Významná tržní síla po novele zákona



Nejčastěji diskutovaná ustanovení novely zákona o významné tržní síle

Novelizace zákona o významné tržní síle v podobě zákona č. 50/2016 Sb. přinesla řadu změn, jež je nutno promítnout do smluvních ujednání mezi dodavateli zemědělských a potravinářských produktů (dále též „potraviny“) a jejich odběrateli, u nichž je možno předpokládat, že disponují významnou tržní sílou. Cílem příspěvku je přiblížit výklad Úřadu k otázkám, které jsou ze strany odborné veřejnosti nejčastěji kladeny a diskutovány.

Zásadní změnu v dodavatelsko-odběratelských vztazích přinesla zejména ustanovení obsažená v § 3a písm. a) a v § 4 odst. 2 písm. d) zákona. Ustanovení obsažené v § 3a písm. a) zákona stanovilo limit pro peněžní plnění hrazená dodavatelem potravin za plnění poskytovaná odběratelem. V důsledku ustanovení obsaženého v § 4 písm. d) zákona není povoleno sjednávání průběžných dodatečně uplatňovaných slev z kupní ceny bez definovaného protiplnění ve formě zpětně účtovaných finančních rabatů a bonusů.

Obě tato ustanovení měla vliv na sjednávání obchodních podmínek a vedla po účinnosti novely zákona ke snižování nově sjednávaných kupních cen za dodané potraviny a omezení množství a výše sjednávaných dodatečných plateb ze strany dodavatelů.

1. Peněžní plnění a slevy z pohledu § 3a písm. a) zákona  

Dle ustanovení obsaženého v § 3a písm. a) zákona musí smlouva mezi odběratelem s významnou tržní sílou a dodavatelem potravin obsahovat „výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění“. Zákon nedefinuje, co znamená pojem „peněžní plnění“ a vzhledem k textu tohoto ustanovení a reálné obchodní praxi je také problematické určení časového období, ze kterého a pro které by měl vycházet limit pro peněžní plnění ve výši 3 % z tržeb dodavatele za potraviny dodané jednotlivému odběrateli.

1.1. Peněžní plnění

Úřad považuje za peněžní plnění ve smyslu § 3a písm. a) zákona peněžní závazky (platby) dodavatele, které jsou hrazeny za konkrétní plnění poskytovaná dodavateli odběratelem. Jedná se o platby za poskytnutí veškerých služeb dodavateli ze strany odběratele nebo za jiná plnění poskytnutá dodavateli v souvislosti s nákupem a prodejem potravin.

Pro určení, která peněžní plnění dodavatele spadají do zákonného limitu 3 % z tržeb dodavatele za potraviny dodané odběrateli (dále též „3 % z obratu“), je podstatné, zda plnění (služby) odběratele, za něž jsou poskytována peněžní plnění dodavatele, souvisejí ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle s nákupem nebo prodejem potravin.

Dle názoru Úřadu služby poskytované konkrétním odběratelem dodavatelům, kteří mu dodávají potraviny, mají logickou souvislost s nákupem a prodejem potravin, pokud není prokázán opak. Odběratel poskytuje dodavateli určitá plnění právě proto, že má s dodavatelem uzavřen smluvní vztah týkající se dodávky potravin. Pouze v případě, že dodavatel odběrateli dodává nepotravinářské zboží a služby poskytované odběratelem se týkají nepotravinářského zboží, jedná se o služby nesouvisející s nákupem a prodejem potravin.

Za peněžní plnění spadající do zákonného limitu jsou považovány zejména platby za reklamní, propagační a logistické služby poskytované odběratelem, platby za předčasnou úhradu faktury (dodatečná skonta), za druhotné vystavení zboží na prodejně, za vyhodnocování a reportování prodejnosti a obrátkovosti zboží dodavatele prodávaného odběratelem apod.

Sjednaná peněžní plnění ve smyslu § 3a písm. a) zákona nesmějí být v rozporu s ostatními ustanoveními zákona, zejména s § 4. To, že celková výše peněžních plnění hrazených dodavatelem nepřesáhne zákonný limit ve výši 3 % z obratu, neznamená, že přiměřenost výše jednotlivých peněžních plnění nemůže být posuzována dle § 4 zákona.

1.2. Slevy

Poskytování slev ze strany dodavatele odběrateli není dle zákona o významné tržní síle zakázáno, a to jak poskytování slev, které jsou sjednány v rámci cenového vyjednávání o celoročně platných cenových podmínkách ve formě finančních rabatů, finančních bonusů, tak i poskytování slev z kupní ceny potravin sjednaných v průběhu roku, například na potraviny nakoupené do slevových akcí. Dle výkladu Úřadu slevy poskytované dodavatelem nelze zahrnovat mezi peněžní plnění.

Slevy z ceny dodaných potravin musí být sjednány předem a dodavatel je poskytuje v rámci dodávky potravin a vyčísluje je na jím vystavené faktuře za jejich prodej, nejedná se tedy o samostatná peněžní plnění. Každá dodavatelem poskytnutá sleva musí být důvodná nebo musí mít své protiplnění na straně odběratele, například sleva poskytnutá na zboží s krátkou dobou spotřeby, uspořádání slevové akce, kdy je sleva poskytnutá dodavatelem přenesena na spotřebitele apod. Za peněžní plnění také nelze považovat některé zákonem zakázané platby, například platby zalistovacích poplatků (viz § 4 odst. 2 písm. d) zákona), jednorázové slevy bez sjednaného protiplnění apod.

Speciální postavení mají množstevní slevy, které je možno vyúčtovat zpětně až po dosažení sjednaného obratového cíle (viz § 4 odst. 2 písm. e) zákona). Jsou účtovány samostatně a nejsou součástí kupní ceny potravin. Svým charakterem se však jedná o slevu z ceny dodaných potravin.

1.3. Platby související s logistickými náklady

Logistické náklady mohou být kompenzovány buď formou logistické slevy z kupní ceny potravin, nebo formou peněžního plnění ze strany dodavatele za logistické služby poskytnuté odběratelem. Pro posouzení, která forma je v souladu se zákonem, je rozhodující, jaké je sjednáno místo plnění a v jakém okamžiku dochází mezi dodavatelem a odběratelem k přechodu vlastnického práva na dodané potraviny.

Pokud je sjednáno jako místo plnění centrální sklad a k přechodu vlastnického práva na odběratele dochází v okamžiku dodání výrobků na tento sklad, není možno považovat rozvoz výrobků v distribuční síti odběratele za logistickou službu poskytovanou dodavateli, neboť dodavatel po dodání výrobků na centrální sklad již nemá k těmto výrobkům vlastnická práva.

Pokud dodavatel v takovém případě poskytuje odběrateli logistickou slevu z kupní ceny dodávaných potravin, neboť ušetří dopravní náklady na rozvoz svých výrobků do jednotlivých prodejen odběratele, je takové smluvní ujednání ekonomicky opodstatněné a v souladu se zákonem. Poskytnutá sleva musí být sjednána tak, že bude vyúčtována v daňovém dokladu na úhradu kupní ceny za dodávku potravin a nemůže být fakturována samostatně. Sjednaná logistická sleva musí odrážet skutečné náklady dodavatele, které mu s rozvozem jeho výrobků vznikají, a nemůže být v nepřiměřené výši.

Pokud by odběratel po dodavateli požadoval dodatečná peněžní plnění za přepravu potravin z centrálního skladu na jednotlivé prodejny, i když vlastnické právo k dodaným potravinám přechází na odběratele v okamžiku dodání na centrální sklad, jako sjednaného místa dodání potravin, představovaly by takové platby zneužití významné tržní síly ve smyslu § 4 zákona.

Přecházi-li podle smlouvy vlastnické právo k dodávaným potravinám na odběratele až jejich dodáním na konkrétní prodejny odběratele a odběratel se zaváže k jejich přepravě na tyto prodejny v rámci své distribuční sítě, jedná se o službu poskytovanou odběratelem, za kterou dodavatel poskytuje peněžní plnění, které spadá do 3% limitu.

1.4. Určení období pro výpočet tříprocentního limitu

Úřad vykládá ustanovení § 3a písm. a) tak, že dodavatel a odběratel jsou povinni uzavřít smlouvu, jejíž náležitostí bude stanovení maximální částky peněžních plnění dodavatele pro smluvně definované období, ve kterém budou tato plnění realizována. Tato náležitost může být sjednána v jakémkoliv smluvním dokumentu, obvykle však bude sjednána v rámcové smlouvě.

Zohlednění pouze jazykového výkladu ustanovení týkajícího se stanovení období pro výpočet limitu 3 % z obratu za dodané potraviny je zdrojem nesouladu s realitou obchodních vztahů. Zákon uvádí jako období, ze kterého má být stanoven podíl ve výši 3 % z realizovaného obratu, poslední ukončené účetní období dodavatele v délce 12 měsíců. V praxi se však mohou vyskytnout následující situace:

• minulé účetní období dodavatele nemusí být totožné s obdobím, pro které byla uzavřena předchozí smlouva mezi dodavatelem a odběratelem. Pokud je například smlouva mezi odběratelem a dodavatelem uzavírána s účinností od 1. 1. 2017 a účetní období dodavatele trvá od 1. března do 28./29. února následujícího roku, musel by být pro rok 2017 brán pro stanovení 3% limitu v potaz obrat za dodávku potravin za ukončené účetní období dodavatele, tj. za období od 1. března 2015 do 29. února 2016, tedy období vzdálené roku pro který je limit sjednáván;
• dodavatel nemusel být v předchozím období ve smluvním vztahu s odběratelem, není tedy možné limit pro peněžní plnění stanovit nebo byl ve smluvním vztahu pouze část roku;
• meziročně se mohla podstatně změnit výše obratu za dodávané potraviny.

Tyto příklady nejsou v reálné obchodní praxi neobvyklé. Účelem daného ustanovení však bylo, aby výše peněžních plnění byla v rozumném vztahu k obratu realizovanému v roce, v němž k peněžnímu plnění došlo. Úřad proto zohlednil účel zákona a považuje za rozhodné období pro stanovení limitu 3 % z obratu období, ve kterém jsou reálně poskytována plnění odběratele, která jsou hrazena peněžními plněními dodavatele. Protože předem není možno znát výši obratu, kterou dodavatel a odběratel v daném roce dosáhnou, je obrat dodavatele za potraviny dodané odběrateli dosažený v minulém účetním období dodavatele vodítkem pro limit peněžních plnění dodavatele v daném roce.

V případě, že dodavatel odběrateli v předchozím roce nedodával zboží nebo se meziročně zásadně změnila výše vzájemného obratu, je na dodavateli a odběrateli, aby rozsah poskytovaných plnění odběratele a výši peněžních plnění dodavatele za tato plnění rozumně stanovili podle předpokládaného vzájemného obratu a průběhu jeho vývoje během roku. Limit pro peněžní plnění dodavatele lze ve smlouvě uvést ve formě procentní částky z tržeb za dodané potraviny za definované období nebo uvést ve formě absolutní částky.

Mezi odběrateli a dodavateli potravin je běžnou praxí sjednávání nových obchodních podmínek pro každý rok. Smlouvy jsou většinou sjednávány formou rámcových smluv na dobu neurčitou, neboť kontrakt na následující rok je často uzavřen až po datu 1. 1. daného roku, a do doby sjednání nové rámcové smlouvy je platná rámcová smlouva z předchozího roku.

Při sjednání limitu pro peněžní plnění musí být definováno období, pro které daný limit platí, neboť jednotlivá peněžní plnění nejsou poskytována rovnoměrně a smyslem daného ustanovení je, aby za určité období, nejdéle za 12 měsíců, nepřesáhla výše peněžních plnění 3 % z obratu dosaženého za toto období.

Pokud je smlouva sjednána na dobu určitou a délka trvání závazku vyplývajícího ze smlouvy nepřesáhne 12 měsíců, je 3% limit uvažován z dosaženého obratu po dobu trvání smlouvy.

Pokud je rámcová smlouva sjednána na dobu neurčitou nebo na dobu delší než 12 měsíců, musí obsahovat určení období, ze kterého je počítán 3% obratový limit. Toto období nemůže být delší než 12 měsíců. Smlouva na dobu neurčitou musí dále obsahovat ustanovení specifikující, jak bude počítán limit pro peněžní plnění pro období přesahující toto určené období. Období přesahující určené období však nesmí být delší než 12 měsíců. Pokud bude smluvní vztah ukončen dříve, než uplyne sjednané období pro výpočet 3 % z obratu, je nutné, aby peněžní plnění nepřesáhla celkovou výši 3 % z obratu dosaženého po dobu trvání smlouvy.

Vzhledem k obchodní praxi, kdy rámcové smlouvy jsou sjednávány většinou jako roční kontrakty, i když často z výše uvedených důvodů na dobu neurčitou, je například možné sjednat období pro výpočet 3 % z obratu od data účinnosti smlouvy do konce kalendářního roku, pro který je smlouva sjednána, přičemž je nutno dále sjednat dodatkem či přímo v rámcové smlouvě ustanovení specifikující, jakým způsobem bude zohledněna povinnost dodržet pro peněžní plnění limit 3 % z obratu za dodané potraviny pro období od začátku následujícího roku do data uzavření nové smlouvy.

Případně je možno sjednat limitní klauzuli pro období následujících 12 měsíců od data účinnosti smlouvy, i když toto období překračuje kalendářní rok a před uplynutím doby 12 měsíců od účinnosti smlouvy musí být sjednán dodatek nebo nová smlouva, ve kterých bude stanovena maximální výše peněžních plnění na další rok trvání smlouvy. Je na odběrateli a dodavateli, jaký způsob sjednání limitní klauzule při dodržení výše uvedených zásad zvolí.

Zákon č. 50/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále též „novela zákona“), je účinný od 6. března 2016. Dle čl. II odst. 2 novely zákona byly smluvní strany povinny uvést smlouvy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona do souladu s § 3a zákona do data 6. června 2016.

Pokud je nová smlouva či dodatek ke stávající smlouvě zohledňující novelu zákona uzavřen před datem 6. června 2016, je pro stanovení limitu peněžních plnění nutno uvažovat obrat dosažený od data účinnosti nové smlouvy nebo účinnosti dodatku ke stávající smlouvě. Pokud byl dodatek ke stávající smlouvě zohledňující požadavky novely zákona uzavřen až po datu 6. června 2016, je pro stanovení limitu peněžních plněn nutno uvažovat obrat dosažený od data 6. června 2016.

Úřad podotýká, že přechodné období se vztahuje pouze na případy, kdy rámcová smlouva mezi odběratelem a dodavatelem byla sjednána před účinností novely zákona a neobsahuje povinné náležitosti dle § 3a písm. a) zákona. Přechodné období se vztahuje pouze na sjednání celkové výše peněžních plnění pro následující období, nevztahuje se na sjednávání konkrétní výše jednotlivých peněžních plnění dodavatele. Ta musí být v souladu s § 4 odst. 2 zákona již od data účinnosti novely zákona, tj. od data 6. března 2016.

2. Množstevní slevy z pohledu § 4 zákona

Množstevní slevy jsou dle české i evropské soutěžní judikatury, jejíž principy jsou při posuzovaní deliktního jednání dle zákona o významné tržní síle přiměřeně zohledněny, spojeny výlučně s objemem odebraného zboží. Jedná se o ekonomicky odůvodněné slevy, kterými výrobce přenáší úspory z rozsahu na své zákazníky.

Již počáteční cenové podmínky sjednané v rámcových smlouvách ve formě celoročně platných finančních rabatů a bonusů zohledňují větší odběr zboží ze strany odběratelů s významnou tržní sílou. Takto sjednané celoročně platné cenové podmínky však musí být obsaženy v daňovém dokladu na úhradu kupní ceny za dodávku potravin a nemohou být účtovány zpětně (viz § 4 odst. 2 písm. d) zákona).

Zpětně je možno uhradit množstevní bonusy, které jsou podmíněny splněním sjednaného obratového cíle, neboť ze své podstaty nemohou být součástí průběžných daňových dokladů na úhradu kupní ceny za dodané potraviny a je možno je uhradit až po dosažení tohoto cíle. Výše takto sjednaných dodatečných slev musí být sjednána v ekonomicky opodstatněné objektivní výši a nesmí mít zneužívací charakter.

Nejčastěji se vyskytuje sjednání množstevní slevy na základě ročních obratových cílů, pro obratový cíl však může být zvoleno i kratší období. Množstevní sleva nemůže být sjednána formou průběžných slev na základě dosažení běžné výše obratu během stanoveného období, neboť pro takto uplatňované slevy neexistuje protiplnění ve formě navýšení obratu. Obratový cíl, za jehož splnění je ospravedlnitelné požadovat slevu, by měl být na stejné úrovni nebo vyšší než obrat dosažený v minulém porovnatelném období.

3. Ostatní diskutovaná ustanovení

Úřad se opakovaně setkal s některými dalšími dotazy k výkladu novely zákona, proto považuje za vhodné se v rámci tohoto příspěvku k některým z nich vyjádřit.

3.1. Obrat jako podmínka pro aplikaci vyvratitelné domněnky významné tržní síly

Obrat odběratele ve smyslu § 3 odst. 4 písm. a) zákona se určuje na základě tržeb odběratele za prodej potravin a služeb s tím souvisejících, tj. služeb poskytnutých dodavatelům potravin, za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, a to bez daně z přidané hodnoty. U nákupních aliancí se bere v potaz součet tržeb za prodej potravin a služeb s tím souvisejících bez daně z přidané hodnoty za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců jednotlivých členů nákupní aliance. Pro výpočet obratu ve smyslu § 3 odst. 4 písm. a) zákona se berou v úvahu pouze tržby dosažené za prodej potravin. Významná tržní síla se dále posuzuje podle kritérií stanovených v § 3 odst. 4 zákona.

3.2. Podnákupní ceny

Úřad obdržel také dotazy, zda prodej za podnákupní/podnákladové ceny je považován za porušení zákona a zda budou prodejní ceny posuzovány podle ceny jednotlivých prodejů nebo podle ročních průměrných cen. Dle novelizovaného znění zákona není maloobchodní prodej za ceny nižší než nákupní považován za porušení zákona. Úřad však podotýká, že je oprávněn posuzovat přiměřenost obchodních podmínek, které by vedly k nákupu potravin za ceny, které nepokrývají celkové náklady dodavatelů.

3.3. Postoupení pohledávky

Další dotazy se týkaly postoupení pohledávky, konkrétně zda ustanovení § 3a písm. e) zákona ve znění, že „Smlouva musí obsahovat způsob postoupení pohledávky, který se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákona“ znamená, že smluvní strany se nemohou odchýlit od příslušných dispozitivních ustanovení občanského zákoníku. Dle výkladu Úřadu se smluvní strany odchýlit od dispozitivních ustanovení občanského zákoníku nemohou. V opačném případě by toto ustanovení ztrácelo na významu, neboť vztah mezi odběratelem a dodavatelem by se v případě postoupení pohledávky automaticky řídil občanským zákoníkem, který toto odchýlení umožňuje.

Autor: Ing. Blanka Hanslianová, Ph.D, Oddělení kontroly tržní síly.
Převzato z dokumentu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže „Významná tržní síla po novele zákona“