Itálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu (Italská republika (Repubblica Italiana)

Prezident: Sergio Mattarella

 

Složení vlády

Giuseppe Conte – předseda vlády

Riccardo Fraccaro – státní tajemník Úřadu vlády

Luciana Lamorgese – ministryně vnitra

Luigi Di Maio – ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce

Stefano Patuanelli – ministr průmyslu

 

Alfonso Bonafede –  ministr spravedlnosti

Roberto Gualtieri – ministr hospodářství a financí

Lorenzo Guerini – ministr obrany

Paola De Micheli –  ministryně infrastruktur a dopravy

Teresa Bellanova –  ministryně zemědělských, potravinářských a lesnických politik

Sergio Costa – ministr životního prostředí, ochrany území a moře

Lucia Azzolina –  ministryně vzdělávání, vysokého školství a výzkumu

Dario Franceschini –  ministr kultury, kulturního dědictví a cestovního ruchu

Roberto Speranza –  ministr zdravotnictví

 

ministři bez portfeje:

 

Francesco Boccia – ministr pro regionální vztahy a autonomie

Fabiana Dadone – ministryně pro veřejnou správu

Federico D‘Incà – ministr pro vztahy s parlamentem a přímou demokracii

Giuseppe Provenzano – ministr pro jih

Elena Bonetti – ministryně pro rovné příležitosti rodinu

Paola Pisano – ministryně pro inovaci a technologii

Vincenzo Spadafora – ministr pro mladé a sport

Enzo Amendola – ministr pro evropské záležitosti

 

 

Zdroj: http://www.governo.it/i-ministeri-0

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkový počet obyvatel Itálie: 60 317 546 (k 1.1.2020), což je v meziročním porovnání o 116 tisíc obyvatel méně, z toho je 5 382 503 cizinců, což představuje 8,9% z celkového počtu obyvatel
  • Průměrný roční přírůstek: -1,9 (na 1000 obyv.),

Demografické složení (v %)

 

 

 0-14

 

15-64 

 

 65+ 

 

Průměrný věk 

 

 

2015

 

13,8

 

64,4

 

21,7

 

44,4

 

2016

 

13,7

 

64,3

 

22

 

44,7

2017

13,5

64,2

22,3

44,9

2018

12,4

63,0

23,8

45,2

2019

13,2

64,0

22,8

45,4

Zdroj: ISTAT

 

91,3 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny:

  • německá (Alto Adige),
  • slovinská (Friuli – Venezia Giulia
  • francouzská (Valle d´Aosta)
  • rómská, sintská
  • africké, asijské

Náboženství:

  • 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání
  • 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi
  • ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů přicházejících v minulých letech do Itálie)

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

 

2016

 

2017

2018

2019

Nominální HDP/obyv (EURO)

 

 

25 641

25 972

 

26 426

26 708

28 500

Vývoj objemu HDP (%)

 

 

0,7

1,1

 

1,5

0,9

0,3

Míra inflace (%)

 

0,1

 

-0,1

 

1,2

1,2

0,5

Míra nezaměstnanosti (%)

 

11,9

 

11,7

 

11,2

10,6

10,0

Zdroj: ISTAT

 

(v % HDP)

 

2015

 

2016

 

2017

2018

2019

Příjmy státního rozpočtu

 

47,8

 

47,2

 

46,4

46,4

47,1

Výdaje státního rozpočtu

 

49,6

 

49,6

 

48,9

48,5

48,7

Daňová kvóta

 

43,3

 

42,9

 

42,2

42,2

42,4

Efektivní daňová kvóta**

 

52,8  

 

51,2

 

47,6

47,6

48,0

Deficit veřejných rozpočtů

 

2,6 

 

2,4 

 

2,4

2,1

1,6

Strukturální deficit veřejných rozpočtů***

 

0,5

 

1,2 

 

1,4

1,6

1,4

Primární saldo hospodaření veřejné správy****

 

2,6

 

2,3

 

2,4

 

2,1

1,7

Celkový veřejný dluh

 

132,1

 

132,0

 

131,3

132,1

134,8

Veřejný dluh (bez poskytnutých půjček)*****

 

128,7

 

129,3

 

127,9

128,8

131,6

** při započtení odhadovaných příjmů odpovídajících daňovým únikům

*** při očištění od vlivu hospodářského cyklu

**** při odečtení nákladů dluhové služby

**** *bez výdajů vynaložených na přímé půjčky jiným zemím nebo do Evropského stabilizačního mechanismu

Zdroj: předpovědi CSC na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT) a Italské centrální banky (Banca d’Italia)

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

Italská vláda složená z koalice Hnutí pěti hvězd a Partito Democratico, vedená premiérem Conte, která vystřídala vládní koalici Hnutí 5 hvězd s Ligou, se ujala úřadu v září 2019. Vytýčila si řadu reformních cílů, především v ekonomické oblasti. Itálie byla a zůstává zatížena veřejným dluhem, který činí 2,3 trilióny Eur a představuje 134,8% ročního HDP (r. 2019). Spotřeba domácností s vysokými daněmi z příjmu stagnovala a banky, zatížené nedobytnými pohledávkami, váhaly s výraznějšími investicemi. Nezaměstnanost klesla na 9,7%, což sice byla nejnižší hodnota od roku 2012, ale nezaměstnanost mládeže stále činila 28,1%. Na avizované zavedení systému základního občanského příjmu namísto předpokládaných 9 mil. osob dosáhlo pouze přes 2,4 mil. osob. Vláda od počátku kladla důraz na inovace, výzkum a vývoj. V roce 2019 bylo zřízeno ministerstvo pro inovace a pokračuje posilování mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a technologií. Agentura na podporu podnikaní Invitalia vyčlenila v rámci programu Smart&Start rozpočet ve výši 200 mil. Eur na podporu nových startupů, kdy poskytuje prostředky do výše 1, 5 mil Eur. V programu vlády a státních investic zaujímá významné místo „Nový zelený úděl“, kdy byly vyhrazeny státní prostředky ve výši 50 mld. Eur na příštích patnáct let, z čehož 4,24 mld. Eur bude vynaloženo na energetické projekty a projekty zlepšující životní prostředí v příštích třech letech. Terciální sektor generoval v r. 2019 69 % HDP, silně se na něm podílel obchod a turismus (v r.2019 vyprodukoval 12% HDP). Terciální sektor rovněž zaměstnával kolem 70% osob a byl tudíž největším zaměstnavatelem. Průmysl se na HDP podílel z 29% a na zaměstnanosti z 25%. Italskou ekonomiku však v březnu 2020 zasáhla jako jednu z prvních zemí Evropy a tudíž velmi tvrdě, pandemie koronaviru. Během prvního čtvrtletí došlo k prudkému poklesu ekonomické aktivity a zastavení velké části průmyslové výroby. Spotřeba elektrické energie klesla v březnu meziročně o 15%. Imatrikulace nových aut se propadla o bezprecedentních 80%. Během března a dubna se podle Italského průmyslového svazu propadla průmyslová výroba o 50%. Inflace činila 0%, míra zaměstnanosti klesla na 58,8% a o 11,1% klesl počet osob, které hledaly práci.

 

 Odhady růstu italského hospodářství v souvislosti s pandemií

Již ke konci roku 2019 podle zprávy rozpočtového parlamentního výboru italské hospodářství zpomalovalo a v posledním čtvrtletí poklesl růst HDP oproti předchozímu kvartálu o 0,3% na -0,2%. Vyhlášení stavu nouze a s ním spojená nejistota urychlily nástup recese. Podle odhadů italské vlády poklesne v r. 2020 růst HDP o -8%, podle Evropská komise dokonce o -9,5% a podle Mezinárodního měnového fondu o -9,1%. Pro r. 2021 jsou odhady optimističtější, Evropská komise odhaduje růst HDP o 6,5%, italská vláda odhaduje růst o 4,7%.

 

Vláda schválila v květnu 2020 dekret „Restart“ na podporu oživení italské ekonomiky v objemu 55 mld. Eur. Dekret má za cíl posílit zdravotnický systém, pořádkové složky, civilní obranu, podnikatelský sektor, rodiny, zaměstnance a firmy. Pro soukromé i veřejné subjekty má vytvořit stabilní prostředí a umožnit restart ekonomiky s ohledem na nové požadavky na ochranu zdraví. Ve výrobní oblasti je kladen důraz na bezpečnost práce a ochranu sociálních jistot. Vláda zaručuje, že v r. 2021 nedojde ke zvýšení DPH ani spotřebních daní a umožní tak firmám připravit investiční plán na příští rok. Dekret zrcadlí dosavadní vládní priority jako je zjednodušení administrativy, boj proti daňovým únikům, reforma daňového systému s důrazem na spravedlnost, revize veřejných výdajů a v dlouhodobějším horizontu vyrovnaný rozpočet.

 

Konkrétně dekret vyhrazuje prostředky na zachování pracovních míst ve výši 25,6 mld Eur, na přímou podporu firem je připraveno 15 mld. Eur. Firmám s obratem do 250 mil. bude odpuštěna územní daň v objemu 4 mld. Eur. Nezaměstnaní a rodiny s nízkými příjmy získají finanční podporu. Do zdravotnictví půjde 3,25 mld. Eur. Pro školy univerzity a výzkum je vyčleněno 1,4 mld. Eur a do zemědělství a potravinářství půjde 1,2 mld. Eur. Je připravena podpora 4 mld Eur do turistického průmyslu, který je sektorem nejvíce postiženým pandemií. Místní úřady obdrží 3,5 mld. Eur na zabezpečení základních služeb. Zrychlují se administrativní postupy pro poskytování půjček. Vláda se zavazuje k rychlejší úhradě pohledávek firem a místních úřadů. Dekret obsahuje prodloužení pronájmů státních budov či jejich prodej (např. objekty ministerstva obrany). Přináší také ekobonusy, pobídky na pořízení individuálních alternativních prostředků dopravy a zřízení fondu na rozvoj jihu. Dekret rovněž zahrnuje legalizaci migrantů pracujících v zemědělství a v domácnostech. Nově zavedené daně z cukru a plastů se posouvají na rok 2021.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2015

 

2016

2017

2018

2019

Celkové výdaje

 

826,429

 

829 660

 

839.599

850,452

870,742

Celkové příjmy

 

784,041

 

788 952

 

799 908

812,909

 

841,441

Schodek veřejných rozpočtů

 

-42,388

 

-40 708

-39 691

-37,543

-29,301

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil. Eur

Běžný účet

Kapitálový účet

Finanční účet

2015

34 910

2 074

51425

2016

42 755

-2 117

59 882

2017

46 471

-1 044

51 405

2018

45 509

-1 260

33 844

2019

53 612

-988

53 324

Zdroj: Italská centrální banka

 

 

Devizové rezervy – salda v jednotlivých letech (v mil. EUR)

 

 

K 31.1.2015

K 31.1.2016

k 31.1. 2017

 

K 31.1.2018

K 31.1.2019

Oficiální rezervy (celkem)

 

129 738

123 132

130 450

 

124 563

135 643

Rezervy v cizí valutě

 

29 489

31 373

32 073

 

30 210

34 138

Rezervy uložené při MMF

 

3 828

2 762

2 475

 

2 120

3 025

SDR (Zvláštní práva čerpání)

 

7 648

7 578

6 484

 

6 272

6 766

Zlato

 

87 876

80 258

88 302

 

85 037

90 812

 Zdroj: Centrální banka Itálie

 

Veřejný dluh vůči HDP (%)

2014

 

2015

 

2016

 

2017

2018

2019

131,8

 

132,1

 

132,6

 

131,3

132,1

134,8

Zdroj: Italská centrální banka, Ministerstvo financí

 

Zahraniční zadluženost (mil. EUR)

 

 

III. čtvrtletí 2019

Veřejná správa

 

    -739.961

 

Centrální banka

 

       -217.136

 

Banky

 

       -128.977

 

Ostatní sektory

      1.030.800

 

 

Celkem

 

 

         -55.275

 

zdroj: Italská centrální banka

 

Náklady dluhové služby (v mil. eur)

 

2015

 

2016

2017

2018

2019

Rozpočtový deficit/HDP (v %)

 

-2,7

 

-2,5

-2,4

-2,1

-1,6

Primární saldo (bez započtení dluhové služby)

 

-44 197

 

-40 809

-41 541

-37 543

-29,301

Náklady dluhové služby v % z HDP

 

4,1

4,0

3,8

3,8

3,4

Zdroj: ISTAT, DEF

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Důležitými orgány italského bankovnictví jsou: Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministerstvo financí a především Banca d’Italia (Italská centrální banka). Guvernérem centrální banky je od r. 2011 Ignazio Visco. V Itálii vykonává dohled na bankovními instituty a finančními zprostředkovateli (pozn. s nebankovními ve spolupráci s CONSOB), dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trhu se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v MMF, Světové bance, plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské banky, pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě (zejména z titulu správy státní pokladny) a provádí speciální operace.

CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa – Národní komise pro společnosti a burzu) je samostatnou institucí, která vykonává kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů.

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení kapitálu bank a k zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank. Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Během roku 2019 banky pokračovaly ve stabilizaci nedobytných úvěrů. Italská centrální banka v srpnu 2019 oznámila, že se za poslední rok podařilo snížit objem nedobytných úvěru na 88,2 mld. Eur (ze 127 mld. v červenci 2018). Krizový stav kvůli pandemii však způsobil pozastavení likvidace nesplácených úvěrů v celé Evropě. Podle zprávy Debtwire došlo v prvním čtvrtletí r. 2020 k likvidaci Npl v Itálii v nominální hodnotě pouze 1,5 mld. Eur oproti objemu ve výši 5 mld. Eur ve stejném období r. 2019.

 

Italské banky v ČR

V ČR působí banka UniCredit a Všeobecná úvěrová banka (VÚB), dceřiná společnost  největší italské banky Intesa Sanpaolo. VÚB má centrálu na Slovensku, kde funguje jako univerzální banka, zatímco v ČR působí pouze jako korporátní banka.

UniCredit získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje.

 

Banky a pojišťovny v Itálii

Aktuální přehled držitelů licence na poskytování bankovních a pojišťovacích služeb lze nalézt na webových stránkách Italské centrální banky.

 Pořadí největších italských bank podle kmenového kapitálu CET 1 (2019)

 

 

BANKA

CET 1

Gruppo Banca Finat

31,61%

Banco di Sardegna

31.58%

Fineco Bank

22,14%

Mediolanum

 21,90%

Creval

15,50%

Banca Generali

 14,61%

Mediobanca

14,10%

Credem

13,50%

UniCredit

 13,09%

Intesa Sanpaolo

 12,80%

Monte dei Paschi di Siena

12,60%

Zdroj: Italský ekonomický deník Il Sole 24 ore

 

Největší pojišťovny v Itálii

Na prvním místě se umístil Unipol s růstem zisku za r. 2019 o 2,7%, druhá největší italská pojišťovna Generali působí i v České republice. V loňském roce zvýšila provozní zisk o 7% na rekordních 5,2 miliardy Eur. Firma dnes také potvrdila veškeré cíle, které si stanovila na letošní a příští rok, a to navzdory nejistotě spojené s pandemií koronaviru. Čistý zisk Generali se za rok 2019 zvýšil téměř o 16 % na 2,7 miliardy Eur. Dalšími pojišťovnami, které působí v Itálii jsou Allianz, Reale Mutua, Cattolica, Axa a Zurich.

 

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Italský finanční úřad (Agenzia entrate)

Výběrem daní se v Itálii zabývají finanční úřady, které také například vydávají fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo “Codice fiscale”. Plátcům DPH pak přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli “Partita IVA” (IVA – Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara.

Na stránkách Italského finančního úřadu lze nalézt stručný fiskální průvodce pro cizince v italském a anglickém jazyce: ”Guida fiscale per gli stranieri” (italsky, anglicky).

Daňový poradce (dottore commercialista)

Daňovým poradenstvím se zabývají v Itálii “commercialisti”. Pojem “dottore commercialista” lze v češtině vysvětlit jako podnikový, finanční, daňový a účetní poradce. Tito poradci se v Itálii sdružují do profesní komory a vzhledem k poměrně komplikovanému  velmi nestálému daňovému systému jsou jejich služby italskými daňovými poplatníky hojně využívány.

Pozn. Využití služeb kvalifikovaných daňových poradců doporučujeme rovněž českým firmám či subjektům, které mají v úmyslu provozovat na území IT podnikatelskou činnost..  

Přehled různých daní

Daň z příjmů fyzických osob (IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche)

Daň z příjmů fyzických osob se řídí jednotnou italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii.

Zdanitelný příjem je daněn progresivní sazbou v rozmezí 23 % až 43 %.

 

Daň z příjmů právnických osob (IRES – Imposta sul reddito delle società)

Daň z příjmů právnických osob se rovněž řídí normami TIUR. Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti nemající sídlo v Itálii podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem podléhá sazbě 24%.

Územní obchodní daň (IRAP – Imposta regionale sulle attività produttive)

Územní obchodní daň je místní daní z hodnoty produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů. Této dani podléhají všechny subjekty provádějící podnikatelskou činnost. Nerezidenti podléhají IRAP pouze z produkce vytvořené jejich stálou provozovnou v daném teritoriu. 

 

V důsledku pandemie Covid 19 zrušila italská vláda v rámci dekretu na restartování ekonomiky povinnost odvodu územní obchodní daně za měsíc červen 2020 pro podniky s obratem do 250 ml. Eur.                               

                               

Daň z přidané hodnoty (IVA – Imposta sul valore aggiunto)

Italská pravidla výpočtu a výběru daně z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň hradí obvykle  konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu DPH odpočíst  daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb. Základní sazba DPH činí od října 2013  22% (snížené sazby na vybrané druhy služeb a zboží jsou 10 a 4%).

Registrační daně z převodu majetku, hypoteční a katastrální daň

Registrační daně z převodu majetku jsou buď pevné, nebo poměrné k hodnotě převáděných aktiv: sazba 2% – 9%.

Zdanění nemovitostí

Daň z nemovitosti – IMU (Imposta municipale unica)

 

Platí se na základě čl. 2 legislativního nařízení č. 504 ze dne 30.12.1992 (http://www.amministrazionicomunali.it/docs/pdf/dlgs_23_2011.pdf), vztahuje se i na tzv. první nemovitosti kategorie A/1, A/8 e A/9 (ostatní tzv. první nemovitosti určené k trvalému bydlení jsou od daně osvobozeny). Pro výpočet výše daně se uplatňuje řada kritérií: vedle výměry a polohy nemovitosti, jde např. také o způsob využití nemovitosti vlastníkem a dále výše ostatních příjmů vlastníka.

 

Ze Zákona o stabilitě 2016 vyplývají pro daně z nemovitosti následující novinky:

  • od daně jsou osvobozeni vlastníci tzv. prvních nemovitostí (kategorie A/2, A/3, A/4, A/5, A/6, A/7), kde je majitel trvale hlášen
  • od daně jsou osvobozeny zemědělské pozemky, upevněné stroje a zařízení
  • snížení daně – stavební firmy, vlastnící neprodané nemovitosti – sazba = 0,1%
  • 25% slevu na dani IMU získají vlastníci, kteří pronajímají byt za smluvní nájemné
  • dochází k revizi hodnot, z nichž je daň vypočítávána

IMU z tzv. druhé nemovitosti

  • sazba = 0,76%, ze Zákona o stabilitě plyne pro jednotlivé obce určitá flexibilita snížení či zvýšení daně ve výši max. 0,3%

Vláda zrušila v dekretu na restartování ekonomiky v důsledku pandemie Covid 19 první splátku IMU v r. 2020 (celkově 2 roční splátky) pro hotely, přímořská, turistická a horská zařízení.

 

Poplatky za komunální služby – TASI (Tassa sui servizi indivisibili), např. veřejné osvětlení, údržba komunikací apod. Poskytování těchto veřejných služeb je řízeno městy a obcemi:

  • osvobozeni jsou vlastníci tzv. prvních nemovitostí
  • osvobozeni jsou nájemníci, kteří využívají nemovitost na trvalé bydlení, zdanění budou i nadále podléhat přechodně ubytovaní studenti aktuálně se zdržující mimo svou domovskou univerzitu a nájemníci, kteří se do dané nemovitosti přesunuli z pracovních důvodů a nezřídili si v dané nemovitosti trvalé bydliště.

Dědická daň

Dědická daň se aplikuje na převody majetku nebo práv v důsledku smrti (s výjimkou převodu státních obligací). Dědická daň se vypočítává z celkové hodnoty zděděného majetku a pohybuje se v rozmezí od 4% do 8% hodnoty majetku.

 

Darovací daň

Vztahuje se na převody majetku nebo práv formou daru, základem daně je hodnota darovaného majetku a sazba se pohybuje od 4 do 8%.

U nemovitosti je daň hypoteční (2%) a katastrální (1%) splatná společně s dědickou nebo darovací daní bez ohledu na to, zda se jedná o první nemovitost pro účely vlastního bydlení či další nemovitost.

Převody společností nebo kontrolních podílů akcií ve společnostech na potomky nebo manžele jsou osvobozeny od dědické a darovací daně. Podmínkou je ovšem pokračování držení akcií nejméně po dobu 5 let od převodu.

 

Srážkové daně z dividend

Dividendy vyplácené italskými nebo zahraničními společnostmi jednotlivcům nad rámec jejich podnikatelské činnosti (nejsou přihlášení k DPH) podléhají zdanění ve výši 26%.

Kvalifikovaný podíl se skládá z akcií nebo ostatních podílových cenných papírů, s nimiž se pojí hlasovací právo na běžné valné hromadě.

Dividendy vyplacené fyzickým osobám nad rámec jejich podnikatelské činnosti týkající se kvalifikovaného podílu v italských společnostech jsou předmětem srážkové daně ve výši 26%, srážková daň ve výši 58,14% je aplikována společnostem a OSVČ a 5% pro kapitálové společnosti. Při uplatnění srážkové daně se bere ohled na dohody o zamezení dvojího zdanění.

Dividendy vyplácené zahraničními společnostmi se sídlem v ”daňových rájích” podléhají plnému zdanění, pokud daňový poplatník neobdrží kladné rozhodnutí o snížení daně od Italského finančního úřadu.

 

Srážková daň z úroků

Úroky z běžných a vkladových účtů u bank, jakož i dluhopisů a cenných papírů v majetku osob majících sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 26% resp. 12,5% ze státních dluhopisů (hrubé úroky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a srážka se odpočítá z hrubé daně). Pokud úroky obdrží rezident mimo svou obchodní činnost, nejsou zahrnuty do celkového zdanitelného příjmu.

Úroky z běžných a vkladových účtů, stejně jako z dluhopisů a cenných papírů přijaté subjekty, které nemají trvalé sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 30%.

Srážková daň se může snížit v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a zemí příjemce.

 

Srážková daň z autorských poplatků

Autorské poplatky generované v Itálii určené osobám, které nemají trvalé sídlo v Itálii, podléhají 30% zdanění. Ve specifických případech se snižuje zdanitelný příjem o 25%. Srážková daň může být snížena v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a státem příjemce.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Římě (Itálie) ke dni 21. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem