Zajištění a utvrzení dluhu

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

Uspokojení pohledávky věřitele lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy nebo z platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Zaměstnavatel musí s dohodou vyslovit souhlas, nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele. Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody vůči pohledávce zaměstnance na mzdu bez uzavření dohody o srážkách ze mzdy nicméně není možné.

Náklady spojené s placením srážek mzdy nebo platu nese zaměstnavatel. Pouze v případě, že zaměstnavatel je povinen srážky provádět podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a dalších dohod k tíži zaměstnance (dlužníka).

Tento institut slouží nejen k zajištění závazku, ale také k postupnému uspokojení pohledávky. Protože zákon hovoří jen o dohodě mezi věřitelem a dlužníkem, nemůže nikdo jiný kromě dlužníka toto zajištění poskytnout, přičemž dlužníkem může samozřejmě být jen fyzická osoba.

Dohodou může být zajištěna pouze peněžitá pohledávka, a to buď splatná, anebo pohledávka na opětující se plnění splatné teprve v budoucnu (např. výživné). Zajištění nepeněžité pohledávky dohodou o srážkách ze mzdy nepřichází v úvahu.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy již neplatí, že přípustná výše srážek činí maximálně polovinu mzdy nebo platu. Dlužníkovi však musí vždy zůstat tzv. nezabavitelná částka (viz dále).V případě vymáhání pohledávky nuceným výkonem soudního rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo platu se maximální výše mzdy nebo platu, kterou lze strhnout stanoví z čisté mzdy, tzn. po odpočtu:

• zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků;
• pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
• pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.

Od takto stanovené čisté mzdy se pak ještě odečte základní nezabavitelná částka. Přesný způsob výpočtu přípustné výše srážek ze mzdy je stanoven v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).

Uplatnění

Od okamžiku, kdy věřitel předloží plátci mzdy dohodu o srážkách ze mzdy a plátce ji akceptuje, nabývá věřitel právo na výplatu srážek.

To platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou, např. pracovní odměny členů družstev, důchody ze sociálního zabezpečení, náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada nákladů na výživu pozůstalých, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, výživné, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zákona o zaměstnanosti, odměna z dohody o pracovní činnosti, důchod vyplácený na základě pojistné smlouvy, ale také naturální požitky, náhrady mzdy, popř. příjem z vedlejší činnosti vykonávané u téhož zaměstnavatele, nikoliv však náhrady cestovních výloh a přídavky na děti.

Plátce je povinen od uplatnění dohody doby vykonávat srážky ze mzdy a vyplácet je věřiteli až do úplného uspokojení pohledávky. Musí přitom dbát, aby srážky nečinily víc, než stanoví zákon, a při případném poklesu mzdy dlužníka je v odpovídajícím rozsahu snížit.

Při změně zaměstnavatele vzniká novému plátci mzdy povinnost provádět srážky, jakmile se o dohodě o srážkách ze mzdy dozví od svého zaměstnance, za předpokladu jejich akceptace.

Zánik

Dohoda o srážkách ze mzdy zaniká, jakmile je pohledávka věřitele splněna nebo pokud dlužník přestal pobírat mzdu. Před uspokojením pohledávky se účastníci mohou dohodnout, že zruší dohodu o srážkách, aniž by to mělo vliv na existenci pohledávky samé.

Zajišťovací převod práva

Uhrazení dluhu může být zajištěno také převodem práva dlužníka či jiné osoby ve prospěch věřitele. Dlužník či jiná osoba postupuje věřiteli své právo, které má vůči jinému. Předmětem může tedy být jen (na rozdíl od práva zástavního) právo dlužníka či jiné osoby, a to právo v době převodu existující. Není blíže vymezeno, jaké právo může být převedeno, samozřejmostí je, že se musí jednat o právo převoditelné. Zpravidla jde o postoupení pohledávky, kterou má dlužník proti třetí osobě, ale může jít i o právo věcné, včetně vlastnického. Ze smlouvy nebo ze zákona může vyplývat zákaz převodu konkrétní majetkové hodnoty.

Tuto smlouvu uzavírá s věřitelem výhradně dlužník. Z vedlejší povahy zajištění vyplývá, že zde musí existovat platný závazek hlavní, z něhož je povinen dlužník plnit. Převodem práva dochází podmíněně ke změně subjektu práva, tedy ke změně věřitele.

Pohledávka, popř. právo, je postoupena s rozvazovací podmínkou (na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou), že zajištěný závazek bude splněn. Při uspokojení zajištěné pohledávky se pak uplatní rozvazovací podmínka – právní úkony, jimiž bylo právo převedeno, ztrácejí účinnost a právo v rozsahu, v jakém bylo převedeno, přechází zpět na osobu, která zajištění poskytla. Ze zákona pak převod práva zaniká.

Namísto rozvazovací podmínky si účastníci mohou další smlouvou dohodnout zpětný převod práva po splnění závazku dlužníkem. To znamená, že v případě dohody se neuplatní rozvazovací podmínka a při splnění dluhu nedochází k automatickému obnovení zajišťovacích práv.

Občanský zákoník neupravuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Rozhodující úlohu zde tedy hraje jimi dohodnutý obsah smlouvy. V ní musí být jednoznačně určen závazek, který je zajišťován, právo dlužníka, které se převádí, a jeho předmět, popř. způsob uspokojení pohledávky věřitele z převedeného dlužníkova práva. Jakákoliv omezení převodu práva sjednaná mezi věřitelem a dlužníkem mají význam jen ve vztahu mezi nimi, vůči třetím osobám jsou bez právních účinků. Z obsahu smlouvy musí být zřejmé, že se nejedná o převod trvalý.

Občanský zákoník smluvním stranám stanovuje povinnost zápisu zajišťovacího práva do veřejného rejstříku, a to v případě věci, která se do něj zapisuje, typicky se jedná o nemovité věci.

Je-li k zajištění převedeno vlastnické právo a smluvní strany si dohodly, že dlužník věc předá věřiteli, je věřitel v takovém případě oprávněn mít věc po celou dobu trvání zajišťovacího převodu práva u sebe. V takovém případě je povinen vykonávat správu věci, tedy o věc se zejména starat tak, aby se nezmenšila její hodnota nad úroveň obvyklého opotřebení. Smluvní strany v rámci své dohody mohou ale správu věci věřitelem vyloučit, nebo naopak rozšířit i nad výše uvedený obvyklý rámec.

Pokud zajištění skončí, vydá věřitel osobě, která zajištění poskytla, vše, co z převedeného práva nebo věci získal, nebo co k tomu přibylo, a to proti náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil.

V případě, že dlužník nesplní zajištěný dluh, nabude věřitel plná práva k zajištěné věci nebo jinému právu a dlužník je povinen mu předat vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.