Podrobný obsah dokumentu
- Pojem elektronického obchodu (e-obchodu)
- Kategorie e-obchodu
- Česká právní úprava e-obchodu
- Zákon o některých službách informační společnosti
- Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb
- Šíření obchodních sdělení
- Vazba služeb informační společnosti na vnitřní trh Evropské unie
- Smlouvy uzavírané s poskytovateli internetových služeb
- Smlouvy uzavírané na dálku – distanční smlouvy a ochrana spotřebitele
- Elektronická podání
- Daňový řád
- Občanský soudní řád
- Správní řád
- Trestní řád
- Zákon o účetnictví
- Elektronický podpis
- Doménová jména
- Trestněprávní aspekty
Související zákony
Související právní průvodci
Pojem elektronického obchodu (e-obchodu)
Pod pojmem elektronický obchod se obecně rozumí podnikání prostřednictvím elektronických prostředků. To zahrnuje nejen obchodování se zbožím (hmotným i nehmotným) a službami, ale i všechny související kroky od reklamy přes uzavření smlouvy a její plnění, a to včetně poprodejní podpory a služeb.
Z právního hlediska jde zásadně o projevy vůle – právní jednání – směřující k uzavírání smluv, které jsou realizovány pomocí počítačových sítí.
Podle definice používané OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development, česky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) zahrnuje elektronický obchod jakékoli obchodní transakce, které provádějí osoby fyzické i právnické, přičemž tyto transakce jsou založeny na elektronickém zpracování a přenosu dat.
Podobně WTO (World Trade Organization, česky Světová obchodní organizace) pod elektronický obchod zahrnuje jak výrobky, které jsou prodávány a placeny přes internet, ale doručovány ve hmotné podobě, tak produkty, které jsou přes internet doručovány v podobě digitální.
Z právních předpisů práva EU se k elektronickému obchodu vztahuje primárně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu.
Česká republika tuto směrnici transponovala do českého právního řádu především zákonem č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (co do odpovědnosti providera a šíření obchodních sdělení), a zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (co do úpravy nevyžádané komunikace za účelem šíření obchodních sdělení), který byl nahrazen zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nakonec i přijetím nového občanského zákoníku (v rámci institutu tzv. spotřebitelských smluv).
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.