English version
Aktuálně stagnující jednání
Spojené státy americké – TTIP – Transatlantické obchodní a investiční partnerství
Současný stav jednání a nejbližší kroky:
Mandát pro jednání byl schválen v červnu 2013 a k jeho odtajnění došlo v říjnu 2014. Jednání byla zahájena v první polovině července 2013. Na začátku října 2016 se konalo patnácté kolo jednání, pokroku za administrativy prezidenta Obamy se však nedosáhlo (regulatorní pilíř).
Nejsložitější jednání byla u otázek jako přístup na trh ve službách a u veřejných zakázek, tarify zemědělských produktů, pravidla původu, duševní vlastnictví, rámec regulatorní spolupráce či část k mechanismu řešení investičních sporů, který je pro EU politicky velmi významný.
Po zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem USA se jednání přerušila.
Specifické ofenzivní zájmy ČR:
- eliminace široké škály netarifních bariér, klíčové je sblížení regulatorních systémů,
- odstranění stávajících a minimalizaci uplatňování nových sanitárních a fytosanitárních opatření (zároveň ale ČR podporuje zachování stávajících standardů EU zejména v oblasti ošetřování masa) přístup na trh s veřejnými zakázkami (rovné postavení s domácími dodavateli a co nejširší přístup na všechny úrovně zadavatelů: národní, regionální i místní).
Informace o TTIP v článku Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP).
Indie – FTA
Současný stav jednání a nejbližší kroky:
Jednání byla zahájena v červnu 2007, v polovině září 2011 byl Radou EU schválen mandát Evropské komise k vyjednávání o ochraně investic. Proběhlo jedenáct kol jednání, avšak od roku 2012 jednání stagnují, a to i po volbách, které se v Indii uskutečnily na jaře 2014. Mezi nejproblematičtější otázky patří liberalizace v automobilovém sektoru a v dovozu alkoholu. Nepodařilo se dohodnout ani na kapitole k ochraně duševního vlastnictví a zadávání veřejných zakázek. Jednání byla komplikovaná i v oblasti služeb.
Od roku 2013 opakovaně docházelo k pokusům o opětovné nastartování jednání při setkání představitelů EU a Indie na vysoké úrovni. Zatímco Indie vyjádřila svou ochotu vrátit se k jednáním v bodech méně konfliktních, naopak EK chce zasednout k jednacímu stolu až poté, kdy se sblíží pohled obou stran na nejproblematičtější kapitoly.
Indie od jara 2016 ukončila stávající bilaterální investiční dohody (BIT) s řadou ČS EU a navrhla renegociaci dohod na základě indické modelové dohody z roku 2015. To ale vzhledem k závazkům ČS v rámci EU není možné.
EK podporuje oživení jednání o FTA, mj. také s cílem zabránit vytvoření vakua v oblasti ochrany investic. Dne 6. října 2017 se konal summit EU–Indie, obě strany potvrdily zájem obnovit vyjednávání směrem k uzavření vzájemně výhodné FTA. Setkání hlavních vyjednavačů se konalo v Dillí v polovině listopadu 2017. Další setkání by se mělo uskutečnit před koncem prvního čtvrtletí 2018.
Specifické ofenzivní zájmy ČR:
- liberalizace obchodu s nezemědělskými produkty (automobily, autosoučástky, motory, strojírenské výrobky, sklo atd.) i zemědělskými produkty (slad, chmel, minerální vody, pivo, cukrovinky atd.), odstranění netarifních překážek obchodu, odstranění diskriminace při zadávání veřejných zakázek, oblast ochrany práv k duševnímu vlastnictví, zejm. ochrana zeměpisných označení,
- defenzivní zájmy v oblasti pravidel původu, zejména zákaz navracení cla (duty draw-back),
- v oblasti služeb požadujeme s ohledem na vysoké nároky Indie (zejména pokud jde o poskytování služeb prostřednictvím dočasného pobytu fyzických osob) výrazné otevření přístupu na trh (ofenzivní oblasti jsou především distribuční, environmentální, finanční, podnikatelské služby a cestovní ruch).
Turecko – Modernizace celní unie
Současný stav jednání a nejbližší kroky:
Evropská komise na konci roku 2016 předložila návrh mandátu pro budoucí modernizaci celní unie mezi EU a Tureckem, která by zahrnovala také dohodu o volném obchodu. Cílem je posílit a rozšířit stávající spolupráci o další oblasti (veřejné zakázky, služby, zemědělské produkty, řešení sporů) a zlepšit fungování aktuální celní unie. Rada zahájila debatu nad návrhem EK v lednu 2017. Diskuze probíhají v pracovních skupinách COELA a TPC a také na půdě Evropského parlamentu. Poslední diskuze o obchodní části mandátu proběhla v červnu 2016.
Specifické ofenzivní zájmy ČR:
- sbližování turecké legislativy s EU acquis, transparentnější podnikatelské prostředí, lepší vymahatelnost práva,
- příležitosti v energetické oblasti, v oblasti služeb, přístup na trh s veřejnými zakázkami, ochrana Gis.
Ruská federace – „Nová dohoda“ typu PCA (dohoda o partnerství a spolupráci obsahující obchodní kapitoly)
Současný stav jednání a nejbližší kroky:
Jednání o obchodních a investičních částech „Nové dohody“, která by měla nahradit stávající PCA, v předešlých letech téměř neprobíhala, pozornost se soustředila především na vstup Ruské federace do WTO, který se uskutečnil v srpnu 2012. Vzhledem k aktuální politické situaci jednání nepokračují, úvahy o „Nové dohodě“ nyní nejsou reálné. Obchodní a politické vztahy jsou ovlivněny krizí a přijatými omezujícími opatřeními v důsledku událostí na Ukrajině (UA).
Rusko jako odvetné opatření proti politickým sankcím EU uplatňuje embargo na některé její zemědělské komodity. Zároveň se snaží prohloubit integraci v rámci Eurasijské ekonomické unie. S ní EU udržuje dialog na technické úrovni.
Trilaterální jednání: V souvislosti s otázkou předběžného provádění DCFTA mezi EU a UA probíhala tzv. trilaterální jednání mezi představiteli EU, UA a Ruské federace, nebyl však nalezen kompromis. Ruská federace přerušila od 1. 1. 2016 vůči Ukrajině preferenční režim daný společnou CIS-FTA a zavedla embargo na dovoz potravin z UA. UA reagovala zavedením nového dočasného celního režimu vůči RU a zavedením zákazu dovozu některých ruských potravin.
Specifické ofenzivní zájmy ČR:
Priority ČR v „nové dohodě“: liberalizace obchodu (např. stroje, dopravní prostředky, chemikálie a průmyslové spotřební zboží a tradiční zemědělské položky), odstranění netarifních překážek obchodu, ochrana práv k duševnímu vlastnictví (vč. efektivní ochrany zeměpisných značení), harmonizace standardů a norem, zrušení protekcionistických opatření zavedených nejen v souvislosti s ekonomickou krizí.
ČR stojí pouze o dojednání komplexní dohody, která by byla právně závazná a bude obsahovat obchodní a investiční část.
Trilaterální jednání: ČR brala na vědomí aktivitu EK v oblasti trilaterálních jednání o DCFTA s UA a ocenila snahu řešit neshody. Zásadní prioritou ČR byla důsledná a rychlá implementace AA/DCFTA s Ukrajinou.
GCC (Gulf Cooperation Committee – Rada pro spolupráci v Zálivu) – FTA
Současný stav jednání a nejbližší kroky:
Jednání byla obnovena v roce 2002 s novým, širším mandátem i pro obchod službami a investice, poté suspendována (největším problémem na straně GCC jsou mj. vývozní cla). V současné době probíhají nepravidelně neformální konzultace s cílem znovuobnovit jednání.
Libye – Rámcová dohoda s obchodní kapitolou (v budoucnosti možná DCFTA)
Současný stav jednání a nejbližší kroky:
Kvůli politické situaci v Libyi jsou jednání přerušena od poloviny února 2011. Zatím poslední kolo jednání o obchodních kapitolách budoucí FTA proběhlo v červnu 2010.
Specifické ofenzivní zájmy ČR:
ČR má vůči Libyi pohledávky a ráda by je v kontextu negociací o FTA vyřešila, prioritou je: liberalizace obchodu, odstranění netarifních překážek obchodu, ochrana práv k duševnímu vlastnictví.
