MZV: Souhrnná teritoriální informace

Egyptská arabská republika je zastupitelská poloprezidentská republika s vícestranickým systémem. Od Egyptské revoluce z roku 2011, jež vedla k rezignaci prezidenta Husního Mubáraka, který Egypt ovládal od roku 1981, držela výkonnou moc Vrchní rada ozbrojených sil (SCAF). Ta rozpustila parlament a pozastavila platnost ústavy. V roce 2012 byl novým prezidentem zvolen Muhammad Mursí. Po další vlně demonstrací byl Mursí v červenci 2013 svržen armádou a nahrazen prozatímním prezidentem, jímž se stal Adlí Mansúr. Armáda také pozastavila platnost porevoluční ústavy z roku 2012. Nová ústava začala platit v lednu 2014, kdy ji schválil lid v referendu a v roce 2019 byla upravena o několik dodatků. V červnu 2014 byl sedmým prezidentem Egypta zvolen generál Abd al-Fattáh as-Sísí, bývalý velitel ozbrojených sil a vůdce vojenského puče vůči prezidentu Mursímu. V prosinci 2023 byl as-Sísí zvolen na další (v pořadí třetí) funkční období, a u moci tak zůstane nejméně do roku 2030. Značný vliv na ekonomický a politický chod země má armáda, jejíž činitelé jsou aktivní ve vládě, vládou kontrolovaných organizacích i státem vlastněných podnicích.

Přes strukturální problémy, nedostatek deviz i externí faktory (zejm. válka v Gaze a útoky jemenských povstalců na plavidla v Rudém moři), které od roku 2023 negativně ovlivňují egyptskou ekonomiku, se v roce 2024 podařilo dosáhnout růstu HDP ve výši téměř 2,5 %, jakkoli se jednalo o zpomalení oproti předcházejícímu roku. Během roku 2024 a počátkem roku 2025 se Egyptu částečně podařilo zkrotit vysokou meziroční míru inflace, nadále se však pohybuje mezi 10 a 15 %. Míra nezaměstnanosti v Egyptě se dle oficiálních statistik drží okolo hranice 7 %, řada lidí však zaměstnání oficiálně nepřiznává a pracuje v „šedé zóně“, proto je reálná zaměstnanost pravděpodobně výrazně vyšší.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Egypt (412.58 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Vnitřní politika  

Z politického hlediska nedochází k zásadnějším režimovým změnám. Provládní strana Mostaqbal Watan (MW, Strana budoucnosti národa) ovládá Senát a ve Sněmovně reprezentantů má dokonce samostatnou parlamentní většinu. V prosinci 2023 proběhly prezidentské volby, ve kterých stávající prezident Abd al-Fattáh as-Sísí jednoznačně zvítězil, a následně zahájil své třetí funkční období do roku 2030. V létě 2024 došlo k výrazné obměně vlády především na ministerstvech s ekonomickou agendou. Nově jmenovaní spíše technokratičtí ministři se zaměřují primárně na stabilizování egyptské ekonomiky, jejíž problémy ještě umocnily regionální konflikty a nestabilita v Rudém moři.

Název státu

• Egyptská arabská republika
• Džumhúriját Misr al-Arabíja
• The Arab Republic of Egypt

Složení vlády 2025 

• Prezident – Abd al-Fattah as-Sísí
• Premiér – Mostafa Madbouly
• Min. obrany – Abdul Majid Saqr
• Min. vojenské výroby – Mohamed Salah al-Din
• Min. náboženských otázek – Mohamed Mokhtar Gomaa
• Min. civilního letectví – Sameh El Hefny
• Min. komunikací a informačních technologií – Eng. Amr Ahmed Tallat
• Min. zemědělství a zúrodňování půdy – Alaa Farouk
• Min. zdravotnictví – Khaled Abdel Ghaffar
• Min. vyššího vzdělávání – Mohamed Ayman Ashour
• Min. zahraničních věcí – Badr Abdel Aty
• Min. vnitra – Gen. Mahmoud Tawfik
• Min. financí – Ahmed Kouchouk
• Min. vzdělání – Mohamed Abdel Latif
• Min. elektřiny a obnovitelných energií – Mahmoud Esmat
• Min. kultury – Ahmed Hanno
• Min. Práce –Mohamed Gobran
• Min. investic a zahraničního obchodu – Hassan El Khatib
• Min. plánování a mezinárodní spolupráce – Rania Al Mashat
• Min. zásobování -Sherif Farouk
• Min. výstavby a městského výzkumu – Sherif El Sherbini
• Min. turismu a památek – Sherif Attia
• Min. plánování a ekonomického rozvoje – Manal Mikhail
• Min. pro informace – Osama Heikal
• Min. spravedlnosti – Adnan El Fangary
• Min. ropného průmyslu a nerostného bohatství – Karim Badawi
• Min. pro imigraci a záležitosti populace – Soha Samir
• Min. dopravy  a obchodu – Kamel Al Wazir
• Min. pro obchodní záležitosti – Mahmoud Mostafa Esmat
• Min. závlah a vodních zdrojů – Hany Sweilam
• Min. životního prostředí – Yasmin Fouad
• Min. pracovních sil – Hassan Mohamed Shehata
• Min. pro místní rozvoj – Mohamed Shimi
• Min. sociální solidarity – Osama Al Azhari
• Min. mládeže a sportu – Dr. Ashraf Sobhi
• Min. pro právní a parlamentní záležitosti – Mahmoud Fawzy

1.2. Zahraniční politika země

Obchodní vztahy země s EU

Od roku 2004 je v platnosti Asociační dohoda mezi EU a Egyptem. EU je díky postavení Egypta jako přidružené země hlavním obchodním partnerem země. Dohoda zavazuje signatářské strany postupně odstranit veškerá cla na vzájemný obchod a harmonizovat své právní předpisy týkající se norem a celních postupů. Ve smyslu snižování celních tarifů byly výrobky pocházející ze zemí EU od 1. 1. 2007 zatěžovány postupně redukovanými sazbami, v roce 2010 obě strany přijaly dodatek k Dohodě, kterým liberalizovaly obchod s 90 % sortimentu zemědělských výrobků.

V posledních letech zavádí Egypt administrativní překážky pro dovoz některých vybraných produktů z EU. Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží od mléčných produktů přes kosmetiku po elektrospotřebiče, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady. Tyto překážky mají za cíl limitovat počet některého zboží dováženého do Egypta, neboť se egyptská vláda domnívá, že by je měl Egypt vyrábět na domácím trhu, a podpořit tak svou ekonomiku. Firmy vyvážející z EU do Egypta musejí čelit i netarifním překážkám v podobě řady registrací, licencí nebo byrokratickým prodlevám před uvolněním zboží z přístavu. V březnu 2024 uzavřela EU s Egyptem dohodu o strategickém partnerství, jejíž součástí byl i balíček 7,4 mld. EUR pro Egypt ve formě zvýhodněných půjček, investic a grantů.

Nejvýznamnějšími partnery ze států EU je Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko. Francouzské a italské firmy se podílejí z velké části na energetickém průmyslu Egypta, německé z velké části na egyptské dopravní síti. Důležitou roli sehrává i rozvojová pomoc.

Ostatní země

Zahraniční politika země je zaměřena především na diverzifikaci importu. Egypt se snaží oslovit velký počet zahraničních partnerů pro projekty strategického významu, aby nebyl finančně a politicky závislý pouze na některých zemích. Důležitými obchodními partnery jsou USA, nadále roste vliv Číny napříč oblastmi (obchod, investice, obrana, kultura, kosmický program). Ve vztahu k ruské agresi vůči Ukrajině se Egypt otevřeně nepřiklání k ani jedné ze stran a snaží se zachovat princip balancování své zahraniční politiky mezi Ruskem, USA a potažmo i Ukrajinou. Důvody opatrného přístupu ze strany Egypta spočívají zejména v závislosti na dovozu obilí z Ruska a Ukrajiny a obav z odlivu ruských turistů ze země.

Z regionu Blízkého východu je Egypt částečně závislý na financování ze SAE a Saudské Arábie, jejichž rozvojové fondy a banky zajišťují financování pro strategické projekty v Egyptě, růst investic se předpokládá také z Kataru. Egypt spoléhá na bezpečnostní vazby se státy Perského zálivu a Východního středomoří. Investiční projekty států Zálivu do Egypta dosahují částek až desítek mld. USD.

Egypt, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie zintenzivňují společné úsilí proti bezpečnostním hrozbám. Od propuknutí konfliktu mezi Hamásem a Izraelem v říjnu 2023 se Egypt výrazně angažoval v jednáních o deeskalaci konfliktu i možném budoucím uspořádání a Káhira se stala pravidelnou zastávkou většiny regionálních cest zahraničních představitelů. Napouštění etiopské přehrady GERD způsobuje tenzi kvůli obavám ze snížení průtoku dolního toku Nilu, Egypt společně se Súdánem tak trvá na podpisu závazné dohody.

Od počátku roku 2024 je Egypt členem uskupení BRICS. Od členství si Egypt slibuje především příliv investic i snadnější obchodování prostřednictvím lokálních měn a částečný odklon od nedostatkového USD.

Zastoupení EU v zemi
The European Union Delegation to Egypt
Nile City Towers, North Tower, 10th Floor 2005 C
Corniche El Nil, Ramlet Boulaq, Cairo, Egypt
tel.: +20 2 2461 9860 fax: +20 2 2461 9883
web: https://eeas.europa.eu/delegations/egypt_en
Email: delegation-egypt@eeas.europa.eu  
Angelina Eichhorst – velvyslankyně

1.3. Obyvatelstvo

Národnostní složení: Dominantní skupinou jsou Arabové. Další malé národnostní skupiny tvoří Berbeři, beduíni, Núbijci. Nepatrné je množství Evropanů, mezi nimiž mají největší podíl Italové, Francouzi, Angličané, Arméni a Řekové.

Náboženské složení: Hlavním náboženstvím je sunnitský islám, který vyznává přibližně 90 % obyvatel. Menšina obyvatelstva (cca 9 %) vyznává některou formu křesťanství – koptské pravoslavné, koptské katolické, řecké ortodoxní nebo protestantské. Šíitští muslimové tvoří přibližně 1 % obyvatelstva. V malém počtu žijí také muslimové Dawoodi Bohra a muslimové Ahmadi. Odhaduje se, že v Egyptě žije 1 000 až 1 500 svědků Jehovových. 

Jazyk: Oficiálním jazykem je moderní spisovná arabština, 98 % obyvatel však používá egyptský dialekt arabštiny.

Demografický vývoj Egypta (2024)

Celková rozloha: 1 010 450 km²

Celkový počet obyvatel: 107,5 mil. k dubnu 2025, během 5 měsíců tak egyptská populace vzrostla o 500 tisíc lidí

Míra růstu obyvatelstva: 1,6 %

Osídlená plocha: 68 303 km²

Osídlená plocha (z celkové plochy): 6,8 %

Hustota zalidnění celkem: 119 osob/km²

Hustota zalidnění (pro obydlenou oblast): 1 540 osob/km²

Pracovní síla: 30,994 milionu v prosinci 2024

Míra chudoby: 37,6 %

V červnu 2024 bylo do programu dotovaného chleba zapojeno 71 milionů Egypťanů, tedy 64 % celkové populace země. Tento program umožňuje příjemcům zakoupit až 150 bochníků chleba měsíčně za cenu 20 piastrů za bochník, tedy asi 0,004 USD za kus. Cena představuje pouze 16 % výrobních nákladů, zatímco vláda kompenzuje pekárnám zbývajících 84 %.

Gramotnost: 75 % dospělé populace

zdroj: CAPMAS, Central Bank of Egypt, IMF

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Na přelomu let 2023 a 2024 procházela egyptská ekonomika krizí vlivem nedostatečně pružné monetární a fiskální politiky i regionální bezpečnostní situace. V lednu a únoru 2024 pokračoval trend nedostatku devizových rezerv a stále se zvětšujícího rozdílu mezi uměle nadhodnoceným kurzem egyptské libry. Egyptu následně výrazně pomohla série finančních injekcí a balíčků ze zahraničí, z nichž první a objemem prostředků nejvýznamnější byla investice Spojených arabských emirátů do projektu Ras el-Hekma ve výši 35 mld. USD. Následovalo navýšení půjčky Mezinárodního měnového fondu (IMF) ze 3 mld. na 8 mld. USD i finanční balíček v hodnotě až 7,4 mld. EUR ze strany EU. V březnu 2024 potom centrální banka uvolnila kurz egyptské libry, čímž došlo k její okamžité devalvaci, ale i částečnému obnovení důvěry v domácí měnu a omezení transakcí na černém trhu s valutami.

Inflace ve druhé polovině roku 2024 zvolnila a ceny zboží a služeb rostly pomaleji než na začátku roku, přesto v meziročním srovnání míra inflace nadále oscilovala kolem 25 % a dle odhadů se bude také v roce 2025 pohybovat nad patnáctiprocentní hranicí. Pod úroveň 10 % by se mohla dostat až v roce 2026.

Obchodní bilance se dlouhodobě vyznačuje negativním saldem (za rok 2024 dosáhlo necelých 47 mld. USD), hlavní devizové příjmy tak státnímu rozpočtu tradičně zajišťuje cestovní ruch, remitendy Egypťanů žijících v zahraničí a výběr poplatků ze Suezského průplavu. Vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situací v Rudém moři od podzimu 2023 došlo nicméně k propadu příjmů z průplavu až o 70 %, tedy cca 7 mld. USD ročně, remitendy naopak v roce 2024 díky devalvované egyptské libře vzrostly o více než 40 % oproti předchozímu roku. Rekordní čísla zaznamenal v roce 2024 také turistický ruch. Egypt navštívilo téměř 16 mil. osob a celkové příjmy z turismu přesáhly 14 mld. USD.

Nezaměstnanost – míra nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí (Q4) fiskálního roku 2024/2025 klesla na 6,6 %, což je jedna z nejnižších hodnot zaznamenaných v Egyptě za posledních téměř 20 let. Z důvodu nízkého finančního ohodnocení je řada obyvatel nucena pracovat i v několika zaměstnáních najednou.

Populace – egyptská populace vzrostla o 500 000 osob během pěti měsíců a vyšplhala se na 107,5 mil. osob (k dubnu 2025). Nejlidnatějšími guvernoráty jsou Káhira (10,4 mil.), Sharkíja (8,1 mil.), Dakahlia (7,2 mil.) a Behejra (7 mil.)

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Platební bilance

Podle egyptské centrální banky (CBE) zaznamenala platební bilance Egypta v prvním čtvrtletí fiskálního roku 2024/2025 schodek ve výši 991,2 mil. USD, který byl způsoben především prudkým nárůstem schodku běžného účtu platební bilance, který se vyšplhal na 5,9 mld. dolarů z 2,8 mld. dolarů ve stejném období předchozího roku. K prohloubení deficitu běžného účtu přispěl především prudký pokles příjmů z tranzitu Suezským průplavem, neboť příjmy z poplatků za jeho tranzit poklesly od konce roku 2023 o 60 až 70 %.

Devizové rezervy

Podle egyptské CBE čisté devizové rezervy dosáhly do konce prosince 2024 historického maxima 47,1 mld. USD, v čísle je nicméně výrazně promítnuta gigantická investice SAE do projektu Ras el-Hekma. V meziročním srovnání se zůstatek devizových rezerv Egypta v roce 2024 zvýšil o 11,9 mld. USD oproti 35,22 mld. USD v prosinci 2023.

Státní rozpočet

Egyptská vláda představila své klíčové rozpočtové priority na fiskální rok 2025-2026, přičemž výrazně navýšila prostředky na programy sociální ochrany, zdravotnictví a vzdělávání. Tyto zvýšené prostředky podpoří iniciativy, jako jsou sociální programy Takaful a Karama a druhá fáze prezidentské iniciativy Haya Karima (důstojný život), která se zaměřuje na zlepšení života na venkově. Stát si klade za cíl dosáhnout primárního přebytku ve výši 795 mld. EGP – neboli 4 % HDP – a snížit veřejný dluh na 82,9 % ve fiskálním roce 2025/26, stejně tak snížit poměr dluhu k HDP pod 92 %.

Daně

Daňové sazby v roce 2025 zůstávají oproti předchozímu roku téměř nezměněné.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém

Podle egyptské centrální banky (CBE) se egyptský bankovní systém skládá ze 40 bank rozdělených na komerční, nekomerční veřejný a soukromý sektor. Služby bankomatů jsou nabízeny ve všech pobočkách bank a na mnoha prodejních místech. V praxi naprostá většina těchto bank působí jako komerční banky, ačkoli existuje několik specializovaných bank (např. v oblasti zemědělství a nemovitostí). National Bank of Egypt, Bank Misr a Banque Du Caire jsou velké banky veřejného sektoru, které kontrolují 40 % bankovního sektoru. 

Všechny banky v EAR podléhají dohledu Centrální egyptské banky (CBE) s výjimkou následujících:

• Arab International Bank
• Nasr Social Bank
• National Investment Bank

Centrální egyptská banka kontroluje a řídí měnovou, úvěrovou a celkovou bankovní politiku prostřednictvím běžných metod – diskontní a úrokové sazby, likvidity a rezervy.  

Mezi nejvýznamnější egyptské banky patří:

• National Bank of Egypt (NBE)
• Banque Misr
• Banque du Caire
• Suez Canal Bank
• Commercial International Bank
• Arab African International Bank

Islámské bankovnictví

Egyptská centrální regulační instituce pro bankovnictví v minulosti neměla velký zájem podpořit rozvoj islámského, tj. v zásadě bezúročného a bezrizikového, bankovnictví v zemi. Nedávná zpráva Egyptské asociace islámských financí (EIFA) poukazuje na dobré výsledky islámského bankovnictví v Egyptě. Za rok 2024 dosáhl obrat islámského bankovnictví v Egyptě přibližně 972 mld. EGP, což představuje nárůst o téměř 200 mld. EGP oproti předchozímu roku. Podíl islámského bankovnictví na celkovém egyptském bankovním trhu tak představoval 5 %. Egyptský trh zahrnuje 14 bank, které mají od Egyptské centrální banky (CBE) licenci k nabízení islámských finančních produktů. Z nich tři banky působí výhradně jako islámské banky: Faisal Islamic Bank of Egypt, Al Baraka Bank Egypt a Abu Dhabi Islamic Bank Egypt. Kromě toho má 11 dalších bank vedle svých tradičních poboček také islámské pobočky.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Egypta je regulován daňovými zákony. Jejich transparentnost je na vysoké úrovni a jejich dodržování je vymáháno. Registraci nových plátců daní, kontrolu daňových zákonů i dohled nad výběrem daní má na starosti Egyptian Tax Authority.

