Hospodářské trestné činy

Odpovědnost v trestním právu

Chceme-li hovořit o odpovědnosti v trestním právu, je důležité si uvědomit, že musí být splněny určité podmínky dané zákonem. Především je potřeba vymezit pojem trestný čin, dále je též nutné správně vymezit osobu pachatele trestného činu, případně jeho zavinění.

Pojem trestný čin

Trestní zákoník dnes rozlišuje dvě kategorie trestných činů. Závažnější trestné činy se nazývají „zločiny“, méně závažné trestné činy se nazývají „přečiny“. Pojem „trestný čin“ zůstává zachován jako obecný pojem zahrnující jak zločiny, tak přečiny.

Přečiny jsou všechny nedbalostní (blíže viz pojednání o zavinění) trestné činy a ty úmyslné trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.

Zločiny jsou pak všechny ostatní trestné činy, tj. trestné činy, které nespadají do kategorie přečinů.

Trestným činem je pouze takový protiprávní čin, který je trestním zákoníkem označen za trestný a který vykazuje znaky v zákoně uvedené.

Pachatel trestného činu

Aby mohla být fyzická osoba (a potažmo také právnická osoba, jak se dozvíme v článku níže) stíhána za trestný čin, je nutné současně naplnit více zákonných předpokladů. Především musí být fyzická osoba starší 15 let (v tom případě hovoříme o mladistvých, jejichž trestní odpovědnost však nevzniká v plném rozsahu) resp. 18 let (plná trestní odpovědnost). Trestní odpovědnost osob mladších 15 let je vyloučena. Druhou podmínkou je, aby fyzická osoba v době spáchání trestného činu nebyla nepříčetná. Nepříčetností se rozumí takový stav, kdy v důsledku duševní choroby osoba nemůže rozpoznat protiprávnost svého činu nebo ovládat své jednání.

Do 31. prosince 2011 mohla být pachatelem hospodářského (ostatně jako i jakéhokoli jiného) trestného činu podle českého práva výlučně fyzická osoba. Teprve na základě zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob lze trestněprávně stíhat i právnické osoby.

Jak podrobněji rozebereme níže, právní nauka tradičně staví na zásadě trestní odpovědnosti za zavinění. V případě právnických osob však nelze hovořit o vůli právnické osoby, a tedy ani o zavinění. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob proto staví jejich trestní odpovědnost na tzv. zásadě přičitatelnosti. Díky tomuto institutu lze jednání fyzické osoby při splnění zákonných předpokladů přičítat určité právnické osobě a tím dovodit existenci trestní odpovědnosti této právnické osoby.

Podstatnou skutečností ovšem je, že přičítáním právního jednání fyzické osoby osobě právnické trestní odpovědnost dané fyzické osoby nezaniká, ba je tomu právě naopak. Jedná se zde o zásadu souběžné nezávislé trestní odpovědnosti fyzických a právnických osob, jež je vyjádřena v § 9 odst. 3 ZoTOPO, a na jejímž základě tak není vyloučeno trestní stíhání právnické osoby a fyzické osoby zároveň na základě téhož skutkového základu.

Více o problematice trestní odpovědnosti právnických osob jakož i o jednotlivých zákonných předpokladech nutných pro její uplatnění se dozvíte v článku Trestní odpovědnost právnických osob.

Zavinění

Ke vzniku trestní odpovědnosti za určitý následek nestačí tento následek pouze způsobit, ale je nutné ho taktéž zavinit. Zákon stanoví, že k trestnosti činu je třeba jeho úmyslné zavinění, nestanoví-li trestní zákoník výslovně, že postačí zavinění nedbalostní.

Zavinění tak existuje ve formě úmyslu nebo nedbalosti, přičemž každá z těchto kategorií se dále dělí.

Toto dělení lze jednoduše popsat následujícím schématem.

OPU_zavineni

Trestný čin lze spáchat úmyslně dvěma způsoby lišícími se mírou vůle pachatele. V případě přímého úmyslu pachatelova vůle směřuje ke spáchání trestného činu. V případě nepřímého úmyslu pachatel ví, že svým jednáním může trestný čin spáchat, a pro případ, že jej spáchá, je s tím srozuměn.

