Patenty

Úvodem je nezbytné vyjasnit si rozdíl mezi pojmy „vynález“ a „patent“. Zatímco vynálezem se rozumí konkrétní předmět, nápad či postup, patent je jeho následná právní ochrana, která majiteli zaručuje ochranu jeho vlastnických práv k vynálezu.

Právní úprava ochrany vynálezu je obsažena v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění. Aby mohl být vynález patentem chráněn, musí být nový. Za nový vynález lze považovat vynález, který není součástí stavu techniky, přičemž stavem techniky se rozumí všechny informace, ke kterým má veřejnost přede dnem podání přihlášky přístup.. Kromě novosti je zákonem také vyžadováno, aby byl vynález výsledkem vynálezecké činnosti a aby byl průmyslově využitelný.

Právní ochrana

Udělený patent je platný dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Pokud jej chce majitel udržovat v platnosti, musí každoročně platit tzv. udržovací poplatky. V prvních čtyřech letech činí tento poplatek 1000 Kč, postupně se zvyšuje až na částku 24 000 Kč za dvacátý rok užívání patentu. Kompletní seznam správních poplatků spojených s patenty.

Majitel patentu má výlučné právo vynález užívat, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám nebo na ně patent převést. Rozsah ochrany vyplývající z patentu je vymezen zněním patentových nároků. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Jak podat přihlášku a řízení o ní

Patentovou přihlášku podává původce vynálezu (případně ten, na kterého bylo právo převedeno), buď prostřednictvím elektronického podání, nebo na předtištěném formuláři. Součástí přihlášky musí být identifikace původce, přičemž na žádost Úřad při zveřejnění přihlášky vynálezu a oznámení o udělení patentu jméno původce neuvede. Přihláška musí obsahovat také co nejpodrobnější popis vynálezu (doporučuje se připojit náčrty či výkresy) a tzv. patentové nároky, které by měly přesně vymezit konkrétní předmět, který bude patentem chráněn.

Jelikož patentový nárok určuje rozsah právní ochrany, je nutné jeho formulaci věnovat zvláštní pečlivost, abyste nezískali patent, který pro Vás bude bezcenný. Toto je velice důležitá část přihlášky, neboť Úřad průmyslového vlastnictví (dále také pouze „ÚPV“ nebo jen „Úřad“) rozhoduje o ochraně vynálezu pouze na základě toho, co je mu předloženo, a proto musí být Váš vynález a předmět patentové ochrany co nejdetailněji popsán. Přihlašovatel také musí zaplatit za přihlášku správní poplatek ve výši 1200 Kč (respektive 600 Kč, je-li přihlašovatelem výlučně původce). Přihlašovatel může dosáhnout na slevu 20 % ze správního poplatku (nejvýše 1000 Kč), pokud využije elektronického podání v rámci e-portálu nebo podání odešle po přihlášení pomocí Identity občana.

Úřad průmyslového vlastnictví následně podrobí přihlášku předběžnému průzkumu, po jehož provedení vyloučí ty patentové přihlášky, které nesplňují zákonné požadavky (předmět přihlášky je nepatentovatelný nebo přihláška obsahuje vady, které brání jejímu zveřejnění). Po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti (tedy od doby, kdy byla podána patentová přihláška) je přihláška Úřadem zveřejněna.

Úplný průzkum provede Úřad průmyslového vlastnictví na žádost přihlašovatele (případně i z moci úřední). Žádost o úplný průzkum je však nutné podat do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu, v opačném případě Úřad řízení o přihlášce zastaví. Spolu se žádostí je přihlašovatel povinen zaplatit správní poplatek ve výši 3000 Kč. Během úplného průzkumu Úřad zkoumá, zda byly splněny všechny podmínky patentovatelnosti. Pokud tomu tak je, Úřad patent udělí.

Přihlášení patentu v zahraničí

Pokud si přejete, aby byl Váš vynález chráněn nejen v České republice, ale i v jiných státech, je třeba vynález v zahraničí přihlásit. Dnes existují již čtyři způsoby, jak to udělat, přičemž každý se liší způsobem přihlášení, délkou řízení i výší správních poplatků, proto je dobré si předem důkladně rozmyslet postup, jak a v jakých zemích přihlášku vynálezu podáte.

Prvním způsobem je přihláška národní cestou, tedy tak, že v každé zemi, ve které chcete pro svůj vynález získat patent, podáte u příslušného úřadu patentovou přihlášku. K tomu je vhodné si v každé zemi zvolit právního nebo patentového zástupce, který je seznámen s legislativou daného státu a zároveň bude přihlašovatele zastupovat při řízení před příslušným úřadem. Tento postup je vhodný v případě, kdy chcete žádat o patent v jednom (případně pouze v několika) cizím státě.

