Předběžné opatření

Institut předběžného opatření slouží jako zajišťovací prostředek, kterým může soud na návrh účastníka zatímně upravit poměry mezi určitými osobami a ochránit jeho navrhovatele před hrozící vážnou újmou. Takovou újmou může být např. snaha správního orgánu zajistit věci navrhovatele nebo u něj provést prohlídku prostor sloužících k podnikání. Například pokud podnikatel potřebuje tyto své věci k podnikání, může v takové situaci postup správního orgánu přivodit podnikateli značnou újmu, a podnikatel se tak může bránit návrhem na vydání předběžného opatření. V předběžném opatření je soud oprávněný uložit účastníkům, případně i třetím osobám, něco vykonat, něčeho se zdržet, případně něco snášet.

O návrhu na předběžné opatření rozhoduje soud bez zbytečného odkladu, v případě že neexistuje nebezpečí z prodlení, je povinen rozhodnout do 30 dnů od podání návrhu. Usnesení o návrhu na předběžné opatření musí být vždy řádně odůvodněno a soud ho může zrušit nebo změnit i bez návrhu, změní-li se poměry mezi účastníky sporu. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným.

Soud může rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným.

Jednání před soudem

Řízení před správním soudem je zahájeno dnem, kdy byl návrh (ve většině případů je návrh nazýván žalobou) doručen soudu. Pro přesné určení okamžiku zahájení řízení je tak vždy určující okamžik, kdy návrh došel soudu a nikoliv, kdy byl předán k poštovní přepravě. Předání k přepravě má ale podstatný vliv k posouzení včasnosti podání návrhu.

Návrh je možné podat písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Elektronicky lze podání učinit prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání návrhu (ePodatelna dostupná na stránkách msp.gov.cz). K podání učiněnému v jiné než výše uvedené formě (tedy např. faxem nebo v odlišné elektronické formě), které není do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo není v téže lhůtě předložen jeho originál, soud nepřihlíží. Takové podání nemá tedy s ohledem na absenci zákonné formy žádné účinky a může tak dojít k promeškání lhůty k jeho podání.

Vady návrhu (žaloby)

Podaný návrh může obsahovat vady, které nikterak nebrání tomu, aby byl přijat. Soud v takovém případě vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu a určí mu lhůtu, v níž tak má učinit.

Odmítnutí návrhu

Po obdržení návrhu (žaloby) soud vždy posuzuje, zda jsou splněny veškeré podmínky k jeho projednání nebo zda existují skutečnosti, které odůvodňují jeho odmítnutí. Soud se v takovém případě nemusí zabývat důvodností návrhu. Skutečnosti odůvodňující odmítnutí návrhu jsou následující:

• soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,
• návrh byl podán předčasně nebo opožděně,
• návrh byl podán osobou k tomu neoprávněnou,
• návrh je nepřípustný (žalobce např. nevyčerpal opravné prostředky ve správním řízení).

Soud návrh odmítne také v případě, že se navrhovatel domáhá rozhodnutí ve věci, která náleží do pravomoci civilního (občanského) soudu, nebo pokud žádá o přezkum rozhodnutí správního orgánu, který jednal v mezích své zákonné pravomoci v oblasti soukromého práva.

V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel vždy poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu, a rovněž o tom, ke kterému věcně příslušnému soudu má tuto žalobu podat.

Výše uvedené se ale neuplatní v případě, kdy soud v občanském soudním řízení zastavil pravomocně řízení proto, že věc má být vyřízena ve správním soudnictví. V takovém případě je věc posouzena zvláštním senátem oprávněným rozhodovat kompetenční spory týkající se věcné příslušnosti. Tento zvláštní senát je složen paritně ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu.

Pokud správní orgán v rozhodnutí opomene účastníka řízení řádně poučit o možnosti podat opravný prostředek podle správního řádu a účastník v důsledku tohoto nesprávného či chybějícího poučení místo opravného prostředku podá žalobu ke správnímu soudu, soud takovou žalobu odmítne. Zároveň postoupí věc příslušnému správnímu orgánu k vyřízení opravného prostředku.

Pokud byla taková žaloba podána včas u soudu, platí zároveň to, že byl podán včas i opravný prostředek ve správním řízení, bez ohledu na to, že se řídí jinými lhůtami.

Zastavení řízení

V případě splnění zákonem stanovených podmínek je krajský soud oprávněn a povinen řízení o návrhu (žalobě) usnesením zastavit. Takovými podmínkami jsou:

• vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí,
• prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen,
• stanoví-li tak zvláštní zákon (např. z důvodu nezaplacení soudního poplatku).

Přerušení řízení

V určitých případech soud řízení a tedy i projednávání návrhu (žaloby) usnesením přeruší, a to v případě, že

• v dané věci soud předložil Ústavnímu soudu České republiky návrh na přezkum souladu konkrétního zákona s ústavním pořádkem ČR, z důvodu pochybnosti o jeho ústavnosti,
• soud rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce.

Předseda senátu řízení usnesením přeruší také, pokud:

• účastník ztratil procesní způsobilost a není zastoupen,
• nelze v řízení bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem účastníka,
• rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit.

Ve výše uvedených případech soud řízení přeruší vždy. Existují však i případy, kdy je soud (potažmo předseda senátu soudu) oprávněn (nikoliv povinen) řízení přerušit. A to když:

• zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno,
• zákonný zástupce navrhovatele zemřel nebo ztratil procesní způsobilost,
• navrhovatel je neznámého pobytu nebo sídla nebo se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy,
• zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.

Po odpadnutí překážky řízení soud i bez návrhu rozhodne o jeho pokračování.

Jednání

Projednání věci nařizuje předseda senátu příslušného soudu. Ten také předvolá účastníky tak, aby jim byl ponechán dostatečný čas k přípravě na jednání, nejméně 10 dnů. Kratší čas na přípravu je přípustný jen v řízeních, ve kterých soud rozhoduje v lhůtách počítaných na dny.

Jednání soudu je zásadně veřejné. Veřejnost však může být vyloučena, a to i jen z části jednání – například kvůli ochraně utajovaných informací, obchodního tajemství, mravnosti nebo veřejného pořádku. Pokud k vyloučení veřejnosti dojde, může účastník požádat, aby se jednání zúčastnili dva jeho důvěrníci. Soud jim to umožní, pokud tím nebude ohrožen účel vyloučení veřejnosti, a zároveň je poučí o povinnosti mlčenlivosti a jejím porušení.

V případě, že jsou během jednání probírány utajované informace, jsou důvěrníci povinni prokázat se soudu osvědčením pro příslušný stupeň utajení projednávaných informací chráněných zvláštním zákonem.

Předseda senátu může také z jednací síně vykázat každého, kdo narušuje pořádek a důstojný průběh jednání.

Předseda senátu vede účastníky po zahájení jednání k tomu, aby se vyjádřili o všech skutkových a právních otázkách, které podle mínění soudu jsou pro rozhodnutí určující, i když v dřívějších podáních účastníků uplatněny nebyly.

V průběhu jednání mohou soudci a se souhlasem předsedy senátu účastníci a osoby zúčastněné na řízení klást otázky účastníkům, popřípadě též svědkům a znalcům anebo je vyzvat k vyjádření k věci.

Na závěr jednání musí být uděleno účastníkům slovo ke konečným návrhům.

Následně, po závěru jednání, vyhlásí soud veřejně, jménem republiky rozsudek. Rozsudek nemusí být vyhlášen bezprostředně po jednání, naopak se často stává, že si soud bere čas na posouzení věci a teprve poté rozsudek vyhlásí. Rozsudek se pro soud stává závazným okamžikem jeho vyhlášení.

Jednání a další úkony, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se zaznamenávají ve formě záznamu. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se protokol.

Soud může rozhodnout, že kromě zvukového (nebo obrazového) záznamu bude o prováděném úkonu sepsán také protokol. Pokud se však úkon koná bez přítomnosti účastníků, jejich zástupců či veřejnosti a soud pouze provádí listinné důkazy, postačí k zaznamenání jen písemný protokol.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.