V případě nedbalosti vůle pachatele nesměřuje ke spáchání trestného činu. Nedbalost vědomá je charakterizována tím, že pachatel ví, že svým jednáním může spáchat trestný čin, avšak bez přiměřených důvodů spoléhá na to, že k trestnému následku jednání (a tím i k trestnému činu) nedojde. V případě nevědomé nedbalosti pachatel neví, že svým jednáním může spáchat trestný čin, avšak vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům o tom vědět mohl a měl.

Hospodářské trestné činy lze spáchat pouze úmyslně, nedbalost se tak může vztahovat jen k případné přitěžující okolnosti, která může vést k použití vyšší trestní sazby.

V případě trestní odpovědnosti právnických osob pak lze uplatnit institut tzv. „účinné lítosti“, kdy trestní odpovědnost právnické osoby zaniká, jestliže dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a odstranila nebezpečí, anebo škodlivému následku zamezila, případně učinila oznámení o trestném činu orgánům činným v trestním řízení v době, kdy ještě bylo možné spáchání trestného činu zabránit. Ustanovení o účinné lítosti se však netýká trestných činů přijetí úplatku, podplacení nebo nepřímého úplatkářství (jedná se o trestné činy tzv. „předčasně dokonané“).

Stádia trestné činnosti

OPU_stadia_trestne_cinnosti

Pachatel trestného činu může podle intenzity svého jednání způsobit různé následky. Svým jednáním může především naplnit všechny náležitosti vyžadované zákonem, tedy daný trestný čin spáchat. Pachatel se ale může dopustit i jednání, které sice nemá za následek spáchání trestného činu, může být však posouzeno jako příprava či pokus trestného činu.

Přípravu lze spáchat jen ve vztahu ke zvlášť závažnému zločinu; zvlášť závažnými zločiny se rozumí úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Příprava spočívá v organizování zvlášť závažného zločinu, v opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu. O přípravu se jedná jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanoví. O přípravu nejde, pokud došlo k pokusu trestného činu nebo k dokonání trestného činu.

Přípravou k trestnému činu se tedy rozumí takové jednání, které sice nemá intenzitu dokonání ani pokusu, ale spočívá v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu, zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu. Příprava je postižitelná jen tehdy, jestliže to zákon u daného trestného činu výslovně stanoví.

Konkrétně je příprava možná u následujících hospodářských trestných činů:

  • Padělání a pozměnění peněz
  • Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
  • Neoprávněná výroba peněz
  • Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby

Pokusem se rozumí takové jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu, k dokonání však nedojde, ačkoliv to měl pachatel v úmyslu. Rovněž pokus trestného činu je trestný stejně jako dokonaný trestný čin, na rozdíl od přípravy se však k trestnosti pokusu nevyžadují žádné další podmínky (konkrétně jako je v případě přípravy minimální horní hranice trestu odnětí svobody).

Osoba se dále může dle současné platné úpravy dopustit tzv. účastenství. Jako účastníka na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu (nikoli tedy přípravy) lze označit takovou osobu, která:

  • daný trestný čin zorganizovala (tj. zosnovala či řídila), nebo
  • navedla jiného ke spáchání daného trestného činu
  • poskytla jinému pomoc ke spáchání daného trestného činu, a to za podmínky, že pachatel (tedy osoba rozdílná od účastníka) tento trestný čin skutečně spáchal, nebo se o to alespoň pokusil.

Pokračování v trestném činu

Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky jsou vedené jednotným záměrem a naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. Pokračování v trestném činu je tedy vymezeno čtyřmi základními znaky, a to:

  • útoky musí naplňovat stejnou skutkovou podstatu (jde o jeden trestný čin)
  • tyto útoky musí být vedeny jednotným záměrem
  • musí být provedeny stejným nebo obdobným způsobem
  • musí být provedeny v blízké souvislosti časové a v předmětu útoku

Nezbytné je, aby všechny tyto znaky byly naplněny současně. Škoda, respektive prospěch, způsobený pokračováním v trestném činu se sčítá, není tedy nutné, aby např. pachatel trestného činu poškozování spotřebitele jedním jednáním získal částku přesahující 5 000 Kč, této částky tak může dosáhnout i postupným jednáním. Mezníkem pro ukončení pokračování v trestném činu, pokud nebylo ukončeno již dříve, je vždy sdělení obvinění (tedy zahájení trestního stíhání).

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby