Institut stavby a související právní vztahy

Komplexně o institutu stavby a novém pojetí nemovitých věcí v soukromé právní úpravě. V návaznosti na toto pojetí a na instituty, jakým je například právo stavby, se dokument zabývá i rozsáhlou úpravou služebností jako věcných práv k věci cizí a jejich praktickým dopadem na právní vztahy.



Obsah dokumentu:

Věci a jejich rozdělení

Zákon č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“) v ust. § 489 definuje věc v právním smyslu jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Podstatnou změnou oproti předchozí právní úpravě je rozšíření obecného pojmu věci o věci nehmotné.

Předmět občanskoprávních vztahů tak byl před účinností občanského zákoníku rozdělen na věci, práva, jiné majetkové hodnoty a byty a nebytové prostory. Toto pojetí vylučovalo nehmotné výsledky lidské činnosti (např. patent nebo užitný vzor) z přímé aplikace právních norem souvisejících s disponováním s věcmi. Dle aktuální úpravy již nehmotné statky, které vyhovují výše uvedené definici věci, mohou být předmětem stejného nakládání jako věci hmotné, připouští-li to jejich povaha.

Z výše uvedené obecné definice věci OZ z praktických důvodů stanovuje určité výjimky. Nepovažuje tak za věc např. lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla již dříve odděleny. Jedná se o prostředek k zamezení obchodování s lidskými orgány a dalšími částmi lidského těla. Dárcovství a transplantace jsou vymezeny ve zvláštním zákoně, který jejich režim podrobně upravuje.

Obdobně OZ nepovažuje za věc zvíře, které označuje za živého tvora, který má zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor. Ustanovení o věcech se na živé zvíře z praktického hlediska nadále použijí, avšak pouze v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete. V praxi tak lze se zvířetem nakládat v podstatě jako s věcí a uplatňovat k němu vlastnická práva (zvíře prodat nebo darovat), pokud to nevylučuje povaha zvířete jako tvora, který cítí bolest a je nadán dalšími smysly.

Věci movité a nemovité dle OZ

OZ z praktických důvodů nadále v ust. § 496 rozlišuje věci na hmotné a nehmotné. Podstatné změny nastaly také v chápání pojmů movité a nemovité věci, které OZ rozlišuje v ustanovení § 498, přičemž nemovitými věcmi jsou:

  • i. pozemky;
  • ii. podzemní stavby se samostatným účelovým určením;
  • iii. věcná práva k nemovitostem uvedeným ad i. a ii.;
  • iv. práva, která za nemovité věci prohlásí zákon, zejména právo stavby (§1240 a násl. NOZ);
  • v. věci, o nichž jiný právní předpis stanoví, že nejsou součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty (zejména inženýrské sítě a dočasné stavby);
  • vi. jednotky – byty a nebytové prostory;
  • vii. stavby z období předcházejícímu účinnost NOZ, které se dle jeho ustanovení nestaly součástí pozemku.

Z výše uvedeného je zřejmé, že veškeré další věci, ať již je jejich podstata hmotná či nehmotná, jsou pouze věci movité.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem