Smlouvy



Změna závazku

Některé smlouvy jsou splněny jednorázově, jiné smlouvy trvají delší dobu a tam pak může dojít k různým změnám této smlouvy. Jednak může dojít ke změně v obsahu závazku, jednak může dojít ke změně v osobě dlužníka či věřitele.

Změna v obsahu závazku

Dohoda

Smluvní strany samozřejmě mohou obsah svých vzájemných závazků změnit dohodou. Musí při tom respektovat stejná pravidla jako při uzavírání smlouvy, jež závazek založila. Pokud byla původní smlouva uzavřena v písemné formě, je možno ji měnit nebo rušit rovněž jen písemně.

Prodlení dlužníka

Do prodlení se dostává dlužník tehdy, pokud nesplní svůj dluh řádně a včas. V důsledku prodlení dojde ke změně v obsahu závazku v tom smyslu, že k původní povinnosti přistupuje povinnost jiná, nebo že druhé straně vzniká nové právo. Např. při prodlení se zaplacením peněžitého dluhu k povinnosti dlužníka tento dluh zaplatit přibývá též právo věřitele žádat zaplacení úroku z prodlení a povinnost dlužníka tento úrok zaplatit. Je-li tak stanoveno zákonem nebo smlouvou, může v důsledku prodlení vzniknout též např. právo věřitele od smlouvy odstoupit či ji vypovědět.

Prodlení věřitele

Věřitel se dostane do prodlení tehdy, nepřijme-li od dlužníka řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne-li součinnost potřebnou k splnění dluhu. K povinnosti věřitele toto plnění přijmout (která trvá) pak přistupuje např. též povinnost nahradit dlužníkovi vzniklé náklady. V důsledku prodlení věřitele na něj též přechází nebezpečí škody na věci, již neoprávněně odmítl přijmout. Pokud by tedy v průběhu prodlení věřitele došlo ke zničení věci, jež odmítl přijmout, v důsledku vyšší moci, odpovědnost za škodu by nenesl dlužník ale věřitel.

Změna v osobě věřitele nebo dlužníka

Postoupení pohledávky

Věřitel pohledávky může celou svou pohledávku za dlužníkem nebo její část postoupit smlouvou třetí osobě, a to i bez souhlasu dlužníka. Nelze postoupit pohledávku, ohledně níž bylo s dlužníkem sjednáno, že nebude postoupena. Postupitel (původní věřitel) má povinnost oznámit dlužníkovi, že došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky; od okamžiku oznámení je dlužník povinen plnit pohledávku postupníkovi (novému věřiteli).

Převzetí dluhu

Na základě dohody s dlužníkem i věřitelem může dojít k převzetí dluhu třetí osobou. Tato třetí osoba pak nastupuje do právního postavení původní dlužníka, jehož povinnost plnit dluh zaniká. Souhlas věřitele zákon vyžaduje z pochopitelného důvodu – jde o ochranu dobytnosti pohledávky.

Přistoupení k dluhu

Pokud se někdo bez souhlasu dlužníka písemně dohodne s věřitelem, že splní za dlužníka jeho dluh, stává se tato osoba dlužníkem vedle původního dlužníka. Od tohoto okamžiku tedy budou existovat dva dlužníci, kteří budou společně a nerozdílně zavázáni splnit dluh. To, že jsou dlužníci zavázáni společně a nerozdílně, znamená, že věřitel může vymáhat splnění celého dluhu na kterémkoliv z nich.

Pokud se někdo dohodne s dlužníkem (ale ne s věřitelem), že za dlužníka splní jeho závazek vůči věřiteli, vznikne této osobě povinnost vůči dlužníkovi splnit dluh jeho věřiteli. Věřiteli samotnému z toho však žádné právo nevznikne.

Zajištění závazků

Zajištění závazků je způsob, jakým může věřitel zvýšit pravděpodobnost, že dlužník svůj závazek splní. Občanský zákoník zná následující druhy zajištění závazků:

Smluvní pokuta

Smluvní strany mohou sjednat povinnost zaplatit smluvní pokutu pro případ porušení závazku druhou smluvní stranou. Musí být jasně určena výše smluvní pokuty nebo způsob jejího určení. Smluvní pokuta může být sjednána i jako určité procento z dlužné částky za časovou jednotku, v takovém případě bývá často nesprávně zaměňována s úrokem z prodlení. Smluvní pokutu lze však vymáhat vedle úroku z prodlení a proto je její sjednání výhodné pro tu stranu smlouvy, která má být příjemcem smluvní pokuty. Smluvní pokuta však může být sjednána i jako jiné než peněžité plnění.

Smluvní pokuta většinou funguje jako paušalizovaná náhrada škody – tedy věřitel nemá právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje, pokud se smluvní strany nedohodly jinak. Lze ji však vyžadovat i tehdy, když porušením povinnosti žádná škoda nevznikla. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit svůj dluh smluvní pokutou utvrzený.

Ručení

Ručení musí být založeno písemnou formou. Ten, kdo poskytuje ručení (ručitel) se zavazuje, že věřiteli splní zajištěnou pohledávku, pokud ji nesplní dlužník. Věřitel musí ručitelské prohlášení přijmout, jinak po ručiteli není oprávněn nic požadovat. Věřitel se nejprve písemně obrátí na dlužníka, a pokud ten pohledávku nesplní, může věřitel splnění této pohledávky požadovat od ručitele. Ručitel má následně právo tzv. regresu proti dlužníkovi, tzn., že ručitel může požadovat od dlužníka, aby mu uhradil, co za něj zaplatil a co měl dlužník uhradit sám.

Zřízení zástavního práva

Dalším z často užívaných způsobů zajištění pohledávky je zřízení zástavního práva. V případě, že nebude splněn dluh (i nepeněžitá pohledávka), lze uspokojení zajištěné pohledávky dosáhnout ze zpeněžení zástavy.

Dlužník dává věřiteli do zástavy nejčastěji věc (nebo pohledávku, podíl ve společnosti, cenný papír atd.). Dáním do zástavy se nemění vlastnické právo k zastavené věci, jen je omezeno právo vlastníka se zastavenou věcí disponovat. Pokud dlužník nesplnil svůj dluh, může být zástava na návrh věřitele zpeněžena ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Z výtěžku zpeněžení zástavy pak bude uspokojena pohledávka věřitele, případný zbytek připadne dlužníkovi.

Uznání dluhu

Jedním z často používaných způsobů zajištění závazků je i uznání dluhu. Musí být učiněno písemně a dluh musí být uznán co do důvodu a výše. Je tedy třeba určit výši uznávaného dluhu a jeho právní důvod (např. nezaplacené nájemné atd.). Pokud by o existenci dluhu panovaly pochybnosti, uznáním dluhu je existence tohoto dluhu postavena na jisto. Dalším důležitým důsledkem uznání dluhu je, že nově začíná běžet promlčecí doba uznaného dluhu a že tato činí deset let ode dne uznání dluhu. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem