English version
Studie dopadů dohody CETA
Kanada jako liberální a proexportně orientovaný stát je přirozeným partnerem pro rozvoj hospodářských a obchodních vazeb. Její velkým a stabilním trhem je důležitou destinací pro evropské investice a významným zdrojem know-how a inovací. Zároveň státem bohatým na přírodní zdroje včetně energetických surovin.
Hlavním vývozním artiklem EU jsou strojírenské výrobky, dopravní prostředky a chemikálie. V sektoru komerčních služeb se hlavně jedná o dopravu, cestovní průmysl, pojišťovací a komunikační služby, které v roce 2013 dosahovaly částky 26 mld. eur.
Vzájemný tok investic je klíčovou součástí obchodních vazeb mezi EU a Kanadou. EU je druhým největším zahraničním investorem v Kanadě a Kanada je čtvrtým největším investorem v EU. Vzájemné investice dosáhly v roce 2012 hodnoty 440 mld. eur. Kanadské společnosti usazené v EU přispívají k tvorbě pracovních míst, sdílí své know-how a podílí se i na unijním exportu do třetích zemí. Hodnota všeho zboží, které produkují v EU, má větší hodnotu než samotná obchodní výměna.
Dopadové studie dokládají, že CETA bude mít pozitivní vliv na evropské hospodářství a dále napomůže tvorbě pracovních míst a posílení její konkurenceschopnosti, otevírání trhů a spravedlivější tržní prostředí.
CETA má potenciál vytvořit příležitosti v celé škále oblastí hospodářství. Předpokládá se, že dojde k nárůstu obchodu a služeb mezi EU a Kanadou témě o jednu čtvrtinu. Celkově je očekáván přínos 12 miliard EUR ročně. Více viz rámeček se shrnutím studie a dopadová studie EK.
CETA a Česká republika
Kanada se v pořadí českých největších obchodních partnerů pohybuje okolo 50. místa. Meziročně do listopadu 2016 vzrostl vzájemný obchod o 5 %. Kanada také patří mezi největší mimoevropské investory v ČR – do roku 2014 bylo investováno přes 9 mld. Kč. Investice se nejvíce soustředí do sektoru výroby motorových vozidel a elektrostrojírenství.
ČR od počátku vyjednávání podporovala co možná nejširší liberalizaci obchodu mezi EU a Kanadou. Hlavními prioritami byly mj. eliminace cel na průmyslové výrobky, otevření veřejných zakázek nad rámec dohody WTO o vládních zakázkách (GPA) a nediskriminační zacházení s poskytovateli služeb.
Standardní součástí materiálu pro Parlament ČR k projednání dohody CETA a k vyslovení souhlasu s ratifikací dohody je studie dopadů na ekonomiku ČR. Studie obsahuje mezinárodně srovnatelný ekonometrický model – model Aplikované všeobecné rovnováhy (CGE). Studie obsahuje také kvalitativní zhodnocení nových příležitostí pro české exportéry (přístup k veřejným zakázkám, pohyb osob za účelem podnikání či vzájemné uznávání kvalifikací) a případové studie s vybranými firmami, které se vyjádřily k tomu, s jakými překážkami se aktuálně při obchodování potýkají a v čem by jim tak CETA mohla pomoci v proniknutí na kanadský trh.
Shrnutí výsledků:
Výsledky studie ukazují , že příležitosti se pro české firmy otevírají nejen v tradičních oborech spolupráce s Kanadou, jako je strojírenství, elektrotechnický průmysl, gumárenství či chemický průmysl, ale možnosti se otevírají i v odvětvích jako zdravotnictví a farmaceutika, těžební sektor nebo uplatnění technologií ochrany životního prostředí.
V sektoru zemědělství lze očekávat významné posílení přístupu na kanadský trh v sektoru zpracovaných zemědělských výrobků, jako jsou cukrovinky či nárůst vývozu Českého piva, které je navíc díky CETA chráněno pro svůj zeměpisný původ i v Kanadě.
V sektoru služeb identifikujeme příležitosti pro poskytovatele dopravních, distribučních, stavebních a environmentálních služeb. Dále je potenciál v sektoru informačních technologiích a pro tzv. svobodná povolání jako architekti či inženýři.
