Ázerbájdžán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Baku (Ázerbájdžán)

Ázerbájdžán je sekulární muslimský stát v oblasti Jižního Kavkazu s převážně turkickým obyvatelstvem, který ve své novodobé podobě vznikl po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Navzdory jeho poloze na břehu Kaspického moře jej lze považovat za vnitrozemský stát, neboť postrádá přímý přístup ke světovému oceánu.

Ekonomice Ázerbájdžánu jednoznačně dominuje těžba ropy a zemního plynu, které taky představují kolem 90% veškerého vývozu. Mezi nejvýznamnějšími zahraničními obchodními partnery v této oblasti vystupuje i ČR, která dodávkami z Ázerbájdžánu pokrývá kolem 1/3 své spotřeby surové ropy.

Prudký pád cen ropy na světových trzích v roce 2015 naplno odhalil nebezpečí plynoucí z přílišné orientace ázerbájdžánského hospodářství na jedno jediné odvětví. Krize umocněná dlouhodobým posilováním amerického dolaru a souběžnou devalvací měn řady sousedních států měla za následek značné zpomalení výkonu ekonomiky, s jehož následky se země dosud plně nevyrovnala.

Ázerbájdžánské vedení si vážnost stávající situace uvědomuje a snaží se problémům čelit podporou rozvoje neropných odvětví ekonomiky, jako je zemědělství, chemický a zpracovatelský průmysl, strojírenství, služby (zejména doprava, logistika, turismus) a IT. Nehledě na stávající problémy Ázerbájdžán nadále zůstává nejsilnější ekonomikou v regionu s podílem 60% na celkovém HDP (údaje dle MMF za rok 2018) i suverénně největším exportérem.

Hlavním bezpečnostním i zahraničně-politickým tématem zůstává i nadále konflikt s Arménii o oblast Náhorního Karabachu a sedmi přilehlých okresů.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Ázerbájdžánská republika (Ázerbájdžán)
  • Azərbaycan Respublikası

Složení vlády

  • Prezident: Ilham Alijev
  • První viceprezident: Mehriban Alijeva
  • Vedoucí administrativy prezidenta: Ramiz Mechtijev
  • Předseda vlády: Novruz Mammadov
  • První vicepremiér: Jakub Ejjubov
  • Vicepremiér: Hadžibala Abutalibov
  • Vicepremiér: Ali Hasanov
  • Vicepremiér: Ali Achmadov
            
  • Ministr daní: Mikajil Džabbarov
  • Ministr dopravy, spojů a informačních technologií: Ramin Guluzada
  • Ministr ekologie a přírodních zdrojů: Muchtar Babajev
  • Ministr energetiky: Parviz Šahbazov
  • Ministr financí: Samir Šarifov
  • Ministr hospodářství: Šahin Mustafajev
  • Ministr kultury a turistiky: Abulfas Garajev
  • Ministr pro mimořádné události: gen. mjr. Kamaladdin Hejdarov
  • Ministr mládeže a sportu: Azad Rahimov
  • Ministr obrany: gen. plk. Zakir Hasanov
  • Ministr práce a sociálních věcí: Sahil Babajev
  • Ministr spravedlnosti: Fikrat Mammadov
  • Ministr školství: Džejhun Bajramov
  • Ministr vnitra: Ramil Usubov
  • Ministr zahraničí: Elmar Mammaďarov
  • Ministr zdravotnictví: Ogtaj Širalijev
  • Ministr zemědělství: Inam Karimov

Instituce podřízené kabinetu ministrů

  • Agentura pro potravinovou bezpečnost: Gošgar Tahmazli
  • Celní správa: Safar Mehdijev
  • Pohraniční stráž: Elčin Gulijev
  • Služba státní bezpečnosti: Madat Gulijev
  • Státní agenrura pro cestovní ruch: Fuad Nagijev
  • Státní komise pro městskou výstavbu a architekturu: Samir Nurijev
  • Státní komise pro otázky rodiny, žen a dětí: Hidžran Husejnova
  • Státní komise pro otázky vlastnictví: Karam Hasanov
  • Státní komise pro práci s diasporou: Fuad Muradov
  • Státní komise pro práci s náboženskými organizacemi: Mubariz Gurbanli
  • Státní komise pro uprchlíky a vnitřně přesídlené: Rovšan Rzajev
  • Státní migrační služba (cizinecká policie): Vusal Husejnov
  • Státní služba pro otázky mobilizace a odvodu: Arzu Rahimov
  • Státní statistická komise: Tahir Budagov
  • Zpravodajská služba: Orchan Sultanov

