Konkurs

V průběhu života fyzických osob i v průběhu existence osob právnických může nastat situace, kdy tyto osoby přestanou být schopny plnit své závazky. Tento stav nazýváme insolvencí (úpadkem) a jedním ze způsobů jeho řešení je konkurs. Dokument seznamuje s podstatou konkursu a jeho následky pro dlužníka i pro jeho věřitele. Popsány jsou podmínky prohlášení konkursu a jeho účinky, vliv na společné jmění manželů, postup zpeněžení majetkové podstaty, náležitosti nakládání s výtěžkem zpeněžení a další.



Podrobný obsah


V průběhu života fyzických osob i v průběhu existence osob právnických může nastat situace, kdy tyto osoby přestanou být schopny plnit své závazky. Tento stav nazýváme insolvencí (úpadkem) a jedním ze způsobů jeho řešení je konkurs. Dokument seznamuje s podstatou konkursu a jeho následky pro dlužníka i pro jeho věřitele. Popsány jsou podmínky prohlášení konkursu a jeho účinky, vliv na společné jmění manželů, postup zpeněžení majetkové podstaty, náležitosti nakládání s výtěžkem zpeněžení a další.

Problematika insolvence je s účinností od 1. ledna 2008 upravena v novém zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Tento zákon v plném rozsahu nahrazuje dřívější zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Dne 1. ledna 2014 přitom nabyla účinnosti novela tohoto zákona, nazývaná „revizní“ či „systémová“. Ačkoliv dané datum nabádá k tomu, že se jedná o technickou úpravu provedenou v rámci rekodifikace soukromého práva, skutečnost je zcela jiná. Uvedená novela totiž nabyla účinnosti nezávisle na okolním legislativním vývoji. Do insolvenčního zákona přinesla změny zefektivňující fungování procesu kolektivního uspokojení věřitelů, přičemž dané změny spíše vyplývaly z dosavadní soudní praxe.

Základní principy insolvenčního zákona jsou popsány v dokumentu nazvaném „Insolvence“. Insolvenční zákon obsahuje několik možných způsobů řešení insolvence; jedním z těchto způsobů je i konkurs, který je velmi často se vyskytujícím právním institutem.

Definice konkursu

Podle zákona je konkurs „způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak“ (§244 insolvenčního zákona). Majetkovou podstatou se rozumí majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů.

Podmínky prohlášení konkursu

Podmínkou prohlášení konkursu (stejně jako podmínkou pro užití jiných způsobů řešení úpadku) je existence úpadku. Úpadek je insolvenčním soudem zjišťován v insolvenčním řízení, které je zahájeno buď na návrh dlužníka, nebo věřitele.

Dlužník je v úpadku, jestliže současně splňuje následující podmínky:

  • má více věřitelů,
  • má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti,
  • tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

Má se za to, že dlužník je v platební neschopnosti (vyvratitelná právní domněnka), jestliže:

  • zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
  • je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
  • není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
  • nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku (včetně svých pohledávek), závazků (s uvedením svých věřitelů) a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. Předlužení tedy není důvodem úpadku u fyzických osob – nepodnikatelů. O předlužení mluvíme tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Ve většině případů rozhoduje insolvenční soud o způsobu řešení úpadku v samostatném rozhodnutí, které je vydáno do tří měsíců od rozhodnutí o úpadku. Výjimky z tohoto pravidla stanovuje §148 a násl. insolvenčního zákona.

Prohlášení konkursu a jeho účinky

Veškeré dále uvedené účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

Prohlášení konkursu má zejména tyto následky:

  • přerušuje se likvidace právnické osoby, končí nucená správa, a pokud insolvenční soud nerozhodne jinak, zaniká předběžné opatření, bylo-li nařízeno;
  • na insolvenčního správce přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou;
  • pokud dlužník nakládal s majetkovou podstatou poté, co toto právo přešlo na insolvenčního správce, jsou tato právní jednání vůči věřitelům neúčinná ze zákona; §235 odst. 2 insolvenčního zákona, který upravuje podání odpůrčí žaloby insolvenčním správcem, se nepoužije;
  • po prohlášení konkursu mohou dlužníkovi věřitelé svá práva uplatnit jen v rámci konkursního řízení (nelze např. podat žalobu o zaplacení finanční částky proti dlužníkovi, resp. úpadci);
  • nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné, není-li zákonem stanoveno jinak;
  • zanikají všechny jednostranná právní jednání dlužníka (úpadce) týkající se majetkové podstaty (jde zejména o příkazy, pověření, plné moci, prokuru); to se netýká plných mocí udělených pro insolvenční řízení;
  • zanikají veškeré návrhy na uzavření smlouvy, které dlužník učinil a které nebyly dosud přijaty;
  • v případě existence smlouvy o vzájemném plnění (většina smluv), přičemž ani dlužník ani druhá strana smlouvu dosud zcela nesplnila, může insolvenční správce smlouvu splnit místo dlužníka a žádat protiplnění, nebo může odmítnout plnění;
  • je-li druhý účastník smlouvy o vzájemném plnění povinen z této smlouvy plnit první, je oprávněn takové plnění odepřít až do doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné;
  • uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn žádat vrácení věci i před uplynutím stanovené doby zapůjčení;
  • v případě nájemní smlouvy je insolvenční správce oprávněn takovou smlouvu vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou i v případě, že smlouva byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však může činit maximálně 3 měsíce; tím nejsou dotčena ustanovení občanského zákoníku na ochranu nájemců bytů;
  • prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; insolvenční správce bude naopak zkoumat možnost pokračování v provozu dlužníkova podniku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem