Spojené státy americké: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu (USA)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • United States of America
  • zkráceně: United States
  • označení: USA nebo U.S.

Složení vlády

Vládu Spojených Států (výkonnou moc) tvoří prezident, viceprezident a 15 ministerstev. K 4. květnu 2018 bylo složení americké vlády:

  • zahraničních věcí (ustavené v r. 1789)
  • obrany (v dnešní podobě od r. 1947)
  • financí (1789)
  • vnitra (1849)
  • spravedlnosti (1870)
  • zemědělství (1862)
  • obchodu (1903)
  • práce (1913)
  • bydlení a územního rozvoje (1965)
  • dopravy (1966)
  • energetiky (1977)
  • školství (1979)
  • zdravotnictví (1979)
  • pro záležitosti vysloužilců (1988)
  • vnitřní bezpečnosti (2003).

Členy kabinetu („Cabinet“) prezidenta Donalda Trumpa jsou viceprezident Mike Pence a 15 níže uvedených ministrů („Secretaries“). Ministři jsou nominováni prezidentem, funkcí se však mohou ujmout až po schválení Senátem Kongresu USA (prostou většinou přítomných senátorů).

  • ministr zahraničních věcí (Secretary of State) – Mike Pompeo (od 26.4.2018)
  • ministr financí (Secretary of the Treasury) – Steven T. Mnuchin (od 13.2.2017)
  • ministr obrany (Secretary of Defense) – Mark T. Esper (od 23.6.2019)
  • ministr spravedlnosti (Attorney General) – William Barr (od 14.2.2019)
  • ministr vnitra (Secretary of Interior) – David Bernhardt (od 2.1.2019)
  • ministr zemědělství (Secretary of Agriculture) – Sonny Perdue (od 25.4.2017)
  • ministr obchodu (Secretary of Commerce) – Wilbur L. Ross, Jr (od 28.2.2017)
  • ministr práce (Secretary of Labor) – Eugene Scalia (od 27.9.2019)
  • ministr zdravotnictví (Secretary of Health and Human Services) – Alex Azar (od 29.1.2018)
  • ministr bydlení a územního rozvoje (Secretary of Housing and Urban Development) – Benjamin S. Carson, Sr. (od 2.3.2017)
  • ministryně dopravy (Secretary of Transportation) – Elaine L. Chao (od 31.1.2017)
  • ministr energetiky (Secretary of Energy) – Dan Brouillatte (od 11.12.2019)
  • ministryně školství (Secretary of Education) – Elisabeth Prince DeVos (od 7.2.2017)
  • ministr pro záležitosti vysloužilců (Secretary of Veteran Affairs) – Robert Wilkie (od 28.3.2018) Acting
  • ministryně vnitřní bezpečnosti (Secretary of Homeland Security) – Chad Wolf (13.11.2019)

Dále jsou členy kabinetu prezidenta Trumpa: ředitel Kanceláře prezidenta (White House Chief of Staff) Mark Meadows, ředitel Agentury na ochranu životního prostředí (Administrator of the Environmental Protection Agency) Andrew R.Wheeler, ředitel Úřadu pro řízení a rozpočet (Director of the Office of Management and Budget) Russ Vought, obchodní zmocněnec USA (U.S. Trade Representative) – Robert Lighthizer, velvyslanec USA při OSN (Representative of the United States to the United Nations) Kelly Craft, ředitel Národního zpravodajství (Director of National Intelligence) – Richard Grenell, ředitelka Úřadu pro malé podniky (Administration of the Small Business Administration) – Jovita Carranza.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Americký statistický úřad provádí velké sčítání vždy jednou za deset let, to poslední proběhlo v roce 2010. Údaje u nichž se datum publikace liší vychází z dílčích šetření a publikací. Další sčítání lidu je připravováno na rok 2020.

 

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Populace: 331,002 tis obyv. (United States Census Bureau – odhad pro rok 2019)
  • Hustota: 34,2 obyv./km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva – práceschopných vč. nezaměstnaných: 163,54 mil. (odhad leden 2020)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

  • Roční přírůstek obyvatelstva: 3,3% populace (4/2010-7/2012)
  • Zastoupení žen: 50,8 % (2013)
  • Zastoupení mužů: 49,2 % (2013)

Věková struktura (2013):

  • pod 18 let: 29,6 %
  • 18–64 let: 56,3 %
  • nad 65 let: 14,1 %

Medián věku: 37,8 roku (2015)

  • muži: 6,5
  • ženy: 39,2

Etnické skupiny (2010):

  • bílí 77,8 %
  • Hispánci 17,1 %
  • Afro-Američané13,2 %
  • Asiaté 5,3 %
  • Indiáni 1,2 %
  • ostrované 0,2 %
  • dvě a více ras 2,4 %

Nejrychleji rostoucí skupinou jsou Hispánci a Asiaté. Především u španělsky mluvících osob očekávají demografové výrazný nárůst v takovém rozsahu, že podíl bílých Američané se může snížit pod 50 % (do r. 2050).

 

Náboženské složení (2010)

  • křesťané 76,0 %
  • katolíci 23,9 %
  • baptisté 15,8 %
  • metodisté 5,0 %
  • luteráni 3,8 %
  • židé 1,2 %
  • muslimové 0,6 %
  • buddhisté 0,5 %

Mateřský jazyk (2011):

  • angličtina 79,1 %
  • španělština 13 %
  • čínština 1 %
  • tagalog 0,5 %
  • korejština 0,5 %

Úředním jazykem ve Spojených státech je angličtina.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let

   

2015

2016

2017

2018

2019

HDP/obyv. (tis. $), nominální

56,1

57,6

59,9

62,9

65,1

Vývoj objemu HDP (%)

2,4

1,6

2,6

2,9

2,35

Míra inflace-CPI* (%)

0,1

2,1

2,6

2,1

2,5

Nezaměstnanost (%)

5,3

4,9

4,05

3,9

3,5

*) CPI – consumer price index – index spotřebitelských cen

Zdroje: Pro HDP/obyvatele: stránky Světové Banky, pro ostatní ukazatele: údaje americké administrativy – www.bea.gov a www.bls.gov

 

Ekonomika USA se s růstem 2,35 % v roce 2019 držela v dobré kondici. Akciové trhy v US se vyšplhaly na nová rekordní maxima díky nadějím na zmírnění napětí v obchodních vztazích s Čínou. Pracovní trh byl v roce 2019 ve skvělé kondici, mzdy meziročně rostly a robustní byl i spotřebitelský trh, který představuje dvě třetiny amerického ekonomického výkonu. Americká ekonomika rostla nepřetržitě od roku 2009 a vykazovala lepší čísla, než vykazoval ekonomický vývoj v Evropě. Proti údajům v polovině roku 2019 výkon ekonomiky USA na konci roku 2019 přibližně o 1 % zpomalil, přesto byl stále akceptovatelný a US díky tomu zažívaly nejdelší konjunkturu v historii.

 

Stejně jako ostatní země, zasáhla koronavirová krize v první polovině roku 2020 také americkou ekonomiku. Krize dopadla prakticky bez výjimky na všechny americké výrobní podniky, některé musely omezit či úplně uzavřít svůj provoz. Ve Spojených státech zaniklo jen v dubnu 2020 rekordních 20,5 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla v dubnu na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta, a dostala se tak na nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Ještě v únoru se míra nezaměstnanosti v USA nacházela na 3,5 procenta a byla nejnižší za pět desetiletí. „Reálná“ míra nezaměstnanosti v USA dosahovala však již na začátku května 2020 podle ekonomů závratných 22,8 %. Do tohoto údaje jsou započítáni i lidé, které jinak US oficiální statistiky opomíjí, tzn. ti, kteří aktivně nehledají zaměstnání nebo propuštění zaměstnanci na částečný úvazek. Vývoj ekonomiky USA v roce 2020 bude záležet na mnoha faktorech a lze jej jen velmi oobtížně predikovat. 

 

Na vývoj americké ekonomiky má nesporný vliv obchodní a ekonomická politika prezidenta Trumpa. Obchodní války, které prezident Trump postupně rozpoutal, výkon americké ekonomiky snižují. Uvádí se, že obchodní války připravily v roce 2019  Spojené státy o hrubý domácí produkt v hodnotě 7,8 miliardy dolarů (zhruba 175 miliard korun). Ochranářská politika prezidenta Trumpa, která se většinou netýká jen konkrétních položek z konkrétních zemí, naopak, je uplatňována plošně a v masivním rozsahu, ekonomice US škodí. Ve velkém byznysu se už obchodní přestřelka s Čínou projevila například ve snížení investic a firmám klesají zisky. Americká centrální banka (FED) v roce 2019 třikrát snížila úrokové sazby ve snaze ochránit domácí ekonomiku před negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a vlivu obchodní války s Čínou. President Trump si ale za svojí transakční a donucovací obchodní politikou stojí a vytrvale jí uplatňuje. A nutno přiznat, že v roce 2019 dosáhl v tomto ohledu několika nepřehlédnutelných úspěchů.

Největším z nich je skutečnost, že se USA a Čína se dohodly na podmínkách první fáze obchodní dohody. Podepsána byla až na začátku roku 2020, přesto již v roce 2019 přináší výrazný pozitivní posun v osmnáct měsíců trvající obchodní válce. Díky této dohodě US neuplatnily dodatečná cla ve výši 15 procent na dovoz čínského zboží v hodnotě 160 miliard dolarů, která měla začít platit od 15. prosince 2019. Snížena byla i další dodatečná cla, a to jak ze strany US, tak ze strany Číny. Čína se naopak zavázala nakoupit americké zemědělské produkty a další výrobky a přijmout některé z požadavků americké strany směřující k odstranění nekalých praktik v oblasti mezinárodního obchodu a v oblasti měny. Jinou kapitolou je skutečnost, že tato dohoda prozatím není naplňována.

Dalším z úspěchů obchodní politiky prezidenta Trumpa v roce 2019 je skutečnost, že Sněmovna reprezentantů odsouhlasila dne 19. prosince 2019, po roce jednání, novou verzi severoamerické obchodní dohody, USMCA. Ke změnám v textu původní dohody došlo na základě tlaku demokratů ve Sněmovně reprezentantů, kteří odmítali USMCA v původním znění ratifikovat. Uvedená dohoda by měla vstoupit v platnost 1. července 2020.

Úspěchem prezidenta Trumpa je také podpis obchodní dohody s Japonskem. Prezident Trump a japonský premiér Abe oznámili dne 25. září 2019, že uzavřeli první fázi (early-harvest) obchodní dohody týkající se přístupu na trh pro některé zemědělské a průmyslové zboží a rovněž digitálního obchodu. Při slavnostním podpisu na okraj Valného shromáždění OSN řekl prezident Trump, že dohoda otevře japonský trh americkým výrobkům v hodnotě 7 miliard USD. Digitální obchod by měl být dohodou pokryt v hodnotě 40 miliard USD. Automobilů se současná fáze dohody netýká. Dohoda je podle Trumpa „první fází nové fenomenální obchodní dohody“. Jednání budou podle prezidenta pokračovat.

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Federální rozpočet USA (v mld. USD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

2019

Příjmy

3 249,9

3 266,8

3,316

3,654

3,5

3,6

Výdaje

3 688,4

3 854,1

3,982

4,094

4,4

4,75

Saldo

-438,5

– 587,3

– 665,0

– 779

– 896

– 1 100

Zdroj: U.S. Department of Treasury and Office of Management and Budget; Congressional Budget Office

 

Federální rozpočet a fiskální politika USA

V průběhu uplynulých zhruba 50 let se příjmy federálního rozpočtu USA pohybovaly v rozmezí 15 – 20% HDP Spojených států amerických. Nejvyšší úrovně, 21%, dosáhly ve fiskálním roce 1999-2000, pouze těsně nad hodnotou 15% HDP se pak pohybovaly v letech následujících po nedávné hospodářské krizi. V roce 2014 se příjmy rozpočtu již vrátily na obvyklou úroveň kolem 18% HDP. 

Pokud jde o výdajovou stránku federálního rozpočtu, mandatorní výdaje tradičně tvoří 60 – 65% rozpočtových výdajů. Vzhledem ke stárnutí populace a k dlouhodobě se zvyšujícím výdajům na zdravotní péči bude do budoucna podíl mandatorních výdajů spíše stoupat. K nejdůležitějším mandatorním výdajovým položkám přitom patří starobní důchody, náklady na zdravotní péči, sociální dávky a dávky v nezaměstnanosti. Žebříčku nemandatorních výdajů každoročně vévodí výdaje na obranu (více než polovina všech nemandatorních výdajů), následovány výdaji na vzdělání a rekvalifikace, dopravní infrastrukturu, sociální bydlení, rozvoj zdravotnictví a na mezinárodní vztahy včetně rozvojové pomoci.

 

Rozpočtový rok 2020-2021

Prezident Trump předložil 11. března Kongresu návrh rozpočtu na fiskální rok 2020 (FY2020, začíná 1.10. a končí 30.9. následujícího roku) ve výši rekordních 4.75 bln. USD, schodek by měl dosahovat výše 1.1 bln. USD. Rozpočet kombinuje ambiciózní navýšení prostředků na obranu s razantními škrty v oblasti školství, zdravotnictví nebo ochrany životního prostředí. Trumpův návrh rozpočtu požaduje kromě téměř 5% nárůstu výdajů na obranu, také dalších 8.6 mld. USD na stavbu zdi na mexické hranici umně rozdělených do několika rozpočtových kapitol a další kontroverzní způsoby čerpání státních prostředků, kterými se prezident snaží obejít Kongres. Demokraté jak ve Sněmovně, tak v Senátu sice prohlásili návrh rozpočtu za pasé hned po jeho předložení, návrh je však třeba vnímat také jako deklaraci Trumpových priorit v rámci kampaně za znovuzvolení. Výdaje na obranu by měly v FY2020 dosáhnout 750 mld. USD, přičemž Ministerstvo obrany by mělo dostat 718 mld.. USD. Podle úřadujícího ministra obrany Shanahana koncept obranného rozpočtu odpovídá nutnosti zvýšit vlastní konkurenceschopnost ve srovnání s hlavními soupeři, kterými jsou Rusko a Čína, a zároveň klade nároky na alianční spojence, aby se aktivněji ujali sdílení nákladů ve vybraných oblastech a plnili zejména závazky vyplývající z členství v NATO. Návrh federálního rozpočtu požaduje pro obranu rekordních 750 mld. USD, což je navýšení o 4.7% ve srovnání s FY2019, kdy obranný rozpočet dosáhl již tehdy historické výše 717 mld. USD.

Vlivem koronavirové krize a přijetím příslušných opatření se však rozpočtové příjmy jen v dubnu meziročně snížily o 55 procent na 242 miliard dolarů. Rozpočtové výdaje naopak vzrostly o 161 procent na 980 miliard dolarů. Za prvních sedm měsíců fiskálního roku, který začíná v říjnu a končí v září, dosáhl rozpočtový deficit 1,48 bilionu dolarů. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) v dubnu předpověděl, že v celém fiskálním roce by se deficit mohl vyšplhat na rekordních 3,7 bilionu dolarů.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Běžný účet, mld. USD

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz zboží

1 633

1 513

1459

1551

1672

Dovoz zboží

2 374

2 273

2209

2362

2563

Saldo obchodu se zbožím

-741

-760

-749

-811

-891

Vývoz služeb

711

751

752

781

828

Dovoz služeb

477

489

503

538

559

Saldo obchodu se službami

+233

+262

+249

+243

+262

Příjmy z jiných aktivit*

963

915

930

1076

1200

Výdaje na jiné aktivity*

844

860

910

974

   1067

Celkové saldo běžného účtu

-388

-486

-481

-466

-496

* – pod jinými aktivitami se rozumí investiční příjmy, kompenzace zaměstnanců a sekundární příjmy (penze, pokuty, osobní transfery peněz, platby za pojistné aj.)

Zdroj: Bureau of Economics Analysis  – https://www.bea.gov/system/files/2019-03/trans418.pdf

 

Americký běžný účet je historicky záporný, největší část deficitu obchodu se zbožím připadá na obchod s Čínou. Stejně tak tradiční je přebytek v obchodu se službami, který charakterizuje silné postavení které v této oblasti Amerika (vývoz holywoodských filmů a jiné kultury, služby internetových firem, pojišťovnictví a bankovnictví,…). 

 

Finanční účet, mld. USD

 

2013

2014

2015

2016

2017

Nabytí finančních aktiv, z toho (finanční výdaje (+))

649 587

818 784

194 205

347 891

1 212 361

  • přímá investiční aktiva (investiční majetek, portfoliové investice,…)

874 094

921 53

471 549

352 219

1013 934

  • jiná investiční aktiva (měny, půjčky,…)

-221 408

-99 162

-271 052

-6 418

200,117

Nabytí finančních závazků, z toho (příjmy (+))

1 055 789

1 091 350

502 112

741 393

1,587,915

  • přímé investiční závazky

800 118

941 135

720 138

716 782

1185 725

  • jiné investiční závazky

255 670

150 214

-218 027

24 612

402,191

Finanční deriváty jiné než rezervy

2 222

-54 270

-25 248

15 817

26 363

Celkové saldo finančního účtu

(čisté půjčky ze zahraničí (+), čisté půjčky do zahraničí (-))

-403 979

-326 836

-333 155

-377 685

-349 191

 

Finanční účet Spojených států odráží to, že dolar je stále nejrozšířenější měnou používanou pro finanční transakce soukromých i státních investorů. Značná volatilita jednotlivých položek odráží proměnlivou situaci ve světové ekonomice, kdy zahraniční i američtí investoři rozhodují o investicích mimo USA nebo do dolarových aktiv podle mezinárodní makroekonomické situace, která se v čase mění. S očekávaným růstem úrokové sazby ze strany FED se dá očekávat růst finančních závazků USA proti světu, protože dolarové obligace jako téměř bezriziková investice budou díky zvýšeným výnosům lákat více zahraničních investorů.

 

Kapitálový účet, mld. USD

 

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy z kapitálových a jiných transferů

0

0

0

24,868

9, 418

Výdaje na kapitálové a jiné transfery

45

42

59

21

10

Saldo kapitálového účtu

-45

-42

-59

24,847

9,408

Zdroj: U.S. Department of Commerce, Bureau of Economic Analysis, http://1.usa.gov/1P7zRvK 

 

 

Devizové rezervy, mil. USD

květen 2015

119 759

květen 2016

119 551

květen 2017

116 909

květen 2018

125 725

březen 2019

125 175

 Zdroj: MF USA, http://1.usa.gov/1RDGlNe

 

Největší část rezerv tvoří speciální instrumenty a pozice u Mezinárodního měnového fondu (SDRs, Special Drawing Rights), následované rezervami v eurech a japonském jenu.

Veřejné (vládní) zadlužení se v USA označuje jako „public“ či „national debt“ a provází Spojené státy americké v podstatě od doby jejich vzniku. K jeho prohlubování dochází primárně díky opakovaným deficitům veřejných rozpočtů. V USA je již od roku 1917 zákonem stanoven limit na výši federálního dluhu, jeho výši však Kongres pravidelně navyšuje. K věřitelům amerického státního dluhu patří přibližně z poloviny Federální rezervní systém (Fed) a mezivládní holdingy. Ze zahraničních věřitelů drží největší podíly Čínská lidová republika následovaná Japonskem.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu Spojených států tvoří centrální banka (Federal Reserve System – Fed) a rozvinutá síť komerčních bank a spořitelen.

Fed, který ve Spojených státech plní funkci centrální banky, byl založen 23. prosince 1913 a jeho hlavním úkolem je řízení měnové politiky. Strukturu Fed tvoří sedm částí: (1) rada guvernérů ve Washingtonu D.C., (2) 12 Federálních rezervních bank a jejich 25 poboček po celé zemi, (3) Federální výbor pro volný obchod, (4) Federální rada poradců, (5) Klientská poradní rada, (6) Poradní výbor spořitelen a (7) komerční finanční instituce (banky, spořitelny, atd.). Fed má právo a povinnost určovat rezervy komerčních bank pro jištění osobních a obchodních kont. Fed také určuje diskontní sazbu či výši a trvání úvěru podloženého cennými papíry. Rada guvernérů Fed kontroluje všechny rezervní banky a jejich aktivity. Další důležitou roli hraje Fed při oddělení bankovního a komerčního sektoru ekonomiky, kontroluje koupě akcií bankami a reguluje  tok informací o bankovních aktivitách vůči klientům. Fed má dvojí charakter – je to de facto „banka bank“, kdy každá banka musí být povinně vlastníkem akcií příslušné regionální pobočky Fedu a současně jako většina centrálních bank na světě Fed sehrává důležitou roli v hospodářské politice státu: realizace monetární politiky zaměřené na plnění jednotlivých hospodářství cílů (růst ekonomiky, inflace, plná zaměstnanost apod.), dále pak provádění bankovního dohledu a poskytování finančních služeb americké vládě.

Podle oficiálních statistik byla v USA k 31.12. 2019 federálně pojištěna (Federal Deposit Insurance Corporation/FDIC) deposita celkem v 5.177 komerčních bankách a spořitelnách. Celková aktiva u těchto finančních ústavů představují k 31.12.2019 18.645 mld. USD (zdroj https://www.federalreserve.gov/releases/h8/current/default.htm). Od roku 2008 v USA zaniklo zejména v důsledku finanční krize a následných restrukturalizací již více než tisíc finančních ústavů. Vklady jsou v USA podle zákona pojištěny do výše 250 tis. USD na jeden vklad u jedné banky. Banky s ohroženou likviditou jsou buď převedeny do nucené správy FDIC a ta se snaží z jejich prodeje uspokojit věřitele nebo je banka spojena se silnějším partnerem. Největším pádem komerční banky během hospodářské krize 2008/2009 byl případ Washington Mutual (WaMu), která byla prodána JPMorgan Chase za 1,9 mld. dolarů v říjnu 2008. Aktiva WaMu v době pádu činila 307 mld. USD. Za zmínku zcela jistě stojí i fakt, že od počátku existence FDIC (1. 1. 1934), žádný střadatel s pojištěným vkladem v USA nepřišel o „jediný“ cent.