Parlament (Milli Medžlis)

  • Předseda parlamentu: Ogtaj Asadov
  • První místopředseda parlamentu: Zijafat Asgarov
  • Místopředsedkyně parlamentu: Bahar Muradova
  • Místopředseda parlamentu: Valeh Aleskerov

Další významné státní instituce

  • Guvernér Centrální banky: Elman Rustamov
  • Prezident státní ropné společnosti (SOCAR): Rovnag Abdullajev
  • Ředitel státního ropného fondu (SOFAZ): Šahmar Movsumov

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 9 898 100 (data z 1/2019)
  • Počet obyvatel na km²: 114

V roce 1973 se průměrný roční přírůstek obyvatelstva dostal pod 2% na 1000 obyvatel a dále klesá. Dle posledních dostupných dat ázerbájdžánského statistického úřadu činí roční přírůstek obyvatelstva 0,9 % na 1000 obyvatel. Průměrná délka života je 71,6 let pro muže a 76,8 let pro ženy.

Z celkového počtu obyvatel Ázerbájdžánu:

  • 53 % žije ve městech, 47 % na vesnicích;
  • 49,9 % tvoří muži, 50,1 % ženy;
  • 39,4 % je ve věku 0-24 let;
  • 71,6 % se nachází v produktivním věku (15-64 let). 

Národnostní složení (dle údajů 2009):

      
  • Azeři:        90,6 %  
  • Lezgini:       2,0 %  
  • Rusové:       1,3 %  
  • Arméni:       1,3 %  
  • Tališi:          1,3 %  
  • Avaři:          0,6%  
  • ostatní:        2,9% 

Vyznávaná náboženství (dle údajů 2009):

  •   Islám: 96% (85% Šíité, 15% Sunnité)
  •   Křesťanství: 3%
  •   ostatní: 1%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

2014

2015

2016

2017

2018

*2019

HDP (mil. USD)

75 239

53 075

37 847

40 670

46 939

49 406

HDP (mil. AZN)

59 014

54 380

60 394

70 135

79 797

83 991

HDP/obyv. (USD)

7 936

5 739

3 956

4 098

4 439

4 500

Růst HDP (%)

2,8

1,1

-3,1

-1,0

1,4

1,8

Míra inflace (%)

1,4

4,1

12,6

12

2,3

3,6

Nezaměstnanost (%)*

6,0

6,0

7,0

7,1

5,9

5,7

Bilance běžného účtu (mld. USD)

10,2

-0,2

-1,4

1,7

6,0

2,6

Populace (mil.)

9,6

9,6

9,7

9,7

9,8

9,9

Konkurenceschopnost

38/144

40/140

 37/138

35/137

60/140

---

Exportní riziko OECD

5/7

 5/7

 5/7

5/7

5/7

5/7

 

*odhad  Economist Intelligence Unit
  Zdroj dat: MMF, OECD, WEF, EIU  

Ceny a inflace: V roce 2018 podle Státního statistického úřadu došlo až k neočekávanému zpomalení inflace, které oprotiu minulým letům dosáhla výše pouhých 2,3%. Pro rok 2019 se očekávaná míra inflace pohybuje na úrovni 4 – 6%.

Mzdy: Průměrná měsíční mzda vzrostla za rok 2018 oproti roku předcházejícímu o 3,6% a dosáhla hodnoty 544 AZN (320 USD). Po třech letech se tak podařilo zastavit negativní trend poklesu kupní síly obyvatelstva, i když nutno přiznat, že růst mezd převýšil míru inflace jen nepatrně.

