MZV: Souhrnná teritoriální informace

Maďarsko je středoevropskou zemí hraničící s Rakouskem a Slovinskem na západě, se Slovenskem na severu, Ukrajinou na severovýchodě, Rumunskem na jihovýchodě, Srbskem a Chorvatskem na jihu. Jedná se o vnitrozemský stát bez přístupu k moři. Z hlediska politicko ekonomického systému je Maďarsko stejně jako Česká republika parlamentní demokracií s tržním hospodářstvím.

Hlavou státu je prezident, jehož role je však především reprezentativní, hlavní moc leží v rukou vlády vedené premiérem. Maďarsko je jak členem Evropské unie, tak i NATO stejně jako téměř všech hlavních mezinárodních organizací.

Maďarsko je exportní ekonomikou, jejíž páteř tvoří do velké míry automobilový průmysl. V zemi se vyrábí automobily značky Audi, Mercedes a Suzuki, ve výstavbě je i výrobní závod BMW a BYD. Na výrobní závody je navázán i velmi široký dodavatelský řetězec, včetně např. výroby baterií. Dochází také k rozvoji obranného průmyslu souvisejícího s komplexní modernizací maďarské armády v rámci programu Zrínyi 2026, kdy v zemi postupně vznikají velké závody na výrobu zbraní.

Obchodní jednání vychází u Maďarů z evropských norem chování. Na jednání je potřeba se dobře připravit, znát situaci na trhu, mít připravené všechny potřebné certifikáty, výhodou jsou reference. Specifikem je maďarský jazyk, který není příbuzný žádnému jinému jazyku v regionu Střední Evropy. Při jednáních bývá jednacím jazykem maďarština, mnohdy i angličtina.

Co se týče bilaterálních vztahů, Maďarsko patří mezi země, která jsou jak počtem obyvatel, tak i rozlohou relativně podobné České republice. S Maďarskem Českou republiku pojí jak společná historie v rámci Habsburské monarchie či společný osud poválečného začlenění do tzv. východního bloku, tak v současné době i členství v Evropské unii, NATO a tzv. Visegrádské skupině.

Pro Českou republiku patří Maďarsko tradičně do první desítky největších obchodních partnerů, přičemž vzájemnému obchodu pomáhá i značná geografická blízkost. V Maďarsku působí celá řada českých firem, z nichž některé mají v zemi i vlastní výrobní kapacity. České firmy jsou podporovány jak Velvyslanectvím České republiky v Budapešti, tak zahraniční kanceláří CzechTrade v Budapešti.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Maďarsko (401.4 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Maďarsko (nyní jediný název země, která se do roku 2012 jmenovala Maďarská republika) je parlamentní republikou, v níž výkonnou moc má vláda v čele s ministerským předsedou. Tím je od roku 2010 Viktor Orbán, předseda strany Fidesz – Maďarská občanská unie, která vládne v koalici s Křesťansko-demokratickou lidovou stranou (KDNP). Viktor Orbán je ve funkci předsedy vlády již popáté, naposledy se stal premiérem po volbách v roce 2022.

Volby do jednokomorového Národního shromáždění se 199 poslanci se konají každé čtyři roky a příští parlamentní volby by se měly uskutečnit na jaře 2026. Prezident, jímž je od 5. 3. 2024 Tamás Sulyok, má v Maďarsku především reprezentativní roli. Administrativně se Maďarsko dělí na 19 žup (krajů) a 25 měst s župním statutem. Hlavní město Budapešť je samostatnou správní jednotkou.

Současná vláda realizuje národně konzervativní politiku, akcentující posílení národní suverenity země. Na jaře 2024 vznikla v Maďarsku nová politická strana Tisza, která se po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 stala hlavním vyzyvatelem strany Fidesz.

Ministerstva – ministři a politické strany:

• Předseda vlády – Viktor Orbán (Fidesz)
• Místopředseda vlády a ministr bez portfeje zodpovědný za národní politiku, národnostní politiku, církevní politiku a církevní diplomacii – Dr. Zsolt Semjén (KDNP)
• Ministr vedoucí Úřad předsedy vlády – Gergely Gulyás (Fidesz)
• Ministr vedoucí Kabinet předsedy vlády – Antal Rogán (Fidesz)
• Ministr spravedlnosti – Bence Tuzson (Fidesz)
• Ministr obrany – Kristóf Szalay-Bobrovniczky (nestr.)
• Ministr kultury a inovací – Balázs Hankó (nestr.)
• Ministr výstavby a dopravy – János Lázár (Fidesz)
• Ministr energetiky – Csaba Lantos (nestr.)
• Ministr národního hospodářství – Márton Nagy (nestr.)
• Ministr zemědělství – Dr. István Nagy (Fidesz)
• Ministr zahraničních věcí a obchodu – Péter Szijjártó (Fidesz)
• Ministr vnitra – Dr. Sándor Pintér (nestr.)
• Ministr pro veřejnou správu a regionální rozvoj – Tibor Navracsics (KDNP)
• Ministr pro záležitosti EU – János Bóka (nestr.)

Aktuální informace:

• Úřad prezidenta
• Parlament
• Úřad vlády

Poznámka: od 1. 1. 2025 se Ministerstvo národního hospodářství HU sloučilo s Ministerstvem financí HU, které tím zaniklo. Dosavadní agendy ministerstva financí převzalo Ministerstvo národního hospodářství. 

1.2. Zahraniční politika země

Zahraničněpolitickou orientaci Maďarska určuje zejména jeho členství v Evropské unii (od roku 2004) a v Severoatlantické alianci (od roku 1999). Maďarsko předsedalo Radě Evropské unie naposledy ve 2. pololetí roku 2024. Postoj současné maďarské vlády zejména k pomoci Ukrajině a ke vztahům s Ruskem vyvolává rozpory s mnohými členskými zeměmi EU, včetně tradičních partnerů. Maďarsko aktivně buduje své dvoustranné politické a ekonomické vztahy s celou řadou zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

V ekonomické oblasti spolupracuje Maďarsko s celou řadou států po celém světě, hlavními partnery jsou státy EU, především Německo a sousední členské země EU. Také východoasijské země, včetně ČLR, jsou významnými investory v Maďarsku, zejména v automotive průmyslu. I přes snahu diversifikovat dodávky energetických surovin, přetrvává značná závislost Maďarska na dovozu těchto surovin z Ruska. Maďarsko posiluje spolupráci také se zeměmi sdruženými v Turkické radě, v níž je Maďarsko pozorovatelem.

1.3. Obyvatelstvo

Maďarsko se potýká s postupným poklesem počtu obyvatel. Vláda se snaží podporovat zvýšení porodnosti aktivní rodinnou politikou.

Počet obyvatel v Maďarsku k 1. 1. 2024 byl 9 584 627 a oproti roku 2023 se snížil o 15 117 osob.

Počet mužů k 1. 1. 2024 činil 4 623 378 a žen 4 961 249. Dle předběžných údajů se za rok 2024 a/narodilo 77 500 dětí, což je o 9,1 % méně než v roce 2023, b/celková míra plodnosti se snížila, a to s odhadovanou hodnotou 1,38 na ženu (rok 2023 = 1,51), c/zemřelo 127 500 osob, tj. o 0,5 % méně než v roce 2023.
V roce 2024 činil podíl osob do 14 let 14,5 % (od roku 2015 = 14,5 %), věková skupina od 15 do 64 let 64,9 % (dlouhodobě klesající tendence) a věková skupina od 65 let 20,7 % (dlouhodobě se zvyšující tendence). Na tisíc mužů připadlo v roce 2024 1073 žen (dlouhodobá mírně klesající tendence).

Hustota obyvatel byla 103 na 1 km² (k 1. 1. 2024). V Budapešti k 1. 1. 2024 žilo 1 686 222 osob, v ostatních městech 5 044 387 osob a na venkově 2 854 018 osob, tj. ve městě žilo 70,2 % obyvatelstva a na venkově 29,8 % obyvatelstva. Budapešť je zároveň správním centrem župy Pest, ve které k 1. 1. 2024 žilo 1 333 257 obyvatel. 

Pracovní aktivita věkové skupiny mezi 15 až 74 lety byla v roce 2024 68,1 % (dlouhodobě se zvyšující tendence), míra zaměstnanosti populace ve věkové skupině 15–64 let 75,1 % (do roku 2019 měla zvyšující se tendenci, ale v roce 2020 klesla o 0,3 % na úroveň 72,1 %, ale od roku 2021 opět roste).

Průměrný věk populace k 1. 1. 2024 činil 43,2 let, 41,1 let muži, 45,1 let ženy. Jedná se o dlouhodobou mírně vzrůstající tendenci. Průměrná délka života k 1. 1. 2024 byla 76,7 let, tj. mírně roste (73,6 let muži, 79,6 let ženy). 

Národnostní složení: Maďaři 95,2 % a ostatní 4,8 % (především Romové, Němci, Slováci a Chorvati). Údaje vycházejí ze sčítání lidu v roce 2022.

Náboženské složení: Mezi významné církve patří katolická, ke které se hlásí 30 % obyvatelstva (k římskokatolické se hlásí 27,5 % z celkového počtu obyvatelstva a k řeckokatolické 1,7 % obyvatelstva), reformovaná (9,8 %), evangelická (1,8 %),  a pravoslavná (0,2 %). K judaismu (Izraelité) se hlásilo 0,1 %. Ateistů bylo 16,1 %. Vyjádření, ke které církvi či náboženské společnosti se osoby hlásí, se při sčítání lidu zdrželo 40,1 % obyvatelstva. Údaje vycházejí ze sčítání lidu v roce 2022.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Makroekonomické údaje dle EIU jsou níže v tabulce. Evropská komise v hospodářské prognóze pro Maďarsko z května 2025 předpokládá růst maďarského HDP na r. 2025 ve výši 0,8 % a na r. 2026 růst 2,5 %, což bude podpořeno spotřebou a postupným oživením investic a vývozu. Přestože inflace klesla z velmi vysokých hodnot, základní inflační tlaky zůstávají. Po výrazné nápravě v r. 2024 by měl schodek veřejných financí v letošním roce zůstat zvýšený na úrovni 4,6 %. 

Dle údajů z maďarského Centrálního statistického úřadu mělo Maďarsko před pandemií jeden z nejvyšších růstů HDP v EU. Díky pandemii zaznamenalo HDP v r. 2020 propad o 4,3 %, v r. 2021 došlo k nárůstu o 7,2 %, v r. 2022 činil nárůst 4,3 %, v r. 2023 došlo k poklesu o 0,8 %, v r. 2024 činil nárůst 0,5 %. Maďarská vláda koncem března r. 2025 oznámila snížení plánovaného HDP na r. 2025 z původních 3,4 % na 2,5 %. 

Co se týče míry vládního zadlužení (zdroj centrální banka), v r. 2024 dosahovala hodnoty 73,5 % HDP (EIU 75,6 %). Vláda v dubnu 2025 prohlásila, že  očekává brutto zadluženost ve výši 73,1 %, která by mohla v roce 2026 klesnout na 72,3 %.

V zemi je dlouhodobě relativně nízká míra nezaměstnanosti, která dle HU statistického úřadu v r. 2024 činila 4,5 %. Maďarsko se na přelomu let 2022 a 2023 potýkalo s rekordní mírou inflace, která v lednu roku 2023 dosáhla hodnoty 25,7 %, za celorok pak 17,6 %. V r. 2024 byla míra inflace na úrovni 3,7 %. V dubnu 2025 meziroční míra inflace dosáhla hodnoty 4,2 %.

Páteř maďarské ekonomiky tvoří čím dál více automobilový průmysl. V zemi se vyrábí automobily značky Audi, Mercedes a Suzuki, ve výstavbě jsou výrobní závody firem BMW a BYD. Většina produkce se exportuje. Na výrobní závody je navázán i velmi široký dodavatelský řetězec, včetně např. dynamicky se rozvíjející výroby lithiových baterií. Továrna na elektrické autobusy BYD již stojí. Budují se i nové výrobní závody v oboru obranného průmyslu. Maďarsko naopak dováží energetické suroviny.

Co se týče nejvýznamnějších položek dovozu a vývozu, bylo pořadí na prvních deseti místech v roce 2024 následující:

Dovoz:

• elektrické stroje, přístroje a nástroje;
• silniční vozidla;
• léky, farmaceutické výrobky;
• průmyslové stroje pro všeobecné účely;
• telekomunikační zařízení, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku;
• stroje a zařízení na výrobu energie;
• kancelářské stroje a zařízení pro zpracování dat;
• ropa a ropné produkty;
• ostatní zpracované výrobky;
• ostatní kovové výrobky.

Vývoz:

• silniční vozidla, elektrické stroje, přístroje a nástroje;
• elektrické stroje, přístroje a nástroje;
• léky, farmaceutické výrobky;
• stroje a zařízení na výrobu energie;
• telekomunikační zařízení, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku;
• kancelářské stroje a zařízení pro zpracování dat;
• průmyslové stroje pro všeobecné účely;
• ostatní zpracované výrobky;
• odborné, vědecké, kontrolní přístroje;
• ostatní kovové výrobky.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2024 byl schodek maďarského vládního sektoru podle předběžných údajů národních účtů 4 006 mld. HUF, což představuje 4,9 % HDP. Schodek se snížil hlavně v důsledku nižších výdajů na energetické dotace a odkladů veřejných investic. Podle metodických předpisů systému národních účtů (ESA 2010) činily příjmy vládního sektoru 34 203 mld. HUF a výdaje 38 210 mld. HUF. V porovnání s rokem 2023 vzrostly příjmy o 6,7 % a výdaje o 2,9 %. Dluh vládního sektoru na konci roku 2024 činil podle údajů Maďarské národní banky 59 875 mld. HUF, což je 73,5 % HDP (jiný zdroj než v tabulce). 

Dle předpovědi Evropské komise by se v roce 2025 měl rozpočtový schodek dále snížit na 4,6 %. V roce 2026 očekává mírné zvýšení schodku na 4,7 % HDP. 

Bilance běžného účtu v roce 2024 vykazovala dle maďarské centrální banky přebytek ve výši 4 593 mil. EUR.

Maďarská vláda v dubnu 2025 uvedla, že na rok 2024 plánovaný rozpočtový schodek ve výši 3,7 % může dle současných předpovědí dosáhnout 4 %. Vláda deklaruje úsilí o postupné snižování poměru státního dluhu vůči HDP.

Dle informací Maďarské národní banky byl za rok 2024 roční průměrný devizový kurz eura ve výši 395,20 HUF/EUR (rok 2023 = 381,95 HUF/EUR) a dolaru 365,24 HUF/USD (rok 2023 = 353,25 HUF/USD). 

Hodnocení Maďarska hlavními ratingovými agenturami ke 11. 4. 2025 (na dlouhodobý dluh v zahraničních měnách):

• Standard and Poor’s: BBB-, negativní
• Moody’s: Baa2, negativní
• FITCH Ratings: BBB, stabilní

2.3. Bankovní systém

Finanční a pojišťovací sektor se na tvorbě HDP v roce 2024 podílel 3,6 %, zatímco v roce 2023 tento údaj činil 3,5 %. V počtu registrovaných podnikání podle odvětví činil finanční a pojišťovací sektor jen 1,5 % (v roce 2024 se jednalo o velice mírný nárůst).

Maďarská národní banka – Magyar Nemzeti Bank. Se vstupem Maďarska do EU se od roku 2004 stala MNB členem Evropského systému centrálních bank (ESCB). Na stránkách MNB je možno vyhledávat účastníky trhu. Hlášení ohledně hospodářského růstu, procesů půjček jsou na stránkách MNB v angličtině pod oddílem Reports. MNB vydává ročně tzv. „Zlatou knihu“ (Golden Book) obsahující informace o údajích dohlížejících institucí. Novým guvernérem od března 2025 je bývalý ministr financí Varga Mihály.

Z hlediska úvěrových bankovních skupin byly v roce 2023 (zdroj: Golden Book) nejsilnější (dle velikosti prostředků) skupina OTP Bank (maďarská banka s mezinárodní působností), MBH (1. května 2023 MBH bankovní skupina vznikla trojitou fúzí = spojení MKB Bank Nyrt., Takarékbank Zrt. a Budapest Bank Zrt., čímž došlo ke změně jména z MKB skupiny na MBH bankovní skupinu), K&H,  Unicredit Bank a Erste Bank.

Mezi významné pojišťovny v Maďarsku patří např. Allianz Hungária Biztosító, Alfa Vienna Insurance Group Biztosító Zrt. a Generali Biztosító Zrt.

Seznam pojišťovacích sektorů a účastníků trhu najdete také na stránkách MNB.

V Maďarsku se od července 2020 postupně navyšovala základní úroková míra, která z hodnoty od 22. 7. 2020 z hodnoty 0,6 % postupně stoupala až na hodnotu 13 % (28. 9. 2022 a od té doby je však postupně snižována až na současných 6,5 % (od 25. 9. 2024).

2.4. Daňový systém

Ve snaze podpořit maďarskou ekonomiku zasaženou pandemií covidu-19 došlo v Maďarsku k četným daňovým změnám. Pro aktuální informace se doporučuje kontaktovat finanční úřad (National Tax and Customs Administration; Nemzeti Adó- és Vámhivatal – NAV) či využít služby daňových poradců – např. firmy Gordia (firma poskytuje daňové a účetní poradenství), (mluví česky, maďarsky, anglicky) či firmu Accace Hungary. Na jejich stránkách najdete např. i kalkulátor mezd.

V Maďarsku je zavedeno cca 50 různých daní.

Daň z příjmů fyzických osob (SZJA) je rovná pro všechny, a to 15 %. Významné osvobození platí pro některé skupiny matek. Základní sazba DPH je v Maďarsku nejvyšší z členských zemí EU, a to 27 %. Jsou zavedeny i dvě snížené sazby DPH ve výši 18 %, 5 % a od 1. 1. 2024 pak i 0 % (prodej denního tisku, tj. publikace vycházející alespoň čtyřikrát týdně). Pod 5% DPH spadají např. papírové knihy (v případě elektronických knih činí DPH 27 %) či určité potraviny. 18 % DPH se vztahuje např. na určité výrobky z mléka. DPH se týká zákon č. CXXVII z roku 2007. Odvody z hrubého platu (obecně): za zaměstnance celkem 33,5 % (15 + 18,5), za zaměstnavatele 13 %. Korporátní daň pro firmy je 9 % (jedná se o nejnižší sazbu korporátní daně v Evropě).

Dále v Maďarsku existuje i lokální daň či některé sektorové daně.

V Maďarsku mají malé podniky několik možností, jak se daňově strukturovat. Daňový systém nabízí několik specifických režimů, které jsou navrženy tak, aby zjednodušily daňovou povinnost pro malé a střední podniky. 

• KIVA – daň pro malé podniky se zaměstnanci
• TAO – daň z příjmů právnických osob

KATA – zjednodušený paušální daňový režim pro OSVČ, který má od roku 2022 má velmi omezený okruh využití. Je nyní dostupný pouze pro osoby, které fakturují výhradně fyzickým osobám (ne podnikům). Je vhodná pro řemeslníky/služby pro jednotlivce.

Zajímavé informace o podnikání v Maďarsku – některé právní a daňové aspekty najdete i v materiálu advokátní kanceláře Peterka & Partners. 
V Národním registru právních předpisů lze najít některé překlady do angličtiny zdarma, dále i některé zákony v např. na stránkách Maďarské národní banky. Některé platné maďarské právní předpisy ve třech jazycích lze objednat ve třech jazykových mutacích např. na stránkách Wolters Kluwer.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obrat (pohyb zboží přes hranice) mezi Českou republikou a Maďarskem dosáhl v r. 2024 hodnoty 333,32 mld. CZK. Maďarsko představuje pro ČR osmého největšího obchodního partnera z hlediska vývozu i dovozu (v maďarských statistikách je to podobné). Dle statistik pohybu zboží přes hranice v r. 2024 je oproti stejnému období předchozího roku nárůst v oblasti českého exportu (3,8%) a pokles v importu (10,15 %), přičemž se obrat snížil a české kladné saldo se zvýšilo. 

Zdroj: ČSÚ (pohyb zboží přes hranice)

Zbožová struktura je v posledních letech podobná. V českém exportu dominují telefony, díly motorových vozidel, motorová vozidla k dopravě sob, zařízení k automatickému zpracování dat, elektrické přístroje ke spínání obvodů a novinkou v roce 2024 je na sedmém místě elektrická energie. V českém importu došlo došlo oproti roku 2023 k významnému poklesu v dovozu elektrických baterií ( z 1. na 3. místo), mírnému poklesu pístových motorů a růstu ostatních dílů motorových vozidel a mírnému růstu léčiv. 

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ (pohyb zboží přes hranice)

Obchodní vztahy s EU

Dle předběžných údajů maďarského Centrálního statistického úřadu (KSH) činil v roce 2024 celkový vývoz z Maďarska do EU 71,66 % z celkového vývozu, v případě importu šlo o 75,88 %. V obchodováním s EU má Maďarsko aktivní bilanci.

Zdroj: Eurostat

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Maďarsko má se zeměmi mimo EU zápornou obchodní bilanci, což je dáno mj. dovozem energetických surovin ze zemí mimo EU. Dle předběžných údajů maďarského Centrálního statistického úřadu (KSH) činil v roce 2024 celkový vývoz z Maďarska do zemí mimo EU 28,34 % z celkového vývozu, v případě importu šlo o 24,12 %.

Zdroj: Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Stav přímých zahraničních investic v Maďarsku (údaje z Maďarské centrální banky):

Celková výše PZI v Maďarsku v r. 2023 činila 107 500 mil. EUR, kdy cca 83 % PZI pocházelo z evropských zemí (1. místo Německo = 17 598 mil. EUR, 2. Nizozemsko = 15 798 mil. EUR, 3. Rakousko = 14 672 mil. EUR, ČR je na 14. místě = 938 mil. EUR), 11,5 % z Asie, 4,3 % z Ameriky, 0,7 % z Afriky atd.

Odvětvová struktura celkové hodnoty PZI v roce 2023 podle důležitých odvětví:

• služby = 49 207 mil. EUR
• zpracovatelský průmysl = 50 503 mil. EUR
• stavebnictví = 2 085 mil. EUR
• dodávky elektřiny, plynu, klimatizace = 930 mil. EUR
• zemědělství, lov, lesnictví = 646 mil. EUR

Maďarská agentura HIPA poskytuje investiční pobídky. V r. 2024 HIPA zprostředkovala uzavření 77 investičních projektů (18 sektorů – 40 % automotive, 39 % elektronika; 19 projektů na R&D) z 19 zemí v hodnotě 10,3 mld. EUR. Top investory byli Čína a Jižní Korea (7,8 mld. EUR), na počet projektů Německo (10).

Pro české investory může být Maďarsko zajímavé z těch důvodů: investiční pobídky, geografická blízkost ČR i jihovýchodní Evropy či rozsáhlá dálniční síť. 

České investice v Maďarsku (dle údajů České národní banky):

Podle údajů ČNB činily k 31.12.2023 přímé investice z ČR do HU celkem 158 mil. EUR (pokles o 72 % oproti r. 2022).

V Maďarsku je přítomná celá řada českých firem jako např. skupina PPF (vč. Škoda Transportation), Colt CZ, Agrofert, Ravak, Alza, CPI, HOPI, Rohlík. Některé firmy zde investovaly i do výrobních závodů.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

Maďarsko i ČR jsou členskými zeměmi Evropské unie a velká část jejich vzájemných vztahů je tak upravena právními normami EU. V rámci bilaterální ekonomické smluvní základny jsou důležité následující dva dokumenty.

• Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 27. 12. 1994).
• 5. 5. 2020 byla v Bruselu přijata Dohoda o ukončení platnosti dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy EU, vstup v platnost 10. 12. 2021. Tím pozbyla platnosti Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi ČR a Maďarskem podepsaná v Praze 14. 1. 1993.

Více informací o stávající bilaterální smluvní základně naleznete na internetových stránkách Ministerstva zahraničních vztahů ČR v sekci Zahraniční vztahy a oddíle Mezinárodní smlouvy.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc mezi Českou republikou a Maďarskem vzájemně poskytovaná ani přijímaná není. Obě země jsou donory rozvojové pomoci, proto možnosti spolupráce existují maximálně na třetích trzích, které jsou příjemci rozvojové pomoci.

Rozvojovou pomoc má v Maďarsku na starosti Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu, konkrétně Odbor koordinace programů Hungary Helps. Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu vypracovalo Maďarskou strategii pro mezinárodní rozvojovou spolupráci pro roky 2020–2025 (Hungary’s International Development Cooperation Strategy). Kontaktní e-mail pro případné dotazy je hhp@mfa.gov.hu. Rozvojovou pomoc poskytuje samostatná nezisková vládní agentura Hungary Helps (Hungary Helps Angency Non-Profit Pllc., Szilágyi Deszö tér 1, 1011 Budapest, tel: +36 1 896 6344, e-mail: hungaryhelps@hungaryhelps.gov.hu). Agentura Hungary Helps spolupracuje se Státním sekretariátem pro pomoc perzekuovaným křesťanům Kanceláře premiéra (The Prime Minister’s Office, 1357 Budapest, Pf. 6., tel.: +36-1-795-6978, fax: +36-1-795-0381, mail: titkarsag@me.gov.hu), který má za tím účelem svůj vlastní program. Jednotlivé projekty Hungary Helps jsou prezentovány na výše uvedených webových stránkách agentury, přičemž většina jich směřuje do oblasti Sahelu a obecně subsaharské Afriky, případně na podporu křesťanských komunit na celém světě (obnova kostelů, křesťanských památek apod.).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mapa globálních oborových příležitostí

Pro Maďarsko platí zejména následující oborové příležitosti: 

▶ Energetika

Státní energetická společnost MVM připravuje výstavbu tří nových paroplynových jednotek. Zároveň by mělo dojít k prodloužení doby provozu současných čtyř jaderných bloků na elektrárně Paks. Vláda deklaruje i pokračování projektu výstavby dvou nových jaderných bloků. V reakci na vysoký nárůst produkce z fotovoltaických panelů se přistupuje k modernizaci elektroenergetické sítě a bariérových úložišť. V Maďarsku vznikají i první projekty v oblasti výroby vodíku, značný rozvoj lze očekávat v oblasti geotermální energie a prostředky půjdou i na teplárenství obecně.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

V Maďarsku probíhá ambiciózní program modernizace armády, kdy jsou postupně modernizovány jednotlivé složky maďarských ozbrojených sil. Spolu s tím dochází i k výstavbě nových zbrojovek, což přináší příležitost pro strojírenské a metalurgické firmy z oblasti obranného průmyslu.

▶ Dopravní infrastruktura

Dochází k modernizaci vozového parku, poptávány jsou například nové ekologické autobusy, modernizace se ale týká i flotily trolejbusů a tramvají. Zvyšuje se využití digitálních technologií v dopravním segmentu. Probíhá modernizace železniční infrastruktury.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Digitální technologie se postupně rozšiřují do mnoha oblastí, ať už státní či komunální správy či zdravotnictví. Vývoj spojený s pandemií koronaviru ukázal i velké možnosti v sektoru online prodeje.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Příležitosti leží zejména v segmentu zpracovaných potravin. Kromě tradičních českých vývozních komodit, jako je české pivo, jde například také o potraviny zaměřené na vyšší přidanou hodnotu. Nové příležitosti se otevírají i v oblasti online prodeje.

▶ Automobilový sektor

V Maďarsku jsou výrobní závody firem Audi, Mercedes a Suzuki a zároveň se budují závody na výrobu elektromobilů firem BMW a BYD. Spolu s tím vzniká v Maďarsku široký dodavatelský řetězec výroby lithiových baterií. Postupně se rozšiřuje i výroba autobusů, včetně autobusů s elektrickým pohonem.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Pilířem maďarského VVI sektoru jsou soukromé firmy, síť státních výzkumných ústavů a univerzit. V Maďarsku existují i velké mezinárodní infrastruktury jako např. laserové centrum ELI či centrum molekulární biologie. Byl spuštěn i nový superpočítač. Spolupráce univerzit a soukromého sektoruje velká v oblasti strojírenství a automobilového průmyslu. Vláda buduje i sektor obranného R&D.

▶ Civilní letectví, vesmír

Maďarsko má přijatu vesmírnou strategii a pracuje na realizaci programu vyslání svého kosmonauta na ISS. Zapojeny jsou nejrůznější subjekty. Díky této misi se očekává konkurenceschopné postavení maďarského kosmického sektoru na mezinárodní úrovni. 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání vychází u Maďarů z evropských norem chování. Na jednání je potřeba se dobře připravit, znát situaci na trhu, mít připravené všechny potřebné certifikáty, výhodou jsou reference.

4.2. Oslovení

Oslovení partnerů na trhu je třeba věnovat velkou pozornost a dobře se připravit. Doporučujeme oslovit nejvyšší vedení firmy včetně odpovědných pracovníků za nákup zboží či služby. Oslovení partnerů by v prvním kroku mělo být e-mailem. Doporučujeme přiložit prezentaci služby či výrobku (v angličtině či maďarštině), ceníky, vyjmenování získaných referencí atd. Pokud během 1–2 týdnů nereagují, můžete se připomenout.

Jednotlivé české společnosti se mohou obracet na velvyslanectví s požadavkem pomoci při přípravě jednání, zprostředkování příslušných kontaktů, získání potřebných informací od různých úřadů, poskytování asistence při jednání se státní správou apod. Velvyslanectví se zaměřuje na oblast B2G.

V Budapešti funguje česká agentura na podporu exportu CzechTrade , která pomáhá se službami v oblasti B2B (vyhledá exportní příležitosti, může přeložit oslovující dopis, případně jednostránkové představení společnosti, oslovit vybrané obchodní partnery, dokáže získat ověřené obchodní kontakty, ověří zájem o nabízený výrobek, pomůže s prezentací produktu, poskytne pomoc při založení firmy, organizuje účast na vybraných výstavách apod.).

Kompetence velvyslanectví a agentury CzechTrade jsou rozděleny v Katalogu služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export.

Pro jednodušší postup doporučujeme kontaktovat místního prověřeného zástupce, který dobře zná trh a navázal již širší vztahy.

4.3. Obchodní schůzka

Pro úspěšné obchodování je potřeba profesionální přístup, flexibilita a nabídka kvalitního zboží či služby. Postupně se čím dál více první schůzka odehrává formou videkonference, která navazuje na komunikaci po emailu. V případě, že videokonference prokáže zájem o spolupráci, následuje i schůzka osobní. Místo první schůzky doporučujeme kancelář obchodního partnera, popř. je možno ho pozvat na oběd do restaurace. V Maďarsku nebývá zvykem zvát obchodního partnera domů.

Výměna vizitek je samozřejmostí. Vizitky bývají v maďarštině a angličtině. Je potřeba si uvědomit, že v maďarském jazyce (a tedy i na maďarské vizitce) se uvádí nejdříve příjmení a teprave poté křestní jméno. Pokud na jednání přinesete drobný dárek, bude partner potěšen. Pro Maďary jsou důležité osobní kontakty a návštěvy. Jsou otevření, ale důvěru si je třeba zasloužit.

Používání titulů v oslovování není v Maďarsku příliš rozšířené. Maďarští obchodníci mají přehled o situaci na trhu, cenách a konkurenčních firmách, bývají na jednání velmi dobře připraveni.

Dochvilnost pro Maďara při jednání bývá zpravidla samozřejmostí. Oblečení během jednání bývá podobné jako v ČR, tedy primárně oblek či kostým. Nicméně v některých oblastech (např. nové technologie) může být forma oblečení, i celkové jednání, pojato méně formálně.

4.4. Komunikace

Při jednáních bývá jednacím jazykem maďarština. Nicméně pro mnoho obchodníků není problémem angličtina. Pokud víte, že druhá strana neovládá plně angličtinu (je např. používanější než němčina), pak ZÚ doporučuje, abyste s sebou vzali tlumočníka do maďarštiny.

Pracovní doba firem, bank i prodejní doba v obchodech je v zásadě obdobná jako v ČR. V rámci státní správy je využíván zkrácený pátek, tj. pracovní doba cca do 14 hodin, s čímž je třeba počítat při potřebě komunikace s úřady.

Nedoporučuje se mluvit o politice.

4.5. Doporučení

ZÚ doporučuje poctivě se připravit na jednání, neboť budete odpovídat např. i na technické dotazy. Při vstupu na trh budete většinou potřebovat podklady a marketingové materiály v maďarštině.

Dohody uzavírejte písemnou formou.

Prověřte si bonitu obchodního partnera, reference a veřejně dostupné zdroje.

Upozorňujeme na služby v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR:

1) SOLVIT – služba nabízí rychlé a efektivní řešení sporů občanů i podnikatelů s úřady v rámci celé EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

2) Jednotná kontaktní místa – JKM poskytuje bezplatné informace potřebné k tomu, aby klient mohl začít podnikat v ČR a rovněž kdekoliv v Evropské unii. Další úlohou Jednotného kontaktního místa je zprostředkovat klientovi informace a kontakt na příslušný úřad v ČR i v EU, který se zabývá povolováním konkrétní činnosti. Mimo to Jednotné kontaktní místo zajistí předání žádostí o vyřízení podnikatelského oprávnění či uznání odborných kvalifikací příslušným orgánům.

3) ProCop – kontaktní místo pro výrobky nabízí bezplatné poradenství ohledně uvádění výrobků na vnitřní trh EU. Poskytuje zejména informace o tom, jaké technické požadavky se na daný výrobek vztahují.

4.6. Státní svátky

Maďarsko má celkem 13 státních svátků, kdy je poskytováno pracovní volno. V případě, že státní svátek připadá např. na úterý či čtvrtek, existuje praxe poskytnout další den pracovní volno a dojde ke spojení s víkendem do 4 dnů volna. Následně bývá tento den volna napracováván o pracovní sobotě. Maďarská vláda tyto přesuny volných dní vyhlašuje v Maďarském věstníku v první polovině předchozího roku.

V praxi se lze setkat s tím, že období od 24. prosince do 1. ledna větší množství zaměstnanců čerpá dovolenou. Štědrý den není státním svátkem, ale bývá poskytnut den pracovního volna, které se napracuje o pracovní sobotě.

Státní svátky, kdy se poskytuje pracovní volno:

• Nový rok – 1. ledna
• Vypuknutí revoluce (1848, zvykem bývá nošení trikolory) – 15. března
• Svátek práce – 1. května
• Den Svatého Štěpána (prvního maďarského krále, 10.–11. století) – 20. srpna
• Povstání proti Sovětskému svazu (1956) a vznik Maďarské republiky (1989) – 23. října
• Svátek Všech svatých – 1. listopadu
• První svátek vánoční – 25. prosince
• Druhý svátek vánoční – 26. prosince

Velikonoční svátky jsou pohyblivé (připadají na stejné datum jako v ČR) a skládají se z Velkého pátku, Velikonoční neděle a Velikonočního pondělí.

Pohyblivé svátky Letnice: 50 dnů po Velikonocích se slaví Svatodušní neděle a následně Svatodušní pondělí.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Maďarsko je podobně jako Česká republika členem Evropské unie, při exportu do Maďarska, a to včetně e-commerce prodeje, je však potřeba dodržovat veškeré maďarské předpisy. Maďarská vláda si nechává určité pravomoci v případě zahraničních investic do strategických sektorů.

Distribuce a prodej zboží v Maďarsku probíhá obdobným způsobem jako v České republice. Maďarsko disponuje rozsáhlou sítí maloobchodů, supermarketů a hypermarketů. Některé oblasti (jako třeba prodej tabákových výrobků) podléhají speciální regulaci. Oproti České republice je v Maďarsku více rozšířen prodej v tržnicích, především v rámci prodeje potravinářských a zemědělských výrobků. Mj. v důsledku pandemie výrazně vzrostl objem zboží prodaný online, kdy jsou v tomto segmentu v Maďarsku velmi úspěšné i české eshopy.

Dodávky zboží (služeb) z České republiky je možno realizovat přímo maďarskému partnerovi (prodejci) nebo prostřednictvím obchodního zástupce. Další možností je založit v Maďarsku dceřinou společnost. Při vyhledávání maďarského partnera lze též využít služeb Velvyslanectví České republiky v Budapešti a zahraniční kanceláře CzechTrade v Budapešti. Možnosti jsou definovány v Katalogu služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export. 

Další možnosti jak uplatnit české zboží (služby) na trhu je pověřit jeho distribucí existující společnost, která již distribuuje jiné zboží (poskytuje služby) z ČR na zdejším trhu a má kapacity k rozšíření nabídky (výhoda je, že v tomto případě je možné si vyžádat reference). Případného partnera je možno hledat i mezi členy Česko-maďarského obchodního klubu, který působí v Maďarsku.

V rámci obchodu mezi ČR do HU musí být pohyb zboží při překročení určitého finančního objemu podchycen dokumenty pro vnitřní obchod v EU, tzv. Intrastat. Podrobnosti o statistickém systému Intrastat lze najít na stránkách Centrálního statistického úřadu.

Dostupnost maďarských vyhlášek, zákonů a nařízení (včetně překladů): Úřad předsedy vlády HU sestavuje Magyar Közlöny (obdoba našeho Věstníku), ve kterém jsou zveřejněny všechny zákony, nařízení a opatření HU. Další možností získání informací o maďarských zákonech je služba firmy Wolters Kluwer Kft., která nabízí znění platných maďarských právních předpisů a vládních rozhodnutí. Některé zákony je možno zakoupit v německém i anglickém překladu. Zdarma lze získat anglickou verzi některých právních předpisů např. v Národním registru právních předpisů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro zřízení obchodního zastoupení existují v Maďarsku dvě základní možnosti:

1) Zahraniční firma pověří tuzemskou hospodářskou organizaci zahraničního obchodu, která na základě smlouvy o zastoupení bude tyto aktivity vykonávat. Jednou z podmínek je registrace zahraničněobchodní činnosti maďarského partnera u Maďarské národní banky (MNB).

2) Přímé zastoupení – Rejstříkový soud HU (Cégbíróság).

Při registraci uvedených forem podnikatelského subjektu je požadována povinná spoluúčast právníka. Obvyklou formou obchodního zastoupení je s.r.o. („korlátolt felelősségű társaság“ nebo „kft.“). Předepsaná minimální hodnota základního jmění nového s.r.o. v tomto případě je 3 mil. HUF. V případě uzavřené a.s. („részvénytársaság“ nebo „rt.“) je základní kapitál 5 mil. HUF a v případě veřejné a.s., tj. je zalistovaná na burze („közkereseti társaság“ nebo „kkt.“) 20 mil. HUF.

Rozšířenou formou podnikání jsou v Maďarsku i komanditní společnosti („betéti társaság“ nebo „bt.“). Zde se nestanovují konkrétní požadavky na minimální výši základního kapitálu. Je však důležité, aby byla ve společenské smlouvě uvedena výše majetkového vkladu, ke kterému se jednotliví společníci zavazují.

Kontaktní instituce k založení podnikatelského subjektu jsou:

• Nemzeti Adó- és Vámhivatal/Tax and Financial Audit Office (DIČ)
• Központi Statisztikai Hivatal/Central Statistical Office (statistické číslo)
• Társadalombiztosítási Igazgatóság/Social Security Directorate (reg. číslo)
• Cégbíróság/Court of Registration (IČO)
• Banka pro podnikatele (bankovní účet)
• Komora (obchodní a průmyslová, agrárně hospodářská) (reg.číslo)

Úřady (zastoupení mají ve všech župách):

• Központi Statisztikai Hivatal (Centrální statistický úřad) – www.ksh.hu
• Nemzeti Egészségbiztosítási Alapkezelő (Správce fondu národního zdravotního pojištění) – www.neak.gov.hu
• Nemzeti Adó-és Vámhivatal – (Daňový a finanční úřad) – www.nav.gov.hu
• Budapesti Cégbíróság (Rejstříkový soud pro Budapešť) – birosag.hu

Velvyslanectví ČR v Budapešti s agenturou CzechTrade jsou ve spojení s právními kancelářemi, jejichž služeb je možno využít při zakládání firmy (viz níže – kapitola 5.6).

5.3. Marketing a komunikace

Cílená propagace je na maďarském trhu nevyhnutelná. V oblasti celoplošných televizních a rozhlasových reklam jsou zastoupeny hlavně nadnárodní společnosti, které vedou tvrdý a nákladný boj o zákazníka. Typické je to zejména v případě spotřebního zboží, kde je situace obdobná jako v České republice (reklamy na prací prášky, hygienické potřeby, jogurty, krmiva pro kočky a psy atd.).

Mezi firmy zabývající se průzkumem trhu v Maďarsku patří např. Ipsos Média-, Reklám-, Piac- és Véleménykutató Zrt. a Medián Közvélemény- és Piackutató Intézet.

Kromě deníků s celostátní působností se výrobci z České republiky vyplatí soustředit se také na inzerci v odborných periodikách a současně na inzerci ve vysílání regionálních rozhlasových a TV stanic. Z výstav vystupuje do popředí význam účasti na specializovaných výstavách se speciálním odborným zaměřením. Základní význam má příprava reklamních materiálů a prospektů v maďarštině zejména u spotřebního zboží.

Čím dál důležitější je internetová reklama. Marketing v Maďarsku funguje velice dobře i přes sociální sítě – hlavně Facebook a Instagram.

Webové stránky zabývající se zprostředkováním práce – např. Profession, Trenkwalder, Adecco, Job.

V Maďarsku funguje Asociace maďarských komunikačních agentur – MAKSZ, Maďarská marketingová asociace – Magyar Marketing Szövetség, Maďarská reklamní asociace – Magyar Reklámszövetség.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Stav ochrany duševního vlastnictví odpovídá úrovni v EU a středoevropském regionu.

V Maďarsku vstoupila dnem 29. září 2002 v platnost Smlouva o ochraně autorských práv vytvořená a podepsaná v Ženevě v prosinci 1996 WIPO (World Intellectual Property Organization), v Maďarsku ohlášená zákonem XLIX. z roku 2004.

Podle předpisů EU funguje od května 2004 při regionálním velitelství Celní a finanční správy pro střední Maďarsko Oddělení pro ochranu práv duševního vlastnictví, který má také oprávnění zavést řízení v případě zjištění porušení práv na ochrannou značku.

V září 2013 vláda přijala tzv. Národní strategii HU, která se orientuje na ochranu duševního vlastnictví. Existuje Národní úřad duševního vlastnictví (Szellemi Tulajdon Nemzeti Hivatal) (stránky mají i anglickou verzi).

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejnými zakázkami se zabývá Úřad pro veřejné zakázky. Webové stránky jsou i v anglické verzi. Úlohou úřadu je přispívat k rozvoji politiky zadávání veřejných zakázek, rozvoji a šíření legitimních postupů při zadávání veřejných zakázek s přihlédnutím k veřejnému zájmu, zájmům zadavatelů a uchazečů a usnadňovat vynakládání veřejných prostředků veřejným a transparentním způsobem.

Veřejné zakázky v Maďarsku upravuje Zákon o veřejných zakázkách a předpisy upravující veřejné zakázky č. CLXIII. z roku 2015. Aktuální verze zákonu o veřejných zakázkách je na stránkách Národní legislativy. Anglická verze zákona z roku 2015 je v tomto dokumentu.

Plné znění textu vypisované zakázky se vyhlašuje v on-line věstníku Közbeszerzési Értesítő (Zpravodaj veřejných zakázek). Znění vypisované zakázky (v maďarštině) může Velvyslanectví ČR v Budapešti zaslat zájemci na požádání. Veřejné zakázky bývají vypisovány v maďarštině. V češtině jsou zakázky na úrovni EU k dispozici na internetových stránkách TED (ve velmi zkrácené verzi). Jedná se o „Dodatek k Úřednímu věstníku EU vyhrazený pro veřejné zakázky“.

Další zajímavou webovou stránkou  je Portál dotačních výzev.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou obdobné jako v České republice. Kvůli kolísání bankovního kurzu není vyloučeno uzavření smlouvy v EUR. Datum splatnosti faktur bývá prodloužená na 60–90 dní. Doporučujeme zjistit bonitu partnera např. přes databázi Opten nebo přes CzechTrade.

Maďarská strana má při uzavírání obchodních dohod snahu prosadit do dohody zásadu řešení případných sporů u maďarského soudu.

Zákon, obdobně jako v dalších zemích EU umožňuje i použití instrumentu mimosoudního vyrovnání spotřebitelských sporů. Základní podmínkou jeho použití je existence možnosti použití mimosoudního vyrovnání ve smlouvě mezi oběma stranami.

Tématikou zřízení podniku, kanceláře v HU se zabývají např. následující právnické či účetní kanceláře:

• Peterka & Partners Iroda (název právní kanceláře, mluví maďarsky, anglicky, německy)
• Visegrad+ Legal (název právní kanceláře, mají vazby na české právníky – mluví maďarsky, anglicky)
• Gordia (firma poskytuje daňové a účetní poradenství – mluví česky, maďarsky, anglicky)
• ASB Hungary Kft. (daňové a účetní poradenství)
• Renomia (pojišťovací služby)

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané České republiky mohou cestovat do Maďarska na základě platného občanského průkazu nebo cestovního pasu a to na dobu maximálně 3 měsíců bez jakýchkoliv osobních podmínek a dalších formálních požadavků.

Při cestách služebním vozem je doporučeno mít s sebou ověřenou plnou moc potvrzující, že řidič je oprávněn s tímto vozem vycestovat do zahraničí.

Používání bankovních karet je obdobné jako v České republice (možná větší).

Více informací viz rovněž internetové stránky Velvyslanectví ČR v Budapešti – v sekci Konzulární informace.

Další informace:

• Hotely je možno objednat např. přes www.booking.com nebo přes maďarskou stránku www.szallas.hu.
• Půjčovny aut jsou např. na stránkách www.avis.com nebo www.hertz.hu.
• Interaktivní jízdní řády maďarských železnic: www.mav-start.hu
• Stránka MHD Budapešť: www.bkv.hu
• Stránky meziměstské autobusové dopravy: www.menetrendek.hu
• Informace o leteckých spojích: www.csa.cz, www.bud.hu/en

Míra kriminality je obdobná jako v České republice.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Český občan, který chce pracovat v Maďarsku, nepotřebuje k práci pracovní povolení a platí pro něho stejné podmínky jako při zaměstnávání maďarského občana. Po příjezdu do Maďarska nemá občan České republiky přihlašovací povinnost. Může se zdržovat na území Maďarska bez dalšího povolení 3 měsíce. Po tomto termínu musí požádat o „registrační potvrzení” (Regisztrációs Igazolás) podle místa pobytu – více stránky Národního ředitelství cizinecké policie, oddíl Residing in Hungary. Registrace občanů EU je podrobně rozepsaná na webu Registration Certificate for EEA Nationals.

Ohledně zaměstnávání českých občanů v Maďarsku jsou podrobné informace pod Residence Permit for the Purpose of Employment.

Národní ředitelství cizinecké policie:
Budafoki út 60.,
1117 Budapest XI.
Tel.: 00 36 1/463 9100, Call Center: +36 1 463 9292
E-mail: migracio@oif.gov.hu
Web: www.bmbah.hu

Na příslušném úřadě práce podle sídla firmy je třeba vyplnit oznamovací formulář s údaji o maďarském zaměstnavateli, zaměstnanci apod. a přiložit fotokopii osobního průkazu s úředním překladem do maďarštiny.

Při přijímání maďarského občana do zaměstnaneckého poměru v obchodním zastoupení zahraničního subjektu v HU platí pro obchodní zastoupení stejné předpisy jako pro ryze maďarské zaměstnavatelské organizace. Povinností zaměstnavatele, obdobně jako je tomu v České republice, je nahlásit přijetí nového zaměstnance na sociální a zdravotní pojišťovnu.

Vyslaný pracovník musí ještě před zahájením výkonu práce požádat o daňový identifikační znak (adóazonosító jel) na místně příslušném daňovém úřadě (NAV, tel. +36 1 461 1819). U tohoto úřadu je pak třeba pracovníka zaregistrovat, pokud jeho předpokládaná délka vyslání přesáhne 183 dní.

Praktické informace, které se týkají životních a pracovních podmínek v Maďarsku najdete na stránkách Úřadu práce.

Povinnost archivace: V Maďarsku je v oblasti sociálního pojištění zaměstnavatel povinen schraňovat dokumenty související s placením příspěvků sociálního pojištění a přiznáváním příspěvků po dobu pěti let. Platí zákoník práce přijatý v roce 2012, v mezidobí byl však aktualizován. Aktuální verze Zákoníku práce je k dispozici v maďarštině.

Průvodce pracovním právem a zaměstnaností v HU najdete na stránkách Accace.

Minimální mzda a zaručená minimální mzda (počítáno deviz. kurzem k 30. 4. 2025):

Minimální mzda od 1. 1. 2025 = 290 800 HUF (cca 719 EUR), 1. 12. 2023 – 31. 12. 2024 = 266 800 HUF (cca 659 EUR) a 1. 1. 2023 – 30. 11. 2023 = 232 000 HUF (cca 573 EUR) 

Zaručená minimální mzda činí od 1. 1. 2025 348 820 HUF (cca 862 EUR), 1. 12. 2023 – 31. 12. 2024 = 326 000 HUF (cca 806 EUR), 1. 1. 2023 do 30. 11. 2023 = 296 400 HUF(cca 733 EUR).

Výpočet hrubé a čisté mzdy v angličtině je k dispozici např. na stránkách firmy Accace.

Existuje zákon č. XCIII z roku 1996, který se zabývá vyhlášením Dohody o zabránění dvojího zdanění v oblasti příjmových a majetkových daní mezi ČR a Maďarskou republikou ze 14. ledna 1993, v Praze.

Sociální a zdravotní péče:

Občané České republiky, tj. turisté, návštěvníci a podobně, se mají při vyhledání neodkladného lékařského ošetření ve zdravotnickém zařízení prokázat Evropským průkazem zdravotního pojištění. Je nutné počítat s tím, že léky, stomatologickou péči a služby optiky si pacienti v Maďarsku hradí. Pro dlouhodobé, např. pracovní pobyty v Maďarsku, se doporučuje zařídit si v Maďarsku přímo místní kartičku zdravotního pojištění (TAJ kartu/číslo = číslo sociálního zabezpečení) vydávanou na základě potvrzení vydaného příslušným českým úřadem.

Národní fond zdravotního pojištění v HU (NEAK), tel.: +36-1-350-2001 (v menu vybrat Oddělení mezinárodních vztahů a právních vztahů), web: www.neak.gov.hu. Více informací na stránkách Úřadu práce.

Další důležité informace:

K vykonávání práce českým občanem v Maďarsku není třeba povolení, existuje pouze ohlašovací povinnost. Ohlášení je povinen učinit zaměstnavatel, a to v Pracovním centru (Munkaügyi Központ), který je kompetentní dle místa vykonání práce. Obsah ohlášení: počet zaměstnaných, jejich věk, jejich školní vzdělání, státní příslušnost, číslo FEOR pracovního okruhu, formu právního vztahu zaměstnání, v případě rodinného příslušníka označení jeho právního postavení, informaci o tom, zda právní vztah zaměstnání vznikl či zanikl. Pracovní centrum potvrzuje ohlášení a oznámené údaje eviduje. Vynechání povinnosti nahlášení se postihuje sankcemi.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy jsou převážně soustředěny v Budapešti. Existují i některé další veletrhy v dalších městech, spíše regionální povahy. Akce se průběžně doplňují, proto je třeba si vždy najít nejaktuálnější stav webových stránek (možná změna programu).

Prezentace na zahraničních veletrzích pod hlavičkou CzechTrade je možná formou osobní či katalogová prezentace českých firem v rámci společného stánku agentury CzechTrade včetně asistenčních služeb (networkingové akce, společný propagační materiálu) a celkového zajištění expozice.

Seznam hlavních veletržních firem a jimi organizovaných veletrhů a výstav v roce 2025:

• AGROMASHEXPO a – mezinárodní výstava zemědělství a zemědělských strojů, 22.–25. 1. 2025
• FEHOVA – mezinárodní výstava zbraní, rybaření a myslivectví, 6.–9. 2. 2025
• BUDAPEST BOAT SHOW – mezinárodní výstava lodí, 20.–23. 2. 2025
• UTAZÁS – mezinárodní výstava cestovního ruchu, 20.–23. 2. 2025
• CONSTRUMA – mezinárodní odborná výstava stavebního průmyslu a technického zařízení, 9.–13. 4. 2025
• OTTHONDESIGN – mezinárodní výstava zařízení bytu, 9.–13. 4. 2025
• HUNGAROTHERM – mezinárodní veletrh vytápění, ventilace, klimatizace a sanity, 9.–13. 4. 2025
• IPAR NAPJAI – Dny průmyslu, 13.–16. 5. 2025
• AUTOMOTIVE HUNGARY – mezinárodní odborná výstava dodavatelů automobilového průmyslu, 13.–16. 5. 2025
• AUTOTECH FUTURE – výstava a veletrh aut a jejich náhradních dílů v regionu, 30.–31. 5. 2025

HUNGEXPO Vásár és Reklám Zrt. (největší veletržní společnost). Aktuální program v angličtině lze stáhnout na webu HUNGEXPO.

Mimo výše uvedené veletrhy se v Maďarsku koná řada dalších regionálních a lokálních výstav zaměřených např. na oblast turistiky, zemědělství atd. – viz V-Trade Kiállítások Kft. (město Debrecín, východní Maďarsko).

Dále se pořádají různé sektorové konference a summity (např. firma Whitepaper Consulting).

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Maďarsku:
Adresa: Rózsa u. 61., 1064, Budapešť VI.
Tel.: +36 1 462 50 11
E-mail: budapest@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/budapest
Pracovní doba: po-pá 7.45–16.15 hod.
Ekonomický úsek – tel. +36 1 462 50 38, 462 50 15, e-mail: commerce.budapest@mzv.gov.cz
Konzulární oddělení – tel. +36 1 462 50 24, +36 1 462 50 26, +36 1 462 50 14, e-mail: consulate.budapest@mzv.gov.cz, úřední hodiny pondělí, středa a čtvrtek 9.00–11.00 hod.

Zahraniční kancelář CzechTrade v Budapešti:
Adresa: Rózsa u. 61., 1064 Budapest
Mobil: +36 70 673 55 80, +36 30 244 57 62
E-mail: dora.egressy@czechtrade.gov.cz
Web: www.czechtrade.org.hu 

České Centrum Budapešť:
Adresa: Szegfű utca 4.,1063 Budapest VI.
Tel.: +36 1 462 50 66
E-mail: ccbudapest@czechcentres.cz
Web: budapest.czechcentres.cz

Konzulární oddělení se spolu s velvyslanectvím a CzechTrade nachází v jedné budově. Z letiště je možno se tam dopravit tzv. Airport Minibusem, případně taxíkem či MHD. Taxíky nejsou v Budapešti drahé a cena za letištní minibus (cena za osobu) se pohybuje ve výši ceny taxíku (cena za trasu). Z centra je možné se na velvyslanectví dopravit metrem M1 (tzv. Földalatti), které je označeno žlutou barvou. Je potřeba vystoupit na zastávce Vörösmarty utca (nesplést si s Vörösmarty tér), nebo na Kodály körönd. V prvním případě se jde po směru metra na náměstí Mexikói tér, přičemž druhá ulice napravo od stanice metra vede přímo k velvyslanectví. V případě, že se vystoupí na Kodály körönd, je potřeba se vydat proti směru příjezdu metrem ke křižovatce Oktogon. Od stanice Kodály körönd je to také druhá ulice, ale vlevo. Vlajku České republiky je vidět už z křižovatky.

Pro hledání lokalizace ZÚ či adres v Budapešti je možno využít na internetu např. Google Maps a budapešťský plánovač trasy (HSP, autem i pěšky) www.bkk.hu. Upozorňujeme, že je třeba zadat i příslušné číslo obvodu či směrovací číslo – velvyslanectví je např. v VI. obvodu – 1064 Budapešť.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Doporučujeme si zařídit Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card nebo EHIC), který ve zdravotnickém zařízení v Maďarsku v případě potřeby dokládá pacientovo zdravotní pojištění v EU. V takovém případě poskytnutou potřebnou zdravotní péči během krátkodobých pobytů (dovolená, služební cesta či studijní pobyt) v zahraničí uhradí příslušná zdravotní pojišťovna. Zaručuje přístup k veřejným zdravotním službám (např. služby lékaře, lékárenské, nemocniční nebo středisek zdravotní péče) na stejné úrovni a za stejných podmínek jako občanům navštívené země. Je důležité si uvědomit, že tento průkaz nenahrazuje cestovní pojištění (nevztahuje se např. na zdravotní péči poskytovanou soukromými subjekty), nevztahuje se na situaci, kdy se jedete do zahraničí s cílem léčit se a nezaručuje ošetření zdarma.

Důležitá telefonní čísla:

• Integrovaný záchranný systém 112
• Záchranka 104
• Policie 107
• Požárníci 105

Konzulární odbor MZV Budapešť – v případě nouze občana ČR v Maďarsku volejte v pracovní době (7.45–16.15 hod.) telefony konzulárního oddělení – tel.: +36 1 462 50 25, 462 50 26, 462 50 27, 462 50 14. V mimopracovní době, o víkendech a ve svátky – pouze občanům ČR, kteří se ocitli v nouzi či ohrožení zdraví a života, je k dispozici nouzová linka konzulární služby: +420 222 420 222.

Hlavní správa pro otázky migrace Ministerstva vnitra HU – Národní generální ředitelství cizinecké policie – Országos Idegenrendészeti Főigazgatóság (National Directorate-General for Aliens Policing) sídlí na adrese Budafoki út 60., 1117 Budapest. K zákaznickému servisu Generálního ředitelství a regionální ředitelství Budapešti a Pešťské župy se dostanete autobusy č. 33 a 133E z ulice Budafoki, autobusem č. 103 z nádraží Kelenföld (konec metra M4) a tramvají č. 1 ze směru ulice Szerémi. Zákaznický servis je na telefonním čísle +36 1 463 9292 (pondělí až čtvrtek 8.00–16.00 hod, pátek 8.00–13.30 hod). Webové stránky v angličtině – www.bmbah.hu.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a ministerstva:

• Parlament
• Úřad prezidenta
• Úřad předsedy vlády
• Kabinet předsedy vlády
• Vláda

Další významné instituce:

• Hungarian Export Promotion Agency
• Hungarian Investment Promotion Agency
• Centrální statistický úřad
• Maďarská národní banka
• Budapešťská burza cenných papírů
• Národní daňový a celní úřad
• Maďarská státní pokladna
• Vládní agentura pro správu dluhu
• Maďarská obchodní a průmyslová komora
• Národní agrárně hospodářská komora
• Národní úřad pro duševní vlastnictví
• Agrární marketingové centrum
• Soudy v Maďarsku
• Národní informačně-komunikační služba
• Maďarská tisková agentura
• Veřejné zakázky
• Aliance maďarských dopravních a logistických služeb

Turistika:

• Maďarská turistická agentura
• Průvodce pro Maďarsko
• Oficiální stránka o Budapešti a přilehlém okolí – Budapest Info
• Interaktivní jízdní řády maďarských železnic – MÁV
• Stránka MHD Budapešť – Budapest Közlekedési Központ
• Stránky meziměstské autobusové dopravy – VOLÁNBUSZ
• Informace o leteckých spojích – Budapest Airport

Zpravodajské zdroje v anglickém jazyce:

• Budapest Business Journal
• About Hungary
• Hungary Today
• Daily News Hungary

Webové stránky zastupitelského úřadu ČR, CzechTrade a Česko-maďarského obchodního klubu:

• Velvyslanectví ČR v Budapešti
• CzechTrade
• Česko-maďarský obchodní klub