Přerušení soukromého pojištění

Soukromé pojištění může být během pojistné doby přerušeno, např. při pojištění vozidla, které v důsledku dlouhodobější opravy nebude užíváno v provozu. Za dobu přerušení soukromého pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí, které nastaly v době přerušení soukromého pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi. Doba přerušení soukromého pojištění se započítává do pojistné doby, jen je-li to výslovně ujednáno.

Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V pojistné smlouvě lze dohodnout podmínky, za kterých může být soukromé pojištění přerušeno.

Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání. Životní pojištění lze přerušit pouze v případě, bylo-li tak ujednáno.

Škodové pojištění a obnosové pojištění

Občanský zákoník rozlišuje dvě základní formy pojištění, a to pojištění škodové a pojištění obnosové.

Škodové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je vyrovnání úbytku vzniklého v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Na rozdíl od pojištění obnosového pojistitel nemůže ze škodového pojištění poskytnout pojistné plnění z pojistné události v částce vyšší, než je vzniklý a prokázaný úbytek.

Obnosové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody.

Škodové pojištění

Změna vlastnictví pojištěného majetku

Soukromé pojištění, které se vztahuje k majetku, zaniká dnem, kdy došlo k oznámení změny vlastníka tohoto majetku pojistiteli, pokud nebylo výslovně dohodnuto jinak. Jestliže podle pojistné smlouvy v důsledku této změny pojištění nezaniká, musí pojistná smlouva současně stanovit, za jakých podmínek soukromé pojištění dále trvá, a upravit způsob přechodu práv a povinností ze soukromého pojištění.

Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku vkladem do katastru nemovitostí, soukromé pojištění zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.

Hranice pojistného plnění

Pojistitel má možnost omezit jak horní, tak i spodní hranici svého plnění. Škodové pojištění nesmí vést k obohacení. V případě pojištění věci nebo jiného majetku, jehož hodnota je ocenitelná v době sjednání pojištění, by horní hranice plnění měla odpovídat hodnotě takovéto věci nebo majetku vyjádřené v penězích formou pojistné částky. Tu stanoví pojistník, který je také povinen změnu této hodnoty pojistiteli oznámit, v opačném případě se vystavuje nebezpečí přepojištění nebo podpojištění.

Zákon považuje za neplatná taková ujednání pojistné smlouvy, která by určovala pojistnou částku podle hodnoty pojištěného majetku v okamžiku vzniku pojistné události. Cílem je zabránit možným podvodům, neboť taková ustanovení pojistné smlouvy by nutila pojistitele plnit bez ohledu na výši pojistného rizika, které bylo základem pro stanovení výše pojistného v době sjednání pojistné smlouvy.

Hranice pojistného plnění se obecně vztahuje na jednu škodnou událost. Vznikne-li při jedné škodné události více pojistných událostí, pak celkové plnění pojistitele za všechny pojistné události nemůže překročit stanovenou horní hranici. Překračuje-li skutečná škoda tuto hranici, pak se pojistné plnění poskytuje jednotlivým oprávněným osobám v poměru, v jakém je tato horní mez plnění k výši celkové škody. Zvláštní zákon (např. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nebo pojistná smlouva může však stanovit jinak.

Limit pojistného plnění

V těch druzích pojištění, kde v době uzavření pojistné smlouvy nelze určit pojistnou hodnotu pojištěné věci, např. pojištění odpovědnosti, pojištění právní ochrany, pojištění finančních ztrát, atp., lze horní hranici pojistného plnění omezit tzv. limitem pojistného plnění. V takovém případě pojistitel nemůže používat institut přepojištění a podpojištění a je v závislosti na obsahu pojistné smlouvy povinen plnit do výše skutečné škody, nejvýše však do sjednaného limitu pojistného plnění.

Přesahuje-li skutečná škoda tento limit a nebylo-li sjednáno jiné pojištění, které by tento přesah krylo, jde tato škoda k tíži pojištěného. Uvedený způsob určení hranice pojistného plnění může být použit i v pojištění věci nebo jiného majetku ocenitelného v době sjednání pojištění, jestliže účelem tohoto pojištění je krytí pouze části hodnoty pojištěného majetku, tzv. zlomkové pojištění.

Spoluúčast

V pojistné smlouvě se lze dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody. Tato spoluúčast má za cíl vést pojištěné osoby k předcházení škodám.

Množné pojištění

Je-li totéž pojistné riziko pojištěno pro stejné období u více pojistitelů nebo několika pojistnými smlouvami, jedná se o tzv. množné pojištění.

Množné pojištění může vzniknout jako:

• soupojištění nebo
• souběžné pojištění nebo
• vícenásobné pojištění.

Soupojištění

Soupojištění vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli. Pojistná smlouva určí, kdo je vedoucím pojistitelem. Vedoucí pojistitel stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, přejímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. Vedoucí pojistitel v tomto rozsahu jedná jménem ostatních pojistitelů. Způsob příjmu pojistného lze dohodnout i jinak. V případě, že způsob příjmu pojistného není určen, bude platit, že jej přijímá vedoucí pojistitel.

