Nemovitosti

Problematika nemovitostí v zákoně o obchodních korporacích

Nemovitá věc může sloužit také jako nepeněžitý vklad tvořící základní kapitál obchodní korporace. Hodnota takovéhoto vkladu musí být stanovena znalcem. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci do obchodní společnosti. Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, která je předmětem vkladu, nabývá obchodní korporace zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě výše uvedeného prohlášení.

Při transakcích s nemovitými věcmi, zejména v případě, že jste o osobou kupujícího nebo nájemcem je vhodné prověřit, jestli se k nemovitosti nevážou žádná věcná břemena nebo zástavní práva či jiná práva třetích osob, která by mohla výrazně ovlivnit způsob užívání nemovitosti.

Nemovitost může změnit svého vlastníka i v důsledku prodeje obchodního závodu. Vlastnické právo k nemovitostem přechází v takovém případě zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu (tj. katastru nemovitostí) na rozdíl od movitých věcí, kdy k převodu vlastnického práva dochází koupí závodu.

Naproti tomu v případě převodu podílu v obchodní korporaci vlastnící nemovitost ke změně vlastníka nemovitosti nedochází.

Problematika nemovitostí ve stavebním zákoně

S ohledem na vztah k nemovitostem obecně můžeme říci, že zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon je členěn na část upravující územní plánování, pod kterou je zahrnuta také část upravující územní řízení, a dále část upravující stavební řízení a činnosti s ním spojené (stavební řád).

Stavební zákon obsahuje tyto části:

• část první, která upravuje předmět úpravy stavebního zákona, vymezuje definice a vysvětlení základních pojmů užívaných zákonem,
• část druhá vymezuje zejména působnost orgánů veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu,
• část třetí zákona je věnována územnímu plánování, jeho cílům, postupům a nástrojům, včetně úpravy některých vztahů vznikajících při územním plánování a správních řízeních s tím souvisejících, např. předkupní právo, náhrady apod.,
• část čtvrtá zákona se nazývá stavební řád a jsou zde upravena práva a povinnosti stavebních úřadů, stavebníků a dalších dotčených osob při činnostech spojených s realizacemi staveb, odstraňování staveb, užívání staveb či institut autorizovaného inspektora,
• část pátá již obsahuje společná ustanovení a upravuje vybrané činnosti ve výstavbě a součinnost vlastníků technické infrastruktury, obecné požadavky na výstavbu, ochranu veřejných zájmů, možnosti postupů stavebních úřadů v případě mimořádných situací, sankce a skutkové podstaty správních deliktů na úseku stavebním, aj.,
• předposlední část šestá stanoví přechodná a závěrečná ustanovení a
• část sedmá účinnost.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.