Článek podrobně pojednává o postupu zaknihování akcií v souvislostech.

Související právní předpisy:

• Občanský zákoník
• Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
• Zákon o zadávání veřejných zakázek
• Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů
• Zákon o podnikání na kapitálovém trhu
• Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

Související právní průvodci:

• Cenné papíry
• Správný postup při získávání veřejných zakázek
• Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán
• Veřejné zakázky
• Systémy vnitřní struktury akciové společnosti

Úvod

Podle ustanovení § 48 odst. 7 zákona o zadávání veřejných zakázek může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

Z formulace příslušného zákonného ustanovení („může vyloučit“) by bylo možno dojít k závěru, že se jedná o pouhou možnost, nikoli povinnost zadavatele. Tento závěr je však třeba upřesnit s ohledem na § 48 odst. 9 ZZVZ, který zadavateli ukládá povinnost vyloučit vybraného dodavatele, pokud z informací zapsaných do obchodního rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7. ZZVZ tedy rozlišuje mezi možností vyloučit účastníka podle odstavce 7 a povinností vyloučit vybraného dodavatele za podmínek odstavce 9.

Pro úplnost je nutno dodat, že výjimku představuje ustanovení § 48 odst. 10 ZZVZ, podle kterého se povinnost mít vydány výlučně zaknihované akcie nevztahuje na takového účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že akciová společnost, která se chce účastnit zadávacího řízení, by měla mít vydány výlučně zaknihované akcie, chce-li předejít riziku vyloučení podle § 48 ZZVZ.

Je-li vybraný dodavatel, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zahraniční právnickou osobou, upravuje ZZVZ proces nápravy, resp. možnost dodavatele doložit splnění požadavku na zaknihovanou formu akcií. Zadavatel takového dodavatele požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází.

Platí tedy, že zatímco u akciových společností se sídlem v České republice zadavatel splnění povinnosti mít vydané výlučně zaknihované akcie sám aktivně kontroluje, u zahraničních akciových společností zákon stanovuje povinnost předložit čestné prohlášení o vlastnících, jejichž majetková účast v osobě dodavatele představuje více než 10 % základního kapitálu. Takovou odlišnost podmínek je třeba posoudit s ohledem na účel právní úpravy a zásadu rovného zacházení, sama o sobě ale tato odlišnost neprokazuje bez dalšího diskriminaci. Cílem zákonodárce přitom bylo, aby se dodavateli nestávaly subjekty, u kterých není zřejmá jejich vlastnická struktura. Z praktického pohledu jde pak i o rozsah údajů, které jsou v českém obchodním rejstříku obsaženy a jeho veřejnost. Takový rozsah informací o subjektech zapsaných do veřejného rejstříku, navíc s bezplatným přístupem, není v případě zahraničních evidencí vždy běžný.

Zákon o zadávání veřejných zakázek je však přísnější než za obdobným účelem vytvořený zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, podle kterého jsou za účelem rozkrytí vlastnické struktury akceptovatelné nejen listinné akcie na majitele, které jsou zaknihovány, ale i běžné listinné akcie na jméno. Vlastníci listinných akcií na jméno se totiž zapisují do seznamu akcionářů, na jehož základě je možno ověřit vlastnickou strukturu společnosti. Seznam akcionářů má statutární orgán společnosti povinnost udržovat aktuální.

Přesto však platí, že zadavatel musí vždy, tedy i při vylučování účastníků, dodržet výše zmíněné zásady upravené v § 6 ZZVZ, tedy zásadu rovného zacházení, zásadu zákazu diskriminace, transparentnosti a přiměřenosti, jakož i zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a dalších inovací ve smyslu ZZVZ. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit

Je-li účastník zadávacího řízení zadavatelem vyloučen, musí mu zadavatel bezodkladně odeslat oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním. Toto pravidlo ostatně platí při vyloučení účastníka z jakéhokoli důvodu, nejen z důvodu souvisejícího s formou akcií v jiné než zaknihované formě.

Podle § 47 odst. 2 ZZVZ zaniká účast vyloučeného účastníka v zadávacím řízení až uplynutím lhůty pro podání námitek proti vyloučení nebo po vyřízení případných námitek či návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, které účastník zadávacího řízení proti svému vyloučení podal.

Účel nové právní úpravy

Jak je zřejmé z výše uvedených informací, cílem shora popsané právní úpravy je zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a zamezení korupci.

Centrální depozitář cenných papírů a další osoby, které vedou evidenci zaknihovaných cenných papírů nebo evidenci na ni navazující, patří za podmínek, které stanovuje zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „AML zákon“), mezi povinné osoby. AML je zkratkou pro „Anti-Money-Laundering“, tedy opatření proti praní špinavých peněz. Tyto povinné osoby musejí při plnění povinností stanovených AML zákonem provádět identifikaci a kontrolu klientů a uchovávat příslušné dokumenty a údaje.

