Mimosoudní řešení sporů



Rozhodčí řízení institucionální

Nejvíce formalizovaným alternativním řešením soudních sporů je rozhodčí řízení, neboli arbitráž, jejíž rozvoj je historicky úzce spojen s rozvojem obchodní činnosti. Rozhodovací činnost v rámci obchodní arbitráže byla postupně institucionalizována a došlo k založení jak národních, tak i mezinárodních institucí podporujících rozhodčí řízení, tak rozhodčích soudů.

Zatímco v rozhodčím řízení ad hoc rozhoduje spor jakákoli osoba, kterou si smluvní strany zvolí, institucionální rozhodčí řízení probíhá zpravidla u určité instituce (rozhodčího soudu), podle rozhodčího řádu takto zvolené instituce.

V České republice upravuje problematiku rozhodčího řízení zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozhodčí řád“), který mimo jiné stanoví, že stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze jiným zákonem nebo jen tehdy, pokud jejich zřízení jiný zákon připouští.

Takto zřízenými stálými rozhodčími soudy v České republice jsou v současné době Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (jediný stálý rozhodčí soud s obecnou působností), Rozhodčí soud při burze cenných papírů Praha a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno.

Vedle výše uvedených rozhodčích soudů zřízených zákonem ve smyslu § 13 rozhodčího řádu působí v České republice celá řada asociací a sdružení rozhodců, u kterých jsou sdruženi jednotliví rozhodci. Takováto sdružení jsou ve většině případů právnickými osobami soukromého práva vzniklými na základě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

Všechny výše uvedené rozhodčí soudy vydávají své statuty a řády. Rozhodčí soudy zřízené zákonem mají povinnost uveřejňovat své statuty a řády v Obchodním věstníku, ostatní rozhodčí instituce uveřejňují své dokumenty zpravidla na webových stránkách nebo také v Obchodním věstníku. Obsahem statutů a řádů rozhodčích soudů je ve většině případů způsob jmenování rozhodců, jejich počet a obecné zásady rozhodčího řízení. Mohou též určit způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců a mohou vázat výběr rozhodců na seznam rozhodců vedený u daného rozhodčího soudu.

Pravomoc rozhodčího soudu je vždy dána dohodou smluvních stran, kterou sjednají, že spory plynoucí z jejich právního vztahu a spory s ním související bude namísto příslušného soudu rozhodovat rozhodčí soud. Dohodnou-li se strany na příslušnosti konkrétního rozhodčího soudu, podrobují se tím pravidlům zvolené rozhodčí instituce, platným v době zahájení řízení, není-li výslovně sjednáno jinak.

Rozhodčí řízení podle rozhodčího řádu v ČR

V rámci rozhodčího řízení lze v České republice rozhodovat majetkové spory, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, a to s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů.

V rozhodčím řízení tedy nelze projednat a rozhodnout například věci rodinného práva, dědictví, spory o nároky z práva na ochranu osobnosti a celou řadu dalších druhů sporů.

Řízení ADR (Alternative Dispute Resolution)

Od konce roku 2015 existuje v českém právním systému možnost spotřebitelů obrátit se při řešení sporů s obchodníky na Českou obchodní inspekci.

Řešení sporů pak probíhá konciliací, při níž pracovník ČOI působí jako prostředník, na základě jehož podkladů ČOI spor posoudí a vydá stanovisko.

Obrátit se na ČOI pro mimosoudní řešení sporu může pouze spotřebitel, a to ve lhůtě jednoho roku od chvíle, kdy kontaktoval podnikatele za účelem řešení předmětného sporu. Zásadní výhodou tohoto typu mimosoudního řízení je zejména jeho rychlost, a dále pak i jeho dostupnost pro spotřebitele. Podnikatel pak má povinnost spotřebitele informovat o této možnosti řešení spotřebitelských sporů, kupříkladu ve svých obchodních podmínkách.

Rozhodčí smlouva a doložka

Pravomoc rozhodčího orgánu je dána dohodou smluvních stran (rozhodčí smlouva), která stanoví, že spory plynoucí z jejich vzájemného vztahu bude rozhodovat zvolená rozhodčí instituce, nikoli jinak věcně a místně příslušný soud.

Rozhodčí smlouva se může týkat:

  • jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo
  • všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka).

Rozsah rozhodčí smlouvy je věcí dohody smluvních stran s tím, že není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy související.

V návaznosti na výše uvedené si dovolujeme uvést znění doložek doporučených Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, viz:

„Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu.“

Alternativně je možno zapracovat toto ustanovení:

„Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu třemi rozhodci.“

Doporučená rozhodčí doložka pro řízení on-line:

„Všechny spory, které vzniknou z této smlouvy anebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány s vyloučením pravomoci obecných soudů s konečnou platností v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze podle jeho Řádu on-line jediným rozhodcem určeným předsedou Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

Strany pro toto řízení volí tyto e-mailové adresy pro vedení řízení on-line:

………………………………………………….

………………………………………………….“

Soulad rozhodčí doložky s rozhodčím řádem v případě ad hoc rozhodce:

Rozhodnutím sp. zn. 12 Cmo 496/2008 se Vrchní soud v Praze vyjádřil, že „pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, anebo konkrétního způsobu jeho určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona a odkazuje na touto právnickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, jakož i způsobu vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná dle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona.“ Rozhodnutí se týkalo rozhodčí doložky, v níž bylo stanoveno, že rozhodce ad hoc bude vybrán ze seznamu rozhodců vedeného u právnické osoby – obchodní společnosti.

Výše uvedené rozhodnutí je však v rozporu s předchozí judikaturou Nejvyššího soudu, který rozhodl (sp. zn. 32 Cdo 2282/2008), že názor, že nutnost dohody na jmenovitě určeném rozhodci, není správný. Rozhodnutí dále uvádí, že strany se mohou (nikoli musí) dohodnout na určení konkrétních jmen rozhodců. Dále odůvodňuje, že nevýhodou takové rozhodčí doložky je skutečnost, že od uzavření této doložky do vzniku sporu může uplynout delší doba a nelze vyloučit, že na straně takto jmenovaného rozhodce dojde ke změně poměrů znemožňujících výkon funkce rozhodce.

A proto dochází ve smyslu ust. § 7 odst. 1 ZRŘ k určení mechanismu, jakým způsobem bude určitý rozhodce pro rozhodování v budoucnosti vzniklých sporů vybrán, přičemž závěr, zda se účastníci rozhodnou pro to, že jejich případné spory bude rozhodovat rozhodce (rozhodci) zapsaný v seznamu vedeného u stálých rozhodčích soudů či jiných soukromoprávních subjektů, je ponechán na dohodě stran.

V souvislosti s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 12 Cmo 496/2008 je třeba zmínit rovněž další aspekt. Rozhodčí doložka, která byla předmětem daného řízení, byla koncipována tak, že rozhodce bude určen žalobcem ze seznamu rozhodců, vedeného arbitrážním centrem. Konkrétní rozhodce tedy nebyl zvolen oběma stranami rozhodčí smlouvy, ani neměl být určen třetím subjektem, ale jeho určení bylo ponecháno na vůli pouze jedné smluvní strany, a to té, která podávala rozhodčí žalobu.

Rozhodčí doložce obdobného znění a koncepce se přitom věnoval rovněž Ústavní soud ČR ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 2164/10, přičemž v nálezu ze dne 1. 11. 2011 konstatoval, že právo na výběr rozhodce nemůže být zneužito ve prospěch jedné ze stran. Za přípustný Ústavní soud shledal takový postup, „pokud by s výběrem rozhodce souhlasili oba účastníci, tzn., výběr by nebyl ponechán pouze na vůli jediného účastníka, neboť jinak by v právech a povinnostech stran mohla vzniknout nerovnováha plynoucí z rozhodčí doložky.“

Rozhodčí doložky u spotřebitelských smluv

Uplatnění rozhodčí doložky je specifické ve vztahu ke spotřebitelským smlouvám, které dle ustanovení občanského zákoníku nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

Taková rozhodčí doložka musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná. S dostatečným předstihem před uzavřením rozhodčí doložky poskytne podnikatel spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat. Náležitým vysvětlením se rozumí vysvětlení všech následků rozhodčí doložky.

Kromě toho musí rozhodčí doložka pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv obsahovat zákonem předepsané údaje (pravdivé, přesné a úplné informace o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, odměně rozhodce a předpokládaných nákladech, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, místu konání rozhodčího řízení, způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný). Ovšem svěřuje-li rozhodčí doložka rozhodování sporu stálému rozhodčímu soudu, je tento požadavek splněn také odkazem na statuty a řády stálých rozhodčích soudů.

Doporučené znění dodatku s rozhodčí doložkou k existujícím smlouvám:

Smluvní strany se dohodly na uzavření dodatku č. ____ ke smlouvě č. ____ ze dne ____ v tomto znění:

zde uvést příslušné dohodnuté znění rozhodčí doložky (viz výše).

V ____________       dne ____________

_____________          _______________
podpisy zástupců smluvních stran

Doporučené umístění rozhodčí doložky ve smlouvě:

Smluvní strany zapracují rozhodčí doložku do úvodních nebo závěrečných ustanovení příslušné smlouvy majetkové povahy. Strany se mohou dohodnout, že rozhodčí řízení bude probíhat v některém ze sudišť nebo kontaktním místě Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Rozhodčí řád v ust. § 3 přitom výslovně stanoví, že písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejího obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem