Jak vymáhat pohledávky

Popis postupu při vymáhání pohledávek. Jak si má věřitel počínat v případě, kdy povinný neplní dobrovolně. Popsána je zejména praktická stránka vymáhání pohledávek, na co je třeba myslet a s jakými úskalími či náklady má věřitel počítat.



Podrobný obsah:

Co je pohledávka

V českém právním řádu není zakotvena přesná definice pojmu „pohledávka“. Význam tohoto pojmu však lze dovozovat zejména ze znění § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), který říká: „Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.“ Zjednodušeně řečeno je tedy pohledávka právem věřitele na plnění od dlužníka, kterému odpovídá povinnost dlužníka splnit svůj závazek. Přitom platí, že plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a musí odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.

Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Bližší informace o úrocích z prodlení a nákladech spojených s uplatněním pohledávky budou uvedeny dále v textu.

Pohledávka, resp. závazek, může vzniknout ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Vzhledem k zaměření tohoto článku se níže budeme zabývat zejména pohledávkami vzniklými ze smluv.

Prodlení

Každý podnikatel zřejmě zná situaci, kdy některý z jeho obchodních partnerů je v prodlení s plněním na základě smlouvy. Podle občanského zákoníku je v prodlení dlužník, který neplní svůj dluh řádně a včas. Jestliže tedy uplynul termín splatnosti, dostal se dlužník do prodlení.

Prodlení je přitom určitým ohraničeným časovým úsekem. Jestliže dlužník nesplní včas nebo splní vadně, počíná běžet prodlení. Je-li splatnost určena konkrétním dnem a dlužník do tohoto data závazek řádně nesplní, dostává se do prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti. Konec prodlení je spojen se splněním závazku, případně s jiným způsobem zániku závazku (dohodou, započtením, splynutím, prominutím dluhu apod.).

Prodlení dlužníka se splácením peněžitého dluhu s sebou nese možnost věřitele požadovat po něm zaplacení úroku z prodlení. Výjimkou je však případ, kdy za prodlení není dlužník odpovědný. Taková situace nastane, jestliže nemůže dlužník plnit v důsledku prodlení věřitele. Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

Právo požadovat zaplacení úroku z prodlení má jen ten věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti.

Úrok z prodlení přísluší věřiteli primárně ve výši, v jaké byl stranami smluvně sjednán. Nebyla-li však výše úroku z prodlení mezi stranami sjednána, náleží věřiteli úrok z prodlení stanovený nařízením vlády, tzv. zákonný úrok z prodlení.

Zákonný úrok z prodlení

Podle § 1970 občanského zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení (s výjimkou případu, kdy dlužník není za prodlení odpovědný). Jestliže si strany neujednají výši úroku z prodlení smluvně, má věřitel ze zákona právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády.

Tímto nařízením vlády je aktuálně nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle ust. § 2 tohoto nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Dvoutýdenní repo sazbu je možné najít na webových stránkách ČNB. Po dlouhodobé stagnaci v letech 2012–2017 se repo sazba začala postupně zvyšovat, lze tak jen doporučit si při výpočtu zákonného úroku řádně překontrolovat výši repo sazby pro příslušný první den kalendářního čtvrtletí, kdy došlo k prodlení.

Vzhledem k tomu, že zákonná formulace zákonného úroku z prodlení je velmi abstraktní, uveďme si pro lepší představu na příkladu, kolik takový úrok z prodlení činí.

Příklad

Výše jistiny činí 10 000 Kč. Jistina byla splatná dne 31. 12. 2016, na straně dlužníka došlo k prodlení s placením. Úrok z prodlení nebyl smluvně sjednán.

Repo sazba stanovená Českou národní bankou pro 1. 1. 2017 činila 0,05 %. Výše zákonného úroku z prodlení v tomto modelovém případě činí 8,05 % ročně, tudíž úrok z prodlení představuje ke dni 30. 6. 2017, tedy za 6 měsíců prodlení, po zaokrouhlení částku 399 Kč.

Pokud by však byla jistina splatná o rok později, tedy 31. 12. 2017, repo sazba ke dni 1. 1. 2018 činila již 0,50 % a výše zákonného úroku z prodlení by tedy narostla na 8,50 % ročně, úrok z prodlení by tedy k 30. 6. 2018 představoval po zaokrouhlení částku 422 Kč.


Pro úplnost je zapotřebí dodat, že výše úroků z prodlení se řídí podle legislativy platné v době, kdy k prodlení došlo.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.