Daně z příjmů

Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 22,5 %. Společnosti zabývající se průzkumem a těžbou ropy a zemního plynu jsou zdaňovány sazbou 40,55 %. Každá fyzická osoba žijící v Egyptě je povinna platit daně ze zdanitelných příjmů. To se týká i osob žijících v zahraničí a majících své příjmové zdroje v Egyptě. Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a odvíjí se od výše dosaženého příjmu (minimum je 0 % u příjmů do 40 000 EGP, maximum 27,5 % u příjmů přesahujících 1 200 000 EGP). Fiskální rok pro výběr daní je od 1. 1. do 31. 12.

Výše daní z příjmu:

• právnické osoby z komerční a výrobní činnosti: 22,5 %
• těžba ropy, zemního plynu a minerálů: 40,55 %
• mzdy: 0 – 27,5 %

Osvobození od daní:

– důchody – odstupné, výplaty živ. nebo zdr. pojištění

– diplomatický sbor a zahr. experti žijící v Egyptě, pracující pro státní nebo soukromý sektor a mající své  příjmy ze zahraničí

– veškeré zemědělské podniky při kultivaci půdy –  po dobu 10 let

– zisk zemědělských organizací produkující maso, drůbež, ryby – po dobu 10 let

– příjmy z akcií a investic kotovaných na Egyptské burze

– neziskové organizace a vzdělávací instituce

– ze zisku společností ve volných zónách

Daň z přidané hodnoty

DPH činí 14 %. Zvýhodněná sazba DPH ve výši 5 % se uplatňuje na strojní vybavení pro výrobu zboží a poskytování služeb, export zboží a služeb je od daně osvobozen. Zákon o DPH obsahuje 58 kategorií zboží a služeb, na které se vztahují daňové výjimky, např. základní potraviny, dodávky zemního plynu, distribuce elektřiny nebo zdravotnické a vzdělávací služby. Kromě toho jsou některé egyptské státní orgány a subjekty osvobozeny od DPH. Vývoz zboží a služeb, stejně jako zboží a služby poskytované společnostem ve volných zónách, nepodléhají DPH.

Firmy jsou také povinny odvádět příspěvek do sociálního programu Takaful ve výši 0,25 % z celkového obratu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

ČR má s Egyptem dlouhodobě kladné saldo obchodní bilance, které si udržela také v roce 2024, byť ve srovnání s předchozím rokem je patrný mírný pokles vývozu z ČR do Egypta (o více než 1 mld. Kč). Dovozy z Egypta do ČR naopak zaznamenaly půlmiliardový nárůst, který lze připsat především textilnímu oboru. Těžiště vývozu do Egypta tvoří tradičně strojírenské výrobky, tedy osobní automobily, elektrické přístroje a čerpadla, dobrých výsledků dosahují také čeští vývozci IT zařízení nebo manipulační techniky. Vývozům z Egypta do ČR naopak tradičně dominují elektrické kabely, s odstupem následované tkaninami, ovocem a zeleninou.  Mezi perspektivní obchodní obory patří zejména dopravní průmysl, vodohospodářský a odpadní průmysl, řešení pro nakládání s plasty a jiným škodlivým materiálem, obranný průmysl, důlní, těžební a ropný průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl (modernizace zdravotnických zařízení), především v poslední době potom roste význam ICT sektoru.

Nedostatek dovozového zboží, způsobený restriktivní politikou i chybějícími valutami, se začal mírně lepšit až v prvním kvartále roku 2024 poté, co Egypt získal masivní investici od Spojených arabských emirátů ve výši 35 mld. USD a následně rozvolnil uměle nadhodnocovaný kurz egyptské libry. Díky tomu se uvolnily tlaky na devizové rezervy a snížilo se množství nevyřízených závazků ve výši několika mld. USD, čímž se výrazně urychlily platby za zboží putující do Egypta, což se týká i českých exportérů. Přes výrazné zlepšení situace během roku 2024 i prvním pololetí roku 2025 nicméně směna egyptské libry za devizy zůstává problematická.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie jako celek je co do objemu obchodu stále nejvýznamnějším partnerem Egypta, přestože procentuálně se v roce 2024 podíl snížil na 22 % celkového egyptského obchodu. Mezi členskými státy vede Německo následované Itálií, Francií a Nizozemskem. Podobně jako v případě ČR výrazně převyšuje dovoz zboží z EU do Egypta nad opačným směrem, ačkoliv negativní saldo se v roce 2024 z pohledu Egypta alespoň částečně snížilo.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery největšími obchodními partnery v roce 2024 Egypta byly Spojené arabské emiráty, USA, Saúdská Arábie a Čína, hlavní vývozní artikly Egypta tvořily ropné produkty, chemické výrobky, zemědělské produkty a textilie. Výraznější útlum produkce (i vývozu) zaznamenala tradiční odvětví výroby hnojiv a ocelářský průmysl, především kvůli energetické krizi v letních měsících a nedostatečnému zásobování zemním plynem coby klíčové vstupní komodity. Celkové negativní saldo obchodní bilance Egypta se tak v roce 2024 ještě prohloubilo. Od 1. 1. 2024 je Egypt formálním členem ekonomicko-politického uskupení BRICS s ambicí nakupovat komodity za lokální měny a přilákat do země nové investice.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice do Egypta v roce 2024 dosáhly 46,1 mld. USD, což představuje výrazný skok oproti 10 mld. USD v roce 2023. Mimořádný nárůst byl nicméně dán především projektem Ras El Hekma v hodnotě 35 mld. USD. Miliardové přísliby investic zaznamenal Egypt i v případě dalších států Zálivu, zejm. Saúdské Arábie a Kataru. V zemi také pravidelně investuje Čína a stále více i Turecko. V červnu 2024 proběhla vůbec první investiční konference mezi Egyptem a EU, kde došlo k uzavření dohod za více než 40 mld. EUR, přestože mnoho z nich má nezávazný charakter. Podpora investic a lokalizace průmyslu patří mezi klíčové elementy egyptské národní strategie, potenciální investory se tak Egypt snaží přilákat na levnou a dostupnou pracovní sílu, nízké ceny energií i daňová zvýhodnění.

Od roku 2017 je v platnosti nový zákon o investicích, který vytvořil lepší a příznivější podmínky. Zákon zaručuje mezinárodním investorům řadu ochran, např.:

–          Zahraniční investoři mají mít ze zákona stejné zacházení jako egyptští státní příslušníci.

–          Žádný správní orgán nemůže zrušit nebo pozastavit licence na investiční projekty bez řádného varování, řádného procesu a času na nápravu jakýchkoli problémů.

–          Zahraniční investoři mají garantovaný pobyt v Egyptě po dobu trvání projektu.

–          Investoři mají právo převádět své zisky do zahraničí.

–          Investorské projekty mohou zahrnovat až 10 % zahraničních zaměstnanců a až 20 % investičních společností.

–          Zahraniční zaměstnanci investičních společností mají právo převést své náhrady do zahraničí.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

• V případě Egypta je mezi EU a touto zemí již od 25. 6. 2001 podepsána Asociační dohoda, která upravuje mimo jiné rovněž pravidla vzájemné obchodní výměny mezi Egyptem a členskými zeměmi EU.
• Asociační dohoda vstoupila v platnost 1. 6. 2004 a platí pro všechny členské země Evropské unie včetně ČR. Součástí je zóna volného obchodu, která odstranila tarifní opatření na průmyslové výrobky a usnadnila obchod se zemědělskými produkty.
• V červnu 2013 zahájily EU a Egypt rozhovory o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, jednání jsou v současné době pozastavena.
• V březnu 2024 podepsala EU s Egyptem dohodu o uzavření „strategického a komplexního partnerství“.

Smlouvy a memoranda s ČR

• Smlouva mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 19. 1. 1995. Smlouva vstoupila v platnost 4. 10. 1995. 
• Smlouva o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu. Smlouva byla podepsána 23. 3. 1997.
• Dohoda mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 29. 5. 1993.
• Dohoda o spolupráci mezi Česko-arabskou obchodní komorou a Federací egyptských obchodních komor. Podepsána 5. 3. 2000.
• Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti mezi vládami České republiky a Egyptské arabské republiky ze dne 13. 4. 2000.

• Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem energetiky a elektřiny EAR ze dne 27. 11. 1993.
• Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu EAR, včetně zřízení Smíšené obchodní komise z května 2013 (první zasedání se uskutečnilo v Káhiře v dubnu 2016).
• Memorandum o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy a Egyptskou federací průmyslu, podepsáno 31. 1. 2016 v Káhiře.

