Nemovitosti

Podrobný obsah

• Dělení věcí na movité a nemovité, co jsou nemovitosti
• Problematika nemovitostí v Občanském zákoníku
  • Kupní smlouva
  • Koupě nemovité věci
  • Věcná břemena
  • Právo stavby
  • Zástavní právo
  • Bytové spoluvlastnictví
  • Nájem bytu a nájem domu
  • Nájem prostoru sloužícího podnikání
• Problematika nemovitostí v zákoně o obchodních korporacích
• Problematika nemovitostí ve stavebním zákoně
• Problematika nemovitostí v Katastrálním zákoně
  • Katastr nemovitostí
  • Návrh na vklad do katastru nemovitostí
  • Získávání údajů z katastru nemovitostí
  • Příslušnost katastrálních pracovišť
  • Vyznačení plomby
  • Ověření pravosti podpisu
  • Průběh řízení o povolení vkladu práva
  • Správní poplatky za návrh na vklad práva
  • Povolení vkladu práva
• Daň z nabytí nemovitých věcí
• Problematika nemovitostí v zákoně o daních z příjmu
• Problematika nemovitostí v zákoně o dani z nemovitostí
  • Daň ze staveb
  • Daň z pozemku

Dělení věcí na movité a nemovité, co jsou nemovitosti

Pojem věc je v občanském zákoníku definován tak, že věcí je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. V návaznosti na obecné vymezení věci pak občanský zákoník obsahuje dělení věcí dle různých kritérií, kromě jiného pak i dělení věcí na movité a nemovité.

Nemovitými věcmi jsou dle dikce zákona pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

Pojem pozemek je definován v rámci zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), a to jako část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků.

Podle způsobu využití pozemku se odlišují zastavěné plochy a nádvoří, orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy a ostatní plochy. Parcelou se nazývá pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem.

Spolu s nabytím účinnosti občanského zákoníku došlo k významné změně v pojetí vztahu pozemku a stavby na pozemku, kdy do konce roku 2013 bylo české občanské právo budováno na prolomení tradiční římskoprávní zásady superficies solo cedit (česky: povrch ustupuje půdě, ve významu stavba je součástí pozemku), podle které se právní režim stavby vybudované na pozemku řídil právním režimem tohoto pozemku.

V současnosti však platí, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, tj. stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. Součástí pozemku je rovněž veškeré rostlinstvo na něm vzešlé.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.