 

Co se týče celkového stavu ekonomiky, Ázerbájdžán objektivně dosáhl ohromujícího úspěchu, když se mu v poměrně krátkém čase podařilo konsolidovat hospodářství těžce poznamenané prohranou válkou v Náhorním Karabachu a vnitropolitickou krizí první poloviny 90. let. O velikosti tohoto úspěchu vypovídá skutečnost, že se Ázerbájdžán v současnosti řadí do skupiny státu s vyššími středními příjmy (upper-middle income) dle metodologie Světové banky. Ázerbájdžán je v této skupině mimochodem jediným zástupcem ze zemí jihokavkazského regionu. Zásadní roli při dosažení tohoto úspěchu sehrály zásoby ázerbájdžánské ropy, které byly na základě dohod o dělbě zisků (profit sharing agreement) otevřeny zahraničním investicím. Bohužel toto rozhodnutí přineslo i svá negativa v podobě přílišné závislosti celého ázerbájdžánského hospodářství na těžbě energetických surovin. Ropný sektor se na tvorbě HDP podílí přibližně 40%, vytváří na 66% příjmů státního rozpočtu a představuje dokonce až 93% veškerého exportu země.

 

Důsledky nedostatečná diverzifikace ázerbájdžánské ekonomiky se naplno projevily v roce 2015. Kombinace prudkého pádu cen ropy na světových trzích spolu s devalvací národních měn okolních států regionu, která učinila ázerbájdžánský export nekonkurenceschopným, a dlouhodobé posilování USD se velmi negativně odrazila na celkovém stavu veřejných financí. Centrální banka byla nucena opustit dlouhodobě udržovanou politiku vázaného kurzu manatu (zprvu k USD, posléze k měnovému koši 30% EUR, 70% USD), což vedlo ke dvěma vlnám devalvace a neuspěšnému pokusu o přechod na plovoucí kurz.

 

Celkově za rok 2015 manat ztratil téměř 100% své hodnoty a z průměrného kurzu 1USD = 0,78 AZN v lednu 2015 klesl na současných 1 USD = 1,7 AZN.  Rok 2015 znamenal rovněž obrovský tlak na ázerbájdžánské valutové rezervy, jejichž objem se ztenčil zhruba na 1/4 ve srovnání s rokem 2014 (v absolutních číslech se dolarové rezervy Centrální banky ztenčily z 14 mld. USD na 4 mld. USD v březnu 2016.).

 

Postupný růst cen ropy po většinu roku 2018 se pozitivně odrazil na stavu ázerbájdžánské ekonomiky, a tak fiskální rok skončil pro Baku proficitem, výrazně převyšujícím i ta nejoptimističtější očekávání. Tato skutečnost spolu s opětovnou fixací kurzu manatu na USD umožnila nejen podstatně snížit tlak na ázerbájdžánské valutové rezervy, ale hlavně prakticky plně kompenzovat ztráty z let  minulých. Objem aktiv ve Státním ropném fondu za rok 2018 vzrostl o 8,33% na 39 mld. USD, což představuje historické maximum od jeho založení v roce 2000. Pozitivních výsledků dosáhla i Centrální banka, jejíž valutové rezervy vzrostly o 7,69% na 5,6 mld. USD. Další vývoj ázerbájdžánské ekonomiky bude záviset především na dynamice cen ropy na světových trzích, zejména pokud dojde k výraznějším odchylkám od úrovně 60 USD/barel, představující hodnotu na níž je založen státní rozpočet.

 

Světové ratingové agentury zůstávají prozatím v případě Ázerbájdžánu konzervativní a hospodářskou situaci v zemi hodnotí na úrovni BB+ (Fitch, Standard & Poor’s), respektive Ba2 (Moody's) se stabilním výhledem do budoucna.

 

Perspektiva vývoje ekonomiky:  

Vedení Ázerbájdžánu stojí před nelehkým úkolem znovuobnovit otřesenou důvěru věřitelů v manat a založit předpoklady pro budoucí ekonomický růst, pokud možno již nezávisející pouze na prodeji energetických surovin. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, Ázerbájdžán bude muset výrazně zeštíhlit státní administrativu, která se za současné situace jeví jako beznadějně přebujelá, privatizovat některé státní podniky, snížit vliv korupčních a klientelistických vazeb v ekonomice, zpřehlednit systém výběru daní a snížit výši celních poplatků, které neúměrně zdražují jakékoli podnikatelské aktivity.

 

Zdá se, že nejvyšší vedení Ázerbájdžánu si toto plně uvědomuje a opakovaně deklaruje zájem ekonomický systém země zásadně změnit. Prováděné reformy jsou prozatím primárně cíleny na dva neuralgické body ázerbájdžánského hospodářství – na konsolidaci bankovního sektoru a na zlepšení podnikatelského prostředí. Aby bylo možné dosáhnout konkrétních výsledků, musí podle mínění mnohých analytiků dojít k demontáži zažité praxe umělých bariér a státních zásahů soukromého sektoru. Stejně tak by měly být zrušeny (či alespoň výrazně omezeny) existující monopoly v případě zahraničního obchodu. Centrální banka by ve spolupráci s privátními finančními institucemi měla vytvořit podmínky pro rozvoj transparentních podnikatelských půjček. Stát by měl rovněž konsolidovat a zefektivnit systém podpor v klíčových oblastech hospodářství.

