Základní registry veřejné správy

V České republice veřejná moc shromažďuje velké množství údajů o fyzických a právnických osobách skrze registry. Týká se to především podnikajících právnických a fyzických osob. Článek popisuje údaje evidované v základních registrech a za jakých podmínek, resp. komu jsou tyto údaje poskytovány.

Moderní technologie umožňují veřejné moci shromažďovat velké množství údajů o fyzických a právnických osobách, nad nimiž je tato moc vykonávána. V České republice tak veřejná moc činí například skrze registr obyvatel, registr osob a další základní registry. Zvláště pod drobnohledem jsou právnické osoby a fyzické osoby podnikající evidované právě v registru osob.

Následující článek tedy podrobně přiblíží, které údaje jsou podle zákona o základních registrech v těchto základních registrech evidovány, za jakých podmínek a komu jsou tyto údaje poskytovány, kým jsou tyto údaje spravovány a jaké výhody a rizika taková evidence přináší. 

Obsah článku:

Úvod

Základní registry veřejné správy jsou součástí moderního fungování veřejné správy a tvoří jádro eGovernmentu, tedy procesu elektronizace veřejné správy. Cílem jejich zřízení je efektivní využívání současných informačních technologií, zvýšení výkonnosti státní správy, zrychlení vyřizování žádostí ze strany jednotlivců a firem a snížení byrokracie.

Obsahem základních registrů jsou aktuální, právně závazné referenční údaje o subjektech těchto údajů. Čtyřmi základními registry jsou tyto informační systémy veřejné správy:

  • registr obyvatel,
  • registr osob,
  • registr územní identifikace, adres a nemovitostí a
  • registr práv a povinností.

Důvody vzniku a obecná charakteristika základních registrů

Systém základních registrů byl vytvořen v reflexi na stav, kdy předešlé způsoby a systémy sběru a uchovávání údajů již nebyly účelné, protože některé údaje byly vedeny duplicitně a v rozdílné kvalitě v nejrůznějších evidencích, rejstřících a registrech; a osoby byly zatíženy povinností opakovaně poskytovat stále stejné údaje a dokládat jejich správnost.

Zákon o základních registrech tak sjednotil rozdrobenost právní úpravy informačních systémů veřejné správy.

Ač bylo o sdílení dat ve veřejné správě a o vytvoření jednotné státní informační soustavy usilováno již od počátku devadesátých let minulého století, základní registry byly zřízeny až zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis:

  • vymezuje obsah základních registrů, informačního systému základních registrů a informačního systému územní identifikace;
  • stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s jejich vytvářením, užíváním a provozem;
  • zřizuje Správu základních registrů.

Smyslem tohoto zákona je právní zakotvení základních registrů za účelem vytvoření snadného zdroje údajů potřebných při výkonu veřejné správy, přičemž tyto údaje jsou označovány jako tzv. referenční údaje a správní úřady je získávají přímo ze základních registrů.

Referenční údaje představují jedinečné a důvěryhodné údaje, vedené v příslušném základním registru veřejné správy sdíleném všemi relevantními informačními systémy veřejné správy podle jasně stanovených pravidel, čímž je zaručen soulad obsahu každého jednotlivého informačního systému veřejné správy z hlediska jeho bezpečné a flexibilní aktualizace.

Referenční údaje jsou vedené v základních registrech bez historie. Funkce základních registrů spočívá jednak v opakovaném využívání již jednou pořízených dat, čímž jsou zrychlována správní řízení, a také ve zjednodušení správy a údržby stávajících evidencí a informačních systémů.

Smart administration

Vládní strategie nazývaná „Smart administration“ (tj. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby), která byla prováděna mezi lety 2007–2015 a jejímž základním cílem bylo transformovat a zjednodušit postupy používané ve veřejné správě a díky moderním komunikačním a informačním technologiím zjednodušit komunikaci jednotlivců i firem s veřejnou správou a mezi subjekty veřejné správy navzájem, je prakticky realizována i v současné době mimo jiné právě prostřednictvím základních registrů.

eGovernment

Pod termínem eGovernment se běžně rozumí využívání komunikačních a informačních technologií při výkonu veřejné správy s cílem přispět k naplnění doktríny dobré správy, tedy především k zajištění efektivní, transparentní a nestranné služby veřejnosti.

Za „mozek“ eGovernmentu jsou považovány právě základní registry veřejné správy, které jsou pro tyto účely využívány v souvislosti s datovými schránkami, komunikační infrastrukturou veřejné správy a soustavou kontaktních míst veřejné správy Czech POINT (Český podací ověřovací a informační národní terminál).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem