Základy občanského soudního řízení

Průběh řízení

OPU_prubeh_rizeni

1) Zahájení řízení – Řízení je zahájeno okamžikem, kdy soudu došel návrh na zahájení řízení (žaloba). Lhůta je zachována i tehdy, když návrh na zahájení řízení došel místně či věcně nepříslušnému soudu.

2) Zkoumání procesních podmínek a odstranění jejich případných vad (o totéž musí soud pečovat po celou dobu řízení, souběžně s řešením věci samé):

  • oprava či doplnění žaloby, chybí-li v ní některá náležitost nebo je nesrozumitelná nebo neurčitá,
  • soud postupuje předvídatelně a v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná (tzn., že musí mít od počátku jasno ve vymezení okruhu účastníků); soud pouze poskytuje možnost součinnosti – nikoli aby je k součinnosti donucoval – proto soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní, může jednat a rozhodnout v nepřítomnosti účastníka; pokud však účastníci nejsou nečinní a povaha věci to připouští, má se soud pokusit o smír mezi nimi,
  • povinnosti účastníka – plnit povinnost tvrzení a důkazní povinnost, povinnost dbát pokynů soudu.

3) Příprava jednání

  • Sporné řízení je zásadně řízením s jednáním; v jednání se projednává věc sama, při něm se provádí dokazování, vyjadřují se účastníci; sporné řízení bez jednání zákon připouští při splnění 2 podmínek současně:
    • lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, jimiž je stav věci dostatečně prokázán a
    • účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, popř. se ho vzdali.
  • Jednání je vyvrcholením řízení, jeho podstatnou částí; předseda senátu má připravit jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání; nutno předvolat účastníky, svědky a ostatní potřebné osoby, soudce se musí důkladně s věcí seznámit, promyslet, jaké důkazní prostředky bude třeba provést atd.
  • Soud vyzve žalovaného, aby se k věci (žalobě) písemně vyjádřil (+ předložil listinné důkazy, jichž se dovolává). Na vyjádření žalovaného může znovu reagovat žalobce (replika), případná další odpověď žalovaného (duplika). Tato všechna vyjádření nejsou povinná, soud je však vždy může účastníkům uložit.
  • V rámci přípravy jednání soud činí jiná vhodná opatření: např. ustanoví účastníku zástupce, rozhodne o vydání předběžného opatření (je-li navrhováno) atd.
  • Povinností soudu je před nařízením jednání soustředit všechny potřebné důkazní prostředky k nařizovanému jednání tak, aby již v rámci tohoto jednání bylo možné všech potřebných důkazních prostředků využít v rámci dokazování a aby tak byla naplněna zásada, že soud má věc rozhodnout pokud možno při jediném jednání; soud se má postarat o zajištění potřebného znaleckého posudku tím, že ustanoví k jeho vypracování znalce (není třeba čekat na nařízení jednání) a obstarat vyjádření jiných osob než svědků prostřednictvím zpráv o skutečnostech, jež mají význam pro řízení a rozhodnutí.

4) Výzva žalovanému k vyjádření

Má význam pouze ve sporném řízení, ve kterém lze uzavřít soudní smír (tzn. tam, kde je předmět řízení plně v dispozici účastníků); je určena účastníkům řízení, kteří nepodali návrh na zahájení řízení. Tímto postupem soud zpravidla vyzývá k písemnému vyjádření ve věci či k předložení listinných důkazů, a to ve lhůtě, kterou k tomu usnesením stanoví.

5) Kvalifikovaná výzva

Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li ve věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, nebo nebylo-li vyhověno výzvě podle § 114a odst. 2 písm. a) (viz bod 4) může předseda senátu žalovanému uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, aby ve vyjádření vylíčil všechny rozhodující skutečnosti a připojil listinné důkazy, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení, to vše ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dní od doručení takového usnesení.

Kvalifikovanou výzvu nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání nebo po prvním jednání ve věci; musí být doručena do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení. Pokud se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Předseda senátu může v takovém případě i bez jednání vydat rozsudek pro uznání.

6) Přípravné jednání

Z důvodu, aby soud mohl rozhodnout při jediném jednání, upravuje OSŘ institut přípravného jednání. Předseda senátu nařídí přípravné jednání v případech, kdy není možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání nebo není-li možná či se jeví jako neúčelná výzva k vyjádření ani kvalifikovaná výzva. V rámci přípravného jednání soud zjišťuje, zda jsou splněny podmínky řízení, případně v součinnosti s účastníky usiluje o odstranění zjištěných nedostatků, pokusí se o smírné řešení, případně vyzve účastníky, aby doplnili svá tvrzení a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání či splnili další procesní povinnosti.

Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Nedostavení se k přípravnému jednání bez uvedení důležitého důvodu má pro účastníky negativní dopad. Nedostaví-li se žalovaný, má se za to, že nárok, který je vůči němu uplatňován, uznává, a předseda senátu může i bez jednání vydat rozsudek pro uznání. Nedostaví-li se žalobce, soud řízení zastaví.

7) Ústní jednání – Jednáním rozumíme zasedání soudu v jeho zákonném obsazení určené k projednání věci samé. Platí, že:

  • předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud jednání nepředcházelo přípravné jednání.
  • při jednání se provádí dokazování (za přítomnosti účastníků). Povinnost navrhovat důkazy k prokázání svých tvrzení mají účastníci sporu. Jiné než účastníky navržené důkazy může soud ve sporném řízení provést jen tehdy, jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. O každém sporu nebo jiné právní věci se vede spis v listinné nebo v elektronické podobě.
  • jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny.
  • jednání je veřejné; vyloučení veřejnosti (z celého jednání či jeho části) je možné jen tehdy, kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných skutečností podle zákona o ochraně utajovaných skutečností, obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost; i při vyloučení veřejnosti může předseda senátu povolit jednotlivým osobám, aby byly přítomny; z veřejného jednání lze vykázat jednotlivé osoby.
  • jednání řídí předseda senátu – nejprve vyzve žalobce, aby přednesl žalobu, poté vyzve k vyjádření žalovaného. Předseda senátu sdělí výsledek přípravy jednání, a které důkazy lze provést, tyto důkazy též provádí. Účastníci jsou vyzváni ke shrnutí návrhů a vyjádření se k dokazování, skutkové a právní stránce věci. Rozhoduje-li krajský soud jako soud první instance, je s jedinou výjimkou obsazen vždy samosoudcem. Vystupuje-li krajský soud v roli odvolací instance, je naopak vždy obsazen senátem, jenž se skládá z předsedy senátu a dvou soudců.
  • soud poskytuje účastníkům procesní poučení – jednak výslovně předepsaná, jednak i jiná poučení o jejich procesních právech a povinnostech (což se vztahuje zejména na účastníky nezastoupené advokátem nebo notářem).
  • o průběhu jednání soud pořizuje zvukový nebo zvukově obrazový záznam, který bude uložen na trvalém nosiči dat (v současnosti typicky CD nebo DVD), jenž bude součástí soudního spisu. Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol.

8) Skončení jednání, vyhlášení rozsudku – Po skončení jednání následuje v senátních věcech porada senátu, v samosoudcovských věcech zpravidla přestávka. Rozsudek se zpravidla vyhlašuje hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo; není-li to pro složitost věci možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání max. na 10 pracovních dnů.

9) Doručování – Doručování má závažné procesní následky stanovené především v zájmu právní jistoty a ochrany účastníků (např. jen řádně doručený rozsudek může nabýt právní moci). Podstatou doručování je zaručení možnosti adresátovi, aby se mohl seznámit s obsahem listiny. Zároveň však zákon přenáší odpovědnost za doručovací adresu na adresáta, který si může vybrat, kam a jakým způsobem si přeje, aby mu bylo doručováno. Za vybraný způsob doručení ale pak sám zodpovídá.

OSŘ upravuje následující způsoby doručování:

  • doručení soudem při jednání nebo jiném soudním úkonu,
  • doručování prostřednictvím veřejné datové sítě,
  • datové schránky jsou zřizovány povinně pro právnické osoby zřízené zákonem či zapsané o obchodním rejstříku, advokátům, daňovým poradcům, insolvenčním správcům a orgánům veřejné moci. Na žádost jsou zřizovány právnickým osobám nezapsaným v obchodním rejstříku, fyzickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám. Zřízení schránky je vždy zdarma. Je důležité rozlišovat doručení do datové schránky a doručení na elektronickou adresu. Doručení na elektronickou adresu je jeden ze způsobů doručení, pokud adresát elektronickou adresu uvede soudu jako adresu, kam si přeje doručovat. Doručovat na elektronickou adresu může jen soud.
  • doručování na adresátem uvedenou adresu nebo elektronickou adresu,
  • doručování prostřednictvím doručujícího orgánu na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel jako adresu pro doručování, a není-li taková adresa na adresu místa trvalého pobytu u fyzických osob nepodnikatelů, na adresu sídla u podnikajících fyzických osob, na adresu sídla zapsanou v příslušném rejstříku u právnických osob. Obdobným způsobem zákon stanoví adresy doručování u fyzických osob ve výkonu trestu odnětí svobody, u fyzických osob v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, u advokátů, notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců, insolvenčních správců, u státu, u státního zastupitelství, u správních úřadů a u obcí.
  • doručování prostřednictvím účastníka řízení nebo jeho zástupce.

Není-li možné účastníku nebo jeho zástupci doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů, předseda senátu ho bez prodlení vyzve, aby si zvolil pro doručování písemností zástupce. Nezvolí-li si účastník nebo jeho zástupce ve stanovené lhůtě zástupce pro doručování písemností nebo není-li možné ani tomuto zástupci bez obtíží a průtahů doručovat, doručují se jim písemnosti uložením u doručujícího soudu.

Postup při doručování

OSŘ rozlišuje doručování do vlastních rukou, doručování a doručování jiných písemností.

Doručení do vlastních rukou – do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Při doručování do vlastních rukou, není-li adresát zastižen, se písemnost uloží po dobu 10 dní, o čemž je adresát vhodným způsobem informován. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve stanovené lhůtě 10 dnů, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou (fikce doručení). Následně je písemnost vhozena do schránky adresáta.

V případech, kdy zákon nebo předseda senátu vyloučí náhradní doručení (tj. fikce doručení nenastává) se písemnost po marném uplynutí lhůty 10 dnů k vyzvednutí vrátí odesílajícímu soudu. Za doručení do vlastních rukou se považuje také doručení prostřednictvím veřejné datové sítě.

V případech, kdy není doručováno do vlastních rukou, se doručuje vhozením do schránky, není-li adresát doručujícím orgánem zastižen. Písemnost se v takovém případě považuje za doručenou vhozením do schránky, přičemž toto datum vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti. Nelze-li doručit vhozením do schránky (např. z důvodu, že adresát schránku nemá, v adrese je uvedena neexistující budova atd.) doručující orgán písemnost vrátí soudu, který ji doručí vyvěšením na úřední desce soudu.

Neúčinnost doručení – vzhledem k tomu, že ve většině případů doručování se uplatní fikce doručení, obsahuje OSŘ ke zmírnění tvrdosti následků takového doručení institut neúčinnosti doručení. Pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit, rozhodne soud na návrh účastníka, že doručení je neúčinné. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit.

V návrhu musí být uveden důvod, pro který se adresát s písemností nemohl seznámit, přičemž omluvitelným důvodem nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba trvale nezdržuje na adrese pro doručování či v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby skutečnost, že se nikdo nezdržuje na adrese pro doručování těchto osob. Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika