Právní možnosti ochrany nově vytvořeného výrobku (produktu) na českém i zahraničním trhu



Patenty

Úvodem je nezbytné vyjasnit si rozdíl mezi pojmy „vynález“ a „patent“. Zatímco vynálezem se rozumí konkrétní předmět, nápad či postup, patent je jeho následná právní ochrana, která majiteli zaručuje ochranu jeho vlastnických práv k vynálezu.

Právní úprava ochrany vynálezu je obsažena v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění. Aby mohl být vynález patentem chráněn, musí být nový. Za nový vynález se považuje takový vynález, který není součástí stavu techniky. Stavem techniky se rozumí vše, co bylo veřejnosti zpřístupněno přede dnem podání patentové přihlášky. Kromě novosti je zákonem vyžadováno také to, aby byl vynález výsledkem vynálezecké činnosti a aby byl průmyslově využitelný.

Právní ochrana

Patent je platný dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Pokud jej chce majitel udržovat v platnosti, musí každoročně platit tzv. udržovací poplatky. V prvních čtyřech letech činí tento poplatek 1000 Kč, postupně se zvyšuje až na částku 24 000 Kč za dvacátý rok užívání patentu. Kompletní seznam správních poplatků spojených s patenty.

Majitel patentu má výlučné právo vynález užívat, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám nebo na ně patent převést. Rozsah ochrany vyplývající z patentu je vymezen zněním patentových nároků. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Jak podat přihlášku a řízení o ní

Patentovou přihlášku podává původce vynálezu (případně ten, na kterého bylo právo převedeno), buď prostřednictvím elektronického podání, nebo na předtištěném formuláři. Přihláška musí obsahovat kromě samotné žádosti o patent také co nejpodrobnější popis vynálezu (doporučuje se připojit náčrty či výkresy) a tzv. patentové nároky, které by měly přesně vymezit konkrétní předmět, který bude patentem chráněn.

Jelikož patentový nárok určuje rozsah právní ochrany, je nutné jeho formulaci věnovat zvláštní pečlivost, abyste nezískali patent, který pro Vás bude bezcenný. Toto je velice důležitá část přihlášky, neboť Úřad průmyslového vlastnictví (dále také pouze „ÚPV“ nebo jen „Úřad“) rozhoduje o ochraně vynálezu pouze na základě toho, co je mu předloženo, a proto musí být Váš vynález a předmět patentové ochrany co nejdetailněji popsán. Přihlašovatel také musí zaplatit za přihlášku správní poplatek ve výši 1200 Kč (respektive 600 Kč, je-li přihlašovatelem výlučně původce).

Úřad průmyslového vlastnictví následně podrobí přihlášku předběžnému průzkumu, po jehož provedení vyloučí ty patentové přihlášky, které nesplňují zákonné požadavky (předmět přihlášky je nepatentovatelný nebo přihláška obsahuje vady, které brání jejímu zveřejnění). Po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti (tedy od doby, kdy byla podána patentová přihláška) je přihláška Úřadem zveřejněna.

Úplný průzkum provede Úřad průmyslového vlastnictví na žádost přihlašovatele (případně i z moci úřední). Žádost o úplný průzkum je však nutné podat do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu, v opačném případě Úřad řízení o přihlášce zastaví. Spolu se žádostí je přihlašovatel povinen zaplatit správní poplatek ve výši 3000 Kč. Během úplného průzkumu Úřad zkoumá, zda byly splněny všechny podmínky patentovatelnosti. Pokud tomu tak je, Úřad udělí patent.

Přihlášení patentu v zahraničí

Pokud si přejete, aby byl Váš vynález chráněn nejen v České republice, ale i v jiných státech, je třeba vynález v zahraničí přihlásit. Existují tři způsoby, jak to udělat, přičemž každý se liší způsobem přihlášení, délkou řízení i výší správních poplatků, proto je dobré si předem důkladně rozmyslet postup, jak a v jakých zemích přihlášku vynálezu podáte.

Prvním způsobem je přihláška národní cestou, tedy tak, že v každé zemi, ve které chcete pro svůj vynález získat patent, podáte u příslušného úřadu patentovou přihlášku. K tomu je vhodné si v každé zemi zvolit právního zástupce, který je seznámen s legislativou daného státu a zároveň bude přihlašovatele zastupovat při řízení před příslušným úřadem. Tento postup je vhodný v případě, kdy chcete žádat o patent v jednom (případně pouze v několika) cizím státě.

Druhým způsobem přihlášení vynálezu v zahraničí je tzv. Evropský patent. Ten platí ve státech, které jsou členy Evropské patentové organizace (EPO). Evropskou patentovou přihlášku lze podat buď u Evropského patentového úřadu, nebo přímo u Úřadu průmyslového vlastnictví. Formuláře i ostatní informace včetně poplatků. Evropskou patentovou přihlášku lze podat buď písemně nebo prostřednictvím elektronického přihlašování epoline, při jehož využití je účtován nižší přihlašovací správní poplatek.

Přihláška musí být podána v jednom z úředních jazyků EPO (tedy v angličtině, francouzštině nebo němčině), případně může být podána v češtině spolu s úředním překladem do jednoho z výše zmíněných jazyků. Pro státy, které mají jiný úřední jazyk, než jsou úřední jazyky EPO, tedy i pro Českou republiku, platí snížený přihlašovací poplatek o 30 %.

Poplatky spojené s přihlášením Evropského patentu jsou přihlašovací poplatek, poplatek za rešerši a případně poplatek za 16. a každý další nárok, pokud přihlašovatel přihlašuje větší množství nároků. Poplatky jsou splatné do jednoho měsíce v eurech u Evropského patentového úřadu se sídlem v Mnichově.

Nevýhodou Evropského patentu je skutečnost, že musí být následně v jednotlivých zemích validován, tedy po obdržení Evropského patentu musí přihlašovatel provést ve vybraných zemích další administrativní kroky u národních úřadů, se kterými jsou často spojeny další náklady. Také v případě soudních sporů ohledně patentu je potřeba tyto spory vést v každé jednotlivé zemi, čímž vznikají další náklady. Evropský patent se neustále vyvíjí, nicméně harmonizace stejných pravidel ve všech členských zemí postupuje pomalu.

Třetím způsobem je přihlášení skrze mezinárodní přihlášku dle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Díky této přihlášce získá přihlašovatel patentovou ochranu až ve 150 zemích celého světa, které PCT podepsaly.

Samotnou přihlášku (tedy texty předloh) lze podat u ÚPV buď přímo v jednom z úředních jazyků WIPO, tedy v angličtině, francouzštině nebo němčině, nebo v českém jazyce s následným překladem do jednoho z úředních jazyků. Formulář žádosti o mezinárodní přihlášku lze však podat pouze v úředním jazyce WIPO.

Spolu s přihláškou jsou také spojené správní poplatky, mezi které patří předávací poplatek, mezinárodní přihlašovací poplatek a poplatek za mezinárodní rešerši (případný poplatek za vyhotovení dokladu o právu přednosti). V případě, že je přihlašovatelem fyzická osoba s českým občanstvím a trvalým pobytem v ČR, má právo na 90% slevu z mezinárodního přihlašovacího poplatku. Splatnost poplatků je do jednoho měsíce od podání přihlášky. Přihlášku lze také podat přes systém elektronického podání systému ePCT. V takovém případě bude přihlašovateli přiznána sleva na poplatku.

Po podání přihlášky u WIPO a zaplacení poplatků následuje mezinárodní fáze řízení. Nejprve je provedena rešerše, po které následuje zveřejnění přihlášky (do 18 měsíců od práva přednosti). Po rešerši následuje vydání posudku o patentovatelnosti, na základě kterého může přihlašovatel žádat v jednotlivých zemích o udělení národního patentu.

Přihlašovatel musí do národní fáze vstoupit do doby 30 měsíců od práva přednosti (jednotlivé národní úřady mohou tuto lhůtu stanovit delší). Přihlašovatel také může zažádat o mezinárodní předběžný průzkum, který je dobrovolný a pomáhá přihlašovateli získat nezávazný názor na to, zda je nárokovaný vynález nový, dosahuje požadovanou vynálezeckou úroveň a je průmyslově upotřebitelný.

Poslední fází je národní (regionální) řízení o mezinárodní přihlášce patentu, které je řízením udělovacím. S tím jsou spojeny další poplatky, které stanovují jednotlivé národní úřady. Teprve na konci této fáze dochází k udělení patentu v jednotlivých státech. Mezinárodní přihláška patentu je poměrně nákladná, na druhou stranu zajistí patentovou ochranu vynálezu v bezmála 150 smluvních státech, proto se vyplatí především u těch vynálezů, které chcete šířit a chránit celosvětově.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Design | Právo, právní služby | Služby