Základy občanského soudního řízení

Koncentrace řízení

Prvky koncentrace mají za cíl přispět ke zrychlení a zefektivnění sporného řízení (v nesporném řízení nemají místo); donucují účastníky, aby svá skutková tvrzení a své důkazní návrhy činili včas a neprotahovali řízení liknavostí nebo dokonce úmyslným odsunováním rozhodných tvrzení a návrhů na pozdější dobu.

K zajištění procesní aktivity účastníků a za účelem omezení průtahů soudních řízení stanoví OSŘ, že účastníci mohou uvádět veškeré rozhodné skutečnosti ve věci samé a označovat důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, příp. v soudem pevně stanovené lhůtě, nejčastěji ve lhůtě 30 dnů, a ve věcech, v nichž bylo provedeno přípravné jednání, jen do skončení přípravného jednání. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům může soud přihlédnout pouze za splnění podmínky, že se jedná o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést

Závěr řízení – rozhodnutí ve věci

Existují dvě základní formy soudního rozhodnutí:

Rozsudek

Rozsudek je slavnostnější formou rozhodnutí, vyhlašuje se „jménem republiky“ a vždy veřejně – to i v případě, že samo jednání veřejné nebylo. Při vyhlášení rozsudku uvede předseda senátu výrok rozsudku spolu s odůvodněním a poučením o odvolání a možnosti výkonu rozhodnutí.

Není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede předseda senátu pouze výrok. Rozsudkem se zásadně rozhoduje ve věci samé (výjimky pro některé typy nesporného řízení), odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje nebo mění rozsudek, jinak rozhoduje usnesením. Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.

Usnesení

Usnesení se užívá ve všech případech, kdy zákonem není stanovena jiná forma rozhodnutí. Náležitosti usnesení jsou méně striktní než u rozsudku. V některých případech není třeba usnesení doručovat:

  • usnesení, kterými se rozhoduje ve věci samé – výjimka ze zásady, že ve věci samé se rozhoduje rozsudkem, je stanoveno zákonem pro některé případy nesporných řízení,
  • usnesení, jimiž se řízení končí (např. usnesení o zastavení řízení),
  • usnesení procesní povahy, které svým účelem a významem překračují rozhodnutí o vedení řízení (např. usnesení, jímž soud zahajuje řízení bez návrhu, rozhodnutí o podmínkách řízení, o přerušení řízení, o změně návrhu, o nákladech řízení),
  • usnesení, která se týkají vedení řízení (jednoduchá rozhodnutí, kterými se stanoví postup v řízení, např. stanovení termínu ústního jednání).

Rozdíly mezi rozsudkem a usnesením jsou: forma, náležitosti a požadavek veřejného vyhlášení, který je stanoven pouze pro rozsudek.

Zvláštní druhy rozhodnutí

Rozsudek pro zmeškání

Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné omluvy první jednání ve věci a navrhne-li to žalobce, soud vydá tzv. rozsudek pro zmeškání. Tvrzení žalobce se tak pokládají za nesporná a soud žalobci vyhoví.

Rozsudek pro uznání

Soud vydá rozsudek pro uznání v případě, že žalovaný v průběhu řízení uzná uplatňovaný nárok. Rozsudkem pro uznání bude rozhodnuto též v případě, že nastane fikce uznání nároku – jestliže se žalovaný k žalobě písemně nevyjádří v poskytnuté, alespoň třicetidenní, kvalifikované lhůtě, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván a poučen o tomto následku.

Rozhodnutí soudu bez nařízení ústního jednání

V případě, že k projednání věci není třeba nařizovat jednání, tj. ve věci lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení a účastníci s takovýmto postupem souhlasí, nebo se práva účasti na projednání věci vzdali, ústní řízení není nařízeno a soud rozhodne bez jednání.

Platební rozkaz

Soud může i bez výslovné žádosti žalobce vydat platební rozkaz, pokud je v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li toto právo ze skutečností uvedených v žalobě. Platební rozkaz ukládá žalovanému do 15 dnů od doručení rozkazu zaplatit žalovanou částku a náklady řízení, nebo v uvedené lhůtě podat tzv. odpor. V případě, že je odpor podán, platební rozkaz se tím ruší a ve věci je nařízeno ústní jednání.

Platební rozkaz je třeba žalovanému doručit do vlastních rukou s tím, že náhradní doručení je vyloučeno. Pokud se nepodaří platební rozkaz doručit, soud jej usnesením zruší a nařídí ústní jednání.

Elektronický platební rozkaz

Elektronický platební rozkaz může soud vydat na návrh žalobce, (i) který je podán na elektronickém formuláři, (ii) je podepsán zaručeným elektronickým podpisem žalobce a (iii) nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč. Elektronický platební rozkaz je třeba žalovanému doručit do vlastních rukou s tím, že náhradní doručení je vyloučeno.

Evropský platební rozkaz

Řízení o evropském platebním rozkazu se zejména vztahuje na přeshraniční spory občanskoprávní nebo obchodněprávní povahy. O přeshraniční spor jde tehdy, má-li alespoň jedna ze stran – v době podání návrhu – bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než je členský stát soudu, u něhož žalobce podal návrh na vydání evropského platebního rozkazu. Pro vnitrostátní spory evropský platební rozkaz využít nelze.

Elektronický platební rozkaz může soud vydat na návrh žalobce, (i) který je podán na formuláři, a to jak v listinné, tak i v elektronické podobě, podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Evropský platební rozkaz je třeba žalovanému doručit do vlastních rukou s tím, že náhradní doručení je vyloučeno.

Směnečný (šekový) platební rozkaz

Pokud žalobce soudu předloží v žalobě originál směnky nebo šeku, o jehož pravdivosti není důvod pochybovat, a další listiny k uplatnění práva, soud vydá tzv. směnečný (šekový) platební rozkaz. Ten ukládá žalovanému do 15 dnů zaplatit požadovanou částku a náklady řízení. Žalovaný může do 15 dnů od doručení rozkazu podat tzv. námitky, v nichž musí být uvedeno vše, co žalovaný proti rozkazu namítá.

Po podání námitek soud nařídí jednání. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného, náhradní doručení je vyloučeno. Na rozdíl od platebního rozkazu se tedy směnečný (šekový) platební rozkaz neruší a v následném rozsudku soud vysloví, že směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika