Rumunsko – infosouhrn pro E-MEET EXPORT 2020

(Aktualizováno 19. 6. 2020) Ekonomické vztahy mezi českými a rumunskými zeměmi se datují až do středověku a české výrobky byly do Rumunska dováženy soustavně již od 19. století, např. české sklo, později vojenský materiál, vozidla či letadla, zvláště v meziválečném období.

Řada firem jako např. Škoda zde má více než stoletou tradici, ale české a potažmo československé značky mají stále v zemi zvuk. ČR a Rumunsko navíc pojí řada prvků historie nejen v rámci Rakousko-Uherska, ale i z období socializmu, včetně přechodu v tržní ekonomiku. Jeho průmyslová základna a navazující odvětví zde vznikala již ve 20. a 30. letech minulého století. Potřeba postupné modernizace průmyslových závodů, energetických komplexů, zpracovatelských závodů a dopravní infrastruktury představují již více než čtvrt století silný magnet pro zahraniční investory a exportéry, včetně českým firem.

Nesmíme zapomenout ani na skutečnost, že Rumunsko je jednou z evropských zemědělských velmocí, z čehož plyne řada možností v zemědělství a potravinářství, které je stále do značné míry poddimenzované a neefektivní. V neposlední řadě jsou obě země podobně závislé na trzích EU, jelikož také zde podstatnou část průmyslu tvoří automobilový sektor (výroba automobilů a náhradních dílů).  

Nyní zažíváme období neustále rostoucí obchodní výměny. V posledních letech sice postupně klesá naše aktivní saldo, avšak v roce 2017 se trend obrátil, kdy exportní dynamika překonala dovozovou o takřka 6,5 %. Rumunsko je pro nás nadále největším trhem v jihovýchodní Evropě (i před mnohem větším Tureckem) a svým ekonomickým potenciálem, velikostí, umístěním trhu i tradičními vzájemnými vazbami je velmi zajímavým partnerem.

Českým podnikům se v zemi začalo výrazněji dařit zejména po roce 2004, tedy vstupu ČR do EU. Po krizi 2009 se však dostala řada z nich do problémů způsobených útlumem rumunské ekonomiky spojeným s devalvací a odchodem investorů ze země. V posledním období se však situace stabilizovala, takže naše firmy by mohly profitovat i ze skutečnosti, že se zde na české výrobky a firmy mnohdy nahlíží „skoro jako na ty německé“. České zboží a služby sice mají v Rumunsku nálepku dobré kvality, nicméně aby uspěly, musí splnit všechny další atributy platné pro dodávky do vyspělé Evropy, protože i zde je konkurence již zcela standardní.  

Rumunsko je naším 16. nejvýznamnějším vývozním teritoriem, přičemž celkový vzájemný obrat již vloni překročil hranici 5 mld. €, z toho export činil přes 2,7 mld. €. 

Dle Obchodního rejstříku Rumunska je v zemi cca 1000 firem s českou kapitálovou účastí. K tomuto počtu je možné připočíst další stovky českých firem podnikajících v RO bez registrace, nebo těch, co podnikání řeší na dálku a/nebo formou služebních cest, čímž se ČR posunula na desáté místo v pořadí největších zahraničních investorů a celková výše kapitálu investovaného z ČR je přes 1,35 mld. €. 

Perspektivních sektorů v Rumunsku je celá řada, od ICT (spolupráce v oblastech e-shop, e-government a Smart Cities), zemědělství a potravinářství (zemědělská technika, moderní technologie do zpracování ovoce a zeleniny, vybavení, hnojiva, maloobchod), zdravotnictví a farmaceutický sektor, lékařské přístroje – lasery, chirurgické nástroje, laboratorní technika, dodávky do soukromých klinik a energetika a zvyšování energetické účinnosti, tepelné izolace, kogenerační jednotky, OZE, rekonstrukce stávajících energeticky neefektivních tepelných elektráren. Dále je to chemický průmysl – ropa, plyn, břidličný plyn, automatizace, průmysl textilní, kožedělný, zpracování dřeva a nábytku, obranný a ochranný průmysl.

Přes krizi se bude investovat i do dopravní infrastruktury – dálnice, železnice, přístavy a kanály na Dunaji, přístav Constanţa, letiště, regionální silnice, obchvaty měst a rozšíření metra v Bukurešti. Dále životní prostředí – odpady (zpracování odpadu, recyklace, ekologické skládky), infrastruktura (pitná voda, kanalizace, čističky odpadních vod, odpadové hospodářství), alternativní zdroje energie (geotermální, biomasa, vodní elektrárny), a ochrana proti záplavám. Města budou investovat do elektrifikace a rekonstrukce MHD, revitalizace historických center měst a obcí, výstavby sociálního bydlení, modernizace škol, univerzit, nemocnic, budování cyklostezek a chodníků, obnovy městského osvětlení a modernizace parků.

Důraz se bude klást na vzdělávání zaměstnanců a integrace, podpora MSP – investice do výrobních podniků (budovy, výrobní zařízení, vybavení IT), podpora MSP zaměřených na inovace (transfer technologií, rizikový kapitál, podpůrné úvěry), podpora mezinárodní činnosti MSP, podpora klastrů, poradenství. V neposlední řadě bude pokračovat rozvoj venkova a integrační projekty a investice do turismu a infrastruktury. 

Naopak, automobilový sektor je s velkým otazníkem, stejně jako návazné obory. 

Akce a projekty do konce roku 2020 

Budou upřesněny v návaznosti na další uvolňování a na epidemiologickou situaci v zemi. V plánu je nadále podpora říjnového projektu Rumunsko – Česko-rumunský matchmakingový seminář z oblasti smart technologií, který financuje MPO. 

Z veletrhů bude aktivita okolo hlavní strojírenské výstavy TIB (říjen)  a důležitý je i mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh INDAGRA (říjen). 

Zpět na rozcestník zemí k akci E-MEET EXPORT 2020

Pravidelné novinky e-mailem