 

První kroky v tomto směru již Ázerbájdžán podnikl. V prvním čtvrtletí roku 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celní ch procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek, zaměřených na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvláštních ekonomických zón. Právě jedna taková zóna vzniká v rámci nového ázerbájdžánského mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku.

 

Mimo to Ázerbájdžánská ekonomika může dlouhodobě těžit z takových ukazatelů, jako je nízký státní dluh (okolo 20% HDP) a rezervy v tzv. Státním ropném fondu (39 mld. USD, stav prosinec 2018), které mohou být využity k financování velkých strategických projektů jako železniční koridor Baku-Tbilisi-Kars, Severojižní železniční koridor či plynovod TANAP.

 

Řada veřejných vystoupení prezidenta Ilhama Alijeva rovněž ilustruje, že ve snaze překonat krizi se Ázerbájdžán nebude orientovat jen na své vlastní zdroje, ale sází i na masivní příliv zahraničních investic. Tyto investice by měly primárně směřovat do stavebnictví, zemědělství a IT. Současná ekonomická situace v Ázerbájdžánu tak paradoxně představuje příležitost nejen pro české podnikatelské subjekty působící ve výše uvedených sektorech, ale také pro finanční instituce typu EGAP či ČEB, které v oblasti spolupráce s Ázerbájdžánem mají bohaté zkušenosti.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Všechny údaje jsou v mil. AZN. Není-li uvedeno jinak, jedná se o skutečný stav čerpání rozpočtu.

 

2014

2015

2016(1)

2016(2)

2017

2018(3)

2018(4) 2019*

PŘÍJMY 
  (v mil. AZN)

18 400

17 080

14 566

16 882

16 255

20 127

22 149 23 170

z toho:

transfery ze Státního ropného fondu

9 337,0

8 130,0

6 000,0

7 615,0

6 100,0

9 216,0

10 966,0 11 364,3

daň z příjmu fyzických  osob

980,3

982,5

957,0

1 080,0

1 168,0

1 196,0

1 196,0 880,0

daň z příjmu firem

2 302,7

2 211,0

1 821,6

1 914,6

2 179,0

2 320,0

2 533,0 2 670,4

daň z půdy

35,4

48,7

50,0

50,0

50,0

50,0

50,0 45,0

daň z nem. majetku

141,3

148,2

159,2

174,2

178,0

182,0

182,0 211,0

DPH

3 119,6

3454,7

3 226,0

3 643,0

4 137,0

4 288,0

4 033,0 4 194,0

akcíz (daň z luxusu)

797,3

647,8

532,0

637,0

608,0

726,0

726,0 982,0

důlní daň

116,2

116,0

107,2

110,2

111,0

136,0

136,0 133,0

zjednodušená daň

684,7

575,7

473,0

473,0

344,0

380,0

380,0 322,0

celní poplatky

330,0

348,4

348,0

388,0

454,0

535,0

768,0 900,0

ostatní daně

192,7

247,7

345,0

345,0

284,0

227,0

227,0 346,6

ostatní příjmy

364,9

169,3

547,0

457,0

642,0

871,0

952,0 1 121,7

 

2014

2015

2016(1)

2016(2)

2017

 2018(3)  2018(4) 2019*

VÝDAJE
  (v mil. AZN)

18 700

17 730

16 264

18 495

    16 900

21 047 23 061 25 190

z toho:

chod státu

1 424,1

1 993,6

2 416,9

3 063,7

    2 846,9

3 622,8 3 624,6 3 886,7

obrana

1 516,1

1 760,0

1 837,8

2 228,8

2 642,1

2 738,7 2 905,2 3 037,6

soudnictví a policejní složky

1 103,6

1 208,6

1 138,8

1 208,2

1 211,6

1 329,5 1 384,2 1 563,4

vzdělávání

1 555,3

1 692,7

1 713,5

1 830,2

1 736,1

2 002,0 2 044,0 2 285,8

zdravotnictví

665,3

759,2

744,9

830,8

745,4

739,3 739,3 1 042,4

sociální zabezpečení

1 971,2

2 022,0

1 896,6

2 698,8

2 253,0

2 197,2 2 343,0 2 620,3

aktivity na podporu vzdělávání, vědy, kultury a sportu

294,0

313,8

652,7

738,6

282,6

306,1 327,1 359,0

bydlení a služby

417,1

405,3

416,8

447,8

304,2

458,6 458,6 362,3

paliva a energie

2,1

7,0

5,7

5,8

3,5

8,0 8,0 7,8

zemědělství a ochrana živ. prostředí

504,9

577,7

596,6

684,5

517,4

656,3 755,3 874,2

průmysl a stavebnictví

6 278,5

4 258,1

3 578,9

3 024,6

2 521,1

4 844,4 5 097,5 6 390,0

doprava a telekomunikace

88,2

120,0

114,8

130,0

101,8

166,8 166,8 175,7

výdaje spojené s podporou ekon. aktivit

305,9

308,2

254,0

360,0

191,5

245,5 1 398,1 393,1

ostatní výdaje

2 573,0

2 165,8

896,2

1 243,1

1 542,8

1 731,8 1 800,3 2 190,3

bilance (+,-)

-316

-650

-1 698

-1 613

-645

-920 -951 -2 020

bilance v % k HDP

0,54

1,2

3,21

3,05

1,0

1,19 1,23 2,41

*plán

 

(1)Plánovaná výše rozpočtu schválená 7. prosince 2015.
(2)Změny přijaté ke dni 2. března 2016.

(3)Plánovaná výše rozpočtu schválená 1. prosince 2017.

(4)Změny přijaté ke dni 29. června 2018.

 

Zdroj: Ministerstvo financí (http://www.maliyye.gov.az/en),
           Státní statistická komise (http://www.stat.gov.az/indexen.php),
           Státní ropný fond (http://www.oilfund.az/en_US/).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

údaje v mil. USD

Platební bilance

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Platební bilance (v % HDP)

16,5

13,6

0,3

-3,6

4,1

12,7

Obchodní bilance

13 263

12 641

2 203

737

1 685

9 841

Export zboží

23 975

21 829

12 761

9 269

15 153

20 885

Import zboží

10 713

9 188

9 221

8 532

9 038

10 953

Bilance služeb

- 4 168

-6 085

- 4 228

- 3 155

- 3 379

-2 062

Přímé zahraniční investice

10 500

11 700

7 483

7 324

5 714

4 109

Zahraniční dluh (v % HDP)

8,5

8,6

12,4

20,1

22,6

19,0

Devizové rezervy centrální banky

14 023

13 758

5 300

3 974

5 387

5 623

Objem prostředků ve Státním ropném fondu

35 878

37 104

33 574

33 147

35 807

38 517

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Nehledě na prodělenou krizi v letech 2015-17 zůstával zahraniční dluh Ázerbájdžánu na konci roku 2018 na nízké úrovni. Podíl zahraničního dluhu vůči HDP činil 19 %, což v absolutních číslech znamenalo částku 9 miliard USD.

Na rozdíl od sousedních zemí (Kazachstán, Rusko a Ukrajina), kde je soukromý sektor zodpovědný za hlavní část zahraničního dluhu, v Ázerbájdžánu je největším příjemcem úvěrů a půjček ze zahraničí stát, přičemž největšími věřiteli jsou mezinárodní finanční organizace a regionální bankovní instituce. To spolu se značnými finančními rezervami soustředěnými do Státního ropného fondu (cca. 39 mld. USD) poskytuje Ázerbájdžánu poměrně velkorysý prostor pro překonání krátkodobých ekonomických problémů.

Zdroj: Ministerstvo financí (http://www.maliyye.gov.az/en),
           Státní statistická komise (http://www.stat.gov.az/indexen.php),
           Státní ropný fond (http://www.oilfund.az/en_US/),
           UNCTAD (http://unctad.org/en/Pages/Statistics.aspx).

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor v Ázerbájdžánu je v současné době tvořen 30 komerčními, v naprosté většině privátními bankami. Jedinými dvěma bankami s většinovým státním podílem jsou International Bank of Azerbaijan (IBA) a Azer-Turk Bank. První z nich IBA dosud podle všech ukazatelů zůstává největší finanční institucí v Ázerbájdžánu a lze ji považovat za banku systémového významu. Stav bankovního sektoru v Ázerbájdžánu dlouhodobě negativně ovlivňuje jeho vysoká fragmentace, rostoucí počet nedobytných pohledávek a absence moderních finančních produktů.

Otázka přístupu k financování ze strany podnikatelských subjektů platí v Ázerbájdžánu vůbec za jednou z klíčových. Z analýzy Evropské banky pro obnovu a rozvoj vyplývá, že pouze necelých 15% ázerbájdžánských firem ke své činnosti využívá nějaký druh úvěru, přičemž ve většině případů se jednalo o osobní úvěr majitele firmy. Naopak 77% ázerbájdžánských firem, které o sjednání úvěru uvažovaly, bylo místními bankovními buď přímo odmítnuto, nebo přesvědčeno o nevýhodnosti takového kroku. Výše úroků standardně nabízených místními bankami jim v tom dává do značné míry za pravdu, neboť ta se u úvěrů v cizí měně pohybuje v rozmezí 12 – 15% p.a. a v případě úvěrů v AZN dokonce 24-28% p.a.

Problémem je rovněž vysoká dolarizace místní ekonomiky, které výrazně snižuje manátovou likviditu jednotlivých bank, čímž dále omezuje jejich schopnost poskytovat úvěrové služby. Častá je rovněž praxe tzv. „family loans“, tedy půjček poskytovaných bez adekvátní analýzy rizik a ručení, jež dále podrývají schopnost bankovních domů půjčovat finanční prostředky na tržní bázi. Ceny úvěrů na ázerbájdžánském finančním trhu jsou nepoměrně vysoké i v porovnání srovnatelných „emerging markets“.

Díky relativně malé velikosti svého bankovního sektoru disponuje Ázerbájdžán dostatečnými prostředky pro případnou rekapitalizaci systémově důležitých bankovních domů. Dané tvrzení dokazuje případ International Bank of Azerbaijan, která se v důsledku dlouhodobě špatné úvěrové politiky dostala po devalvaci do problémů, které v květnu 2017 vyvrcholily vyhlášením technického defaultu. Zásahem majoritního vlastníka, tedy státu, došlo k výměně managementu IBA a v současné době probíhá její konsolidace.

Na úspěšném provedení restrukturalizace bankovního sektoru do značné míry závisí i osud hospodářských reforem jako takových. Dvě vlny devalvace v roce 2015 vedly ke snížení počtu existujících bankovních institucí ze 43 na 30 a podle sdělení Centrální banky by se jejich počet měl v budoucnu snížit ještě asi o 1/3. Vklady u zbylých bank budou na období příštích 3 let garantovány státem a před schválením jsou i opatření umožňující dlužníkům splácet úvěry do výše 5 000 USD podle původního kurzu 1 AZN = 1,05 USD.

Centrální banka rovněž zavádí opatření, která by privátním bankám měla částečně pokrýt náklady spojené s kurzovým rozdílem a rozložit splátky úvěrů v zahraničních měnách na delší časové období. Účelem zaváděných opatření je umožnit privátním bankách snížení úrokových sazeb u úvěrů a hypoték, čímž by se tyto produkty měly stát dostupnějšími pro průměrné Ázerbájdžánce.

 

S podrobnějšími informacemi je možné se seznámit na stránkách ázerbájdžánského regulátora finančních trhů: https://www.fimsa.az/en

 

Největší banky podle velikosti aktiv

 

Banka

Aktiva k 1. 10. 2018 (v mil. AZN)

Aktiva k 1. 10. 2017 (v mil. AZN)

Meziroční změna (v%)

1

Interbational Bank of Azerbaijan

8 320

n/a

n/a

2

PASHA Bank

4 332

3 139

+38,0

3

Kapital Bank

3 458

3 097

+11,7

4

Xalq Bank

1 941

1 669

+16,3

5

ASB Bank

1 007

787

+28,0

6

Bank Respublika

976

912

+7,0

7

Accessbank

836

521

+60,8

8

Unibank

669

717

-6,7

9

Rabitabank

656

552

+18,8

10

Silkway Bank

614

n/a

n/a

 

Nejvýznamnější pojišťovny dle objemu pojistného

 

Pojišťovna

Objem pojistného (v mil. AZN)
  za rok 2018

1

Pasha Life Insurance

209,2

2

Pasha Insurance

108,2

3

Ateshgah Life Insurance

41,4

4

Azerinsurance

39,2

5

Ateshgah Insurance

28,6

6

Mega Insurance

22,1

7

ATA Insurance

16,3

8

Silkway Insurance

15,7

9

AXA-Mbask

14,4

10

AzInsurance

13,8

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním kamenem ázerbájdžánského daňového systému je Daňový zákon z roku 2000.

Od roku 2006 platí mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem smlouva o zamezení dvojího zdanění.

V zemi existují následující typy daní:

Daň z příjmu/zisku fyzických osob (Personal Income Tax)

  • Jde o progresivní daň. Základní sazba je 14 % při měsíčním příjmu do 2 500 AZN. Při příjmu nad 2 500 AZN činí daň 350 AZN + 25 % z částky po odečtení základu.
  • V případě ročního příjmu do 30 000 AZN je sazba 14 %. Při příjmu nad 30 000 AZN činí daň 4 200 AZN plus 25 % po odečtení základu.
  • Do fondu sociální pomoci a ochrany přispívá zaměstnavatel 22 % ze mzdy a zaměstnanec 3 %.
  • Této dani podléhají všechny fyzické osoby a rezidenti (více než 182 dní nepřetržitého pobytu v zemi).
  • Některé druhy příjmů nepodléhají zdanění, např. výdaje na služebních cestách, ubytování a některé další benefity.

Daň z příjmu/zisku právnických osob (Corporate profit tax)

  • Firma se sídlem v Ázerbájdžánu platí tuto daň z příjmu, který má v zemi i v zahraničí.
  • Plátcem daně je i stálá provozovna zahraničního subjektu, v takovém případě jsou daněny pouze příjmy realizované na území Ázerbájdžánu.
  • Příjem nerezidentní právnické osoby, která nedisponuje stálou provozovnou v Ázerbájdžánu je daněn u zdroje platby bez možnosti aplikace odpočitatelných položek. 
  • Daň je 20 %. Existují určité odpočitatelné položky z této daně.

Daň z přidané hodnoty – DPH (VAT)

  • Daňový kodex uvádí tři obchodních operací, na které je aplikována DPH. Operace vyjmuté ze zdanění, zdaněné operace s nulovým zdaněním a operace zdaňované v plné výši, tj. 18 %.
  • Dovezené zboží podléhá zdanění, kromě určitých druhů zařízení a vybavení, které vytváří či rozšiřují      kapitál firmy. Některé typy aktivit v ropném a plynovém průmyslu, zejména PSA (Exploration, Development and Production Sharing Agreement), mají speciální, zjednodušený daňový režim. Podrobnosti na stránkách Ministerstva daní – www.taxes.gov.az

Spotřebitelská daň (Excise Tax)

  • Touto daní je zatíženo pivo, alkoholické nápoje, motorová vozidla, jachty, petrochemické výrobky, cigarety a tabákové výrobky. Výše daně je ve většině případů udávána v absolutní výši, pouze u petrochemických produktů je použito procentuální vyjádření v intervalu 3%-72% ceny v závislosti na konkrétním výrobku.

Daň z majetku (Assets Tax)

  • Tvoří 1 % pro právnické osoby, je různá u fyzických osob.

Daň z půdy (Land Tax)

  • Liší se v závislosti na velikosti, poloze a využití půdy.
  • V případě půdy pro průmyslové dopravní či komerční využití se daň pohybuje v rozmezí 0,1 – 10 AZ za 100 m2 v závislosti na regionu.
  • Např. v Baku v případě půdy pro průmyslové a komerční využití  tato daň je 10 AZN za 100 m2.

Silniční daň (Road Tax)

  • Činí 0,02 AZN za 1 litr paliva.

Daň z těžby minerálních surovin (Mineral Resources Tax)

  • Závisí na druhu a objemu vytěžených nerostů.

Zjednodušená daň (Simplified Tax)

  • Aplikovatelná pro neplátce DPH s hrubými tržbami nepřesahujícími 120 000 AZN ročně, kteří podnikají v příslušných, taxativně vymezených oblastech.     
  • Základní sazba činí 4 % (Baku) nebo 2% (ostatní regiony) a její celková výše je závislá na druhu ekonomické aktivity.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: