Významná tržní síla po novele zákona



Významná tržní síla v evropském kontextu

Problematika zneužívání významné tržní síly odběratelů, která umožňuje uplatňování nekalých obchodních praktik, je aktuálním tématem nejen v České republice, ale také na úrovni Evropské unie a v jednotlivých členských státech.

1. Vývoj řešení problematiky nekalých obchodních praktik na úrovni Evropské unie

V červnu letošního roku přijal Evropský parlament usnesení o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci (Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci /2015/2065(INI).) v němž reagoval na postoj Evropské komise (dále jen „Komise“) k řešení této problematiky, vyjádřený ve zprávě Komise z ledna tohoto roku (Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 29. ledna 2016 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v rámci potravinového řetězce /COM(2016)0032/.).

Komise se v této zprávě zabývala posouzením stávajících regulačních rámců nekalých obchodních praktik mezi podniky a jejich prosazování v jednotlivých členských státech a dále posouzením dopadů dobrovolné celounijní iniciativy dodavatelského řetězce (SCI) a jejích národních platforem.

Komise dospěla k závěru, že zvláštní harmonizovaný regulační přístup na úrovni Evropské unie by nepřinesl přidanou hodnotu, neboť velká většina členských států již zavedla regulační opatření a systémy veřejnoprávního prosazování založené na různých přístupech, které mohou účinně řešit problém nekalých obchodních praktik. Ve vztahu k dobrovolným iniciativám pak konstatovala, že SCI dosáhla již určitých úspěchů, i když je dán prostor pro zlepšení.

Evropský parlament v reakci na tuto zprávu Komise vyjádřil přesvědčení, že pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné přijmout opatření k řešení problému nekalých obchodních praktik v potravinářském dodavatelském řetězci. Poukázal na to, že neexistuje žádný právní předpis Evropské unie v této oblasti a vyzval Komisi, aby předložila návrh jednotného rámce Unie, který bude definovat obecné zásady s přihlédnutím k již existujícím národním právním úpravám v této oblasti a specifickým rysům jednotlivých trhů v členských státech. Navržený právní rámec však nesmí vést k nižší míře ochrany ve státech, které již přijaly vlastní úpravu.

Parlament dále zdůraznil, že stávající roztříštěná a omezená spolupráce jednotlivých vnitrostátních orgánů dozoru nestačí k řešení přeshraničních problémů týkajících se nekalých obchodních praktik. Evropský parlament proto požádal Komisi, aby přijala opatření k vytvoření a koordinaci sítě vnitrostátních orgánů, které budou vzájemně uznávány na úrovni Evropské unie.

Parlament také doporučil členských státům, aby určily státní orgán odpovědný za provádění opatření v boji proti nekalým obchodním praktikám, který bude mít pravomoc zahajovat a vést šetření z vlastní iniciativy nebo na základě neformálních stížností se zachováním jejich důvěrnosti, což by umožnilo eliminovat tzv. faktor strachu.

Současně Parlament vyjádřil názor, že iniciativa dodavatelských řetězců (SCI) a další dobrovolné systémy členských států a Unie nepředstavují řešení stávajících závažných problémů v potravinářském dodavatelském řetězci a pozastavil se nad podporou SCI ze strany Komise navzdory jejím omezením a nedostatkům. Nicméně podpořil další rozvoj a prosazování těchto dobrovolných systémů, pouze však jako doplněk k efektivním mechanismům vymáhání práva na úrovni členských států.

Ze strany Komise (pracovníci DG GROW) bylo v závěru července letošního roku neoficiálně naznačeno, že na usnesení Evropského parlamentu zareaguje Komise formálně v září letošního roku v návaznosti na probíhající interní koordinační diskuse v rámci Komise. Z dostupných neformálních vyjádření se zdá, že jakkoliv Komise citlivě vnímá pozici Evropské parlamentu a uvědomuje si důležitost problematiky, z výše zmíněných důvodů zatím neshledává přidanou hodnotu v návrhu harmonizované regulace na úrovni Evropské unie.

Poslední vývoj v této oblasti nicméně naznačuje, že existuje společný zájem na celoevropském řešení nekalých obchodních praktik mezi podniky v dodavatelském řetězci, neboť v této oblasti došlo během posledních dvou desetiletí ke strukturálním změnám souvisejícím zejména se zvýšenou koncentrací a vertikální integrací v rámci celé Unie.

Diskuze o problematické situaci v oblasti maloobchodu a potravinářského dodavatelského řetězce probíhá na evropské úrovni již posledních osm let (Jedním z prvních stěžejních dokumentů bylo Sdělení Komise Evropského parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. října 2009 – Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě /COM(2009)0591/.).

V lednu 2013 vyústila v přijetí Zelené knihy Komise o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v dodavatelském řetězci (Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží /COM (2013)0037/.). Na úrovni Evropské komise se problematice aktuálně věnuje rovněž Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (DG GROW) a Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI), v rámci něhož funguje i task force zabývající se mimo jiné problematikou nekalých obchodních praktik v rámci potravinového řetězce.

V současné době je tento společný zájem prosazován zejména prostřednictvím aktivit Evropského parlamentu. Rovněž Slovenská republika jako předsedající země v Radě Evropské unie prohlásila vytvoření evropského společného legislativního rámce ve vztahu k nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového dodavatelského řetězce a jeho prosazování za jednu z priorit předsednictví.

2. Vývoj regulace odběratelsko-dodavatelských vztahů na úrovni členských států

Na úrovni členských států dochází také v posledních letech ke značnému posunu v přístupu k řešení nekalých obchodních praktik ve vztazích mezi odběrateli a dodavateli. Výsledky šetření Komise v roce 2015 ukázaly, že ve dvaceti členských státech Evropské unie existují regulace s možností veřejnoprávního vymáhání dopadající na odběratelsko-dodavatelské vztahy. Národní regulace jsou založeny na modifikaci soutěžních pravidel nebo jsou přijímány specifické právní úpravy, jejichž vymáhání je svěřeno soutěžním nebo jiným orgánům dozoru. Tendence směřuje k závazné regulaci těchto vztahů.

Odběratelsko-dodavatelské vztahy ovlivňuje také aplikace soutěžního práva v oblasti zakázaných dohod a fúzí. Příkladem jsou případy uzavírání zakázaných vertikálních dohod mezi dodavateli a výrobci potravin v Německu. Podstatou protiprávního jednání byly dohody o určování cen některých potravin pro další maloobchodní prodej, které vycházely z požadavků výrobců na vyšší prodejní ceny a podmínek odběratelů, že k jejich zvýšení přistoupí, bude-li zvýšena nebo alespoň zachována stejná výše jejich marže na těchto výrobcích a současně bude ze strany výrobců zajištěno zvýšení jejich maloobchodních cen u konkurenčních odběratelů.

Jedná-li se o oblast fúzí, je zahraničními soutěžními úřady v poslední době prosazován přísnější přístup k posuzování spojování soutěžitelů v oblasti maloobchodu s potravinami a zbožím denní potřeby, neboť koncentrace vede k posilování postavení odběratelů, což může mít v konečném důsledku negativní dopady na spotřebitele.

Autoři: JUDr. Petr Solský, místopředseda ÚOHS pověřený vedením Sekce legislativy a veřejné regulace, Mgr. Andrea Pokorná, Oddělení kontroly tržní síly.
Převzato z dokumentu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže „Významná tržní síla po novele zákona“




• Oblasti podnikání: Služby