiónů a „plovoucích košíků“.

5. prosince – Narozeniny Jeho Veličenstva bývalého krále Bhumibola, den otců.

10. prosince – Den ústavy

31. prosince – Silvestr

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vysoká úroveň liberalizace obchodu v Thajsku umožňuje realizovat veškeré formy obchodování: přes zástupce, zprostředkovatelské firmy, přímé obchody s velkoobchodem i obchody s retailovými prodejci. S ohledem na efektivnost obchodních transakcí je možno doporučit využívání místních zástupců znalých místního prostředí. Tato forma spolupráce, běžná při obchodování s asijskými partnery, se osvědčila i českým firmám, které dlouhodobě v teritoriu působí. Bez spojení s takovýmto „strategickým partnerem“ je provádění obchodních transakcí velmi zdlouhavé, mnohdy neuspokojivé a ve výsledku neúspěšné. K vyhledání potenciálních obchodních partnerů je možné využít sítě oficiálních zdrojů, např. seznamy exportérů a členů Thajské obchodní komory, Federace thajského průmyslu, katalogu KOMPASS Thailand aj.

Zahraniční obchod Thajska je vesměs liberalizovaný a odpovídá obvyklým mezinárodním normám. Některé oblasti a komodity však podléhají státní regulaci a kontrole.

Regulace dovozu

Zakázáno je dovážet:

obscénní objekty/literaturu/obrazy, pornografické materiály, zboží s thajskou národní vlajkou, narkotika, falešné bankovky, mince a dluhopisy, falešné královské/oficiální pečetě, falešné zboží porušující práva k duševnímu vlastnictví, falešné ochrannými známkami chráněné zboží.

Regulaci u dovozu podléhají následující položky:

Léky, potraviny a potravinové doplňky vyžadují předchozí udělení licence „Food and Drug Administration (FDA)“ Ministerstva zdravotnictví.

Starožitnosti a umělecká díla vyžadují povolení Fine Arts Department.

Zbraně a střelivo, výbušniny, pyrotechnika a repliky střelných zbraní vyžadují povolení od Ministerstva vnitra. Některé další zbraně jako jsou např. elektrické ochranné prostředky také vyžadují povolení.

Kosmetika vyžaduje, aby dovozce uváděl svou adresu, místa výroby produktu a jeho skladování, kategorii apod.

Divoká zvířata, květiny, ryby a další vodní živočichové vyžadují povolení od Odboru správy národních parků a ochrany divoké přírody, resp. orgánů ministerstva zemědělství a rybolovu.

Ochrana domácího trhu

Thajsko chrání svůj trh, resp. domácí výrobce (a také spotřebitele), relativně vysokým celním zatížením a u některých položek doprovodnou spotřební daní. Další formou ochrany jsou požadavky na dovozní licence, označování výrobků, zkoušky, testování a certifikace. Procesy související s podstoupením kroků pro udělení zmíněných povolení, licencí, certifikací atp. se mohou stát významnou obchodní bariérou s ohledem na náklady, délku a obšírnost celého procesu schvalování dovozu. Zároveň mohou být požadovány důvěrné informace spojené s výrobou apod.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podle thajského práva lze vytvořit následující formy obchodních organizací:

– společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company)

– společný podnik (Joint Venture)

– výhradní vlastnictví (Sole Proprietorship)

– komanditní společnost (Partnership)

– pobočku firmy (Branch Office)

– reprezentační kancelář (Representative Office)

– regionální kancelář (Regional Office)

Nejběžnější a nejjednodušší formou je reprezentační kancelář.

Přestože jsou vydána jasná pravidla pro jejich vytváření, často existuje jejich různý výklad ze strany místních institucí, což má dopad například i na požadované platby daní, pojištění, odvodů apod. Doporučuje se proto najmout si místní poradenskou resp. právní firmu k hladkému vyřízení všech formalit.

Podrobné informace o podmínkách založení podniku v Thajsku obsahují stránky thajského Výboru pro zahraniční investice (Board of Investment).

5.3. Marketing a komunikace

V Thajsku lze využívat veškeré prodejní techniky běžné v celosvětovém měřítku.

Míra liberalizace obchodu a setkávání celosvětové konkurence na thajském trhu vytváří předpoklady k jejich efektivnímu fungování. Důležitou úlohu v procesu uvádění nových výrobků na trh hrají multimédia a s jejich prostřednictvím realizované propagační akce firem.

Citované prostředky propagace jsou však finančně velmi náročné. České firmy se proto musí většinou obracet k tradičním prostředkům typu výstavy, inzerce, prezentace katalogů a samozřejmě v neposlední řadě využít osobní kontakty s potenciálními odběrateli a zástupci.

Přehled významných veletržních a výstavních akcí v Thajsku lze nalézt na následujících webových stránkách:

www.thaitradeshow.com

www.thaitradefair.com

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Přestože je v Thajsku ochrana práv duševního vlastnictví zaručena zákonem (Copyright Act), ve skutečnosti je míra vymahatelnosti vcelku nízká. Důvodem je nejen relativně nízká životní úroveň většiny obyvatelstva, tedy velké části menších výrobců a prodejců porušujících předmětný zákon, ale i korupce, která není neobvyklým jevem.

Problematika ochrany práv k duševnímu vlastnictví je jedním ze zásadních témat, kterému se dlouhodobě věnuje také Delegace EU v Bangkoku.

5.5. Trh veřejných zakázek

Hlavními zadavateli veřejných zakázek jsou státní podniky z oblasti energetiky, dopravy, vodního hospodářství, životního prostředí, školství a komunálních služeb. Věřejné zakázky jsou publikovány formou tendrů, do kterých se mohou přihlásit i zahraniční firmy, pokud to podmínky tendru umožňují. Velká část tendrů je publikována současně s podmínkou, že tendru se mohou účastnit pouze subjekty s místní registrací. Zahraniční firmy bez místního „strategického partnera“ nemají v praxi obvykle šanci v takto vypsaných soutěžích uspět.

V souladu s liberalizací obchodu v Thajsku je postupně upouštěno od tzv. státních programů rozvoje jednotlivých sektorů průmyslu a služeb a konkrétní zadání i realizaci projektů získávají soukromé subjekty. Běžnou formou konkrétní účasti firem jsou projekty typu BOO (Build-Own- Operate), BOT (Build-Operate-Transfer), či kombinace BOOT (Build-Own-Operate-Transfer).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obecně lze konstatovat, že obchodních sporů je v Thajsku ve srovnání s jinými zeměmi relativně málo. To vyplývá ze zkušeností většiny zahraničních partnerů, kteří obchodují s thajskými firmami dlouhodobě, což vyžaduje vybudování solidního osobního vztahu mezi představiteli na obou stranách obchodu.

Oficiálně lze obchodní spory řešit soudním nebo arbitrážním řízením. Arbitráže bývají obecně kratší, flexibilnější a tím i levnější. V případě soudního procesu je třeba být připraven na jeho dlouhé trvání (podle náročnosti často i přes jeden rok) a relativně vysoké náklady, které souvisí s nutností využít služeb místních právnických firem.

Rizika místního trhu se výrazněji neliší od běžných podnikatelských rizik na jiných vyspělých trzích. Pro českou podnikatelskou sféru z toho vyplývá zejména nutnost prověřit si likviditu obchodního partnera. Za dané situace se při realizaci kusových dodávek jeví jako nejvhodnější platební instrument potvrzený neodvolatelný akreditiv. Místní banky i firmy jsou na tento platební nástroj zvyklé a obvykle funguje bez problémů. V případě poskytnutého úveru je nutná garance důvěryhodné thajské banky, popř. garance renomované zahraniční banky. V obecné rovině lze říci, že platební morálka thajských firem je dobrá, ačkoli i zde pochopitelně existují případy platební neschopnosti či prodlení.

U každého obchodního případu je třeba mít při pronikání na místní trh řádně sepsaný příslušný smluvní dokument, který ošetří všechna obchodní a investiční rizika s thajským partnerem. V této souvislosti se doporučuje využít služeb místních poradenských a právních firem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Důležité upozornění (!) – vzhledem k nepředvídatelným změnám ve vstupních/tranzitních režimech doporučujeme před každou plánovanou cestou kontaktovat thajské velvyslanectví či konzulát a ověřit aktuálnost níže uvedených informací.

Čeští turisté mohou do Thajska cestovat bez víza. Ke vstupu do země je však nutno předložit tzv. Thailand Pass / Thailand Pass Registration System (for air travel only) – ( www.consular.go.th ), platný cestovní doklad, jehož platnost je v době vstupu více než 6 měsíců, a současně též prokázat dostatečné zdravotní pojištění a finanční prostředky. Vyžadována je také zpáteční letenka.

Maximální povolená doba pobytu bez víza je 30 dnů, při použití pozemních hraničních přechodů pouze 15 dní. Povolenou dobu pobytu lze prodloužit ve výjimečných případech (např. hospitalizace či jiné závažné důvody). Při opakovaném vstupu do země platí, že součet všech pobytů v 6 kalendářních měsících nesmí přesáhnout 90 dnů.

Pro ostatní účely vstupu a pobytu nebo pro vstup za účelem turistiky s pobytem přesahujícím 30 dnů je nutno žádat o vízum. Víza za účelem podnikání v Thajsku je možné získat pouze na velvyslanectvích či konzulátech Thajska v zahraničí.

Na velvyslanectvích a konzulátech Thajska je možné také žádat o turistické vízum s více vstupy (tzv. Multiple-Entry Tourist Visa). Poplatek za vydání je stanoven na 5000,- THB. Platnost víza může být až šest měsíců a během této doby může držitel víza opakovaně vstoupit do Thajska a každý z pobytů během doby platnosti může trvat až 60 dnů. V případě použití tohoto typu víza je doporučeno při pasové kontrole při vstupu do Thajska upozornit příslušného úředníka na vízum v pase a bezprostředně poté zkontrolovat, zda doba pobytu nebyla omylem stanovena na standardních 30 dní s jedním vstupem; v případě pochybení je vhodné požadovat okamžitou nápravu.

Držitelé diplomatických a služebních pasů České republiky víza nepotřebují.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jako každý administrativní úkon v cizím státě je i získání pracovního povolení v Thajsku pro cizince a tedy i Čechy značně komplikovaným procesem. Všeobecně se doporučuje celou proceduru vyřídit ve spolupráci s některou právní kanceláří.

Pracovní povolení

Češi (cizí státní příslušníci) mohou v Thajsku pracovat až po obdržení pracovního povolení (Work Permit). Kdo tedy plánuje pracovat v Thajsku, měl by s dostatečným předstihem zažádat o vydání pracovního povolení.

Prvním krokem je žádost o vízum (typ non immigrant). Žadatelé podávají žádost o vízum na thajských velvyslanectvím a konzulátech v zahraničí a měli by být připraveni na to, že podmínky pro obdržení víza umožňující pracovní činnost jsou relativně přísné. Může být požadováno doložení velkého počtu dokumentů při žádosti o udělení víza. Konkrétní výčet požadovaných dokumentů je možné si vyžádat na příslušném thajském velvyslanectví či konzulátu. Obvykle se jedná o veškeré dokumenty týkající se společnosti, ve které chce daná osoba pracovat (výpis z obchodního rejstříku, čestné prohlášení, seznam podílníků/akcionářů, ověřené účetní výkazy, ověřené písemné přiznání k dani z příjmu společnosti, seznam zaměstnanců společnosti, kteří jsou cizí státní příslušnosti, zaměření společnosti a její sídlo vyznačené na mapě apod.).

Kromě toho si musí žadatel zajistit tzv. „schvalující dopis“ (Letter of Acceptance), který vydává thajské Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento dopis by měl český zájemce o práci obdržet od svého budoucího thajského zaměstnavatele předtím, než bude podávat svoji žádost o vydání víza.

Dlouhodobé vízum

Jakmile žadatel obdrží vízum non immigrant a pracovní povolení, je nutné po příjezdu do země zažádat o dlouhodobé vízum s platností na jeden rok (předtím, než uplyne lhůta původního víza) na imigračním úřadě (Immigration Office) nebo v jednorázovém servisním centru pro víza a pracovní povolení (One Stop Services Center for Visa and Work Permit) pro žadatele s odbornou kvalifikací, popř. ve vízovém centru při Administrativní kanceláři pro zaměstnance cizí státní příslušnosti (Visa Center at the Office of Foreign Workers Administration). Imigrační úředník žadateli poprvé prodlouží vízum pravděpodobně jen o dalších 30 dní.

V dostatečném časovém předstihu je třeba dostavit se znovu na imigrační úřad k ověření svého statutu. Úředník pravděpodobně prodlouží vízum o dalších 30 dní, jestliže to bude v období čekání na udělení ročního víza.

5.9. Veletrhy a akce

Standardně v Thajsku probíhá v průběhu roku celá řada výstav a veletrhů, především v Bangkoku (IMPACT Arena, BITEC, atd.).

Aktuální seznam výstav a veletrhů lze nalézt na webových stránkách hlavních thajských veletrhů, resp. veletržních organizátorů:

www.thaitradeshow.com

www.thaitradefair.com

Doporučujeme také sledovat webové stránky Velvyslanectví ČR v Bangkoku, kde jsou uvedeny informace k chystaným prezentačním akcím velvyslanectví, kterých se české firmy mohou zúčastnit.

V současné době jsou veškeré veletržní aktivity v Thajsku stále částečně ovlivněny doznívající pandemií Covid-19, situace se však zlepšuje.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bangkoku

Embassy of the Czech Republic

71/6 Ruam Rudee Soi 2, Ploenchit Rd., Lumpini, Pathumwan, 10330 Bangkok, Kingdom of Thailand

Telefon: +66 2250 9223

E-mail: commerce_bangkok@mzv.cz

Web: www.mzv.cz/bangkok

Zahraniční kancelář CzechTrade Bangkok

Vedoucí kanceláře: Bc. Petr Slowik

Embassy of the Czech Republic / CzechTrade Promotion Agency (adresa viz výše)

Mobilní telefon: +66 902 736 925

E-mail: petr.slowik@czechtrade.cz

Web: www.czechtrade.cz, www.czechtradeoffices.com

Honorární konzulát ČR na Phuketu (realizátor projektu PROPEA)

Kontakt: p. Tomáš Kotalík, Czech Business Center (CBC)

Mobilní telefon: +66 872 703 535

E-mail: tom@c-b-c.co.th

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchranná lékařská služba (emergency): 1669 nebo 1554

Policie: 191

Turistická policie: 1155

Hasiči: 199

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

www.mzv.cz/bangkok – Webové stránky Velvyslanectví ČR v Thajsku

www.tourismthailand.org – Praktické informace o Thajsku pro turisty

www.bangkokpost.com – Zpravodajství, všeobecné informace o Thajsku

www.thethaiger.com – Zpravodajství, všeobecné informace o Thajsku

www.consular.go.th – Informace thajského Ministerstva zahraničních věcí k vízům a režimu vstupu

www.boi.go.th – Webové stránky thajského Výboru pro investice (Board of Investment)

www.bot.or.th – Webové stránky Thajské centrální banky (Bank of Thailand)

www.lonelyplanet.com/thailand – Webové stránky světově proslulého tištěného průvodce