English version
Zabezpečení proti zneužití dat a informací
K referenčním údajům obsaženým v základních registrech mají přístup striktně pouze oprávněné osoby podle svých rolí a přidělených agend.
Jak již bylo zmíněno v části pojednávající o přínosech a využitích základních registrů, třetí osoby nemohou mít k informacím o subjektech údajů přímý přístup, ale informace o subjektech údajů jsou jim zasílány prostřednictvím datových schránek.
Identifikátory fyzických osob
Bezpečnost osobních údajů obsažených v základních registrech spočívá ve zdrojovém identifikátoru fyzické osoby (ZIFO) a agendových identifikátorech fyzických osob (AIFO). Oba tyto identifikátory jsou neveřejné a je jimi zabezpečeno ztotožňování údajů o jednotlivých subjektech.
Zdrojový identifikátor fyzické osoby je generován Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a veden striktně pouze v evidenci zdrojových identifikátorů fyzických osob. Ze zdrojového identifikátoru fyzické osoby nelze dovodit osobní ani jiné údaje o fyzické osobě, jíž byl přiřazen. Správcem evidence zdrojových identifikátorů fyzických osob je podle zákona o informačních systémech veřejné správy Úřad pro ochranu osobních údajů.
Agendový identifikátor fyzické osoby je jednoznačně přiřazen záznamu o fyzické osobě v příslušném agendovém informačním systému nebo základním registru a je odvozen ze zdrojového identifikátoru fyzické osoby a kódu agendy. Orgány veřejné moci mají pro identifikaci fyzické osoby v rámci své agendy přidělený agendový identifikátor fyzické osoby.
Tento identifikátor je užíván výlučně k jednoznačnému určení fyzické osoby pro účely výkonu agendy, pro kterou byl přidělen, nesmí být přidělen více fyzickým osobám. Z agendového identifikátoru nelze odvodit zdrojový identifikátor fyzické osoby a nelze z něj ani dovodit osobní nebo jiné údaje o fyzické osobě, jíž byl přiřazen. Ve všech jednotlivých agendových informačních systémech jsou údaje shromažďovány a vedeny tak, aby ztotožnění s konkrétní osobou obecně nebylo možné a docházelo k němu pouze v případě oprávněných dotazů.
Domněnka správnosti zapsaných údajů
Pro naplnění zamýšlené úlohy základních registrů, tj. stát se zdrojem důvěryhodných údajů, je nezbytné uplatnění principu ochrany dobré víry v jejich pravdivost, resp. správnost, která je garantována státem.
Základním principem zákona o základních registrech je tak princip správnosti, podle něhož jsou referenční údaje považovány za správné, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o jejich správnosti.
Má se za to, že referenční údaje vedené v základních registrech jsou přesné, správné a důvěryhodné, orgány veřejné moci tudíž dále neověřují jejich správnost a platnost. Úředníci tak nesmí po občanovi požadovat doložení referenčních údajů, pokud jsou již v registrech zanesené.
Reklamace údajů v základních registrech
Ten, kdo je oprávněn daný referenční údaj získat ze základního registru, může správnost referenčního údaje zpochybnit v případě, že je schopen prokázat jeho nesprávnost, nebo má-li jiné oprávněné pochybnosti o jeho správnosti. Reklamaci je možné realizovat skrze vyplnění příslušných formulářů.
Proces reklamace údajů v základních registrech lze obecně shrnout do tří kroků. Nejprve občan nebo podnikatel doručí podnět orgánu veřejné moci, který s daným údajem pracuje, čímž vzniká oprávněná pochybnost o správnosti evidovaného údaje a orgán veřejné moci o tomto spraví příslušného editora. Podání je možné učinit i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy Czech POINT.
Poté editor zpochybněného zapsaného referenčního údaje označí tento údaj jako nesprávný a ověří správnost evidovaného údaje, přičemž podle výsledku svého ověření údaj buď opraví, nebo reklamaci zamítne. Po dobu, kdy je referenční údaj editorem označen jako „nesprávný“, má údaj pouze informativní hodnotu. V poslední fázi označení o nesprávnosti editor odstraní, tj. neprodleně poté, co správnost údajů ověří.
O tom, jaký údaj je správný, mohou být teoreticky vedeny i soudní spory. Logicky pokud se jedná o údaje označené jako nesprávné nebo o údaje, které nejsou referenčními údaji, nebo existuje-li pochybnost o správnosti daných údajů, orgán veřejné moci je oprávněn po občanech doložení těchto údajů požadovat.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
