Motivace v organizacích

Motivace je jedním z klíčových pojmů moderního managementu. Každý zaměstnanec ji vnímá na základě svých potřeb, zájmů a zkušeností různě a úkolem vedoucího je tyto tendence zachytit a rozvíjet ku spokojenosti jedince a organizace.



Úvodem

Podívejme se na některé z teorií motivace a zkusme se zamyslet nad jejich uplatněním v organizaci.

  1. Teorie motivace XY
  2. Teorie motivace A. Maslowa
  3. Teorie motivace očekávání (expektační)
  4. Teorie motivace spravedlnosti

Dříve než přikročíme k teoriím, je třeba vysvětlit některé pojmy:

  • Motivace – její základ můžeme najít v latinském slově movére – což v jednoduchém překladu znamená pohyb, hybnost. Je to tedy hybná síla, která „žene, tlačí, usměrňuje“ úsilí člověka k tomu něco dokázat, udělat.
  • Stimul – je to vnější podnět, který může mít vliv na motivaci jedince
  • Motiv – je to vnitřní pohnutka, stav duše, síla, která uvádí jedince do pohybu, akce. Určuje směr, intenzitu a průběh aktivity.
  • Motivační struktura osobnosti – je to komplex motivů. Ten obsahuje řadu činitelů, jako např.: potřeby, postoje, zájmy, přání, hodnoty, aspirace, touhy, úsilí, cíle.

I v motivaci, tak jako v matematice, můžeme vydefinovat jisté axiomy:

  • Motivační struktura každého jedince je striktně individuální.
  • Každý jedinec je nějak motivován.
  • Motivační založení lidí můžeme měnit.
  • Každý člověk se motivuje hlavně a pouze sám.

Může se zdát, že poslední dva výroky si odporují. Není tomu tak. Abychom zajistili změnu v motivační struktuře osobnosti, je nutné, abychom docílili, že bude jedince k žádoucí činnosti pohánět síla jeho vlastních vnitřních podnětů.

Převzato z časopisu Úspěch vydávaného Akademií produktivity a inovací. Autor článku: Ph.Dr. Luděk Vajner, nezávislý konzultant.

Pravidelné novinky e-mailem