Rozsah procesu EIA

V rámci procesu EIA se posuzují vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví ve svém vzájemném působení a souvislostech. Především se posuzují vlivy na:

• na živočichy,
• rostliny,
• ekosystémy,
• půdu,
• horninové prostředí,
• vodu,
• ovzduší,
• klima a krajinu,
• přírodní zdroje,
• hmotný majetek,
• kulturní památky,
• obyvatelstvo.

Dále se zjišťují, popisují, posuzují a vyhodnocují předpokládané přímé i nepřímé vlivy záměru na životní prostředí. Vždy se posuzují a porovnávají záměry s tzv. nulovou variantou, což je varianta nerealizování záměru.

Pokud má záměr několik etap (například různé etapy výstavby bytových domů), jednotlivé etapy se posuzují nejen samostatně, ale také ve své vzájemné souvislosti. Především by měly být všechny etapy posouzeny komplexně, nikoliv odděleně, tzv. „salámovou metodou“.

V rámci posuzování se nehodnotí jen vlivy již uskutečněného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, ale i vlivy záměru v průběhu přípravy, provádění, provozování, a případně i likvidace záměru. V rámci posuzování provozu se posuzuje nejen běžný provoz záměru, ale také možné havarijní stavy.

Součástí posouzení záměru jsou i opatření k předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí provedením záměru, a dále k jejich vyloučení, snížení či zmírnění nebo minimalizaci.

Oznámení záměru EIA

Osoba, která má v úmyslu provést záměr podléhající posuzování dle zákona EIA, musí tento záměr oznámit příslušnému úřadu, a to ve formě oznámení záměru (dále jen „oznámení“). Způsob a rozsah předložení oznámení stanovuje uvedený zákon.

Náležitosti oznámení jsou stanoveny v příloze č. 3 zákona EIA a jsou závislé na zařazení záměru do jednotlivých kategorií. Lze shrnout, že náležitosti oznámení jsou následující:

• údaje o oznamovateli (obchodní firma, IČO, sídlo, zástupce oznamovatele);
• údaje o záměru (název záměru, jeho zařazení, kapacita, umístění záměru, jeho charakter, zdůvodnění umístění záměru, stručný technický a technologický popis řešení záměru, předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení, výčet dotčených územních samosprávných celků, výčet navazujících rozhodnutí, údaje o vstupech – využívání přírodních zdrojů a údaje o výstupech;
• údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území (přehled nejvýznamnějších environmentálních charakteristik dotčeného území a stručná charakteristika stavu složek životního prostředí, které budou pravděpodobně ovlivněny);
• údaje o možných významných vlivech záměru na veřejné zdraví a životní prostředí (charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti, rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci, údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice, charakteristika opatření k prevenci, charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů, charakteristika všech obtíží, které se vyskytly při zpracování oznámení);
• porovnání variant řešení záměru;
• doplňující údaje (mapová a jiná dokumentace, další podstatné informace);
• všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru.

Oznamovatel může místo oznámení předložit rovnou dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „dokumentace“), jejíž náležitosti jsou komplexnější a rozsáhlejší než u oznámení, neboť se dokumentace zpravidla zpracovává u těch záměrů, které jsou vždy posuzovány v rámci celého procesu EIA, tedy u kategorie I přílohy č. 1 zákona EIA, případně u záměrů kategorie II, u kterých zjišťovací řízení dojde k závěru, že mohou mít významný vliv na životní prostředí. I u záměrů, které podléhají pouze zjišťovacímu řízení, může oznamovatel předložit oznámení ve formě dokumentace, pokud má oznamovatel zájem předložit k posouzení dostatek informací.

Po doručení bezchybného oznámení jej příslušný úřad zveřejní do 7 pracovních dnů. Chybné či nedostatečné oznámení může být vráceno oznamovateli k doplnění.

Současně příslušný úřad zašle oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům (např. orgánu ochrany přírody a krajiny, příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, odboru odpadů, atd.) a dotčeným územním samosprávným celkům.

Veřejnost, dotčená veřejnost a dotčené orgány mají právo zasílat písemné vyjádření k oznámení do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení příslušnému úřadu. Pokud budou některá vyjádření zaslána po této lhůtě, příslušný úřad k nim nepřihlíží. V této fázi dochází k prvnímu zapojení veřejnosti, a to ve formě jejího případného písemného vyjádření k oznámení.

Zjišťovací řízení

Zjišťovací řízení se provádí za účelem zjištění, zdali má záměr významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví nebo za účelem upřesnění informací, které je nutné následně uvést v dokumentaci u záměrů uvedených v kategorii I přílohy č. 1 zákona EIA. Pokud oznamovatel oznámil záměr ve formě oznámení zpracovaného v rozsahu dokumentace, není nutné zpracovávat novou dokumentaci a oznámení lze považovat za dokumentaci.

U ostatních záměrů je cílem zjištění, zda záměr či jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, a především, zda záměr bude posuzován ve smyslu zákona EIA.

Jak již bylo uvedeno výše, zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení. Příslušný úřad vydá závěr zjišťovacího řízení nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení, avšak ve zvlášť složitých případech může být tato lhůta prodloužena, avšak nejdéle o 25 dnů. Závěr zjišťovacího řízení příslušný úřad doručí oznamovateli, dotčeným uzemním samosprávným celkům a dotčeným orgánům a současně jej zveřejní způsobem umožňující dálkový přístup.

V rámci zjišťovacího řízení se zohledňují kritéria pro zjišťovací řízení stanovená přílohou č. 2 zákona EIA a dále je zejména přihlíženo k následujícím skutečnostem:

• povaze a rozsahu záměru a jeho umístění;
• okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot uvedených u záměrů příslušného druhu uvedených v kategorii II v příloze č. 1 zákona EIA;
• obdrženým vyjádřením veřejnosti, dotčené veřejnosti, dotčených orgánů a dotčených územních samosprávných celků a
• případným výsledkům jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů.

V zásadě lze říci, že závěr zjišťovacího řízení může být dvojí. Za prvé může být konstatováno, že záměr bude posuzován dle zákona EIA (pozitivní závěr zjišťovacího řízení), a za druhé, že záměr nebude posuzován dle zákona EIA (negativní závěr zjišťovacího řízení). Závěr zjišťovacího řízení ohledně skutečnosti, že záměr nebude posuzován dle zákona EIA má formu rozhodnutí, které se zveřejňuje na internetu, a doručuje se veřejnou vyhláškou.

Proti závěru zjišťovacího řízení ve formě rozhodnutí lze podat odvolání. Odvolání může podat pouze oznamovatel a právnická osoba soukromého práva, tj. dotčená veřejnost. Současně se může dotčená veřejnost domáhat žalobou zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení, jehož závěrem je, že záměr nepodléhá posuzování dle zákona EIA. Dotčená veřejnost může napadat nejen hmotnou, ale i procesní zákonnost rozhodnutí.

O žalobě dotčené veřejnosti proti rozhodnutí vydanému v zjišťovacím řízení rozhodne soud do 90 dnů od doručení žaloby soudu. Lhůta k rozhodnutí soudu je pořádková.

Dokumentace EIA

Dokumentace se zpracovává u záměrů uvedených v kategorii I přílohy č. 1 zákona EIA a u záměrů, u kterých tak bylo stanoveno v závěru zjišťovacího řízení. V dokumentaci musí být zohledněny vyjádření k oznámení a závěry zjišťovacího řízení. Požadavky na rozsah dokumentace jsou stanoveny v příloze č. 4 zákona EIA a jsou obsáhlejší než požadavky na oznámení, které byly popsány výše.

Dokumentace se předkládá příslušnému úřadu, který posoudí, zda obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Pokud dokumentace neobsahuje všechny náležitosti, vrátí ji příslušný úřad oznamovateli do 10 pracovních dnů k doplnění.

Pokud má předložená dokumentace všechny náležitosti, příslušný úřad ji zveřejní ve lhůtě 10 pracovních dnů od doručení způsobem umožňující dálkový přístup a zašle ji dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření. Současně se dokumentace bezodkladně doručuje zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí.

I v tomto okamžiku má veřejnost a dotčená veřejnost oprávnění vyjádřit se k dokumentaci u příslušného úřadu a to v písemné formě ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. Příslušný úřad nepřihlíží k vyjádřením zaslaným po uplynutí této lhůty.

Po uplynutí 30denní lhůty podle předchozího odstavce příslušný úřad doručí všechna obdržená vyjádření k dokumentaci po jejich obdržení zpracovateli posudku.

I v této fázi procesu EIA může příslušný úřad vrátit dokumentaci oznamovateli, a to v případě doporučení zpracovatele posudku, či na základě obdržených vyjádření k dokumentaci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.