3.4. Rozvojová spolupráce

Egypt patří mezi příjemce rozvojové pomoci, hlavními donory jsou USA (prostřednictvím agentury USAID), EU (primárně skrze nástroj NDICI na roky 2021-2027), Německo (agentura GIZ) a Francie (AFD). Rozvojová pomoc ČR spočívá především v implementaci malých lokálních projektů.

Rozvojová spolupráce s ČR

Do roku 2019 spolupracovalo velvyslanectví v Káhiře s Asociací na pomoc nemocným rakovinou v egyptské oáze Dakhla 900 km na jih od Káhiry. Jejím prostřednictvím poskytoval v rámci malých lokálních projektů prostředky z oficiální rozvojové pomoci ČR nemocným. Zejména zdravotní zařízení významně usnadnila přístup k vyšetření a plnohodnotné péči, za kterou dříve museli cestovat stovky kilometrů. Roční příspěvek na malý lokální projekt v Dakhle se pohyboval kolem 300 000 Kč.

Pro rok 2024 české velvyslanectví podpořilo realizaci projektu organizace Assiut Young Businessmen Association (AYBMA) zaměřeného na školení ICT v provinciích Assiut, Qena a Minya. Obdobný projekt s organizací AYBMA velvyslanectví realizovalo také v roce 2025, jehož cílem bylo vyškolit v oblasti ICT (grafický design a digitální marketing) 120 nezaměstnaných a nekvalifikovaných mladých venkovských a hendikepovaných žen z provincií Assiut, Sohag a Luxor. Díky projektu si účastnice zvýšily své odborné kompetence a kvalifikaci poptávané na pracovním trhu, AYBMA jim rovněž zprostředkovala odborné stáže u partnerských firem.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Voda a životní prostředí

Egypt trpí nedostatkem vody z důvodu rychle rostoucí populace, klimatické změny i stále nedokonalého vodního managementu. Země potřebuje zajistit 114 mld. m3 ročně, zatímco k dispozici má pouze 60 mld. m3, plynoucích téměř výhradně (z 97 %) z povodí Nilu. V budoucnu bude tento deficit bude prohlubovat, k tomu se Egypt obává dopadů napouštění etiopské přehrady GERD.  Aby mohl Egypt těmto výzvám čelit, v rámci národní strategie chce do roku 2050 investovat až 30 mld. USD do projektů na navýšení kapacity a účinnosti vodovodního systému včetně čištění odpadních vod, zavedení moderních zavlažovacích systémů v zemědělství, modernizace kanálů a zařízení na odsolování mořské vody. S ohledem na téměř 3000 km mořského pobřeží podporuje Egypt pod hlavičkou iniciativy „Čisté oceány“ projekty snižující znečištění oceánů a ochranu korálů, se zvláštním zaměřením na likvidaci plastů. České firmy mohou nabídnout moderní řešení pro nakládání s plasty a jiným škodlivým materiálem, likvidaci škodlivých odpadů či konzultační služby v těchto segmentech. Důraz klade vláda také na modernizaci a rozvoj Horního Egypta, který se vyznačuje zastaralými metodami zavlažování úrodné půdy.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Rozvoj kapacitně a často i kvalitativně nevyhovujícího zdravotnického systému v Egyptě vyžaduje masivní investice do výstavby nových zařízení, výroby či dodávek vybavení, a spolu s rychle rostoucí populací bude potřeba stále palčivější. Veřejné investice do zdravotnictví mají ve fiskálním roce 2025/26 dosáhnout 86 mld. egyptských liber. Mezi klíčové projekty pro roky 2025/26 patří dokončení 47 nemocnic, rozvoj a vybavení 27 psychiatrických zařízení a 11 plazmatických center. Investiční plán rozvoje egyptského zdravotnického systému do roku 2030 počítá s rozmachem celkem 133 nemocnic s odhadovanými náklady v přepočtu 100 mld. Kč. Vedle potřeby až 38 tisíc nových nemocničních lůžek bude třeba zajistit vybavení stovek sesteren, operačních sálů a dialyzačních zařízení. Od koronavirové krize roste v Egyptě poptávka po využití telemedicíny. Příležitosti se nabízejí v dodávkách digitálních ultrazvuků, stetoskopů nebo dermatoskopů aj. Egypt dále stojí zejména o spolupráci v oblasti všeobecného ošetřovatelství a onkologické péče, poptává též hotová léčiva pro onkologicky nemocné pacienty.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Egypt je vzhledem ke klimatické změně, demografickému růstu i globálnímu růstu cen potravin a energií odstartovanému ruskou agresí vůči Ukrajině a umocněnému vnějšími tlaky nucen podnikat opatření, která odvrátí bezprostřední krizi i stabilizují situaci v dlouhodobém horizontu. Kromě vědecko-technické spolupráce v těchto oblastech se partnerství nabízí také v případě pokročilých technologií při budování nových chytrých měst. Rozvoj potom zažívá i kosmický program, kde má Egypt ambice stát se lídrem na africkém kontinentu. Možnosti vzájemné spolupráce mezi Českem a Egyptem se nadále nabízejí na poli kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Možnosti vzájemné spolupráce mezi ČR a Egyptem se nacházejí i na poli specializovaného tréninku a školících programů. Největší zájem má Egypt o školení v oblasti zdravotnictví (zdravotní sestry, lékaři specializovaných oborů), strojního inženýrství nebo ICT.

▶ Energetika

S ohledem na rostoucí populaci, plány na větší lokalizaci průmyslu do země i energeticky náročná odvětví představuje energetika pro Egypt jeden z klíčových sektorů. Odhadovaný podíl energetického sektoru na HDP přesahuje 13 % a v Egyptě je zároveň patrná stále silnější potřeba nahrazovat tradiční fosilní paliva obnovitelnými a udržitelnými zdroji energie. Velkým tématem egyptské energetiky je přechod na obnovitelné zdroje energie. Egypt oznámil ambiciózní plán do roku 2028 vyrobit 10 GW energie z obnovitelných zdrojů jako součást programu NWFE (nexus voda, potraviny a energie). Oblast Suezského zálivu je příznivá pro rozvoj větrných elektráren, v průměru zde rychlost větru dosahuje 8–10 m/s, probíhají proto rozsáhlé projekty výstavby větrných farem, které mají za ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2030 až 14 GW větrné kapacity. Rychlý populační růst má za následek i enormní množství komunálního odpadu, jehož Egypt vyprodukuje cca 60 000 tun každý den. Na významu proto nabývá výroba energie z odpadu. Masivní investice a pobídky plánuje egyptská vláda v případě zeleného vodíku, který je považován za klíčové palivo pro dekarbonizaci těžkých průmyslových procesů a skladování obnovitelné energie ve velkém měřítku.

▶ Dopravní infrastruktura

Rozvoj dopravní sítě v Egyptě je velmi dynamický a výstavba i modernizace stávající infrastruktury zahrnuje jak dopravu silniční a kolejovou, tak i přepravu vzduchem a po vodě. Probíhá kapacitní navyšování a postupná privatizace sítě 28 civilních letišť a modernizace 18 obchodních přístavů. Důraz klade Egypt na rozšiřování železniční sítě a postupné propojování země vysokorychlostními tratěmi. Rozšiřování se týká i káhirského metra a alexandrijské tramvajové trati. Stále se také rozvíjí nová města včetně „smart cities“, kde vznikají příležitosti pro české firmy z oblasti ICT, řízení dopravy, parkování či konzultačních služeb. Pokračují i investice do „zelených projektů“ v dopravě, které jen ve fiskálním roce 2023–24 dosáhly výše 115 mld. egyptských liber. Výraznou proměnou prochází egyptská železnice, obrovské investice proudí jak do kompletního zhušťování a digitalizace železniční sítě (která v Egyptě zahrnuje 10 500 km a více než 80 nádraží), tak do modernizace vozového parku. Největšími a finančně nejnáročnějšími projekty je výstavba sítě vysokorychlostních tratí, lehká kolejová doprava a jednokolejnicová dráha („monorail“), která propojí Káhiru s Novým administrativním hlavním městem na východě a s Městem 6. října na západě.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Egypt dlouhodobě cílí na podporu domácí produkce vojenského materiálu a posílení pozice na africkém trhu, kde co do počtu vojáků (1,2 mil.) představuje již tak největší vojenskou sílu. Vybavení ozbrojených sil je však často zastaralé nebo nedostatečné a vyžaduje výraznou modernizaci. Dlouhodobě nestálá bezpečnostní situace v sousední Libyi a Súdánu představují pro Egypt velkou výzvu s ohledem na ochranu hranic. Egypt je také nucen posílit bezpečnost, aby zabránil důsledkům války v Gaze i zhoršené bezpečnostní situaci v Rudém moři, která se negativně podepisuje na jeho příjmech z provozu Suezského průplavu. Z českých výrobků země dlouhodobě projevuje zájem o lehké palné zbraně, pozemní techniku včetně podvozků či výrobky duálního charakteru pro těžební potřeby (důlní výbušniny, speciální chemikálie aj.) i infrastrukturní projekty (výrobky na detonační práce při výstavbě silnic, železnic apod.).

▶ Těžební a ropné technologie

Přes snahu o posílení obnovitelných zdrojů energie patří především těžba ropy a zemního plynu v Egyptě stále mezi důležitá odvětví s potenciálem dalšího rozvoje. Země nemá doposud zmapované veškeré lokality nerostných surovin a do budoucna počítá s rozdělováním dalších koncesí. Rozšiřuje se průzkum těžby zlata, Egypt však disponuje i nalezišti například niobu a tantalu a vzácných zemin. Významná je také těžba a zpracování fosfátu, jednoho z klíčových vstupů výroby hnojiv. Příležitosti se nabízejí v inovativních řešeních spojených s provozem a environmentální zátěží těžby. Kromě výrobců a dodavatelů vybavení do dolů a rafinérií se mohou uplatnit i firmy poskytující služby v oblasti odborného poradenství, vrtání, chemických zkoušek i geologického průzkumu a hledání nových ložisek obecně.

Mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Co by měl český exportér znát před vstupem na egyptský trh:

Egypt je oblíbenou turistickou destinací, a tak je často podceňovaný. neboť „všichni tam už byli“. Na druhé straně se mylně předpokládá, že zde všechno funguje podobně jako na evropském trhu. Je nutné přesvědčit egyptského partnera, že právě nabízené zboží nebo technologie je lepší, než má konkurence, a to i cenově. O Egypt usilují nejenom firmy z Evropy, ale i USA a čím dál více i Asie. Firemní prezentace musí být zaměřena cíleně na potřeby zákazníka.

Doporučujeme se obrátit na dokument Kultura obchodního jednání Egypt zpracovaný MZV.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Egyptská jména zpravidla nemají formát, na který jsme zvyklí z Evropy (křestní jméno, příjmení) a zahrnují často čtyři i více jednotlivých jmen, což se týká i vizitek. Vzhledem k obtížnosti porozumět, které z více jmen je a není vhodné používat při oslovení egyptského obchodního partnera, je dobré si oslovování se svým partnerem vyjasnit hned na počátku. Důraz je zde kladen na psaní a používání titulů před jmény (Dr, Prof, Eng), které se často kombinují. Mnoho egyptských byznysmenů pochází z armády, v takovém případě je při komunikaci vhodné vést v patrnosti i jejich hodnost.

4.3. Obchodní schůzka

Čas plyne v Egyptě jinak, než je Středoevropan zvyklý. Kdo chce podnikat v Egyptě, musí se přizpůsobit místnímu tempu a zvyklostem. Nedochvilnost při obchodních schůzkách a jednáních je záležitost poměrně rozšířená. Pracovní doba zde končí většinou kolem čtvrté hodiny odpoledne a ze strany zaměstnanců není k práci přesčas zpravidla příliš velká ochota. Kladen velký důraz na vzájemnou výměnu vizitek. Účastník obchodního jednání může očekávat od svého obchodního partnera pozvání na oběd či na večeři. Egypťané jsou národem pohostinným, společenský oběd může trvat dvě hodiny i déle.  Vhodným a opětovaným zvykem je předání vhodného dárku obchodnímu partnerovi přiměřeného jeho postavení.

Načasování jednání

Nepříliš vhodným obdobím pro obchodní jednání je postní měsíc Ramadán, kdy se rytmus celé společnosti podřizuje dennímu půstu a přesunutí aktivity obyvatelstva spíše do nočních hodin. Během Ramadánu je navíc zkrácena i pracovní doba. V Egyptě se dodržuje řada náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance. Pravděpodobný kalendář svátků, které jsou zde hojnější než v ČR, je vhodné si předem opatřit. Pracovní týden je zde od neděle do čtvrtka. Jednání doporučujeme sjednávat od 10 hodin dopoledne. Důležitým aspektem etikety je podání ruky. V případě podání ruky mužem ženě muslimce může být podání ruky odmítnuto. Při setkání si muži obvykle podávají ruku a druhou kladou na partnerovo rameno. Během jednání, ale také kdekoliv jinde, doporučujeme si dávat pozor na styl sezení. Pokud si dáváte nohu přes nohu, směřujte podrážky bot směrem k zemi a ne k člověku. V Egyptě, zejména pro starší generaci lidí je tento zvyk považován za velmi nedůstojný a může daného člověka urazit. V Káhiře či Alexandrii počítejte s dopravními zácpami na ulicích, není rozumné si sestavovat časově napjatý program.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Zdlouhavost jednání bývá pro středoevropské obchodníky poněkud vyčerpávající. Jen úvodní zdvořilosti mohu zabrat čtvrthodinu. Není pak zvykem pouštět se do obchodního jednání hned na začátku schůzky, vždy tomu předchází rozhovor o mimopracovních věcech. Pro arabský svět, Egypt nevyjímaje, jsou typické pro úvod konverzace dotazy spíše osobního charakteru, tj. na zdraví, rodinu, děti, případně na další rodinné příslušníky. Vhodným tématem jsou první dojmy z cesty a samozřejmě egyptská kultura. Naopak se nedoporučuje zapřádat rozhovor na náboženská témata, také Egypťané hodnotí vlastní moderní historii jinak, než jsme zvyklí z našich pramenů. Připravte se na to, že oficiální jednání může být přerušováno telefonáty či konzultacemi s jinými pracovníky. Egypťané to neberou jako projev nezdvořilosti.

Jací jsou egyptští obchodníci?

Egyptský obchodník je většinou velice zkušený a znalý svého oboru. Před jednáním s egyptským obchodním partnerem je třeba počítat s tím, že ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalšího jednání. Při jednáních, především ve státní sféře, je poměrně běžné, že některé otázky jsou znovu otevírány, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Egypťané jsou hovorní a velmi rádi debatují. Nedivte se, pokud vaši partneři budou hluční a budou uplatňovat mistrnou gestikulaci. Vztah Egypťanů k času a životu vystihují některé často používané fráze jako například: Bokra – zítra, Máleš (nemá smysl dělat si starosti), Inšalláh (bude-li si bůh přát).

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Zejména ve státních podnicích, ale i v soukromém sektoru je dodržována přestávka na modlitbu. Ze stejného důvodu může být v kterémkoliv okamžiku přerušeno i právě probíhající obchodní jednání. Tato skutečnost však vyžaduje ze strany obchodního partnera toleranci.

Jak nakládají egyptští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Egyptští obchodníci jsou snad až na výjimky zkušenými podnikateli. Pro Araby je totiž smlouvání přirozený způsob jednání, který mají v krvi. Zpravidla ovládají světové jazyky a znají psychologii evropského partnera. Řada z nich absolvovala ve světě prestižní univerzity. O to důkladněji je třeba se připravit na obchodní jednání s egyptskými partnery.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

V Egyptě je zpravidla nevhodné nabízet alkohol při jednáních, je třeba si dát velký pozor, jelikož větší část egyptské populace je muslimská. Na druhou stranu ne všichni Egypťané zákaz požívání alkoholických nápojů dodržují. Proto je dobré nechat případnou iniciativu k objednání alkoholických nápojů na egyptském partnerovi. V Egyptě je nutno věnovat pozornost hygienické úrovni stravovacích zařízení, tzn. není vhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny a nebalené vody, vyvarovat se „čerstvým“ vymačkaným ovocným džusům.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Při formálních příležitostech a schůzkách nosí muži i ženy společenský oděv. Tato zásada je dodržována i při obchodních jednáních, zejména jsou-li vedena na vyšší úrovni. Při jednáních v nejteplejších letních měsících je možno sako odložit. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny. Jedná se o muslimskou zemi a je nezbytné k tomu přizpůsobit chování, ale i oblékání by mělo odpovídat místním zvyklostem, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty, halenky bez výrazného výstřihu a s rukávy.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení, jako je obchodní ředitel, je více než žádána. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nicméně větší důvěra je zde nakloněna mužům.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Jestliže budete pozváni do rodiny, ze zdvořilosti je lepší pozvání odmítnout. Teprve po přesvědčování můžete souhlasit. Večeře se nezřídka protáhne do pozdních večerních či ranních hodin. Vítané bude, pokud hostiteli přinesete dárek, například bonboniéru, ale třeba i broušené české sklo.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Obecně platí, že není potřeba využívat služeb tlumočníka, je však vhodné se s partnerem předem poradit pro případ, že by se pro jednání v angličtině necítil sebejistý.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Jako jednací jazyk je používána téměř výhradně angličtina. Pokud by však obě strany byly schopny jednat v arabštině, mělo by jednání jistě přátelštější a možná i rychlejší průběh. Obecně však platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Existují nějaká komunikační tabu?

K islámu se hlásí většina místního obyvatelstva, tj. přes 90 %, zbývající část tvoří téměř výhradně Koptové a pravoslavní křesťané. A proto je vhodné se vyvarovat dvojsmyslným žertům na náboženská témata, ale také tématům se sexuálním podtextem. Vhodné je také se vyvarovat konverzaci o vepřovém a alkoholu.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

V Egyptě je určitě velmi důležité osobní jednání, není možné se spoléhat na internet a dělat obchod od stolu. Navíc osobní setkání je absolutně nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu. K urychlení komunikace doporučujeme komunikovat raději přes telefon a aplikaci WhatsApp než e-mail.

4.5. Doporučení

Doporučení podnikatelům, kteří se chystají do Egypta

• Nespěchejte, buďte trpěliví a navažte osobní vztahy.
• Je nezbytné si založit vlastní pobočku nebo nalézt skutečně prověřeného egyptského zástupce, který musí být registrován v rejstříku dovozců.
• Nabídněte mu exkluzivitu, zpočátku jen na omezenou dobu.
• Při jednání je důležité věnovat se platebním instrumentům, z nichž nejvhodnější je potvrzený neodvolatelný akreditiv s co možná nejjednoduššími podmínkami, aby nedocházelo k průtahům s platbami.
• Dohodnuté schůzky nebo jiné termíny raději průběžně ověřujte a připomínejte se.

4.6. Státní svátky

V Egyptě je uznáváno větší množství svátků. Vzhledem k tomu, že islámský kalendář je lunární, jsou muslimské svátky pohyblivé a meziročně se v kalendáři posunují na dřívější termín o asi 11 dní oproti předchozímu roku. Co se týče náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance.

Přehled svátků v roce 2025:

– Koptské Vánoce – 7. ledna

– Den revoluce – 25. ledna

– Eid Al Fitr – konec Ramadánu – 29. března – 2. dubna

– Den osvobození Sinaje – 25. dubna

– Svátek práce – 1. května

– Sham El Nessim – 21. dubna

– Eid Al Adha (svátek obětování)  – 6. června – 9. června

– Den revoluce – 30. června

– Islámský nový rok – 26. června

– Den revoluce – 23. července (23. 7. 1952)

– Narození proroka Mohameda – 4. září

– Den ozbrojených sil – 6. října

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží od mléčných produktů přes kosmetiku po elektrospotřebiče, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady.

Administraci registrace zajišťuje úřad pro kontrolu dovozu a vývozu General Organization for Export and Import Control (GOEIC), který podléhá Ministerstvu obchodu a průmyslu (Ministry of Trade and Industry, MTI). Právě ministr je poslední instancí registračního procesu a v mnoha případech není jeho zdlouhavost způsobena aparátem GOEIC, ale připravené certifikáty dlouho čekají na rozhodující podpis ministra.

Egypt povinnou inspekci, která se dříve týkala textilního zboží a obuvi, rozšířil vyhláškou 991/2015 o 23 dalších komoditních skupin od čokolády přes kosmetiku, mléčné produkty a motocykly až po pračky. Egyptská vláda však exportérům značně zkomplikovala situaci, když v červenci 2019 nečekaně zrušila akreditaci několika zahraničním inspekčním společnostem včetně renomovaných nadnárodních firem, což postihlo i řadu českých exportérů. Pro některé výrobní obory totiž nebyla v ČR akreditována žádná inspekční společnost, přičemž egyptské předpisy neumožňovaly využití služeb státem uznávaných firem působících v jiných zemích EU. Pod tlakem diplomatického zastoupení EU v Egyptě přistoupil úřad GOEIC na zmírnění podmínek uznávání inspekčních certifikátů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu Egypta vydalo v únoru 2022 nařízení 96/2022, kterým se mění nařízení 991/2015 o inspekci dovážených potravin egyptskou General Organization for Export and Import Control (GOEIC). Nařízení stanovovalo povinnost kontroly vybraných produktů při jejich dovozu jak Národním úřadem pro bezpečnost potravin tak GOEIC – docházelo tak ke dvojitým kontrolám a velkým časovým průtahům při proclení v egyptských přístavech a na letištích. Nyní probíhá u potravinových produktů pouze kontrola Národního úřadu pro bezpečnost potravin. Tímto nařízením se nemění nařízení 43-2016 o povinné registraci dovozců vybraných produktů.

Egyptské ministerstvo financí oznámilo povinnost pro všechny importéry dovážející zboží do Egypta od července 2021 používat elektronický systém předběžné registrace – Advance Cargo Information system/ACI. ACI je elektronický celní systém, který vyžaduje po dovozcích nahrání všech potřebných dokumentů na stanovený portál před vysláním nákladu z domovského přístavu/letiště/či jiné platformy. Elektronický systém umožní egyptským úřadům monitorovat zboží a aplikovat systém řízení rizik. Při registraci na ACI získají dovozci jedinečné předběžné registrační číslo. ACI zavazuje společnosti, aby při importu do země předložily kódy identifikující prodejce, přístav a zemi původu (formulář EURO1), popis nákladu, formulář č. 4 pro platbu celních poplatků a další příslušné informace. Více informací k systému je k nalezení na webových stránkách NAFEZA.

Zrušení požadavku egyptského vlastnictví pro dovoz zboží pro komerční obchodování – Koncem roku 2023 vydal Egypt zákon, kterým ruší požadavek na 51 % minimálního egyptského vlastnictví firem, a umožňuje dovoz zboží i společnostem, které budou zcela vlastněné zahraničními akcionáři. Podle tohoto zákona jsou egyptské společnosti se zahraničními akcionáři, které drží většinu jejich akcií až do výše 100 %, oprávněny žádat o dovozní licenci, pokud splňují další kvalifikační podmínky pro licenci, jako jsou minimální kapitál nebo obrat. Doba platnosti licence pro tyto subjekty však bude omezena na 10 let s možností prodloužení o dalších 10 let. Stávající společnosti částečně vlastněné zahraničními akcionáři (až 49 %) dostávají licenci s platností na pět let, kterou lze prodloužit na neomezenou dobu. Novela vstoupila v platnost 30. října 2023.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Mezi základní registrační údaje patří:

• jméno společnosti
• adresa v mateřské zemi
• výpis z obchodního rejstříku mateřské společnosti
• výpis ze stanov mateřské společnosti
• kapitálová informace o mateřské společnosti
• druh činnosti
• adresa kanceláře v EAR
• jméno a adresa právního zástupce v EAR s nótou potvrzující činnost pro zakládanou společnost
• jméno představitele kanceláře
• adresa bydliště představitele kanceláře
• plná moc představitele kanceláře na zřízení bankovního konta v EAR pro převod valut

Všechny doklady musí mít arabský překlad a superlegalizaci z velvyslanectví EAR v příslušné zemi. Následně provádí vládní investiční agentura General Authority for Investment (GAFI), Companies Department, schvalovací řízení. Pro usnadnění procedury zřizování kanceláře resp. společnosti v Egyptě zavedla GAFI koncept jednoho kontaktního místa (One-Stop-Shop), které žadateli umožní realizovat potřebné administrativní procedury na jednom místě a které tím byrokratický proces významně urychlí. Centrální úřad One-Stop-Shop sídlí v Káhiře (viz níže), celkem se po celém Egyptě nachází 14 center pro investory. Zpravidla je také nutné českou společnost zaregistrovat u General Authority for Export and Import Control (GOEIC), která vyžaduje pověření egyptského zástupce prostřednictvím autorizačního dopisu a poskytnutí potřebných dokumentů dle typu zboží (certifikát ISO nebo ochranná známka WIPO společnosti).

GAFI – Investment Services Branch in Cairo

• Tel.: +20-2-2405 5425
• E-mail: gafi-info@gafinet.org
• Web: www.gafi.gov.eg

GOEIC – General Organization for Export and Import Control

• Tel. hotline 19591
• email: customercare@goeic.gov.eg
• Web: https://www.goeic.gov.eg/en

5.3. Marketing a komunikace

Státem vlastněný a široce distribuovaný deník al-Ahrám má z hlediska inzerce největší dopad. Strategicky umístěná reklama v novinách nebo časopisech může přinést dobré výsledky. Televizi sledují všichni obyvatelé (98,8 %) bez ohledu na vzdělání a televizní reklama je proto velmi efektivní. Další formou propagace jsou často používané billboardy, neonové reklamy na střechách, pomalované stěny a střechy domů inzerující různé zboží, e-mailová, reklamní poštovní kampaně a reklamy na sociálních sítích. V Egyptě jsou časté výstavní akce zaměřené buď specificky, nebo pro veřejnost. Probíhají převážně na plochách káhirského mezinárodního výstaviště (organizuje General Organization for International Exhibiton & Fairs – GOIEF) nebo v Cairo International Convention & Exhibition Center (CICEC). Při vytváření marketingové strategie je třeba brát v úvahu místní zvyklosti a vyvarovat se zejména politickým a náboženským tématům.

Elektronická média se sice v zemi rychle rozšiřují, ale kvalita telekomunikačních linek a internetového připojení je převážně ve venkovských oblastech relativně nízká. Místní instituce a firmy mají proto své webové stránky často velmi zanedbané, nepřehledné a neaktuální, povětšinou jsou pouze v arabštině a chybí anglická mutace. V posledních letech, tak jako ve zbytku světa a s ohlasem na výražně mladou populaci, prudce stoupá vliv sociálních sítí, zejména Facebook, Instragram, X, YouTube a TikTok. Podstatně tak roste i význam reklamy sdílené prostřednictvím nových médií.

Co se nejvýznamnějších deníků týče, většina je dostupná v listinné podobě i na internetu a některé z nich (Al Ahram, Business Today Egypt) mají i verzi v angličtině.

Některé vybrané deníky a týdeníky vhodné pro inzerci:

• Al Ahram
• Al Akhbar
• Al Gomhuria
• Al Wafd

týdeníky:

• Akhbar Al Yom
• Al Ahram Weekly
• Akher Saa
• Rose al Youssef
• Al Ahram Hebdo
• Nosf El Donia
• Hawaa

ekonomické publikace :

• Al Ahram Al Iktisadi
• Al Alam Al Yom
• Egypt Today and Business Today
• Business Monthly
• Cairo Times

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Zákon na ochranu duševního vlastnictví č. 82/2002 plně pokrývá všechny požadavky kladené na takový zákon i z hlediska zahraničních subjektů.

• patenty a užité modely
• výkresy integrovaných obvodů
• ochranná známka, ochranná značka a geografické značení
• průmyslový vzor, autorské právo a související práva
• ochrana rostlinných druhů

Egypt je signatářem Pařížské konvence o ochraně intelektuálního vlastnictví a  rovněž Madridské smlouvy o mezinárodní registraci obchodních značek.

Obecně platí, že jakákoliv osoba, ať už egyptského nebo cizího původu, která je aktivní v teritoriu a jejíž země je členem WTO,  nebo je v recipročním vztahu s Egyptem, má právo zažádat o patent, ochrannou známku nebo jinou ochranu duševního vlastnictví ve smyslu zákona. Patenty, ochranné známky či potvrzení autorských práv jsou vydávány egyptským Patentovým úřadem nebo jednotlivými kompetentními ministerstvy, zpravidla do jednoho roku po podání žádosti a zaplacení poplatku. Při schvalování žádostí se prioritně kontroluje, zda cokoliv neodporuje veřejnému pořádku, morálce nebo nejsou žádosti v souladu s ochranou životního prostředí, lidského zdraví apod.

Patenty – ochrana se uděluje na 20 let od data žádosti. Držitel patentu má právo jakkoliv nakládat se svým patentem.

Obchodní značky – zde se ochrana uděluje na 10 let s tím, že je možné zažádat o prodloužení o dalších 10 let.

Autorské právo –  je udělováno na 50 let, kdy automaticky zaniká. Autor může samozřejmě udělit právo nakládat s jeho vlastnictvím jiným osobám.

Průmyslové vzory a modely – po zaregistrování je ochrana zajištěna v délce 5 let, s možností prodloužení o dodatečných 5 let.

I přes jistý posun v posledním období jsou v Egyptě porušovány všechny druhy autorských práv. Jedná se zejména o nedovolený přetisk knih, padělání ochranných známek, porušování patentů, krádeže obchodního tajemství apod. Ochrana práv duševního vlastnictví je v Egyptě stále teprve na začátku cesty k jejich prosazování, ke kterému Egypt nutí všechny uzavřené smlouvy a dohody s EU a dalšími světovými organizacemi.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky – tendry – jsou vypisovány v souladu se zákonem č. 182/2018 a platí pro všechny vládou řízené instituce v civilním i vojenském sektoru – ministerstva, departmenty, guvernoráty, veřejné organizace atd. – pokud nejsou z tohoto zákona vyjmuty.

Zmíněný zákon nařizuje zahraničním subjektům podání nabídky do tendru výhradně prostřednictvím egyptského obchodního zástupce. Znamená to, že tendrové podmínky mohou být získány (zakoupeny) od vydávajících vládních institucí pouze prostřednictvím obchodních zástupců. Zpravidla je součástí podání nabídky do tendru administrativní poplatek v řádu několika set až tisíc USD dle velikosti zakázky. V tendrových podmínkách jsou velmi detailně specifikovány povinnosti dodavatele, zatímco závazky druhé strany jsou značně obecné. Proto je zapotřebí věnovat studiu tendrových dokladů včetně všeobecných podmínek zvýšenou pozornost. Při podpisu kontraktu je třeba pečlivě zvažovat ustanovení pod body vyšší moc, konečné převzetí zařízení, čerpání záruky za provedení, řešení sporů, atp.

V praxi jsou však egyptské státní instituce schopné zajistit si výjimky z výše uvedených ustanovení zákona a odvolání proti těmto výjimkám je mnohdy velmi problematické, i když ne zcela bezpředmětné. Informace o vypsání tendrů státními úřady a společnostmi jsou obvykle zveřejňovány v denním tisku nebo některými institucemi avizované na svých internetových stránkách.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Dne 29. prosince 2022 byl konečně v důsledku dohody s MMF (Mezinárodním měnovým fondem) centrální bankou Egypta stažen požadavek potvrzeného akreditivu ke všem dovozům. Bez ohledu na to však zahraniční subjekty vyvážející zboží do Egypta čelily prodlevám s placením za své zboží po celý rok 2023, často ne vinou egyptských dovozů, ale spíše jejich bank (resp. centrální banky jako takové), které platby v zahraniční měně přísně limitovaly. V první polovině roku 2024 se díky investici od Spojených arabských emirátů za desítky miliard USD, navýšení půjčky Mezinárodního měnového fondu a uvolnění kurzu egyptské libry situace výrazně zlepšila a většina nevyřízených záležitostí byla postupně úspěšně urovnána. Díky tomu se zlepšila i očekávání firem, a celkově tak poklesl tlak na zahraniční měnu. Převody egyptské libry na devizy nicméně zůstaly problematické i v roce 2025; často podléhají schválení centrální banky, což vede k dalším prodlením a obtížné předvídatelnosti peněžních toků. Všeobecně je tak při podnikání v Egyptě potřeba stále počítat s delšími lhůtami při platbách za zboží.

Případné obchodní spory je vždy lepší řešit smírnou cestou. Případné arbitráže nebo soudní procesy se v Egyptě mohou protáhnout na mnoho let a často s velmi nejistým výsledkem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

Pro vstup do EAR je vyžadován cestovní pas s platností nejméně šest měsíců od vydání víza. Vízum získá žadatel na Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze nebo zakoupí na letišti v Egyptě v hodnotě 25 USD. Další možností je nákup s předstihem přes internetové stránky Egypt e-Visa Portal. Vízum má podobu štítku, který se vlepuje do pasu.

Profesionální kamery a fotoaparáty

Fotografování a filmování je zakázáno u vojenských a policejních osob a strategických objektů, mostů a kanálů. Obecně se nedoporučuje procházet se městy s velkým viditelným fotoaparátem. 

Služby

Ceny v egyptských hotelích jsou stanoveny v závislosti na jejich úrovni, tradici a kvalitě. Obvykle se uvádí, že s ohledem na evropský standard jsou přijatelné hotely označené jako čtyřhvězdičkové a vyšší. V Egyptě je nutno věnovat náležitou pozornost nejen hygienické úrovni stravovacího zařízení, ale stravování vůbec, tj. i z místních zdrojů. V této souvislosti je nezbytné upozornit, že pro evropského strávníka je nevhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny (zvláště hlávkového salátu, lusků, jahod atp.) a nebalené vody, včetně ledu přidávaného do limonád.

Doprava

Turistická místa v EAR jsou propojena relativně hustou a spolehlivou sítí vlakového, autobusového a leteckého spojení. Ve městech funguje hromadná městská doprava zajišťovaná státními autobusy, ta je však pro Evropana neznalého místních poměrů a jazyka téměř nepoužitelná. Káhirské metro naopak zajišťuje levný a relativně pohodlný způsob přepravy. Vedle státních dopravních prostředků spojení zajišťují soukromé mikrobusy a zejména relativně levné taxíky (k dispozici jsou též aplikace pro osobní přepravu Uber, InDrive, Careem a další). 

Územní omezení

Kdo chce navštívit lokality v blízkosti libyjských hranic nebo území mimo silnice na Sinaji, potřebuje povolení od Ministerstva vnitra. Stále existují neodkrytá minová pole z předešlých válek, často “značená” pouze ostnatým drátem. Nedoporučuje se proto sjíždět ze silnic a překračovat takto označená území. Rovněž se nedoporučují navštěvovat správní oblasti střední části země (města Minia, Malawi, Sohag, Asijút, Kena), kde není bezpečnostní situace pro individuální ani organizovanou turistiku zcela příznivá (aktuální informace – viz webové stránky ZÚ Káhira).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Základním principem je skutečnost, že Egypt nepodporuje zaměstnávání cizinců, a to kvůli nezaměstnanosti a stále se zvyšující populaci. Nutné je získat pracovní povolení předem. Uděluje se v délce 12 měsíců a vedle vyplněné žádosti a kopie pasu musí být přiložen i certifikát o vyšetření na AIDS. Pracovní povolení uděluje Ministerstvo práce, které vyžaduje maximální detaily o osobě, která žádá o pracovní povolení (jméno firmy a její domicil, předmět a odvětví podnikání, zastávané funkce, způsob úhrady výdělku apod.).

Pracovní povolení je vydáváno na 1 rok a poté je třeba každý rok žádost obnovovat. Vydání pracovního povolení vyjde na cca 21 000 EGP/rok.

Právní základna:

Zákoník práce č. 12 z roku 2003 – článek č. 28 stanovuje povinnost pracovního povolení pro cizince

Dekret čís. 135 z roku 1996 – upravuje podmínky a způsoby vydání pracovního povolení pro cizince

Dekret čís. 469 z roku 1995 – upravuje organizaci a proces k získání pracovního povolení pro cizince

Dekret čís. 2 z roku 1979 – o zaměstnávání zahraničních expertů

5.9. Veletrhy a akce

Významné výstavy a veletrhy v Egyptě v roce 2025

13. 2. 2025 – 15. 2. 2025 Cairo Fashion & Tex Expo 2025 – Cairo Fashion & Tex Expo is the premier trade event in Egypt, bringing together industry leaders, designers, and manufacturers from across the fashion and textile sectors

12. 5. 2025 – 14. 5. 2025 WATREX Expo 2025 – The International Exhibition and Conference for Water and Wastewater

24. 5. 2025 – 27. 5. 2025 EGY BEAUTY & CLEAN EXPO – Egypt and Africa International Beauty, Care and Cosmetics Fair. Cosmetics, Hair Products, Perfumes, Fragrances Industry, Packaging, Raw Material and Contract Manufacturing

17. 6. 2025 – 19. 6. 2025 – THE BIG 5 CONSTRUCT EGYPT – Egypt International Building & Construction Exhibition, showcasing cutting-edge innovations and technologies in the construction sector

14. 9. 2025 – 16. 9. 2025 – SAHARA – Exhibition for agriculture and food

12. 10. 2025 – 16. 10. 2025 Cairo Water Week 2025 – focuses on sustainable water management, addressing critical challenges through collaboration between policymakers, experts, and researchers

14. 10. 2025 – 16. 10. 2025 Egypt Energy 2025 – Egypt Energy 2025 is a key platform for industry leaders, innovators, and policymakers shaping the future of energy in the region

12. 11. 2025 – 13. 11. 2025 Destination Africa 2025 – Destination Africa 2025 is a platform designed to connect international buyers with Africa’s top textile, apparel, and home décor manufacturers

14. 11. 2025 – 16. 11. 2025 Autotech 2025 – Autotech 2025 is a vibrant exhibition dedicated to the latest advancements in the automotive aftermarket and service industry

1. 12. 2025 – 4. 12. 2025 Egypt Defence Expo (EDEX) 2025 – Egypt Defence Expo (EDEX) 2025 is a leading international defense and security exhibition showcasing the latest military technology, equipment, and innovations

9. 12. 2025 – 12. 12. 2025 Food Africa 2025 – Food Africa 2025 is the greatest international trade exhibition for the food and beverage industry in Africa, aligning with top suppliers, manufacturers, and buyers from around the world

18. 12. 2025 – 20. 12. 2025 AIRTECH EGYPT – Airtech shows the future of the Compressed Air Industry in the Middle East

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Egyptě
4 Dokki Str. 125 11 Giza (Káhira)
tel.: +20 233339700 – ústředna fax: +20 237485892
web: mzv.gov.cz/cairo
e-mail: cairo@embassy.mzv.gov.cz
ekonomické oddělení: commerce.cairo@mzv.gov.cz
konzulární oddělení: consulate.cairo@mzv.gov.cz
Mob. spojení po pracovní době a ve volných dnech na diplomatickou službu (vyhrazeno pro řešení mimořádných situací českých občanů) tel: +420 222 420 222

Pracovní dny Velvyslanectví jsou v souladu s místní zvyklostí neděle až čtvrtek, svátky naopak Velvyslanectví dodržuje dle českého kalendáře.

Spojení z letiště a z centra města:

Pro dopravu z letiště a centra města na Velvyslanectví ČR v Káhiře je nejlepší variantou použít taxi. Letiště nabízí taxi transfery na místě, taxi je možné sehnat v centru města podstatě všude a v jakoukoliv denní hodinu, možné je také využít příslušné mobilní aplikace (Uber apod.). V závislosti na aktuální dopravní situaci by cesta měla zabrat okolo 60 minut z letiště na Velvyslanectví v ČR.

Kancelář CzechTrade sídlí na stejné adrese jako Velvyslanectví ČR: 4, Dokki Street, Giza (Káhira), Egypt
Vedoucí kanceláře – Tomáš Rousek Tel: +202 33339727 Tel a Fax: +20 23760 2584
e-mail: tomas.rousek@czechtrade.gov.cz

CzechInvest, CzechTourism nejsou v Káhiře ani jinde v Egyptě v současné době zastoupena.

Česká centra sídlí na stejné adrese jako Velvyslanectví ČR.

Vedoucí kanceláře – Tereza Svášková
e-mail: svaskova@czech.cz
web: https://cairo.czechcentres.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Kontakty viz. název podkapitoly + další důležitá telefonní čísla

• stálá služba policie : 122
• první pomoc: 123
• turistická policie: 126
• dopravní policie: 128
• hasiči: 180

Zdravotnické služby ve státních nemocnicích mají ve srovnání s evropským standardem nízkou úroveň. Poskytovanou péči navíc znehodnocují pobyty příbuzných na pokoji a chodbách. Proto jsou cizincům doporučovány služby soukromých nemocnic, které jsou podstatně nákladnější, avšak péče a služby jsou na mnohem vyšší úrovni než ve státních zařízeních. Zacházení s pacienty je na soukromých klinikách lépe organizováno a je zajištěna například pooperační péče mnohem vyššího standardu než ve státních nemocnicích. Nicméně ani v soukromých zařízeních nedosahuje hygienická úroveň, ošetřovatelská péče a mnohdy i odborné služby standardu běžného v ČR.

Hlavní soukromé káhirské nemocnice jsou:

• As-Salam International Hospital, Corniche el-Nil, P.O.Box 388 – Maadi – Cairo, tel. +20 10 92001443
• Misr International Hospital, 12 Saraya Str., Dokki, Giza, tel. +20 0216010
• Dar al Fouad Hospital, tel. +20 2 38247248
• Saudi – German hospital Cairo, tel. +20 0216259

Lékárny mají hustou síť a jsou dobře zásobené. V Egyptě neexistuje systém zdravotního pojištění pro cizince. České cestovatele je třeba upozornit, že cena za intenzivní péči v soukromé nemocnici může být vysoká a je tedy nezbytné se pojistit v ČR. Orgány místní hygienické služby nevyžadují pro pobyt v Egyptě žádné závazné očkování. Mezinárodní očkovací průkaz není proto při vstupu do země požadován. Nicméně dle doporučení WHO (Světová zdravotnická organizace) patří k ochraně každého cestovatele do této oblasti očkování proti hepatitidě A, B a břišnímu tyfu. Při déle trvajícím pobytu na jihu Egypta se doporučuje preventivní použití antimalarik. Při návratu ze Súdánu po pobytu delším než jeden měsíc se vyžaduje platné očkování proti žluté zimnici. Telefonní číslo ministerstvem sociálního zabezpečení organizované „první pomoci“ či ambulance je 123. 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• www.idsc.gov.eg – informace vlády
• www.mfa.gov.eg – ministerstvo zahraničních věcí
• www.mti.gov.eg – ministerstvo obchodu a průmyslu
• www.mod.gov.eg – ministerstvo obrany a vojenské výroby
• www.civilaviation.gov.eg – ministerstvo civilního letectví
• emoves.moi.gov.eg – ministerstvo vnitra
• www.mohp.gov.eg – ministerstvo zdravotnictví
• www.moc.gov.eg – ministerstvo kultury
• moic.gov.eg – ministerstvo investic a zahraniční spolupráce
• mohesr.gov.eg – ministerstvo vyššího vzdělávání
• www.moee.gov.eg – ministerstvo elektřiny a obnovitelných zdrojů
• mof.gov.eg – ministerstvo financí
• www.agri.gov.eg – ministerstvo zemědělství a zúrodňování půdy
• www.manpower.gov.eg – ministerstvo pracovních sil
• mhuc.gov.eg – ministerstvo výstavby a městského výzkumu
• egymonuments.gov.eg – ministerstvo turismu a památek
• www.mwri.gov.eg – ministerstvo závlah a vodních zdrojů
• www.petroleum.gov.eg – ministerstvo ropného průmyslu a nerostného bohatství
• mcit.gov.eg – ministerstvo komunikací a informačních technologií
• www.mpbs.gov.eg – ministerstvo pro obchodní záležitosti
• www.eeaa.gov.eg – ministerstvo životního prostředí
• www.emys.gov.eg – ministerstvo mládeže a sportu
• mped.gov.eg – ministerstvo plánování a ekonomického rozvoje
• www.mts.gov.eg – ministerstvo dopravy
• moe.gov.eg – ministerstvo školství a technického vzdělávání
• moj.gov.eg – ministerstvo spravedlnosti
• ar.awkafonline.com – ministerstvo náboženských otázek
• www.msit.gov.eg – ministerstvo zásobování
• www.moss.gov.eg – ministerstvo sociální solidarity
• www.emigration.gov.eg – ministerstvo pro imigraci a záležitosti populace
• www.cbe.org.eg – Centrální egyptská banka
• eces.org.eg – Centrum ekonomických studií
• www.amcham.org.eg – Americká obchodní komora
• erf.org.eg – Economic Research Forum
• www.worldbank.org – daně, daňové předpisy, přehled zákonů
• www.eeas.europa.eu – Evropská komise (informace o obchodu EU – EG)
• policy.trade.ec.europa.eu – EU – Egypt Association Agreement