Druhým způsobem přihlášení vynálezu v zahraničí je tzv. Evropský patent. Ten platí ve státech, které jsou členy Evropské patentové organizace (EPO). Evropskou patentovou přihlášku lze podat buď u Evropského patentového úřadu, nebo přímo u Úřadu průmyslového vlastnictví (to neplatí pro rozdělenou evropskou přihlášku, kterou lze podat jen u Evropského patentového úřadu). Lze ji podat buď prostřednictvím elektronického přihlašování, písemně či osobně. Při využití elektronického přihlašování je účtován nižší přihlašovací správní poplatek.

Přihláška musí být podána v jednom z úředních jazyků EPO (tedy v angličtině, francouzštině nebo němčině), případně může být podána v češtině spolu s úředním překladem do jednoho z výše zmíněných jazyků. Pro určité žadatele, kteří jsou občany nebo rezidenty států, které mají jiný úřední jazyk, než jsou úřední jazyky EPO, tedy i pro určité žadatele z České republiky, platí snížený přihlašovací poplatek o 30 %. Toto snížení se vztahuje například na žadatele, kterými jsou fyzické osoby, malé či střední podniky, či neziskové organizace.

Poplatky spojené s přihlášením Evropského patentu jsou přihlašovací poplatek, poplatek za rešerši a případně poplatek za 16. a každý další nárok, pokud přihlašovatel přihlašuje větší množství nároků. Poplatky jsou splatné do jednoho měsíce v eurech u Evropského patentového úřadu se sídlem v Mnichově.

Nevýhodou Evropského patentu je skutečnost, že musí být následně v jednotlivých zemích validován, tedy po obdržení Evropského patentu musí přihlašovatel provést ve vybraných zemích další administrativní kroky u národních úřadů, se kterými jsou často spojeny další náklady. Také v případě soudních sporů ohledně patentu je potřeba tyto spory vést v každé jednotlivé zemi, čímž vznikají další náklady.

Třetím a nejnovějším způsobem je jednotný patent nebo také evropský patent s jednotným účinkem. Podání přihlášky pro jeho získání probíhá stejně jako u klasického evropského patentu, rozdíl nastává až ve validaci typické pro výše popsaný evropský patent. U jednotného patentu totiž k validaci nedochází a patent se stává platným a chráněným ve všech zúčastněných státech. Hlavním rysem je potom jednotná povaha patentu, tedy patent má stejný účinek a lze s ním nakládat (zrušit ho, převést apod.) jen ve vztahu ke všem zúčastněným státům. O udělení jednotného účinku patentu žadatel může požádat po udělení evropského patentu, čímž získá právě evropský patent s jednotným účinkem.

Čtvrtým způsobem je přihlášení skrze mezinárodní přihlášku dle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Díky této přihlášce získá přihlašovatel patentovou ochranu až ve 158 zemích celého světa, které PCT podepsaly. Samotnou přihlášku (tedy texty předloh) lze podat u ÚPV buď přímo v jednom z úředních jazyků WIPO, tedy v angličtině, francouzštině nebo němčině, nebo v českém jazyce s následným překladem do jednoho z úředních jazyků. Formulář žádosti o mezinárodní přihlášku lze však podat pouze v úředním jazyce WIPO.

Spolu s přihláškou jsou také spojené správní poplatky, mezi které patří předávací poplatek, mezinárodní přihlašovací poplatek a poplatek za mezinárodní rešerši (případný poplatek za vyhotovení dokladu o právu přednosti). V případě, že je přihlašovatelem fyzická osoba s českým občanstvím a trvalým pobytem v ČR, může uplatnit 90% slevu z mezinárodního přihlašovacího poplatku, je-li přihlašovatelů více, musí podmínky pro získání slevy splnit každý jeden z nich. Splatnost poplatků je do jednoho měsíce od podání přihlášky. Přihlášku lze také podat přes systém elektronického podání systému ePCT. V takovém případě bude přihlašovateli přiznána sleva na poplatku.

Po podání přihlášky u WIPO a zaplacení poplatků následuje mezinárodní fáze řízení. Nejprve je provedena rešerše, po které následuje zveřejnění přihlášky (do 18 měsíců od práva přednosti). Po rešerši následuje vydání posudku o patentovatelnosti, na základě kterého může přihlašovatel žádat v jednotlivých zemích o udělení národního patentu. Přihlašovatel musí do národní fáze vstoupit do doby 30 měsíců od práva přednosti (jednotlivé národní úřady mohou tuto lhůtu stanovit delší).

Přihlašovatel také může zažádat o mezinárodní předběžný průzkum, který je dobrovolný a pomáhá přihlašovateli získat nezávazný názor na to, zda je nárokovaný vynález nový, dosahuje požadovanou vynálezeckou úroveň a je průmyslově upotřebitelný. Poslední fází je národní (regionální) řízení o mezinárodní přihlášce patentu, které je řízením udělovacím. S tím jsou spojeny další poplatky, které stanovují jednotlivé národní úřady. Teprve na konci této fáze dochází k udělení patentu v jednotlivých státech. Mezinárodní přihláška patentu je poměrně nákladná, na druhou stranu zajistí patentovou ochranu vynálezu ve více než 150 smluvních státech, proto se vyplatí především u těch vynálezů, které chcete šířit a chránit celosvětově.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.