Jestliže je akcionářem právnická osoba, musí účastník jít v identifikaci tak daleko, až dojde ke konkrétní fyzické osobě, která je konečným vlastníkem (tzv. beneficial owner). Podle AML zákona tedy není možné, aby byl majetkový účet účastníka u Centrálního depozitáře cenných papírů zřízen akcionáři, kteří nebyli zcela identifikováni. Bez majetkového účtu přitom možno se zaknihovanými akciemi jakkoli nakládat či vykonávat s nimi spojená práva. Prokázání konečného vlastníka tak je pro vlastnictví zaknihovaných akcií a samotný výkon práv akcionáře nezbytné.

U zaknihovaných akcií se údaje o jejich majitelích evidují v systému evidence zaknihovaných cenných papírů, který upravuje zejména zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Podle § 264 odst. 1 zákona o obchodních korporacích mohou stanovy akciové společnosti určit, že evidence zaknihovaných cenných papírů nahrazuje seznam akcionářů. Způsob vedení evidence a dostupnost údajů o majitelích akcií se přitom odvíjejí od konkrétního způsobu evidence, včetně případné navazující evidence vedené prostřednictvím dalších osob. Činnost centrálního depozitáře podléhá zákonné regulaci a dohledu České národní banky.

Řada akciových společností tak musela podstoupit proces zaknihování akcií, popřípadě tak musí učinit, rozhodne-li se účastnit veřejných zakázek. V dalších kapitolách článku se dozvíte, jak na to a s čím je nutno počítat.

Zpět na začátek

Obecně k zaknihovaným cenným papírům

Zaknihované cenné papíry jsou zvláštním druhem cenných papírů, který je upraven v § 525 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ či „OZ“). O zaknihovaný cenný papír se podle § 525 odst. 1 OZ jedná v případě, že cenný papír je nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze jej tedy převést jinak než změnou zápisu v této evidenci.

Základním znakem zaknihovaného cenného papíru je tedy nutnost jeho evidence, kterou nevede samotná společnost ale třetí osoba – nejběžněji Centrální depozitář cenných papírů.

Základním znakem zaknihovaného cenného papíru je tedy nutnost jeho evidence, kterou nevede samotná společnost ale třetí osoba – nejběžněji Centrální depozitář cenných papírů.

Evidence zaknihovaných cenných papírů

Právní úprava evidence zaknihovaných cenných papírů je obsažena zejména v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“). Pro správné pochopení postupu zaknihování akcií je třeba rozlišit mezi zaknihováním a imobilizací akcie.

Zaknihované akcie jsou akcie, jejichž listinná podoba byla zcela nahrazena zápisem do příslušné evidence. Práva k těmto akciím se evidují na majetkových účtech a jejich převod se uskutečňuje změnou zápisu v evidenci.

Imobilizované akcie naopak zůstávají listinnými cennými papíry, které jsou uloženy do hromadné úschovy. Imobilizací nedochází k nahrazení (změně formy) listinných akcií zaknihovanými cennými papíry.

ZPKT upravuje v § 93a odst. 5 také zvláštní pravidla pro úschovu imobilizovaných akcií. Akciová společnost, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů.

Zpět na začátek

Přeměna cenného papíru na zaknihovaný cenný papír

Postup přeměny listinného cenného papíru na zaknihovaný je upraven v ustanoveních § 529 až § 535 občanského zákoníku.

S určitým zjednodušením se jedná o následující kroky:

• rozhodnutí valné hromady o přeměně akcií listinných na zaknihované, které je rozhodnutím o změně stanov, a je tedy nutné je schválit dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Rozhodnutí o přeměně listinných akcií na zaknihované musí být osvědčeno notářským zápisem, dle zákona o obchodních korporacích;
• po tomto rozhodnutí bez zbytečného odkladu následuje zveřejnění rozhodnutí o přeměně akcií včetně lhůty, ve které vlastníci odevzdají akcie emitentovi, a jeho současné uveřejnění způsobem umožňující dálkový přístup. Uvedená lhůta pro odevzdání akcií za účelem vypořádání nesmí být kratší než dva měsíce ode dne zveřejnění rozhodnutí, zároveň ale nesmí být delší než šest měsíců od zveřejnění;
• zápis změny podoby akcií na zaknihované do obchodního rejstříku; je-li vyžadován;
• akcionář sdělí při odevzdání akcií společnosti číslo majetkového účtu (účtu vlastníka) v příslušné evidenci, na který mají být akcie zaevidovány. Nesdělí-li akcionář tento údaj, určí mu k tomu společnost dodatečnou lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. Pokud akcionář číslo majetkového účtu společnosti nesdělí ani v dodatečné lhůtě, přejde vlastnické právo k akciím na samotného emitenta (společnost), a to dnem, kdy za ně zaplatí jejich vlastníkovi spravedlivou cenu. Podle důvodové zprávy považuje zákonodárce za spravedlivou cenu v zásadě takovou cenu, která je určena podle podílu akcionáře jako vlastníka cenného papíru na příslušném jmění akciové společnosti;
• je-li některý z akcionářů v prodlení s odevzdáním akcií, určí společnost dodatečnou lhůtu s upozorněním, že neodevzdá-li akcionář akcie ve stanovené lhůtě, budou tyto společností prohlášeny za neplatné. Dále jsou pak neodevzdané cenné papíry vedeny centrálním depozitářem na zvláštním technickém účtu, jehož majitelem je společnost, a následně prodány společností s odbornou péčí. Zaevidováním na tomto zvláštním technickém účtu se akcie přemění na zaknihované. Výtěžek z prodeje bude vyplacen akcionáři (po započtení pohledávek vzniklých společnosti prohlášením akcií za neplatné a prodejem zaknihovaných akcií, které původní listinné akcie nahradily);
• po uplynutí lhůty pro odevzdání akcií, příp. dodatečné lhůty (nebo i dříve, byly-li odevzdány všechny akcie) podá společnost centrálnímu depozitáři žádost o zaevidování cenných papírů do centrální evidence. Následně centrální depozitář zaeviduje akcie na majetkové účty akcionářů uvedené v žádosti.

Zpět na začátek

Postup při přeměně listinných akcií na zaknihované v praxi

V České republice je pro zaknihování akcií klíčový Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (dále jen „CDCP“). Ten funguje na tzv. účastenském principu. CDCP vede centrální evidenci zaknihovaných CP, zatímco evidenci navazující na centrální evidenci mohou vést jeho účastníci, zejména (a nejčastěji) banky a obchodníci s cennými papíry. Zápisy či změny v evidenci se provádějí na základě příkazů oprávněných osob, popřípadě prostřednictvím účastníka CDCP.

Postup při přeměně akcií na zaknihované akcie u CDCP:

• nejprve musí být splněny výše uvedené podmínky občanského zákoníku pro zahájení zaknihování akcií;
• pokud emitentovi ještě nebyl přidělen identifikátor LEI (Legal Entity Identifier – identifikační kód právnické osoby), musí požádat o registraci tohoto kódu formou webového formuláře na internetových stránkách CDCP, nebo prostřednictvím jiné autority udělující LEI;
• emitent (akciová společnost) požádá CDCP o přidělení tzv. ISIN (mezinárodního kódu pro identifikaci zaknihovaného cenného papíru);
• následně dojde k založení evidence emitenta na základě uzavřené smlouvy mezi CDCP a emitentem (ve smlouvě o vedení evidence emise jsou specifikovány identifikační údaje emitenta a základní informace o emisi);
• dalším krokem je zajištění zaevidování a připsání zaknihovaných akcií na příslušné majetkové účty akcionářů. CDCP provede zápis na základě příslušného příkazu emitenta, případně prostřednictvím účastníka CDCP, podle zvoleného postupu. CDCP nabízí emitentům také elektronické služby prostřednictvím portálu Můj depozitář. Připsáním akcií na příslušné majetkové účty je dokončeno jejich zaevidování v rozsahu příslušné emise. Samotná skutečnost, že má určitá akciová společnost v obchodním rejstříku zapsaný údaj o zaknihovaných akciích, ještě sama o sobě neprokazuje, že byly skutečně dokončeny všechny kroky, potřebné k jejich zaevidování.

Je nutno počítat s tím, že některé úkony CDCP podléhají poplatku – zejména přidělení ISIN, zápis emise do evidence CDCP, zápis emise na účty jednotlivých akcionářů, případně další úkony spojené s vedením evidence emise (výpisy z evidence emise, speciální operace s emisí). Úplný ceník je k dispozici na internetových stránkách CDCP.

Co se týče časové náročnosti celého procesu, pomineme-li zákonné lhůty pro odevzdání akcií emitentovi, pro CDCP i pro jeho účastníky je zaknihování akcií běžnou rutinou a související procesy obvykle mohou proběhnout i v řádu několika dní. Celý proces zaknihování akcií od začátku do konce tedy může proběhnout při realistickém odhadu v řádu týdnů.

Zpět na začátek

Výhody a nevýhody zaknihování akcií

Zaknihování akcií přináší řadu výhod. Musíme však rozlišovat, že to, co je výhodné pro samotného emitenta (akciovou společnost), nemusí být stejně výhodné pro akcionáře.

Na druhou stranu však společnost při zaknihování akcií musí počítat se vstupními náklady spojenými s vyhotovením notářského zápisu osvědčujícího rozhodnutí valné hromady o přeměně listinných akcií na zaknihované, a dále s nutnými poplatky CDCP, včetně například pořízení výpisu ze seznamu akcionářů pro účely konání valné hromady. Jak je z výše uvedeného postupu při zaknihování zřejmé, emitent se také nevyhne jisté míře administrativy.

Závěrem lze konstatovat, že pro obavy ze zaknihování není důvod. Vzhledem k tomu, že celý proces je důkladně legislativně ošetřen, je vysoce pravděpodobné, že rozhodne-li se jej akciová společnost podstoupit, proběhne ke spokojenosti všech, jak akciové společnosti, tak i jejích akcionářů.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Zpět na začátek

Přehled všech témat Právního průvodce