Úvod do dědického práva

Článek shrnuje čtenáři úvod do dědického práva, tedy vysvětluje základní instituty tak, jak s nimi pracuje občanský zákoník 89/2012 Sb., který původní úpravu významně rozšířil. Popis úpravy dědického práva v novém občanském zákoníku. S ohledem na zakládající základní principy se dědické právo na první pohled zdá shodné s úpravou předcházející lednu 2014. V nové úpravě se však objevují některé instituty z dob minulých, zejména z právního řádu Rakouska-Uherska, nebo tzv. První republiky.

Obsah dokumentu:

• Pojem dědické právo
• Předpoklady dědění
• Vydědění
• Náhradnictví
• Svěřenské nástupnictví
• Odmítnutí dědictví
• Vzdání se dědictví
• Zřeknutí se dědického práva
• Závěť
  • Pořizovací způsobilost
  • Formy závěti
  • Správce dědictví a vykonavatel závěti
  • Zrušení závěti
• Dědická smlouva
• Odkaz
• Zákonná dědická posloupnost
• Dluhy z dědictví
• Správa pozůstalosti a její soupis

Pojem dědické právo

Občanský zákoník definuje dědické právo v § 1475 OZ jako právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z ní. Pozůstalostí se přitom rozumí jmění zůstavitele nebo jeho části v okamžiku jeho smrti, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci, a jměním souhrn všeho majetku zemřelého a jeho dluhů. Z uvedeného vyplývá, že do pozůstalosti náleží veškerý majetek a dluhy zůstavitele dle stavu připadajícího na okamžik jeho smrti.

Pro úplnost je nezbytné doplnit, že od pojmu „dědického práva“ je třeba odlišit pojem „dědictví“, které označuje pouze majetek, který z pozůstalosti na dědice skutečně připadne.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.