Podnikání a společné jmění manželů

V případě, že tato majetková hodnota přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, je použití podmíněno souhlasem druhého manžela. Byl-li však druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.

Související zákony:

• Exekuční řád
• Notářský řád
• Občanský soudní řád
• Občanský zákoník
• Zákon o soudních poplatcích
• Živnostenský zákon

Související právní průvodci:

• Koupě nemovitosti v dispozici manželů či rodinné domácnosti
• Obchodní právo
• Smlouvy

Úvod

Občanský zákoník umožňuje, aby součást společného jmění manželů (dále jen „SJM“) byla použita k podnikání jednoho z manželů. Občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „OZ“) však pro takovéto využití součásti společného jmění manželů k podnikání jednoho manžela v případě, že majetková hodnota toho, co má být použito přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, podmiňuje souhlasem druhého manžela, který je třeba udělit při prvním takovém použití. Byl-li však druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.

Obdobně tomu tak je, jestliže má být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.

V článku naleznete informace o tom, jaké možnosti udává občanský zákoník k této problematice a jak se správně orientovat. Pro ilustraci jsou uvedeny příklady, praktické tipy a příslušné vzory smluv.

Společné jmění manželů (SJM)

Pokud hodlá jeden z manželů použít součást společného jmění, kdy nejčastěji půjde o finanční prostředky k podnikání, bude třeba souhlasu druhého z manželů jen v případě, že majetková hodnota toho, co má být použito, přesáhne míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.

Podle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 se souhlas uděloval k použití jakéhokoli blíže neurčeného majetku za uvedeným účelem, přičemž daným souhlasem se rozuměl generální (obecný) předem daný souhlas manžela před prvním jednáním, při němž měl být majetek použit.

Podle OZ účinného od 1. 1. 2014 již není třeba souhlas druhého manžela, pokud je k podnikání použit majetek zanedbatelné nebo nízké hodnoty. V případě majetných manželů pak může být k podnikání bez souhlasu použit i majetek dražší. Ze zákonného znění však jednoznačně nevyplývá, zda při prvním použití součásti SJM vyšší hodnoty půjde o generální souhlas pro užití veškerého majetku s SJM, nebo zda půjde o individuální souhlasy k jednotlivým majetkovým hodnotám.

Podle OZ již neplatí, že je-li podnikatel fyzická osoba zapsán v obchodním rejstříku, je povinen založit do sbírky listin doklad o udělení souhlasu druhého manžela.

Tip:
V případě, že nepodnikající manžel bez vážných důvodů odepírá udělit souhlas s použitím společného jmění k podnikání, doporučujeme, aby manželé zúžili své SJM formou notářského zápisu, anebo aby podnikající manžel podal návrh k soudu na zúžení rozsahu společného jmění, k čemuž součinnost druhého manžela nepotřebuje (viz dále).

Možnosti zúžení SJM notářským zápisem a rozhodnutím soudu

Uzavření manželství způsobuje řadu právních důsledků v osobní i majetkové sféře manželů. Z hlediska majetkových vztahů je to především vznik společného jmění manželů, který s sebou přináší modifikaci vlastnického a závazkového práva.

Předně je třeba si uvědomit, jaký je zákonný rozsah SJM, resp. které věci jsou ze SJM vyloučeny přímo ze zákona. Často mají totiž lidé zbytečné obavy o rodinný majetek, který ve většině případů do SJM vůbec nespadá.

Společné jmění manželů ze zákona netvoří:

1. Majetek nabytý některým z manželů před vznikem manželství a dluhy vzniklé některému z manželů před vznikem manželství, tedy vše, co každý vlastnil nebo dlužil před svatbou.
2. Majetek získaný během trvání manželství darem, děděním nebo odkazem. Pokud tedy jeden z manželů zdědí určitý rodinný majetek nebo je mu darován či odkázán, pak tento nebude spadat do SJM a jeho výlučným vlastníkem bude pouze dědic, obdarovaný či ten, kdo nabyl věc odkazem. V případě, že je darováno oběma manželům, nenabývají manželé do SJM, ale do klasického podílového spoluvlastnictví. Dále majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela (např. zdědím chatu, kterou prodám a za utržené peníze koupím automobil), jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů (kravata bude většinou pouze manžela) a věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Součástí společného jmění nebude ani to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech či jako náhradu za poškození, zničení nebo ztrátu jeho výhradního majetku.
3. Dluhy týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů (např. majetku zděděného), a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, a dluhy, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého manžela, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
4. Nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu jedním z manželů za trvání manželství, byl-li tento podíl získán způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Společné jmění manželů ze zákona tvoří:

1. To, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. SJM tak spadají všechny příjmy manželů bez ohledu na jejich právní důvod (s uvedenými výjimkami). Jedná se především o příjmy z pracovněprávních poměrů nebo poměrů obdobných, dále pak jakékoli výnosy z podnikání, příjmy z práva autorského, věci sloužící k výkonu povolání, příjmy, užitky a přírůstky z výnosů odděleného majetku manželů – úroky z vkladů, příjmy z kapitálového majetku (dividendy), nájemné z nemovitosti ve vlastnictví jednoho z manželů. Součástí společného jmění je tak i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů a také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Nabytím majetku za trvání manželství je i vytvoření věci oběma manžely nebo jedním z nich.
   
2. Dluhy, které byly převzaty jedním z manželů nebo oběma za trvání manželství (s výše uvedenými výjimkami) – např. ze smlouvy o úvěru, o půjčce, závazky ručitelské. Jde tedy o dluhy, které vznikly z vůle alespoň jednoho z manželů, nebude sem naopak spadat povinnost nahradit škodu způsobenou porušením povinností v rámci podnikatelské činnosti jednoho z manželů či nedoplatky a penále za pozdní placení daní. I v případech, kdy není dluh součástí SJM, ale vnikl za trvání manželství jen jednomu z manželů, lze pro jeho vydobytí nařídit výkon rozhodnutí na majetek patřící do SJM. Od 1. 7. 2015, soud i exekutor musí z úřední povinnosti zkoumat, zda v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu není evidována smlouva o majetkovém režimu nebo zda nebyl majetkový režim manželů jinak modifikován (viz níže k modifikaci společného jmění manželů). Odstraněna tak byla nejednoznačnost znění OZ, která umožňovala postihovat majetek druhého z manželů nenáležící do společného jmění manželů.

Majetek, který je ze zákona vyloučen ze SJM, lze uzavřením dohody do SJM zahrnout tzv. rozšířením SJM a naopak zákonem stanovený rozsah SJM lze takovouto dohodou zúžit. Skutečnost, že jeden z manželů je podnikatelem nebo jsou jimi oba manželé, je častým důvodem k zúžení společného jmění manželů, a to jak smluvní, tak i soudní cestou.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.