Hospodářské trestné činy

Přeskočit seznam kapitol

Str. 1

Trestné činy daňové, poplatkové a devizové (§ 240–247 TZ)

Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby

Tímto ustanovením chrání zákon stát před specifickým způsobem podvodu, a to konkrétně před zkrácením daně, cla, pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění, poplatku nebo jiné obdobné povinné platby (tj. je chráněn zájem státu na řádném vyměření takových plateb a na příjmech z nich).

Rovněž v tomto případě zákon vyžaduje, aby k tomuto zkrácení došlo ve větším rozsahu, tedy aby šlo o částku překračující nebo alespoň dosahující hranice 50 000 Kč. Tato částka pak představuje rozdíl mezi daní, kterou by měl poplatník skutečně zaplatit a daní, která mu byla vyměřena na základě jeho nepravdivého podání. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovení § 209 TZ trestného činu podvodu.

Zkrácením se rozumí taková aktivita povinné osoby, kterou se ovlivňuje její daňová povinnost. Pachatel tedy předstírá v rozporu se skutečností, že má nižší rozsah této povinnosti, nebo že takovou povinnost nemá vůbec. Pachatelem tohoto trestného činu může být kdokoli, například i daňový poradce, kterého klient zmocnil ke zpracování přiznání, pokud při zpracovávání daňového přiznání svému klientovi úmyslně zkreslí výši daňové povinnosti.

Jako druhý případ jednání zákon uvádí situaci, kdy pachatel vyláká výhodu na některé z výše uvedených povinných plateb. U vylákání daňové výhody podle tohoto ustanovení se nevyžaduje větší rozsah, tedy dosažení částky 50 000 korun. V tomto případě jde o situaci, kdy pachatel nezkracuje plnění vůči státu, ale naopak od státu daňovou výhodu v podobě peněžní výplaty uvedením nepravdivých tvrzení vyžaduje.

  • Za tato jednání (resp. každé z nich) hrozí pachateli trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, či zákaz činnosti.

Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby

Pachatelem tohoto trestného činu může být jen plátce, tedy zaměstnavatel, který za poplatníka, svého zaměstnance, ve větším rozsahu úmyslně nesplní zákonem uloženou povinnost odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců.

Tento trestný čin připadá v úvahu za předpokladu, že zaměstnavatel svým zaměstnancům z hrubé mzdy skutečně příslušné částky srazil, a pak je neodvedl, ale použil na jiné účely. Pokud by totiž zaměstnavatel neodvedl tyto povinné platby jen proto, že neměl dostatek prostředků a mohl vyplatit svým zaměstnancům pouze čistou mzdu, trestného činu by se nedopustil. V tomto případě by ale zaměstnavatel měl postupovat tak, aby poměrně uspokojil všechny své závazky, tedy i odvedení povinných plateb. Pokud se v textu hovoří o větším rozsahu, myslí se tím částka ve výši minimálně 50 000 Kč.

Zákon rovněž předpokládá zánik trestnosti tzv. účinnou lítostí. Trestnost neodvedení povinných plateb zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Pokud tedy pachatel dodatečně doplatí povinné platby a to dříve, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek, zaniká trestnost tohoto trestného činu a pachatel odvrací hrozbu svého případného sankcionování.

  • Pokud nedojde k zániku trestnosti účinnou lítostí, zákon stanoví pro pachatele trest odnětí svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání od jiného. Pachatelem tohoto trestného činu může být jen fyzická osoba, která není poplatníkem či plátcem, a která má oznamovací povinnost vůči správci daně a tuto svoji povinnost poruší. K trestní odpovědnosti musí nesplnění zákonné oznamovací povinnosti ohrozit ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému. Větším rozsahem se i v tomto případě rozumí částka dosahující minimálně 50 000 Kč.

  • Takové jednání pachatele, které vede k nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení, je postihováno trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží

Tímto paragrafem je jednak chráněn zájem státu na kontrole pohybu zboží podléhajícímu spotřebním daním a dále, a to především, zájem státu na příjmu z těchto daní. Tento trestný čin spáchá ten, kdo nakládá s nálepkami k označení zboží, kontrolními páskami nebo jinými předměty k označení zboží pro daňové účely v rozporu s právním předpisem, a to v úmyslu opatřit sobě nebo jinému neoprávněně prospěch nebo jinému způsobit škodu.

Pachatelem tohoto trestného činu může být jen ten, kdo má povinnost, o jejíž porušení se jedná. Nakládáním v rozporu s právním předpisem se rozumí jednání v rozporu se zákonem o spotřebních daních, případně s dalšími relevantními předpisy.

V praxi se jedná zejména o případy porušení zákazu výrobce nálepek k označení tabákových výrobků prodávat tyto nálepky jinému než výhradně určenému orgánu. V tomto případě tedy nejde o padělání nebo pozměňování nálepek jako takových, ale o neoprávněné nakládání s nimi.

Podle druhé alternativy se tohoto trestného činu dopustí rovněž ten, kdo dováží, skladuje, přepravuje nebo uvádí do oběhu zboží bez těchto nálepek. Pachatelem může být kdokoli, zpravidla ale půjde o výrobce tabákových výrobků nebo o jejich prodejce. Za uvádění do oběhu se považuje nejen prodej, i když půjde o případ v praxi zdaleka nejrozšířenější, ale i darování, výměna za jiné zboží a jiné jednání.

  • Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží je sankcionováno trestem odnětí svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti

Tento trestný čin vykazuje určitou podobnost k trestnému činu padělání a pozměnění peněz. V tomto ustanovení zákona jsou chráněny především tuzemské nálepky k označení zboží pro daňové účely a dále tuzemské předměty osvědčující splnění poplatkové povinnosti.

Jednání pachatele může být opět dvojí, tedy padělání nebo pozměňování známek či jiných předmětů sloužících k prokázání splnění poplatkové povinnosti nebo uvádění takovýchto předmětů a známek do oběhu či jejich užívání jako pravých. V praxi se jedná o velice častý případ, kdy např. prodejce takto „zfalšuje“ tabákové nálepky, kterými musí být označeny tabákové výrobky.

  • Jednání pachatele je v tomto případě postižitelné trestem odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Padělání a pozměnění známek

Tento trestný čin je obdobou trestnému činu padělání a pozměňování peněz s tím rozdílem, že ochrana je v tomto případě poskytována poštovním a kolkovým známkám. Jednání pachatele i v tomto případě záleží buďto v samotném padělání, resp. pozměňování, nebo v uvádění takových známek do oběhu. Padělání a pozměňování je blíže objasněno u trestného činu padělání a pozměňování peněz a proto se mu zde nebudeme více věnovat.

  • Za toto jednání hrozí pachateli trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti, nebo propadnutí věci.

Ohrožení devizového hospodářství

Česká republika je v současné době jedním z nejliberálnějších států světa co se týče měnové konvertibility, tedy možnosti směňovat tuzemskou měnu za měnu cizí a naopak. Omezení této směnitelnosti je možné pouze na základě zákona a jeho důsledky jsou promítnuty i do trestního zákoníku.

Tímto ustanovením je trestněprávně postižitelný ten, kdo v době nouzového stavu v devizovém hospodářství poruší zákazy, které jsou uloženy opatřením vydaným na základě krizového zákona. Musí tím též způsobit vážné ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy České republiky.

  • Pachatel může být v tomto případě potrestán odnětím svobody na 1 rok až 6 let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby