Mimosoudní řešení sporů



Rozhodci

Rozhodcem rozhodčího soudu může být občan České republiky, který je zletilý, bezúhonný a plně svéprávný. Rozhodcem určeným rozhodčí doložkou pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv může být jen osoba, která je zapsána v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti.

Funkce rozhodce je funkcí dobrovolnou, kterou nikdo není povinen přijmout. K přijetí funkce rozhodce vyžaduje zákon písemnou formu. Pokud rozhodce funkci přijme, je povinen ji vykonávat v souladu s rozhodčím řádem a dalšími platnými předpisy.

K základním povinnostem rozhodců patří povinnost mlčenlivosti. Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o veškerých skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyli této povinnosti zproštěni. Zprostit mlčenlivosti mohou rozhodce zejména strany. Jestliže strany rozhodce mlčenlivosti nezprostí, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti z vážných důvodů předseda okresního soudu, v jehož obvodu má rozhodce trvalý pobyt.

Nemá-li rozhodce trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti rozhodce předseda okresního soudu, v jehož obvodu byl vydán rozhodčí nález. Pokud nelze zjistit ani místo vydání nálezu nebo nebyl-li nález vydán v České republice, rozhoduje předseda obvodního soudu pro Prahu 1.

Počet a osoby rozhodců nebo způsob jejich určení stanoví zpravidla rozhodčí smlouva, rozhodce však může být určen i stranami dohodnutou osobou. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Neobsahuje-li rozhodčí smlouva určení rozhodců, uplatní se pravidlo, podle kterého jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce, a ti zvolí předsedajícího rozhodce.

Jako pojistku proti nečinnosti některé ze stran nebo v případech, kdy se již jmenovaní rozhodci neshodnou na předsedajícím rozhodci, obsahuje rozhodčí řád ustanovení, dle kterého jestliže strana, která má jmenovat rozhodce, tak neučiní do 30 dnů od doručení výzvy druhé strany, nebo nemohou-li se jmenovaní rozhodci ve stejné lhůtě shodnout na osobě předsedajícího rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedajícího rozhodce soud, pokud se strany nedohodly jinak. Návrh může soudu podat kterákoli strana nebo každý z již jmenovaných rozhodců.

Ten, kdo má být nebo byl určen nebo jmenován rozhodcem, je povinen bez odkladu stranám nebo soudu oznámit všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen. Pokud se pochybnosti o nepodjatosti rozhodce potvrdí, je rozhodce povinen se funkce vzdát. Vzdát se své funkce může rozhodce také ze závažných důvodů nebo se souhlasem stran.

Při rozhodování sporů ze spotřebitelských smluv je rozhodce povinen před zahájením projednávání věci stranám sdělit, zda v posledních 3 letech vydal nebo se podílel na vydání rozhodčího nálezu nebo zda je rozhodcem v dosud neskončeném rozhodčím řízení ve sporu, jehož účastníkem byla či je některá ze stran. Lhůta podle předchozí věty se počítá od data skončení rozhodčího řízení, na které se informační povinnost vztahuje, do data zahájení rozhodčího řízení, v němž rozhodci vzniká informační povinnost.

Je-li rozhodce povinen se své funkce vzdát a neučiní tak, mohou se strany dohodnout na jeho vyloučení nebo kterákoli ze stran může o jeho vyloučení požádat soud. Vzdá-li se rozhodce své funkce nebo nemůže-li činnost rozhodce vykonávat, jmenuje nového rozhodce na návrh kterékoli strany, nebo rozhodce soud.

Zahájení rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou podanou rozhodčímu soudu, předsedajícímu rozhodci, je-li určen, nebo kterémukoli určenému nebo jmenovanému rozhodci. Rozhodčí řízení je zahájeno dnem doručení žaloby některé z osob dle předchozí věty, které jsou povinny na žalobě vyznačit den, kdy jim došla.

Před zahájením rozhodování na základě podané žaloby, jsou rozhodci oprávněni rozhodovat o své pravomoci. Po zahájení rozhodování může vznést námitku nedostatku pravomoci také kterákoli ze stran, nejpozději však při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé, což neplatí v případě sporů ze spotřebitelských smluv.

Důvodem nedostatku pravomoci rozhodčího soudu může být neexistence, neplatnost či zánik rozhodčí smlouvy nebo skutečnost, že v dané věci nebylo možno rozhodčí smlouvu vůbec uzavřít. Dospějí-li rozhodci k závěru, že jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením.

Rozhodnou-li rozhodci, že není dána jejich pravomoc, nebo došlo-li ke zrušení rozhodčího nálezu z důvodu nedostatku pravomoci rozhodčího orgánu, může strana, která uplatnila svůj nárok u rozhodčího soudu v promlčecí nebo prekluzívní lhůtě, uplatnit tentýž nárok u příslušného jiného orgánu s tím, že účinky původní žaloby budou zachovány, učiní-li tak ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nedostatku pravomoci rozhodčího soudu nebo o zrušení rozhodčího nálezu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem