Obchodování se zbožím v EU

Na jednotném vnitřním trhu EU se zbožím již v dnešní době neexistují žádná cla, kvóty ani jiná množstevní omezení. Každý může dovézt či vyvést libovolné množství libovolného zboží z/do libovolného členského státu. Problém ale může nastat ve chvíli, kdy podnikatel hodlá tyto výrobky uvést na trh. Pokud se jedná o neharmonizované výrobky, jednotlivé země aplikují národní požadavky, které se mohou stát od státu lišit.



Položte dotaz online

Chystáte se distribuovat zahraniční výrobky v ČR? Služba ProCoP Vám bezplatně sdělí informace o technických požadavcích na výrobky, nutnosti certifikace či registrace.

Komplexní informace o volném pohybu zboží (od vývoje evropské integrace v této oblasti, přes daňové aspekty až po problematiku patentů a ochrany spotřebitele).

Pravidla pro uvedení výrobků z EU na český trh

Z pohledu evropského práva můžeme dělit výrobky na harmonizované (stejná právní úprava požadavků ve všech zemích EU), neharmonizované (neexistuje evropská úprava, jednotlivé státy si stanoví požadavky samy) a částečně harmonizované (na evropské úrovni jsou sjednoceny jen některé aspekty výrobku, zatímco jiné jsou upraveny národním právem).

U harmonizovaných výrobků (např. hračky, chemické látky ad.) by se žádný problém vyskytnout neměl, jelikož ve všech zemích EU je třeba splnit totožné požadavky. U výrobků neharmonizovaných (částečně harmonizovaných) se však mohou vyskytnout problémy, neboť každý stát si může stanovit vlastní požadavky. V praxi se ukázalo, že takto se některé státy snaží bránit cizím výrobkům v přístupu na trh a tím ochraňují domácí výrobce.

Taková situace je ale nežádoucí, neboť tříští vnitřní trh EU a omezuje volný pohyb zboží. Jako řešení se prosadil tzv. princip vzájemného uznávání. To znamená, že pokud byl výrobek v souladu s právem uveden na trh v jednom členském státě, státní orgány jiného členského státu mu v zásadě nemohou klást překážky pro vstup na svůj trh. Vychází se tu z myšlenky, že co je dobré pro spotřebitele v jedné zemi, je dost dobré i pro ty v ostatních zemích. Z této zásady sice existují výjimky, nicméně úřady to nemají vůbec jednoduché, pokud chtějí zakázat uvedení výrobku, který se legálně prodává v jiné zemi EU, na trh své země. Podrobná pravidla chránící podnikatele před svévolí úřadů stanoví nařízení o vzájemném uznávání.

Podnikatelé by však při distribuci zahraničních výrobků v ČR neměli zapomínat na to, že zde i tak existují specifická pravidla vyžadovaná mj. ochranou spotřebitele (např. označování výrobků v češtině).

Pravidelné novinky e-mailem