Posudek EIA
Příslušný úřad, který posuzuje záměr, smluvně zajistí zpracování posudku osobou k tomu oprávněnou. Osoba oprávněná ke zpracování posudku (dále jen „zpracovatel posudku“) musí mít potřebnou autorizaci a dále musí splňovat požadavky dle § 19 zákona EIA.
Posudek musí mít náležitosti uvedené v příloze č. 5 zákona EIA, které jsou následující:
- základní údaje (název záměru, jeho kapacita, umístění, obchodní firma oznamovatele a jeho IČO a sídlo);
- posouzení dokumentace – úplnost dokumentace, správnost údajů, pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí, hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahující státní hranice;
- posouzení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečištění životního prostředí;
- posouzení navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a k jejich monitorování;
- vypořádání všech obdržených vyjádření k dokumentaci;
- celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví;
- návrh stanoviska z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí;
- identifikace zpracovatele posudku, datum a podpis zpracovatele.
Posudek zpracuje zpracovatel posudku ve lhůtě 60 dnů od doručení dokumentace a všech obdržených vyjádření. Lhůtu ke zpracování posudku lze prodloužit nejdéle o 20 dnů. Zpracovatel posudku si může vyžádat od oznamovatele doplnění podkladů či poskytnutí podkladů, na základě kterých byla zpracována dokumentace.
Vypracovaný posudek odešle zpracovatel posudku příslušenému úřadu. Pokud posudek nesplňuje náležitosti vyžadované přílohou č. 5 zákona EIA, příslušný úřad jej do 10 pracovních dnů vrátí k doplnění nebo přepracování, k čemuž zpracovateli zároveň stanoví přiměřenou lhůtu (nejdéle 30 dnů).
Veřejné projednání dokumentace a posudku
Jedná se o další možnost zapojení veřejnosti a dotčené veřejnosti v procesu EIA. Příslušný úřad zveřejní informaci o veřejném projednání alespoň 5 pracovních dní před jeho konáním a současně zajistí, aby se nařízené veřejné projednání konalo nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k dokumentaci.
Pokud na veřejném projednání není přítomen oznamovatel nebo zpracovatel dokumentace či zpracovatel posudku, může být veřejné projednání ukončeno, ale pouze se současným určením místa a času nového projednání ve lhůtě 5 dnů od ukončení veřejného projednání.
Z veřejného projednání je pořízen zápis příslušným úřadem, který zejména obsahuje informaci o účasti a závěry z projednání. Současně se z veřejného projednání pořizuje zvukový záznam. Zápis se zveřejňuje způsobem umožňující dálkový přístup a zasílá se oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům společně se stanoviskem.
Pokud příslušný úřad neobdrží žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci, není nutné, aby se veřejné projednání konalo.
Závazné stanovisko
Ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení posudku vydá příslušný úřad na základě dokumentace, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
Náležitosti stanoviska určuje příloha č. 6 zákona EIA. Stanovisko se vydává souhlasné, či nesouhlasné. Souhlasné stanovisko znamená, že při dodržení stanovených podmínek jsou vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví akceptovatelné. Nesouhlasné stanovisko předpokládá negativní vlivy na životní prostředí a záměr by tedy neměl být zrealizován.
Stanovisko se zveřejňuje spolu s posudkem na způsobem umožňující dálkový přístup a zasílá se oznamovateli, dotčeným správním orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.
Stanovisko je závazným podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních podle zvláštních právních předpisů. Stanovisko musí být předkládáno k žádosti o vydání navazujícího rozhodnutí. Stanovisko má platnost 7 let ode dne jeho vydání a jeho platnost lze na žádost oznamovatele prodloužit o dalších 5 let, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Opakované prodloužení zákon EIA výslovně vylučuje.
Před podáním žádosti o vydání rozhodnutí v navazujícím řízení musí oznamovatel předložit příslušnému úřadu dokumentaci pro příslušné navazující řízení, včetně úplného popisu případných změn oproti záměru, ke kterému již bylo vydáno stanovisko, a vyhodnocení podmínek stanoviska a jejich plnění.
Pokud příslušný úřad zjistí, že došlo ke změnám záměru, které by mohly mít za následek významný negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, vydá nesouhlasné závazné stanovisko. Pokud tyto změny nezjistí, vydá souhlasné závazné stanovisko.
Proti stanovisku nelze podat samostatné odvolání, stanovisko taktéž nelze zrušit podáním samostatného návrhu na jeho zrušení či podáním odvolání. Stanovisko je závazným podkladem pro navazující řízení a lze jej přezkoumat v rámci opravných prostředků proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízení dle §149 správního řádu.
Navazující řízení
Zákon EIA stanoví podmínky pro správní orgán, který je příslušný k vedení navazujícího řízení. Tyto podmínky se především dotýkají povinnosti zveřejňování určitých údajů, zpřístupnění podkladů a zajištění možnosti zapojení veřejnosti. Pokud bylo vydáno stanovisko EIA, tak se navazující řízení vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků.
Veřejnost může v navazujícím řízení uplatňovat připomínky k záměru ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění informací o zahájení navazujícího řízení. Správní orgán se musí vypořádat i s připomínkami veřejnosti v odůvodnění svého rozhodnutí.
Dotčený uzemní samosprávný celek a dotčená veřejnost (ve formě právnické osoby soukromého práva) se stanou účastníkem navazujícího řízení, pokud se podáním písemného oznámení přihlásí správnímu orgánu, který navazující řízení vede, ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění informací o zahájení navazujícího řízení. Osoby výše uvedené coby účastník řízení mají v navazujícím řízení významnější postavení než veřejnost, která účastníkem řízení není.
Odvolání proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízení může podat i dotčená veřejnost ve formě právnické osoby soukromého práva, a to nejen pokud byla účastníkem řízení v prvním stupni, ale také pokud jím nebyla. Zakotvením této úpravy se posilují oprávnění dotčené veřejnosti k ochraně životního prostředí.
Dotčená veřejnost ve formě právnické osoby soukromého práva může podat žalobu na zrušení rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení, přičemž může napadat jak hmotnou, tak procesní zákonnost rozhodnutí. O žalobě musí být soudem rozhodnuto do 90 dnů od doručení žaloby. Soud rozhodne i bez návrhu o přiznání odkladného účinku žalobě nebo o nařízení předběžného opatření, pokud hrozí nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí.