Práva a povinnosti

Zákon vyžaduje od kontrolovaného daňového subjektu na straně jedné, a od správce daně na straně druhé, součinnost nezbytnou pro naplnění cíle daňové kontroly, tj. prověření tvrzení daňového subjektu a všech okolností rozhodných pro správné stanovení daně. Zákon stanovuje práva a povinnosti daňového subjektu a jim odpovídající práva a povinnosti správce daně.

Při hodnocení práv a povinností správce daně a daňového subjektu v rámci daňové kontroly však nelze vycházet pouze z prostého znění ustanovení daňového řádu. Výklad těchto ustanovení je sjednocován judikaturou zejména Ústavního soudu ČR a Nejvyššího správního soudu ČR.

Povinnosti daňového subjektu při daňové kontrole

Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu ke správci daně povinnost:

• umožnit správci daně provedení daňové kontroly a zajistit vhodné místo a podmínky k jejímu provádění,
• poskytnout nezbytné informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací; to neplatí pro nepodnikající fyzické osoby,
• předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení a naopak nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí,
• umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti.

Součinnost musí správci daně poskytnout také osoba, která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebírá či odebrala, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívá či využívala, případně se na této činnosti podílí nebo podílela a jež je přítomna na místě kontroly. Předložení pověření ke kontrole takové třetí osobě je prvním kontrolním úkonem, ten představuje zahájení kontroly.

Zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků potvrdí správce daně (resp. jeho zaměstnanec, neboli úřední osoba) při jejich převzetí či odebrání. Zapůjčené doklady a jiné věci nebo odebrané vzorky vrátí správce daně kontrolovanému subjektu nejpozději do třiceti dnů, počítáno ode dne jejich převzetí. Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené doklady a jiné věci nebo odebrané vzorky podrobit vnější expertize, může tuto lhůtu prodloužit orgán přímo nadřízený správci daně, a to i opakovaně, pokud důvody pro zapůjčení trvají.

Práva daňového subjektu při daňové kontrole

Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k daňové kontrole a vůči správci daně právo:

• požadovat po kontrolujícím předložení pověření ke kontrole a dalšího dokumentu, který dokládá, že se jedná o osobu uvedenou v pověření ke kontrole,
• namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby,
• seznámit se s obsahem protokolu ke kontrole,
• podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole,
• být přítomen jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti,
• předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky, případně navrhovat provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici,
• vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně,
• podat správci daně stížnost proti nevhodnému chování jeho úředních osob nebo proti postupu tohoto správce daně, neposkytuje-li daňový zákon jiný prostředek ochrany (opravný prostředek), a má-li za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, požádat nejblíže nadřízeného správce daně, aby prošetřil způsob jejího vyřízení,
• být při ústním jednání a místním šetření přítomen výslechu svědků a znalců a klást jim v rámci dokazovaní svých práv a povinností otázky,
• vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění, zejména vznést výhradu k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění a podat návrh na jeho doplnění.

Povinnosti úředních osob správce daně při daňové kontrole

Úřední osoba správce daně provádějící daňovou kontrolu má ve vztahu k daňovému subjektu povinnost:

• zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním, a nezneužívat takto získaných informací,
• potvrzovat převzetí dokladů a jiných věcí ve zprávě o kontrole nebo samostatně při převzetí; dbát na dodržení třicetidenní lhůty k vrácení převzatých dokladů, ve složitých případech požádat orgán nadřízený správci daně o prodloužení lhůty,
• postupovat v daňovém řízení v úzké součinnosti s daňovými subjekty a při vyžadování plnění jejich povinností v daňovém řízení volit jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují přitom dosáhnout cíle daňové kontroly, tj. stanovení a vybrání daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy,
• hodnotit důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížet ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo,
• zajistit, aby skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti byly zjištěny co nejúplněji,
• seznámit daňový subjekt s výsledkem kontrolního zjištění, včetně hodnocení dosud zjištěných důkazů, a předložit mu jej k vyjádření,
• sepsat o výsledku zjištění protokol o daňové kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě,
• umožnit nahlížení do spisů týkajících se daňových povinností daňového subjektu a pořídit o každém nahlížení protokol nebo úřední záznam,
• vyřizovat námitky daňového subjektu,
• seznámit daňový subjekt s důvody pro opakování daňové kontroly ve věcech, které již byly v souladu s vymezeným rozsahem kontrolovány, a to již při jejím zahájení, v oznámení o zahájení nebo změně daňové kontroly.

Pravomoci úředních osob správce daně při daňové kontrole

Úřední osoba správce daně provádějící daňovou kontrolu má ve vztahu k daňovému subjektu právo:

• na prokázání totožnosti všech osob zúčastněných na řízení,
• provádět výslechy svědků o důležitých okolnostech při správě daní týkajících se jiných osob,
• provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky,
• ustanovit znalce k prokázání skutečností rozhodných pro správné zjištění a stanovení daně (při splnění dalších podmínek),
• ověřovat oprávněnost osob jednat za daňový subjekt,
• na poskytnutí informací o organizační struktuře, pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací (na nepodnikající fyzické osoby se pravomoc nevtahuje),
• požadovat předložení dokladů rozhodných pro ověření správnosti vykázaného základu daně, vyžaduje-li to průběh řízení a nelze-li informace získat z vlastní úřední evidence,
• požadovat zapůjčení jiných věcí a listin, pokud jsou nezbytné pro správu daní,
• stanovit daňovou povinnost podle pomůcek, neposkytne-li daňový subjekt potřebnou součinnost k odstranění pochybností.

Správce daně má při daňové kontrole rovněž všechny pravomoci, které mu přísluší při provádění místního šetření.

Místní šetření

Správce daně může provádět místní šetření. V rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, jakož i na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější. Správce daně může obecně provést potřebný úkon (zde místní šetření) i mimo svůj obvod územní působnosti, pokud se týká daňového subjektu, ke správě jehož daní je místně příslušný. K provedení místního šetření může správce daně přizvat osobu, jejíž přítomnost je podle povahy věci potřebná.

O průběhu místního šetření sepíše správce daně podle povahy šetření protokol nebo úřední záznam. Správce daně může pořizovat obrazový nebo zvukový záznam o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu, o čemž musí osoby, které se tohoto úkonu účastní, předem uvědomit.

Povinnosti daňového subjektu při místním šetření

Daňový subjekt, u něhož je prováděno místní šetření, má ve vztahu k pracovníku správce daně povinnost:

• umožnit přístup na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, k účetním záznamům nebo jiným informacím (i na technických nosičích) v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle správy daní; Uvedená oprávnění má úřední osoba i v případě, jde-li o obydlí, které daňový subjekt užívá současně pro podnikání, avšak pouze je-li to nezbytné a nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným způsobem,
• vyhotovit výpis nebo kopii z účetních záznamů nebo jiných informací, i na technických nosičích dat,
• prokázat se na vyzvání úřední osoby občanským průkazem, případně jiným osobním dokladem, jímž může prokázat svou totožnost,
• poskytnout všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení místního šetření, zejména podat pověřenému pracovníku správce daně potřebná vysvětlení,
• zapůjčit správci daně jím vyžádané doklady a jiné věci, i když se nachází mimo prostory kontrolované osoby.

Práva daňového subjektu při místním šetření

Daňový subjekt, u něhož je prováděno místní šetření, má ve vztahu k pracovníku správce daně právo:

• požadovat po kontrolujícím předložení pověření ke kontrole a dalšího dokumentu, který dokládá, že se jedná o osobu uvedenou v pověření ke kontrole,
• namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby,
• podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole,
• být přítomen výslechu svědků a klást jim otázky.

Povinnosti správce daně při místním šetření

Úřední osoba provádějící místní šetření má ve vztahu k daňovému subjektu povinnost:

• prokázat se služebním průkazem a na požádání osoby zúčastněné na správě daní sdělí své jméno, služební nebo obdobné označení, a ve kterém organizačním útvaru správce daně je zařazena.
• sepsat podle povahy šetření protokol nebo úřední záznam; došlo-li při místním šetření k zajištění věcí, předat opis protokolu, jehož součástí je rozhodnutí o zajištění věci dotčené osobě, i bez její žádosti.

Práva správce daně při místním šetření

Úřední osoba provádějící místní šetření má ve vztahu k daňovému subjektu právo:

• v době přiměřené předmětu místního šetření, zejména v době provozu, na přístup na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, k účetním záznamům nebo jiným informacím na technických nosičích v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle správy daní,
• požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, jde-li o osobu, která plní úkoly kontrolované osoby, nebo osobu, která může přispět ke splnění účelu kontroly,
• požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby; v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat originální podklady,
• v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím projednání s kontrolovanou osobou,
• vyžádat nebo odebrat pro účely bližšího posouzení nebo expertizy vzorky věcí,
• požádat o zapůjčení dokladů a jiných věcí, i nachází-li se mimo prostory daňového subjektu,
• zajistit věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředek, je-li důvodná obava, že by později nebylo možné příslušný důkazní prostředek provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.

Výsledek kontrolního zjištění a zpráva o daňové kontrole

Správce daně na základě provedené kontrolní činnosti sepíše dosavadní výsledek kontrolního zjištění, jehož součástí je hodnocení dosud zjištěných důkazů.  Správce daně je povinen sdělit daňovému subjektu s výsledkem kontrolního zjištění, pokud z dosavadního výsledku kontrolního šetření vyplývá, že na jeho základě dojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně, a předložit je daňovému subjektu k vyjádření. Správce daně přitom poskytne daňovému subjektu přiměřenou lhůtu, ledaže by daňový subjekt při jednání prohlásil, že lhůtu nepožaduje. V rámci svého vyjádření může daňový subjekt vznést výhradu k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění a podat návrh na doplnění dosavadního výsledku kontrolního zjištění. Pokud z konečného výsledku kontrolního zjištění nevyplývá, že v dané věci dojde k vydání rozhodnutí o vyměření daně, je řízení ukončeno doručením oznámení o ukončení daňové kontroly. K němu je přiložena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou (kontrolovaný subjekt již nikoliv). Výjimku představuje řízení, které bylo zahájeno podáním daňového tvrzení.

Zprávu o daňové kontrole doručuje správce daně daňovému subjektu – zpravidla osobně nebo do datové schránky, má-li ji daňový subjekt zpřístupněnu (týká se fyzických osob).

Postup k odstranění pochybností

Má-li správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového tvrzení nebo jiné písemnosti předložené daňovým subjektem, případně nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností. Ve výzvě uvede pochybnosti způsobem, který daňovému subjektu umožní se k nim vyjádřit a neúplné údaje doplnit, vysvětlit nejasnosti, opravit nepravdivé údaje nebo prokázat pravdivost uvedených údajů a předložit důkazní prostředky k odstranění pochybností správce daně.

Lhůta k odstranění pochybností nesmí být kratší než 15 dnů a musí obsahovat poučení o následcích spojených s neodstraněním pochybností nebo nedodržením stanovené lhůty. Správce daně může zahájit za účelem odstranění pochybností daňovou kontrolu, jejíž předmět a rozsah nejsou tímto účelem (odstranění pochybností) omezeny. Zahájením takové daňové kontroly je postup k odstranění pochybností ukončen.

O průběhu postupu k odstranění pochybností sepíše správce daně podle povahy svého úkonu protokol nebo úřední záznam, ve kterém uvede vyjádření nebo důkazní prostředky, na jejichž základě považuje pochybnosti za zcela nebo zčásti odstraněné, a případné důvody přetrvávajících pochybností. Pokud nedojde k odstranění pochybností a dostatečně věrohodnému prokázání výše daně, sdělí správce daně daňovému subjektu výsledek postupu k odstranění pochybností.

Daňový subjekt je oprávněn do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s dosavadním výsledkem postupu k odstranění pochybností, podat návrh na pokračování v dokazování, spolu s návrhem na provedení dalších důkazních prostředků. Neshledá-li správce daně důvody k pokračování v dokazování, vydá do 15 dnů ode dne, kdy daňový subjekt podal návrh na pokračování v dokazování, rozhodnutí o stanovení daně. Ta může být stanovena podle pomůcek, pokud daňový subjekt neposkytne potřebnou součinnost k odstranění pochybností.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.