Úvod do dědického práva
Článek shrnuje čtenáři úvod do dědického práva, tedy vysvětluje základní instituty tak, jak s nimi pracuje občanský zákoník 89/2012 Sb., který původní úpravu významně rozšířil. Popis úpravy dědického práva v novém občanském zákoníku. S ohledem na zakládající základní principy se dědické právo na první pohled zdá shodné s úpravou předcházející lednu 2014. V nové úpravě se však objevují některé instituty z dob minulých, zejména z právního řádu Rakouska-Uherska, nebo tzv. První republiky.
Obsah dokumentu:
- Pojem dědické právo
- Předpoklady dědění
- Vydědění
- Náhradnictví
- Svěřenské nástupnictví
- Odmítnutí dědictví
- Vzdání se dědictví
- Zřeknutí se dědického práva
- Závěť
- Pořizovací způsobilost
- Formy závěti
- Správce dědictví a vykonavatel závěti
- Zrušení závěti
- Dědická smlouva
- Odkaz
- Zákonná dědická posloupnost
- Dluhy z dědictví
- Správa pozůstalosti a její soupis
Související zákony
Související právní průvodci
Pojem dědické právo
Občanský zákoník definuje dědické právo v § 1475 OZ jako právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z ní. Pozůstalostí se přitom rozumí jmění zůstavitele nebo jeho části v okamžiku jeho smrti, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci, a jměním souhrn všeho majetku zemřelého a jeho dluhů. Z uvedeného vyplývá, že do pozůstalosti náleží veškerý majetek a dluhy zůstavitele dle stavu připadajícího na okamžik jeho smrti.
Pro úplnost je nezbytné doplnit, že od pojmu „dědického práva“ je třeba odlišit pojem „dědictví“, které označuje pouze majetek, který z pozůstalosti na dědice skutečně připadne.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.