Ve soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na právech a závazcích plynoucích ze soupojištění. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v poměru výše svých podílů. Pokud nebyly podíly ujednány, má se zato, že jsou stejné. Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli.

Soupojištění přitom může vzniknout jak s vědomím pojistníka, tak i bez jeho vědomí, tj. v případech, kdy pojistitel po uzavření pojistné smlouvy s pojistníkem rozloží převzaté pojistné riziko mezi více pojistitelů na základě smlouvy o soupojištění. Soupojištění lze provozovat i formou tzv. poolu, kdy se více pojistitelů dohodne, že bude za určitých podmínek krýt společně určitý druh pojistného rizika, většinou se bude jednat o velká pojistná rizika, např. atomová rizika. V takovém případě může funkci vedoucího pojistitele vykonávat společný orgán k tomu vytvořený nebo pojišťovací zprostředkovatel s vyšším stupněm odborné způsobilosti.

Od platných ustanovení týkajících se soupojištění se nelze odchýlit.

Souběžné pojištění

Souběžné pojištění vzniká mezi pojistníkem a dvěma nebo více pojistiteli, s nimiž pojistník uzavřel pojistné smlouvy týkající se téhož pojistného rizika, a výše podílů jednotlivých pojistitelů na celkovém pojistném plnění nepřesáhne úhrnem pojistnou částku nebo limit pojistného plnění, tedy souhrn limitů pojistného plnění tedy nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

V tomto případě plní každý z pojistitelů v souladu s pojistnou smlouvou až do výše sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.

Vícenásobné pojištění

Vícenásobné pojištění vznikne tehdy, jestliže se dvě nebo více pojištění vztahují na totéž pojistné riziko, a to pro stejné období a jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěné věci nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši vzniklé škody. V takovém případě je každý pojistitel povinen plnit v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou a jednotliví pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě stanovené horní hranice pojistného plnění.

Vznik vícenásobného pojištění je pojistník povinen oznámit každému pojistiteli, který uzavřel pojistnou smlouvu o vícenásobném pojištění, jakmile se o tom dozví.

Zachraňovací náklady

Obecným zájmem je, aby byla učiněna všechna opatření nezbytná k zabránění vzniku škod, popř. ke zmírnění jejich následků nebo k zabránění dalších následných škod. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník:

• vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
• vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,
• byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

Pojistník nebo pojištěný nebo jiná osoba má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s vynaložením nákladů na odvrácení vzniku hrozící pojistné události. Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.

Tyto náklady se nehradí osobě, která je povinna tyto náklady vynaložit v souladu s právním předpisem, který se ve své činnosti řídí (např. hasiči, záchranná služba, armáda, policie atp.). Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.

Přechod práv na pojistitele

Škodové pojištění slouží k náhradě škody, která vznikne v majetkové sféře pojištěného v důsledku pojistné události. Pokud má pojištěný nebo jiná oprávněná osoba právo požadovat náhradu škody po třetí osobě (např. z důvodu odvrácení hrozící škody, na základě odpovědnosti za škodu způsobenou zaviněním jiného), přechází toto právo na pojistitele – a to až do výše jím vyplaceného pojistného plnění.

Oprávněná osoba je povinna zabezpečit přechod těchto práv na pojistitele, v opačném případě má pojistitel právo pojistné plnění snížit nebo právo na vrácení již vyplaceného pojistného plnění. OZ tuto povinnost upřesňuje v tom smyslu, že ustanovuje povinnost vydat pojistiteli potřebné doklady a sdělit mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

Obnosové pojištění

Na rozdíl od pojištění škodového, je pojištění obnosové sjednáváno za účelem získání prostředků a kapitálu, rozšiřujících majetkovou sféru oprávněných osob. Plnění pojistitele může mít formu jednorázového plnění nebo formu opakujících se plateb (důchodu).

Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u obnosového pojištění je částka, která má být v případě pojistné události vyplacena (pojistná částka), anebo výše a četnost vyplácení důchodu.

Právo na náhradu škody

Jedná se o další základní odlišnost obnosového pojištění od pojištění škodového. V pojištění obnosovém není vznikem práva na pojistné plnění vůči pojistiteli dotčeno právo na náhradu proti tomu, kdo za škodu odpovídá. To znamená, že např. v případě smrti pojištěné osoby, která byla způsobena protiprávním jednáním třetí osoby, nezaniká oprávněné osobě uplatněním práva na plnění z pojištění pro případ smrti pojištěné osoby vůči pojistiteli právo na náhradu škody vůči třetí osobě, která odpovídá za smrt pojištěného.

Pojistná smlouva a právo na redukci, odkupné nebo obnovení soukromého pojištění

Za podmínek stanovených zákonem a za podmínek, které pojistitel stanoví v pojistné smlouvě, nevyplývá-li takové právo přímo ze zákona, vzniká z obnosového pojištění:

• právo na zkrácení pojistné doby,
• právo na odkupné,
• právo na obnovení pojištění po snížení pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po zkrácení pojistné doby.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.