Norsko – infosouhrn pro E-MEET EXPORT 2020

(Aktualizováno 19. 6. 2020) Norsko patří k tradičním obchodním partnerům ČR se značným absorpčním potenciálem ekonomiky, s nímž však Česká republika dlouhodobě vykazovala záporné saldo vzájemné obchodní bilance.

Norsko patřilo po Ruské federaci k hlavnímu dodavateli zemního plynu do ČR. Rok 2016 byl posledním rokem platnosti a provádění dohody o strategických dodávkách norského zemního plynu do ČR. Od r. 2017 se do ČR dostává norský zemní plyn v rámci komerčních nákupů na evropských spotových trzích. ČR si tak nadále udržuje status země diverzifikované jak dodávkově, tak přepravními cestami.

Bilance vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Norskem byla v minulých letech záporná právě z důvodu nákupu zemního plynu. Spolu s postupně klesajícím objemem dodávek norského zemního plynu do ČR se obchodní bilance přelévala z pasiva do aktiva a od roku 2014 je aktivní až dosud. Náš export vykazuje za posledních 5 let (tj. od roku 2015) meziročně rostoucí tendenci, přičemž v roce 2019 meziročně vzrostl o 11,3 %, což je nad celkovým vývozem ČR.

Za stejné období vykazuje import meziročně střídavě rostoucí a klesající trend. Po dvou letech poklesu (2017–2018) dosáhl meziroční index dovozu 2019/2018 vysoké hodnoty 135,7 (mimořádný nákup zemního plynu). I přes toto zvýšení se absolutní hodnota dovozu pouze přiblížila úrovni roku 2015. Aktivum obchodní bilance se v porovnání s rokem 2018 v roce 2019 poněkud snížilo. V roce 2019 bylo dosaženo nadprůměrných meziročních temp růstu jak ve vývozu, tak zejména v dovozu. Tím bylo poněkud zredukováno aktivum obchodní bilance za rok 2018, kdy dosáhlo dosud svého maxima.

Ve vývozu dominují silniční vozidla. Kromě železa a oceli, kovových výrobků a různého průmyslového zboží figurují v roce 2019 mezi TOP 10 SITC 2 skupinami zboží stroje a přepravní zařízení. Strukturu dovozu roku 2019 ovlivnil mimořádný nákup zemního plynu, v jehož důsledku zároveň vzrostl v meziročním porovnání celkový dovoz z Norska. K tradičním dovozním položkám i v roce 2019 nadále patřily ryby, korýši a měkkýši; neželezné kovy, železo a ocel, silniční vozidla, léčiva a farmaceutické výrobky.

Smluvní či institucionální rámec

Smluvní základnou upravující vzájemné bilaterální obchodní vztahy je Dohoda o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP), která byla podepsána v Lucemburku 14. 10. 2003 a vstoupila v platnost 6. 12. 2005. Dne 4. 12. 2017 došlo v Bruselu k podpisu aktualizované dohody o obchodu se zemědělskými produkty mezi EU a Norskem dle článku 19 Dohody o EHP.

V současné době jsou dále v hospodářské oblasti v platnosti tyto bilaterální smluvní dokumenty:

  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Norského království o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, podepsaná v Praze dne 19. 10. 2004 (vstup v platnost 9. 9. 2005).
  • Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Královstvím Norska o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná v Oslo dne 21. 5. 1991 (vstup v platnost 6. 8. 1992).

Jedním z cílů Dohody o EHP je rovněž odstraňování sociálních a hospodářských nerovností v Evropě. Za tím účelem Norsko přispívá do Fondů EHP i speciálních Norských fondů, které jsou využívány ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP a k posilování spolupráce a kontaktů s patnácti členskými státy EU ve střední, východní a jižní Evropě. Příjemcem těchto fondů je i ČR.

Memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu Norska 2014–2021 mezi Českou republikou a Norským královstvím bylo podepsáno v Praze, dne 4. 9. 2017. Je to již třetí grantové období. Země EHP/ESVO přispívají částkou 2,8 mld. eur, z čehož Norsko uhradí 97,7 % a Island 1,6 %. Mezi 11 programovými oblastmi, do kterých v ČR fondy směřují, patří těchto pět prioritních směrů:

  • inovace, výzkum, školství a podpora konkurenceschopnosti;
  • sociální inkluze, zaměstnávání absolventů, odstraňování chudoby;
  • životní prostředí, energetika, změny klimatu a snižování emisí v hospodářské činnosti;
  • kultura, občanská společnost, kvalitní veřejná správa a základní práva;
  • spravedlnost a vnitro.

Vzhledem k tomu, že Norsko v rámci zemí EHP do fondů přispívá z 98 %, představuje jeho vklad podstatný prostředek k posílení česko-norské bilaterální spolupráce. Česká republika získala možnost čerpat v období 2014–2021 (v pořadí třetí období Fondů EHP a Norska) celkem 184,5 mil. eur. Celková alokace finančních mechanismů je následující:

  • Fond EHP: 1 548,1 mil. EUR, z toho alokace pro ČR 95,5 mil. EUR,
  • Norské fondy: 1 253,7 mil. EUR, z toho alokace pro ČR 89,0 mil. EUR.

Přehled veletrhů a akcí na podporu ekonomické spolupráce s Norskem

  • jednání vrcholných návštěv, projektů ZÚ a ZK Oslo (podnikatelské mise, sektorové mise, PROPED, veletrhy apod.)
  • oficiální návštěva ministra Havlíčka s podnikatelkou misí, která byla odložena v důsledku opatření proti šíření covid-19
  • podpora exportu českého piva do Norska, akce by mohla proběhnout na podzim 2020 v rezidenci velvyslance ČR v Oslo
  • prezentace českých start-upů v rámci Oslo Innovation Week 2020

V letech 2020 a 2021 MPO ČR neplánuje žádnou oficiální účast na veletrzích v Norsku. Stejně tak se v norském teritoriu neuskuteční žádná akce v rámci veletržních projektů NOVUMM a NOVUMM KET.

Zpět na rozcestník zemí k akci E-MEET EXPORT 2020

Pravidelné novinky e-mailem