Na počátku ekonomické krize let 2008/2009 v USA stál právě finanční sektor, resp. jeho část poskytující hypotéční půjčky v oblasti nemovitostí, a to když se v létě roku 2007 v USA zhroutil tzv. trh s rizikovými hypotečními úvěry. Do vážných problémů se jeho následkem dostaly téměř všechny finanční instituce v USA (a v zámoří), právě v návaznosti na obří spekulativní investice do oblasti rizikových hypoték, resp. investičních instrumentů, které jimi byly jištěny. V červenci 2008 zavládla panika kolem finanční stability dvou státem jištěných obřích hypotéčních společností Freddie Mac a Fannie Mae, které zajišťovaly hypotéční úvěry v celkové hodnotě převyšující 5 bilionů dolarů v době, kdy celková výše hypotéčních úvěrů v USA činila přibližně 12 bilionů dolarů. Federální vláda USA byla nakonec nucena převzít nad Fannie Mae a Freddie Mac kontrolu. Další kritickou zprávou bylo převzetí známé investiční banky Merrill Lynch, která patřila mezi finanční ústavy nejvíce postižené hypotéční krizí od jejího samotného počátku, tradiční americkou komerční bankou Bank of America. Největší objetí krize byl však pád 158 let staré newyorské investiční banky Lehman Brothers, která byla čtvrtou největší investiční bankou USA. Pád této investiční banky představoval krach zatím největší americké společnosti v historii vůbec.

V zájmu prevence opakování finanční krize byl v r. 2010 přijat Kongresem tzv. Dodd-Frankův zákon (plným názvem Dodd–Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act), který se zaměřil na tři hlavní navzájem se prolínající problémové oblasti: regulace, deriváty a TBTF (Too Big To fail – tj. banky příliš velké na to, aby padly). Pokud jde o vyšší regulaci, při centrální bance vzniklo Bureau of Consumer Financial Protection, s cílem dohlížet na trh hypoték a kreditních karet a byl také vytvořen dozorový orgán Financial Stability Oversight Council, který identifikuje finanční ústavy, jejichž případný pád by představoval riziko pro celý finanční systém USA. Zákon obsahuje také tzv. Volckerovo pravidlo, podle nějž musí banky oddělit od „matky“ své divize obchodující s vlastním jměním a zbavit se podílů v hedge fondech a kapitálových společnostech. Pokud jde o TBTF, obsahuje zákon pravomoc vlády USA obsadit velké finanční ústavy s rizikem pádu, nastolit krizový management a věřitele vyplatit z fondů vytvořených z nově zavedených daní pro finanční sektor.

 

Od roku 2009 pak organizuje Fed ve spolupráci s administrativou v největších amerických bankách každoročně zátěžové testy, tzv. „stress tests“, které by měly ukázat na kolik je bankovní sektor v USA schopen vypořádat se s nejrůznějšími scénáři zhoršování se ekonomické situace, které by mohly vést k dalšímu nesplácení úvěrů. Výsledky dopadají pro americké banky víceméně dobře, některé banky jsou nuceny navýšit kapitál či přijmout další opatření, nicméně testy vyvracejí nejhorší předpovědi. V současné době je tak možné bankovní systém USA v podstatě označit za stabilizovaný. Většina bank v USA, díky v minulosti dlouhodobě udržované nízké základní úrokové sazbě poskytované Fed/em (od začátku roku 2020 a se situací s koronavirem Covid-19 byla úroková sazba snížena na 0,00 – 0.25%) a razantnímu snižování vlastních provozních nákladů, opět vykazuje solidní provozní zisky a jejich akcie se stávají znovu atraktivními i pro drobné investory.

Určitá rizika do budoucna však mohou plynout především z trhu komerčních realit, kde se zvyšuje podíl developerů, kteří mají problémy se splácením úvěrů a stále velkého množství nesplácených hypoték ze strany domácností. Řešení těchto problémů by se mělo podařit rozložit do několika let. Ekonomičtí experti již však v nejbližší době neočekávají další velké krize typu zhroucení finančních ústavů typu WaMu či Lehman Brothers.

 

10 největších bank v USA podle výše aktiv k 1. 1. 2020

 

Název banky

Sídlo

Aktiva (mld. USD)

1.

JP Morgan Chase

New York, NY

2 687

2.

Bank of America    

Charlotte, NC

2 434

3.

Citigroup

New York, NY

1 951

4.

Wells Fargo

San Francisco, CA

1 927

5.

Goldman Sachs Group

New York, NY

993

6.

Morgan Stanley

New York, NY

895

7.

U.S. Bancorp

Minneapolis, MN

495

8.

Truist Financial Corporation

Charlotte, NC

473

9.

PNC Financial Services

Pittsburgh, PA 

410

10.

TD Group Holdings

Wilmington, DE

408

Zdroj: National Information Center – Federal Reserve System

 

Tak jako jsou USA finančním světovým centrem, platí to i v oblasti pojišťovnictví. USA jsou nejen největším pojišťovacím střediskem, ale také hlavním generátorem nových pojišťovacích produktů a zajišťovacích schémat. Důležitost a velikost tohoto trhu lze dokumentovat na skutečnosti, že pojišťovny vytvářejí 6-8% amerického HDP či že počet zaměstnanců v sektoru finančnictví a pojišťovnictví přesahuje hodnotu šesti milionů. Regulátoři registrují celkem přes 1000 pojišťoven s platnou licencí. Z nich je přes 100 zahraničních, nejvíce kanadských, nizozemských, francouzských, britských a švýcarských.

Vážnost, jakou Američané věnují např. oblasti životního pojištění, dokumentuje fakt, že 60% Američanů má uzavřené životní pojištění, ročně je zakoupeno přes 28 miliónů životních pojistek (nejvíce životních pojistek je zakoupeno v Californii a nejméně ve státě Wyoming). Celkový počet uzavřených životních pojistek v celé USA je cca 270 mil. Mezi největší životní pojišťovny v USA patří MetLife Inc. a Prudential Financial. Pojišťovací legislativu si určují jednotlivé státy prostřednictvím svých administrativ, většinou pod názvem Department of Insurance v čele s Insurance Commissioner. Ten je i arbitrem při případných sporech a stížnostech klientů  na pojišťovny. Aby byla zajištěna alespoň částečná kooperace a příbuznost pravidel mezi jednotlivými státy, působí na federální úrovni nevládní Národní asociace pojišťovacích ministrů (NAIC) sdružující regulátory jednotlivých U.S. států. Asociace vydává doporučení, kterými se státy mohou, ale nemusejí při přijímání vlastní legislativy řídit. V praxi se většina států doporučeními asociace řídí.

Za nejdůležitější – vzhledem k existenci finančního centra na Wall Streetu – je považován pojišťovací odbor administrativy státu New York. 93 % životních pojišťoven je sdruženo v zájmové organizaci Americká rada životních pojistitelů se sídlem ve Washingtonu D.C. Velká část amerických pojišťoven má sídlo na Bermudských ostrovech. Bermudy, které jsou pod britskou správou, nabízejí pojišťovacím společnostem výhodné daňové podmínky. Ještě více jsou Bermudy oblíbeny mezi zajišťovnami (pojišťovny pojišťoven), ze čtyřiceti největších zajišťoven na světě jich na Bermudách sídlí třináct. Americké pojišťovny si často tuto informaci nechávají „pro sebe“ a i když je regulační rámec ostrova pozitivně hodnocen a převážně v souladu s mezinárodními účetními standardy, často o tom neví ani jejich klienti.

Neexistence jednotného federálního regulačního rámce je předmětem časté kritiky ze strany politiků a odborníků. Podle jejich názoru USA postrádají organizaci schopnou pracovat s poznatky z globálních trhů a adekvátně reagovat v případě náhlé potřeby. Roztříštěný pojišťovací dohled mezi jednotlivými státy USA podle nich nemůže tuto roli splnit. Pojišťovací společnosti se jednotnému federálnímu dohledu spíše brání. Argumentují tím, že pojištění je slibem vyplatit pojištěnému v případě škody finanční náhradu a jako takové je tedy vázáno na místo události a regulační rámec státu. kde k ní došlo.

Největší pojišťovnou z hlediska objemu kapitalizace je k počátku roku 2020 State Farm následovaná Berkshire Hathaway Group a Progressive Corporation. Mezi největší pojišťovny též v posledních letech patří firma GEICO, která je vlastněna Berkshire Hathaway. V USA 48 států z 50-ti má povinost zakoupit pojištění auta a na začátku roku 2020 první desítka autopojišťoven ovládá více než 72% trhu v USA, celkově je v USA více jak 300 poskytovatelů pojištění na auta.

České firmy obchodující a podnikající v USA si musí uvědomit důležitost, jaká je zde věnována pojištění (téměř) veškerých aspektů podnikání. Pojištění je důležitou součástí prakticky každé obchodní transakce a rozmanitost jednotlivých pojistných produktů a kombinací je obrovská. Zahraničním firmám se v první instanci vyplatí oslovit pojišťovacího brokera, v ideálním případě se zkušeností s obchodníky z Evropy. Doporučujeme zvážit angažování právního či pojišťovacího experta i v případě, že americký partner již příslušná ustanovení do smlouvy „automaticky“ zařadil, ve většině případů jsou diskutovatelná (avšak z pohledu české firmy ne bez pomoci místního experta, stojícího na naší straně). Síla a zdraví pojišťoven je předmětem hodnocení mnoha ratingových společností, nejznámější je hodnocení firmou A.M. Best.

Užitečné weby: www.naic.org; www.acli.org; www.dfs.ny.gov.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Podobně jako v ČR jsou daně v USA rozděleny na přímé a nepřímé. Většina nepřímých daní má složku federální a státní, to znamená, že část daní je odváděna příslušnému státu a část odvodu plyne do federální pokladny. Federální vláda také určuje některé položky daně z příjmu. Většina daní je v kompetenci státních orgánů. Míra zdanění je v různých oblastech USA odlišná.

 

1) Přímé daně

Daň ze zisku firem (corporate income tax – CIT)

Tato daň je vybírána na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Je třeba vyplnit a odevzdat tři formuláře pro jednotlivé úřady. 

Některé státy Unie (Nevada, Ohio, South Dakota, Texas, Washington a Wyoming) nemají daň ze zisku firem, avšak s výjimkou států South Dakota a Wyoming její absenci kompenzují jiným daňovým zatížením firem, většinou daní z hrubého obratu (gross receipts tax). Nejnižší sazbu uplatňuje North Carolina (2,5%), nejvyšší sazba je v roce 2020 v Iowě (12%); dalších 6 států (Aljaška, Illinois, Iowa, Minnesota, New Jersey a Pennsylvánie) má sazby na úrovni 9% nebo vyšší. 10 států Unie (Arizona, Colorado, Florida, Kentucky, Mississippi, Missouri, North Carolina, North Dakota, South Carolina, and Utah) má sazbu 5% nebo nižší než 5%. V řadě ostatních států Unie má daň ze zisku firem několik daňových pásem.

Federální daň ze zisku firem v USA byla až do roku 2018 tvořena 8 sazebními pásmy od 15 do 35 procent. Přijetím Zákona o snížení daní a o pracovních místech z 20. prosince 2017 (The Tax Cuts and Jobs Act of 2017) se eliminovala daňová pásma a byla zavedena jednotná sazba 21% z daně z příjmu firem.

 

Sociální pojištění (social security tax) a zdravotní pojištění (medicare tax)

Platí je zaměstnavatel i zaměstnanec ze svého hrubého příjmu. Zaměstnavatel odvádí na sociální pojištění (Social Security) 6,2% a na zdravotní pojištění (Medicare) 1,45% z objemu mezd svých zaměstnanců. Zaměstnanec odvádí to samé ze své mzdy. Dohromady tedy zaměstnavatel odvede za své zaměstnance 15,3% z objemu mezd. Pokud jde o samoplátce, tak ten zaplatí 12,4% z objemu mzdy a 3,08% na zdravotním pojištění (Medicare). Zaměstnancům s platem nad 200.000 USD ročně má zaměstnavatel povinnost strhnout dodatečných 0,9 % na Medicare. Další změna se promítla v dani ze sociálního zabezpečení, která jako jediná má ohraničen mzdový limit, ten se pro rok 2020 zvýšil ze 132 900,- USD na 137 700,- USD.

Obamacare

Od 1. 1. 2014 je v USA v platnosti tzv. Patient Protection and Affordable Care Act (neformálně přezdívaný „Obamacare“), jehož hlavním cílem je poskytnutí přístupu více než 48 milionům nepojištěných Američanů k levné, ale zároveň kvalitní zdravotní péči, zdravotnímu pojištění a taktéž snížení růstu výdajů na zdravotní péči v USA. Tento institut na základě „Individual mandate law“ ukládal všem osobám žijícím v USA povinnost disponovat zdravotním pojištěním na federální úrovni. Tato povinnost platila až do loňského roku 2019. 1. srpna 2018 Centers for Medicare and Medicaid Services služby (CMS) změnila pravidla upravující krátkodobé plány zdravotního pojištění s krátkodobým omezením (STLD). CMS umožnil lidem zůstat na krátkodobém zdravotním plánu až 364 dní. Tato změna pravidla vstoupila v platnost 1. října 2018. Změny v předpisech CMS poskytly státním regulačním orgánům větší svobodu měnit pravidla upravující krátkodobé zdravotní pojištění. Výsledkem je, že změny pravidel jsou implementovány odlišně na úrovni jednotlivých států. Některé státy (Massachusetts, New Jersey, Vermont, California, Rhode Island a District of Columbia) mají i nadále na státní úrovni individuální mandát, kdy občan musí zaplatit daňovou pokutu za to, že nemá zdravotní pojištění. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa, která vyvíjí od svého nástupu počátkem roku 2017 úsilí směrem k reformě zdravotního systému a zrušení „Obamacare“ představila náhradní plán American Health Care Act (AHCA) „Trumpcare“, který sice prošel Sněmovnou reprezentantů, ovšem Senátem nebyl schválen.

Daň z příjmu fyzických osob (individual personal income tax)

Tato daň je vybírána také na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Termín pro zaplacení daní je 15. dubna, ledaže toto datum připadne na víkend nebo svátek nebo se termín prodlouží. V rámci vládního úsilí o pomoc těm, kteří byli zasaženi koronavirem COVID-19, byla v roce 2020 lhůta pro podání daní prodloužena do 15. července. Některé státy tuto daň nevybírají vůbec (Alaska, Florida, Nevada, South Dakota, Texas, Washington a Wyoming). Jiné státy (New Hampshire, Tennessee) vybírají daň z příjmu pouze z dividend a příjmů z úroků, přičemž Tennessee postupně tuto sazbu snižuje a do roku 2022 se přidá ke státům, které daň z příjmu fyzických osob neuplatňují. Některé státy mají pouze jednu sazbu daně z příjmu (Colorado 4,63%, Illinois 4,95%, Indiana 3,23%, Kentucky 5%, Massachusetts 5,0%, Michigan 4,25%, New Hampshire 5%, North Carolina 5,25%, Pennsylvania 3,07%, Tennessee 1% a Utah 4,95%). Většina států v USA má progresivní daň z příjmu. Nejnižší sazba nejvyššího tarifu státní daně z příjmu se vybírá ve státě Tennessee (1,0%), nejvyšší v Kalifornii (13,3%).

Cizinec neplatí daň z příjmu v USA, pokud  zde v kalendářním roce stráví méně než 183 dní a mzdu mu platí nepřetržitě jeho zahraniční zaměstnavatel. Další kritéria mohou být založena na tzv. kumulativním testu, který se vypočítává z počtu dnů strávených v USA za poslední tři roky.

Federální daň z příjmu osob v USA má 7 daňových pásem. Zákon o snížení daní a o pracovních místech z 20. prosince 2017 (The Tax Cuts and Jobs Act of 2017), jinak známý jako daňová reforma, snížil výši daňových pásem a sazby. Daňová sazba se dále liší podle toho, zda je osoba v manželském svazku či nikoliv. Přehled daňových sazeb pro rok 2020 včetně výše zdanitelného příjmu ukazuje následující tabulka:

 

Sazba daně pro rok 2020

 

Výše zdanitelného příjmu (svobodní)

Výše zdanitelného příjmu (manželský pár)

Výše zdanitelného příjmu (manželský pár danící separátně)

10%

0 – 9.875 USD

0 – 19.750 USD

0 – 14.100 USD

12%

9.876 – 40.125 USD

19.751 – 80.250 USD

14.101 – 53.700 USD

22%

40.126 – 85.525 USD

80.251 – 171.050 USD

53.701 – 85.500 USD

24%

85.526 – 163.300 USD

171.051 – 326.600 USD

85.501 – 163.300 USD

32%

163.301- 207.350 USD

326.601 – 414.700 USD

163.301  – 207.350 USD

35%

207.351 – 518.400 USD

414.701 – 622.050 USD

207.351 – 518.400 USD

37%

nad 518.401 USD

nad 622.051 USD

nad 518.401 USD

Zdroj: taxfoundation.org

 

2) Nepřímé daně

Prodejní daň (Sales Tax)

Sales Tax je daň ze spotřeby a tvoří určité procento ceny zboží a služeb (obvykle 5-7%). Ceny zboží a služeb jsou v USA uváděny bez daně, ta je připočtena až při samotném placení. Sales tax lze připodobnit k DPH, rozdílem však je, že sales tax platí pouze spotřebitelé – prodejci ji neplatí, pokud nakoupené zboží nevyužívají. Sales Tax platí i obchodníci, kteří dále prodávají nakoupené zboží. Daň zaplacenou při nákupu zboží pak dostávají zpět od finančního úřadu. 

Sales tax je vybírána na státní úrovni (45 států a District of Columbia), někdy také na úrovni county (okres) či města/obce (38 států). Pět států s nejvyššími průměrnými kombinovanými státními a místními sazbami daně z prodeje jsou Tennessee (9,53%), Louisiana (9,52%), Arkansas (9,47%), Washington (9,21%) a Alabama (9,22%). Výše sales tax je rozdílná v jednotlivých státech USA. Některé státy USA jako Aljaška, Delaware, Montana, New Hampshire a Oregon sales tax na úrovni státu nevybírají. Na Aljašce je povoleno vybírat místní prodejní daň. V ostatních státech se kombinovaná výše daně v roce 2020 pohybuje od 1,76% (Aljaška) do 9,53% (Tennessee). Zdroj: https://taxfoundation.org/2020-sales-taxes/

 

Letecké a letištní daně (airport tax)

V rámci této kategorie existuje několik druhů daně. Nejvýznamnější je vzhledem k objemu domácí letecké dopravy daň z každé prodané letenky. Ta je kombinací podílu na ceně letenky a pevné částky a v současnosti činí 7,5% + 4,30 dolary. Vedle toho je letecká doprava také zatížena daní z letecké nákladní dopravy a daní z prodeje leteckého paliva. Zdroj: https://2009-2017.state.gov/ofm/resource/imp/tax/20129.htm

 

Telekomunikační daň (telecommunications tax)

Telekomunikační společnosti – včetně kabelových společností a dalších, které platí za komunikační služby – jsou povinny platit daně a poplatky ukládaných telekomunikačním službám nezávislou agenturou Federal Communications Commission (FCC) jako jsou daně z obratu, federální daň z hrubého příjmu,federální a státní poplatky za „Universal Service Fund“, místní telekomunikační daně a poplatky na nouzovou linku 911. Prodej telefonních předplacených telefonních karet je zdaněn 3 % z jejich předplacené hodnoty. Obsahuje-li karta místo dolarové hodnoty počet impulsů nebo počet minut, daň 3 % se vztahuje na hodnotu této služby, kterou stanoví U.S. Department of Treasury podle zvláštních předpisů.

 

Spotřební daň (excise tax)

Stejně jako v jiných zemích, i v USA je vybírána zvláštní spotřební daň na výrobky považované za „luxusní“ či za nadměrně zatěžující životní prostředí (pohonné hmoty, alkohol, cigarety atd.).

 

Spotřební daň k 1. 1. 2020

Předmět daně

Výše

federální daň sdruženého fondu úniku z podzemních palivových nádrží (LUST)

0,1 centu na galon (c/gal)

speciální paliva

propan – 18,3 c/gal

tekutý zemní plyn – 24,3 c/gal

methanol – 9,15 c/gal

tabák a cigarety

výše daně se liší stát od státu, variuje od 17 c na krabičku ve státě Missouri po 450 c na krabičku v District of Columbia, 435 c na krabičku v Connecticutu a New Yorku, v průměru 170 c na krabičku

vakcíny

75 c na dózu

motorová paliva

výše daně se liší stát od státu, u benzínu je to v průměru 29,76 c/gal a pro naftu 31,78 c/gal,– k ní je potřeba připočíst federální daň, která činí pro benzín 18,3 c/gal, letecký benzín 19,4 c/gal a naftu a kerosin 24,3 c/gal

daň z prodeje piva

výše daně se liší stát od státu, nejnižší daň je ve státech Wyoming 2 c/gal, Wisconsin 6 c/gal a Missouri 6 c/gal, nejvyšší daň je naopak ve státě Tennessee 129 c/gal a na Aljašce 107 c/gal

daň z prodeje vína

výše daně se liší stát od státu, nejnižší daň je ve státech Kalifornie a Texas 20 c/gal, nejvyšší daň je naopak na Aljašce 250 c/gal nebo ve státě Iowa po 175 c/gal

daň z prodeje alkoholu

výše daně se liší stát od státu, variuje od 14,27 USD/gal ve státě Washington (Washington privatizoval prodej lihovin s účinností od 1. června 2012) až po 1,5 USD/gal ve státech Maryland a v District of Columbia. V sedmnácti státech má stát monopol na prodej a distribuci alkoholu (Alabama, Idaho, Iowa, Maine, Michigan, Mississippi, Montana, New Hampshire, North Carolina, Ohio, Oregon, Pennsylvania, Utah, Vermont, Virginia, West Virginia, Wyoming)

Zdroj: epa.gov, taxadmin.org, state.gov, irs.gov, ttb.gov, taxfoundation.org, eia.gov/petroleum/marketing/monthly/…/fueltaxes.xls, irs.gov/pub/irs-pdf/f720.pdf,irs.gov/pub/irs-pdf/i720.pdf, taxadmin.org/assets/docs/Research/Rates/beer.pdf, taxadmin.org/assets/docs/Research/Rates/wine.pdf, taxadmin.org/assets/docs/Research/Rates/liquor.pdf

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Washingtonu (USA) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem